Facebook se znovu ocitl pod palbou. Deník Wall Street Journal zveřejnil sérii článků o vnitřním fungování společnosti a je to znepokojivé čtení. Například firma si je vědoma, že zvláště v rozvojovém světě je její sociální síť využívána zločinci. Na Blízkém východě ho používají obchodníci s lidmi, aby nalákali své oběti. V Etiopii zase ozbrojené skupiny na něm rozdmýchávaly etnickou nenávist. Sociální síť Instagram, rovněž vlastněná Facebookem, má zase podle interních výzkumů špatné dopady na mentální zdraví uživatelů, zvláště mladých dívek. Tento týden před Kongresem o praktikách Facebooku vypovídala Frances Haugenová, bývalá zaměstnankyně Facebooku, která WSJ poskytla interní dokumenty. V tu chvíli konzervativci zbystřili.

Haugenová vystoupila s emocionálním příběhem. Popsala, jak začala vnímat nebezpečí internetu, poté co se její osobní přítel radikalizoval. Tvrdila, že produkty Facebooku „poškozují děti, vedou k rozdělení společnosti a oslabují naši demokracii“. Firma prý před lidmi upřednostňuje zisk. „Včera jsme viděli, jak byl Facebook odstraněn z internetu,“ prohlásila. „Nevím, proč vypadl, ale vím, že Facebook nebyl více než pět hodin využíván k prohlubování rozdílů, destabilizaci demokracií a k tomu, aby dospívající dívky a ženy měly špatný pocit ze svých těl,“ dodala.

Řešení podle ní spočívá v regulaci a vyzvala Kongres, aby zasáhl. Právě tohoto momentu se lidé na pravici zalekli.

Na tom, že Facebook je příliš mocný, se shodnou lidé napříč politickým spektrem. Liší se však v navrhovaných postupech, jak problém vyřešit. Zatímco republikáni by Facebook nejraději prohlásili za monopol a rozbili, demokraté chtějí firmu regulovat. Čehož se právě republikáni bojí, podezírají demokraty, že regulaci chtějí sepsat tak, aby nahrávala jedné straně.

Pak je tu její napojení na demokratické politiky. Od roku 2016 poslala 20 příspěvků na politické kampaně, všechny demokratům. Haugenová přispěla třeba kongresmance Alexandrii Ocasiové-Cortezové, asi nejznámější levicové demokratce.

Reprezentují ji právníci z organizace Whistleblower Aid, kteří dříve pracovali pro člověka, jehož svědectví zahájilo proces vedoucí nakonec k druhému Trumpovu impeachmentu.

O veřejnou image se jí zase stará firma Bryson Gillette. Tu vede bývalý poradce Baracka Obamy Bill Burton a pracovala pro ni současná mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, než nastoupila na současnou pozici.

Celé to tak působí jako demokratická operace proti Facebooku.

Haugenová představila i řešení. Nové regulace by se měly zaměřit na algoritmy. Navrhla zřízení nové agentury, která by měla po Facebooku právo vyžadovat interní data, včetně toho, jak její algoritmy fungují.

Algoritmy jsou živoucí vodou Facebooku. Určují, komu se co zobrazuje, a tím ho udržují na síti. Pokud se do nich začne motat někdo zvenčí, je možné, aby vychýlil jejich působení ve prospěch jedné strany. Facebook již v minulosti ukázal, že dokáže podlehnout politickému tlaku. Třeba když potlačil všechny zmínky o kauze Huntera Bidena, syna Joea Bidena, s tím, že se jedná o dezinformace. Později se ukázalo, že zprávy o korupčním jednání Huntera byly pravdivé.

Facebook tvrzení Haugenové zpochybňuje. Poukazuje na to, že pro firmu pracovala méně než dva roky, nikdy nejednala s nejvyšším vedením a nepůsobila v oblastech, ke kterým se nyní vyjadřuje. Uniklé dokumenty mají svědčit o tom, že společnost o problémech ví a snaží se je řešit.

V jednom však Facebook s Haugenovou souhlasí. Měl by být regulován. „Nesouhlasíme s její charakterizací mnoha věcí, o kterých svědčila,“ napsala v prohlášení Lana Pietschová, ředitelka komunikace Facebooku, „přesto souhlasíme v jedné věci. Je načase začít vytvářet standardní pravidla pro internet. Je to 25 let od doby, kdy pravidla pro internet byla aktualizována, a místo toho, aby se očekávalo, že odvětví bude činit sociální rozhodnutí, která patří legislativcům, je načase, aby jednal Kongres.“

Regulace má pro Facebook mnoho výhod. Zaprvé by se zbavil odpovědnosti za obsah a mohl by poukazovat, že pouze dodržuje zákony. Regulace také většinou mají ten efekt, že zabetonují stávající poměry v odvětví. Velké zavedené firmy mají dostatek prostředků, aby nové nároky splnily. Malým dravcům, kteří by mohli prostředí narušit přirozenou cestou, naopak kladou velké překážky do začátku.

Když tedy „whistleblowerka“, působící spíše jako aktivistka, vyzývá k regulaci Facebooku, ten přitakává, stejně tak jako demokratičtí politici a liberální média píší o tom, že toto je cesta, jak zbavit internet dezinformací a fake news, nelze se divit, že konzervativci a republikáni jsou nervózní.