Obavy z válečného konfliktu, kterým hrozí Rusko na Ukrajině, dosahují v posledních dnech vrcholu z jejich naplnění. Objevují se tzv. úniky z amerických zpravodajských služeb s datem ruské invaze, naposledy prostřednictvím internetového deníku Politico a zpravodajství německého týdeníku Der Spiegel se uvádělo datum středa 16. února.
Desítky obrněných policejních vozidel a přes 7 tisíc policistů a četníků nasadila pařížská policie v sobotu proti účastníkům konvoje svobody a odpůrcům protikoronavirovým omezením. Podle zveřejněných videí policie brutálně napadala demonstranty, kopala protestující, mlátila je do hlavy obušky, strhávala francouzské vlajky z aut a dokonce na řidiče vytáhla pistoli. Celkem bylo v sobotu a v neděli ráno zatčeno témeř 200 lidí a zadrženo nejméně 500 vozidel, která vjížděla do předem uzavřených prostor.
Z několika francouzských měst směřují do Paříže tisíce lidí v rámci takzvaných Konvojů svobody, na hlavních tazích do metropole na ně čekají rovněž tisíce policistů. Účastníci konvojů, inspirovaných protestním hnutím v Kanadě, chtějí do Paříže dojet v pátek večer a zúčastnit se sobotních pravidelných protestů odpůrců očkování proti covidu-19 a vládních opatření.
Dostali jsme se do zvláštního stadia, které obrací celou ekonomiku vzhůru nohama. Česká republika je země, která má aktuálně dost zdrojů energie, které nejsou drahé. Samotné suroviny do nich a jejich provoz by nemusely podléhat prudce kolísajícím světovým cenám. Energie v Česku by nemusela být drahá. Největší část, 37 procent elektřiny, se u nás vyrábí z jaderných zdrojů. Ty jsou samy o sobě velmi nákladné kvůli vysokým investicím při výstavbě. Ve chvíli, kdy už stojí a jsou zaplacené, provoz naopak nepatří k drahým.
Pokud by se prezidentské volby ve Franci konaly již teď, v čele státu by opět stanul nynější prezident Emmanuel Macron. Druhá by v obou kolech podle průzkumu společnosti Harris Interactive pro ekonomický server Challenges skončila krajně pravicová politička Marine Le Penová. Macron Le Penovou porazil už ve volbách před pěti lety. Macron by v prvním kole voleb získal podle průzkumu 24 procent hlasů, z druhého místa by s ním se 17 procenty do druhého kola postoupila Le Penová.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí vyrazil na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně krize na Ukrajině. Už po příletu na letiště se ale musel vypořádávat s obtížemi. Nepřijel totiž pro něho doprovod motorových vozidel. Podle některých ruských médií navíc Putin Macronovi tyká. Ruský prezident podle médií zahájil setkání s Macronem větou: „Vážený pane prezidente, drahý Emmanueli, moc rád tě vidím.“
Michel Houellebecq (65) napsal politický thriller. Aspoň to o nové knize říkali novináři. Ale přijmeme-li hledisko nejslavnějšího francouzského spisovatele současnosti, je fakt, že to oznamovali právě novináři, dobrý důvod, proč si myslet, že Houellebecq politický thriller nenapsal. V knize se autor do novinářů opře několikrát, ostatně nejodpornější postava je novinářka Indy. Neznalost novinářů nemá podle Houellebecqa meze.
Šéf pařížských nemocnic vyvolal ve Francii vášnivou debatu svým výrokem, v němž zpochybnil nárok neočkovaných na nemocniční léčbu covidu-19 hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Informovala o tom agentura Reuters. V rámci francouzského systému všeobecné zdravotní péče je všem pacientům s covidem-19, kteří skončí na jednotce intenzivní péče, hrazena v plné výši léčba, která stojí přibližně 3000 eur (73 300 korun) denně a která obvykle trvá týden až 10 dní.
Do konce tohoto týdne si budou ohledně situace kolem Ukrajiny telefonovat ruský prezident Vladimir Putin se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Podle agentury TASS to dnes sdělil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj s velkým znepokojením sleduje poslední kroky a prohlášení Washingtonu, které prý mají za cíl eskalovat napětí. Spojené státy uvedly do zvýšené pohotovosti 8500 amerických vojáků, kteří mají být připraveni na případné rychlé nasazení v Evropě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil předsednictví Evropské rady projevem v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Nebyla přítomna ani předsedkyně Komise von der Leyenová, ani předseda Rady Michel (ten má covidovou karanténu), takže Macron vedle nejvyšší přítomné funkcionářky, celkem neznámé nové předsedkyně europarlamentu Metsolové, měl šanci zapůsobit jako skutečný vůdce Evropy. Tak proč byl celkový efekt tak komický?
Proslov francouzského prezidenta a nynějšího předsedy Evropské rady Emmanuela Macron na půdě Evropského parlamentu vzbudil velké emoce. Hovořil v něm totiž mimo jiné o tom, že by se na Listinu lidských práv EU mělo přidat právo na potrat. Právě tento výrok je podle některých jasným útokem na země jako je Polsko či Maďarsko, jiní zase Macrona obviňují, že si ve Štrasburku dělal prezidentskou kampaň pro levicové voliče, ačkoliv sám během své vlády na tyto voliče vůbec nemyslel. Na Macrona útočí jak příslušníci konzervativní pravice, tak i někteří představitelé levice.
Právo na potrat a ochrana klimatu musí mít své místo na listině základních práv Evropské unie. Řekl to francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Evropském parlamentu s tím, že právě novelizace tohoto dokumentu je podle něj pro období předsednictví Francie v EU jednou z priorit. Apeloval také na udržení vztahů s Británií, integraci západního Balkánu do Evropské unie, společný postoj vůči Rusku i na spolupráci s Afrikou.
Francouzský parlament dnes schválil zákon, který znemožní neočkovaným lidem vstup do restaurací, kulturních a sportovních zařízení či dálkových dopravních spojů. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Ve Francii se nyní šíří vysoce nakažlivá koronavirová varianta omikron, za uplynulý den přibylo v této zemi se 67 miliony obyvatel 278 129 nových případů infekce. Dolní komora parlamentu dnes odsouhlasila nová vládní opatření pro boj proti koronaviru poměrem 215 hlasů ku 58.
Nizozemsko v pátek zaznamenalo rekordních více jak 35 tisíc nakažených koronavirem. Přesto ale nizozemský premiér oznámil rozvolnění některých opatření proti šíření koronaviru. Znovu tak otevřely obchody a služby. Podobnou taktiku zvolilo i Španělsko, Francie nebo Velká Británie, a to i přes výskyt vysoce nakažlivé varianty omikron. Nizozemský premiér na tiskové konferenci informoval o znovuotevření většiny obchodů, kadeřnictví a tělocvičen. Podniky budou mít nařízenou otevírací dobu pouze do pěti hodin večer.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes uvedl, že návrh Evropské komise (EK) na takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, je dobrý. Zopakoval, že jádro a zemní plyn podle něj patří mezi zelené investice. Francie se na začátku ledna ujala předsednictví Evropské Unie. K zařazení jádra a zemního plynu na seznam zelených investic vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko, které v polovině roku v EU předsednickou roli od Paříže převezme.
Ve městech po celé Francii se dnes sešli odpůrci očkování, aby odsoudili záměry prezidenta Emmanuela Macrona, který prohlásil, že chce naštvat lidi odmítající očkování proti covidu-19 zpřísněním omezení jejich občanských svobod. V Paříži protestující převzali Macronovou formulaci a skandovali „naštveme vás“. Jiní nesli nápisy odmítající očkovací průkazy, což byla narážka na Macronův legislativní záměr vyžadovat doklad o očkování pro vstup do míst, jako kavárny, bary a muzea, napsala agentura Reuters.
Evropská komise vypustila na Nový rok do britského deníku The Financial Times, který funguje jako tradiční kanál řízených úniků připravovaných bruselských dokumentů, testovací balonek. Návrh, v němž zařazuje jadernou energetiku spolu s plynem dočasně mezi zelené zdroje. Podle takzvané evropské taxonomie, která kádruje různé obory na zelené a špinavé a určuje tím cenu jejich financování a pojišťování, je právě zařazení mezi zelené cestou k nejlevnějším úvěrům a pojistkám.
Řízený únik informací z útrob Evropské komise, který, jak už to bývá u klíčových ekonomických otázek, se provedl přes stránky The Financial Times, přinesl naději, že dopady největšího ideologického experimentu od dob druhé světové války Green New Dealu by nemusely být děsivé, jak se to jevilo podle původních plánů Bruselu.
Policisté ve Francii, Itálii a Nizozemsku museli zasahovat proti takzvaným rave party, tanečním zábavám s rychlou elektronickou hudbou, jichž se na přelomu roku v rozporu s epidemickými a jinými opatřeními zúčastnily stovky lidí. Nový rok na rave party přivítaly například stovky lidí v prostorách někdejší cihelny v nizozemské obci Buren. Za taneční zábavou tam přijelo i mnoho lidí ze zahraničí.
Z pařížského Vítězného oblouku v neděli úřady nechaly sejmout vlajku Evropské unie, kterou tam umístily u příležitosti zahájení půlročního předsednictví Francie v EU. Stalo se tak poté, co vyvěšení vlajky na symbolu francouzských vojenských úspěchů kritizovala Marine Le Penová a další představitelé nacionalistické pravice, informují média. Le Penová může být podle průzkumů hlavním soupeřem prezidenta Emmanuela Macrona v jarních prezidentských volbách.
U příležitosti zahájení francouzského předsednictví Evropské unie 1. ledna 2022 byla pod Vítězným obloukem v Paříži, na místě, kde obvykle vlaje francouzská státní vlajka, vyvěšena obrovská modrá vlajka Evropské unie. Její instalace vyvolala značně nesouhlasné a pobouřené reakce mnoha opozičních politiků a prezidentských kandidátů na levici i pravici. Ještě nikdy se nestalo, že by byla francouzská vlajka u ostatků neznámého vojína nahrazena evropskou.
Izraelské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo, že zkrátí interval mezi podáním druhé a třetí dávky vakcíny proti covidu-19 z pěti na tři měsíce. Informuje o tom agentura Reuters. Izrael je tak další zemí, která na razantní zkrácení intervalu přistoupilo. Zkrácení intervalu na tři měsíce od úterý oznámila i Francie. Počátkem prosince se tak rozhodlo Řecko, psali jsme o tom zde.
Varianta omikron se Evropou šíří rychlostí blesku a brzy se velmi pravděpodobně stane dominantní verzí koronaviru ve Francii. Uvedl to francouzský premiér Jean Castex. Podle něj k dominanci dojde začátkem příštího roku. Francie v posledních dnech zavedla mimo jiné přísné opatření pro cestovatele z Velké Británie, kde se omikron také prudce šíří. WHO však stále říká, že o variantě omikron není dostatek informací a neví se, zda je nebezpečnější než předchozí varianty.
Přední pařížská taxislužba G7 pozastavila používání všech vozů Model 3 americké automobilky Tesla. O víkendu mělo jedno z těchto aut vážnou nehodu, informovala v úterý firma. List Le Parisien píše o 15 zraněných. Tesla, která má přístup k některým technickým údajům ve vozech, uvedla, že u jejího auta nedošlo k "žádné technické závadě". Když k nehodě došlo, byl podle taxislužby řidič byl mimo službu a vezl v sobotu večer svou rodinu do restaurace.
Nejsou to ani tři měsíce, kdy vypukl mezi Paříží a Washingtonem nebývalý konflikt, když Spojené státy torpédovaly daleko dříve dohodnutý megakontrakt na dodávku francouzských ponorek pro Austrálii. A nyní v pátek nabídly USA prodej fregat Řecku poté, co již byla podepsána předchozí dohoda mezi Paříží a Aténami na dodávku těchto lodí z Francií. Dohoda o prodeji tří francouzských fregat Řecku „byla právě podepsána“, přispěchalo v sobotu francouzské ministerstvo obrany s reakcí.
Evropa zmítaná prudce rostoucími cenami energií si předsevzala plnění klimatických cílů bez ohledu na to, že příliš překotný přechod k uhlíkové neutralitě může ještě více lidí uvrhnout do energetické chudoby a citelně poškodit unijní ekonomiky. Nejlépe se to nyní ukazuje na zeleném experimentu nové německé vlády. Proti tomu stojí pragmatická snaha Francie vsadit na jádro, a zajistit si tak energetickou nezávislost. Jak ukazují poslední data Eurostatu, už nyní platí francouzské rodiny za elektřinu podstatně méně než Němci.
Uhlíková revoluce jménem Green New Deal, migrace z islámských zemí a kulturní války o identitu překreslují mapu spojenců v Evropě. Zájmy v těchto klíčových liniích, které budou určovat podobu společnosti v příštích letech, nás vzdalují některým zemím, které jsou dlouhodobě našimi blízkými partnery. A naopak přibližují zemím, které dosud stály se svými zájmy často na opačné straně. Základní střet o podobu Evropy se bude odehrávat mezi Německem a Francií.
Francie využije svého nadcházejícího předsednictví v Radě EU, které na půl roku převezme od ledna, k posílení schopnosti Evropské unie bránit vlastní vnější hranice. Při představování priorit francouzského předsednictví dnes prohlásil prezident Emmanuel Macron. Podle něj také musí Evropská unie přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit svá pravidla ohledně deficitů, aby podpořila postpandemické investice a hospodářský růst, protože svět se chce dostat z krize vyvolané nemocí covid-19.
Je to necelých deset let. Evropa za sebou měla horkou fázi krize eurozóny, kdy Němci ve jménu záchrany eura prolomili tabu, s nímž do měnové unie vstupovali. Nikdy se nesmějí sdílet dluhy. Nikdy nikdo nebude ručit za dluhy těch druhých. Stalo se. Jen to tehdy euro udrželo. Němce do toho dotlačili Francouzi. Ti po dluhové unii toužili od vzniku eura. Společné dluhy, společné ministerstvo financí. Evropská unie jako přerozdělovací unie. Francouzská vize Evropy.
Primárky francouzské pravicové strany Republikáni (LR) vyhrála s drtivou převahou šéfka pařížského regionu Valérie Pécresseová. V dnešním druhém kole porazila šéfa regionální rady departementu Alpes-Maritimes na francouzské riviéře Érika Ciottiho poměrem 60,9 ku 39 % hlasů. Ciotti vítězné kolegyni ihned poblahopřál a slíbil podporu v prezidentských volbách. Čtyřiapadesátiletá Pécresseová o sobě říká, že je z "jedné třetiny Thatcherová a ze dvou třetin Merkelová".
