V kauze Čapí hnízdo byli Andrej Babiš s Janou Nagyovou Městským soudem v Praze zproštěni obžaloby. Bývalý premiér je nicméně nadále vyšetřován pro podezření praní špinavých peněz ve Francii, u konce zároveň není ani kauza ohledně reklamy na Čapím hnízdě. Finanční správa pěti dceřinkám Agrofertu doměřila daň za to, že si před lety zadaly reklamu právě na Farmě Čapí hnízdo.

Babiš je ve Francii vyšetřován za daňové úniky a praní špinavých peněz v rámci nákupu sídel na jihu země. Jde o kauzu, která vyšla najevo krátce před volbami v roce 2021, zvanou Pandora Papers. K získání nemovitostí využil Babiš podle zjištění investigativních novinářů komplikovanou sérii finančních transakcí přes offshorové firmy.

Podle deníku Le Monde zahájila Národní finanční prokuratura předběžné vyšetřování praní špinavých peněz. „Řízení zahájené v únoru 2022 a svěřené Ústřednímu úřadu pro boj proti korupci a finančním a daňovým trestným činům se týká podmínek, za nichž pan Babiš prostřednictvím řady offshorových společností získal nemovitosti v Mougins (Alpes-Maritimes),“ uvedl Le Monde.

Vedle případu kvůli dotaci policie také prověřovala možné daňové úniky u plateb od firem z holdingu Agrofert za reklamu na Čapím hnízdě. Kriminalisté v případu podle informací médií řešili podezření, že suma 272 milionů korun v letech 2010 až 2013 ve skutečnosti nešla na reklamu, ale pomáhala Čapímu hnízdu splácet úvěr a společnosti Agrofert snížit si daně. Server Seznam Zprávy dříve uvedl, že podle svědka byly platby za reklamu fiktivní nebo předražené. Ačkoli byly vykázány jako konkrétní plnění, například za plošnou reklamu na tenisových kurtech nebo za tiskoviny, ve skutečnosti to byly podle něho často virtuální položky.

Kauza se podle Seznam Zpráv týkala širšího okruhu podezřelých – někdejších manažerů firem Agrofertu. Kriminalisté ji vyšetřovali několik let, nikdo nebyl obviněn a loni v červnu policie reklamní větev kauzy Čapí hnízdo odložila. Rozhodnutí kriminalistů následně potvrdilo pražské městské státní zastupitelství. Loni v září ale pražské vrchní státní zastupitelství při provádění dohledu zjistilo pochybení policie, které se týká nesprávného určení okruhu poškozených subjektů.

Minulý týden server iROZHLAS.cz uvedl, že Finanční správa doměřila pěti firmám z holdingu Agrofert daň za to, že si před lety zadaly reklamu na farmě Čapí hnízdo. Názvy firem ani výši částek úřad s ohledem na neveřejnost daňového řízení nesdělil. Agrofert se proti rozhodnutí odvolal. Kvůli platbám za reklamu zahájil Specializovaný finanční úřad v letech 2017 až 2020 šest řízení s pěti firmami z holdingu Agrofert, uvedl rozhlas. Původně podle něj úřad prověřoval 23 firem Agrofertu, u 18 z nich ale úředníci daňové řízení nezahájili.

Podezření, že zakázky na reklamu byly fiktivní a že měly sloužit ke snížení daňového základu – a tím také daní odvedených státu – se poprvé objevilo v roce 2014. Tehdy do Prahy přišlo upozornění od německých úřadů, protože reklamu si v Čapím hnízdě objednala mimo jiné i jistá německá chemická společnost z koncernu Agrofert. Navíc v době, kdy farma ještě nebyla dokončená. Daňový poradce David Hubal v rozhovoru pro Echo24 řekl, že finanční částka, o kterou stát na daních tímto jednáním přišel, mohla překročit i 100 milionů korun.

Případem se zabýval i Finanční úřad v v německém Chemnitzu (Saská Kamenice). Ten smlouvu mezi Agrofertem Deutschland GmbH a Čapím hnízdem se z Německa do České republiky dostala na základě výměny informací, která probíhá mezi správci daně zemí EU, poslal svému českému protějšku v prosinci roku 2014 sám od sebe. To mu ukládá směrnice 2011/16/EU, jde o takzvanou výměnu informací z vlastního podnětu, někdy nazývanou spontánní. K té musí členský stát přistoupit ve chvíli, kdy má podezření, že firma by mohla krátit daně v daném státě. V tomto případě tedy německý finanční úřad informoval tuzemské Generální finanční ředitelství, protože měl o smlouvě mezi oběma firmami pochybnosti.

K zadávání reklamy německou společností na výrobu močoviny, spadající rovněž pod holding Agrofert, SKW Stickstoffwerke Piesteritz, která patří Agrofertu, u Farmy Čapí hnízdo nebyl podle bývalého finančního manažera SKW Rastislava Jansíka žádný důvod. „To, co se stalo s reklamou na Čapím hnízdě, musel být nějaký exces, někdo to podle mého názoru musel dát vedení chemičky příkazem,“ tvrdí Jansík. Rozhovor s ním přinesly Hospodářské noviny. „Ani u Agrofertu Deutschland nemohly být žádné důvody, proč za reklamu na Čapím hnízdě vydávat milionové částky,“ domnívá se Jansík.