V devíti francouzských podnicích se našlo 800 kilogramů zkaženého masa původem z Polska. Oznámil to francouzský ministr zemědělství Didier Guillaume. Dalších téměř 100 kilogramů se objevilo v Portugalsku. Hlavní polský veterinář ve čtvrtek přiznal, že Polsko vyvezlo do deseti zemí Evropské unie 2,7 tuny podezřelého hovězího. Česká republika mezi těmito zeměmi není.
Do protestu takzvaných žlutých vest se v sobotu po celé Francii zapojilo 69 000 demonstrantů, zatímco před týdnem jich do ulic vyšlo 84 000. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na odhad francouzského ministerstva vnitra. V Paříži přerostly protesty v násilí; podle místních úřadů bylo v metropoli 223 lidí zatčeno. Vážně zraněn byl také jeden z výrazných představitelů hnutí, po vážném úderu do oka leží v nemocnici a byl uveden do umělého spánku.
Francie a Německo si dělají z Itálie a celé Evropské unie legraci. V reakci na podpis takzvané cášské smlouvy z tohoto týdne to řekl italský premiér Giuseppe Conte. V rozhovoru poskytnutém dnešnímu vydání listu Corriere della Sera kritizoval především pasáž dokumentu, ve které se za prioritu německo-francouzské diplomacie označuje přijetí Německa za stálého člena Rady bezpečnosti OSN.
Francie a Německo uzavřely smlouvu, která výrazně posiluje bilaterální spolupráci mezi oběma zeměmi, k jejímu obsahu se vyjádřili i různí zdejší politici včetně bývalého prezidenta Václava Klause. Jeho institut k události vydal stanovisko, je velmi kritické, což u Václava Klause jistě nepřekvapuje, silou a četností svých názorů je dostatečně znám a v něčem může být jeho kritika i oprávněná – termín „společná kultura ozbrojených sil“ skutečně zní jak výraz ze slovníku soudobého newspeaku. Za kratší zmínku ale stojí exprezidentovo výrazivo, v něčem velice typické.
Smlouva o prohloubeném přátelství a spolupráci mezi Francií a Německem je podle lídra kandidátky ODS Jana Zahradila jasným signálem toho, že obě země hodlají evropskou integraci v příštích letech dále posouvat směrem k federálnímu státu. Podle exprezidenta Václava Klause se oba státy podpisem smlouvy fakticky spojují a separují od zbytku zemí v EU. Například pirátský poslanec Mikuláš Peksa se však nového integrační procesu neobává. „Dohoda je dvojstranná a je postavená tak, že by bylo obtížně ji rozšiřovat o více zemí,“ uvedl pro Echo24. Prezident Miloš Zeman se k smlouvě vyjádří ve čtvrtek, potvrdil serveru Echo24 mluvčí Jiří Ovčáček.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v západoněmeckých Cáchách podepsali smlouvu o spolupráci a integraci. Cílem je prohloubení spolupráce v oblastech zahraniční politiky, obrany, hospodářství nebo při integraci příhraničních regionů. Podle Macrona obě země takzvanou Cášskou smlouvou otevírají novou kapitolu spolupráce, Merkelová tento den označila za důležitý den německo-francouzského přátelství.
S kritikou na adresu Francie nešetří italský místopředseda vlády Luigi di Maio. Předseda vládního Hnutí pěti hvězd se pustil do země galského kohouta s tím, že podle něj ochuzuje a kolonizuje Afriku, a proto její obyvatelé kontinent opouštějí. Francie si komentáře italského vicepremiéra nenechala líbit a předvolala si italského velvyslance, aby slova di Maia vysvětlil. Informuje o tom server France24.
Už zítra v historií obtěžkaných Cáchách podepíší Angela Merkelová s Emmanuelem Macronem smlouvu o nejužším přátelství, jakého mohou státy na zeměkouli vůbec dosáhnout.
Francie a Německo se v úterý v Cáchách zavážou k těsnější spolupráci a společnému postupu. Dohoda, která může zásadně změnit poměry v Evropské unii, byla připravovaná téměř bez povšimnutí a nebyla debatována ani na půdě Evropského parlamentu. Je tak velkým překvapením, shodují se někteří čeští europoslanci. Na znění francouzsko-německé smlouvy upozornil deník Echo24. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) smlouvu nepovažuje za vznik tvrdého jádra EU, upozorňuje ale, že spolupráce v Evropě na půdorysu EU musí fungovat ku prospěchu všech členských zemí.
O smlouvě o francouzsko-německé kooperaci z Cách, na kterou upozornil deník Echo24, české ministerstvo zahraničí ví a její vývoj sleduje. Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) však nevidí důvod, proč by se ke smlouvě měl jeho úřad nějak vyjadřovat. „Nejsem toho názoru, že by se tvořilo tvrdé jádro,“ uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle poslance Pirátů Mikuláše Peksy však hrozí, že Česko skončí na druhé koleji.
Překvapivou smlouvu, která vznikla prakticky v utajení, podepíše německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v německých Cáchách. Tato smlouva vytvoří z obou nejsilnějších evropských zemí de facto společný superstát. O smlouvě se nikde příliš nepíše, teprve před několika dny byla zveřejněna na stránkách francouzského ministerstva zahraničí.
Kolem 27 000 lidí se podle odhadu policie v sobotu odpoledne zapojilo ve francouzských městech do protestu žlutých vest. Francouzskou metropolí prošlo podle odhadu pařížské policie asi 7000 demonstrantů. „Macrone odstup!“ volali na adresu prezidenta Emmanuela Macrona, pokoušejícího se uklidnit vztek protestujících spuštěním celonárodní debaty o problémech země. V Paříži má na pořádek dohlížet na 5000 policistů, uvedla agentura AFP s odvoláním na policejní prefekturu. K zajištění pořádku v celé zemi bylo nasazeno okolo 80 000 policistů, tedy přibližně stejně, jako bylo minulý víkend demonstrantů.
Je nějaký rozdíl mezi mlácením demonstrantů během Palachova týdne a mezi drsnými zákroky pařížské policie během protestů žlutých vest? Toť otázka, jež se občas nyní vynoří. Je asi čím dál víc lidí, kteří řeknou nikoli, v té tzv. demokracii je to vlastně stejné, možná ještě horší. A vždycky to tak bylo. I tehdy se v „kapitalistických zemích“ policisté s demonstranty nepárali, obušky svištěly, vodní děla stříkala, slzný plyn leptal spojivky.
Francouzská armáda se letos bude dál účastnit bojů v Sýrii a v dalších zemích Blízkého východu i severní Afriky. V projevu na vojenské základně v Toulouse to avizoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Oznámené stažení amerických jednotek ze Sýrie podle něj není důvodem k odklonu od strategického cíle, kterým je „vymýcení“ tzv. Islámského státu (IS).
Jako hlasování proti prezidentu Emmanuelu Macronovi a tradičním evropským stranám prezentovala v neděli šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová květnové volby do Evropského parlamentu (EP). Voliči mají podle ní při prvním hlasování od předloňských prezidentských voleb možnost vyjádřit svou nespokojenost s málo oblíbenou hlavou státu. Nacionalistické a protiimigrační Národní sdružení je jednou protievropských stran, které si ve volbách dělají zálusk na přerušení dlouholeté hegemonie evropských lidovců a socialistů.
Přes 80.000 příznivců francouzského hnutí žlutých vest v sobotu vyrazilo k demonstracím v řadě měst. Během již deváté soboty od listopadového počátku protestního hnutí se v Paříži sešlo na 8000 lidí. Policie při protestech zadržela 244 lidí, informoval ministr vnitra Christophe Castaner. Více než dvě desítky lidí byly při střetech demonstrantů s policisty zraněny.
Stoupenci protestního hnutí takzvaných žlutých vest v sobotu opět vyrazili do ulic a na silnice francouzských měst, aby demonstrovali proti vládě a politice prezidenta Emmanuela Macrona. Ten jejich počínaní večer označil za útok na republiku. Poklidné demonstrace se v průběhu dne vystupňovaly a odpoledne nespokojenci zapalovali skútry a barikády na pařížském bulváru Saint-Germain a házeli zápalné láhve na policisty na mostech vedoucích přes Seinu. Policie mosty zatarasila a použila slzný plyn, aby demonstrantům zabránila dostat se k budově Národního shromáždění.
Je do očí bijící, jak se v Bruselu jinak měří frenetickým zastáncům prohlubování evropské integrace, jako je Emmanuel Macron, a tvrdým kritikům současného směřování Unie, mezi něž na předních místech patří právě současné vlády v Itálii a Polsku.
Do letního sídla francouzských prezidentů na Azurovém pobřeží se ve čtvrtek večer pokusili vniknout členové takzvaného hnutí žlutých vest. S odvoláním na starostu nedalekého městečka Borme-les-Mimosas François Arizziho o tom informovala agentura AFP. „Žlutým vestám“ se do pevnosti Brégançon dostat nepodařilo, v pátek by se o to ale mohly pokusit znovu.
Britská pobřežní stráž v úterý zachránila z vratkých člunů v Lamanšském průlivu 40 migrantů, včetně dvou dětí. Server BBC uvedl, že stráž je nalodila při pěti zásazích na různých místech. Někteří z nich byli podle BBC Iráčané, Íránci a Afghánci. "Máme důkazy, že za těmto ilegálními pokusy malých lodích přeplout Lamanšský průliv jsou organizované kriminální gangy," cituje BBC mluvčího ministerstva vnitra. Podle něj britské úřady úzce spolupracují s francouzskými partnery, aby dopadli členy těchto gangů, které "využívají zranitelné osoby a riskují jejich životy".
Rozpočtový schodek Francie se bude příští rok pohybovat kolem 3,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to francouzský premiér Édouard Philippe v rozhovoru, který zveřejnil list Les Echos. Země by tak opět překročila požadovanou tříprocentní hranici stanovenou pravidly Evropské unie, která má zajistit, aby se členské státy přehnaně nezadlužovaly.
Na jaře 2017 vyšla v magazínu City Journal zdařilá esej Christophera Caldwella, šéfredaktora časopisu The Weekly Standard, která do určité míry vysvětluje původ Hnutí žlutých vest, minimálně tedy v první fázi protestů, než se staly prostředkem k vyjádření nespokojenosti všech nad vším. Několik volných citací:
Protestní hnutí francouzských žlutých vest získalo v Česku i jinde v Evropě nemálo sympatizantů, vidí v něm „autentický“ protest proti odcizeným evropským elitám a vůbec krizi evropské politiky. Hlas lidu, který si uchoval zdravý rozum a bouří se proti shora naordinovanému šílenství. Někteří z těch fanoušků jsou u nových oblíbenců ochotni přehlížet pouliční excesy, které by u politických protivníků považovali za důvod reakce ve stylu generála Pinocheta. Může za tím být uvažování ve stylu „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“, přičemž tím nepřítelem je v dané situaci vágně definovaný evropský politický establishment. Může za tím taky být zaměňování symptomu choroby za její léčbu.
Francouzské bezpečnostní složky ve čtvrtek večer ve štrasburské čtvrti Neudorf zabily muže, který podle policie v úterý večer střílel na místních vánočních trzích. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Christophe Castaner. Po muži pátraly 48 hodin stovky příslušníků ozbrojených sil. Propagandistická agentura tzv. Islámského státu zároveň večer uvedla, že hlavní podezřelý Chérif Chekatt byl jedním z "vojáků" této teroristické sítě.
Potom, co právní služba Evropské komise dospěla k závěru, že je český premiér ve střetu zájmů při čerpání eurodotací, jednal na podnět frakce Zelených o jeho případu i Evropský parlament. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger během debaty prohlásil, že dokud se spor nevyjasní, nehodlá EU vyplácet firmám spojeným s Agrofertem žádné dotace. Andrej Babiš se teď bude tvářit jako politicky pronásledovaný. Voliči by mu to neměli spolknout.
Nejnovějšímu teroristickému útoku ve Štrasburku de facto nešlo zabránit. Tím víc zaráží, jaké si politika dává priority
Za teroristickou událost označil pařížský prokurátor Rémi Heitz úterní střelbu na vánočních trzích ve Štrasburku. Svědci útoku prý slyšeli útočníka křičet „Alláhu akbar“ (arabsky Bůh je veliký). Heitz upřesnil, že pachatel dva lidi zabil, u dalšího nastala celková ztráta mozkové funkce (mozková smrt). Dodal, že šest zraněných je stále v kritickém stavu.
Muže, který je podezřelý, že v úterý večer střílel na vánočních trzích ve Štrasburku, francouzská policie identifikovala jako 29letého místního rodáka Chekatta Cherifa. Podle francouzských médií byl úřadům známý kvůli drobné kriminální činnosti, také však byl na seznamu osob představujících hrozbu pro národní bezpečnost. V den útoku v centru Štrasburku ho policie chtěla zadržet v rámci vyšetřování ozbrojeného přepadení z letošního léta.
Úterní večerní střelba v centru Štrasburku si vyžádala nejméně čtyři mrtvé. Policie podle agentury Reuters střelce obklíčila a na místě se odehrála přestřelka. Podle francouzského ministra vnitra Christophea Castanera je sedm nebo osm lidí zraněno. Agentura Reuters píše s odvoláním na místní policii o 11 raněných, stav některých z nich je údajně vážný.
Na mnoha místech Francie v úterý pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž Macron slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných „žlutých vest“.
