Minulý týden vrcholila kampaň za tzv. klimatickou politiku. Šestnáctiletá Švédka Greta Thunbergová promluvila na klimatickém summitu OSN v New Yorku. Už druhý víkend v říjnu nás ale čeká pokračování, a možná ostřejší. Skupiny Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion, XR) chystají ve velkých světových městech od USA po Indii protesty, blokády a jiné projevy občanské neposlušnosti.
Mohou pořádat happeningy, připomínat si, co zažili jejich předchůdci 17. listopadu 1989 na Albertově a Národní třídě. Vést rozhovory s pamětníky. Nebo se ptát: Jací jsme? V čem jsme jiní než oni a další generace, které se narodily před námi? Na ten druhý, originálnější styl vsadili studenti vysokých škol, většinou z pražské Univerzity Karlovy v projektu Svobodný listopad. Zadali sociologům z agentury Median, aby se na reprezentativním vzorku zeptali mladých lidí z generace 18 až 30 let, co si myslí o světě a své roli v něm. Je to v českých poměrech první velmi detailní pohled na tuto generaci.
Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová vytkla americkým zákonodárcům, že v boji se změnami klimatu nedělají dost. „Vím, že se snažíte, ale ne dost. Promiňte,“ vzkázala v úterý speciální „klimatické“ komisi amerického Kongresu s tím, aby si „nechala svou chválu“ a raději něco udělala.
Německá vláda chce do roku 2023 dát kolem 40 miliard eur (bilion Kč) do boje proti klimatickým změnám. Podle listu Die Welt s tím počítají předběžné plány koalice CDU/CSU a SPD kancléřky Angely Merkelové, jejichž definitivní podobu chce vláda schválit v pátek.
Německo jako jedna z předních ekologických velmocí si nadále láme hlavu, jak efektivně bojovat proti obávaným klimatickým změnám. Kancléřka Angela Merkelová se nechala slyšet, že její země se nebude zdráhat utratit za účinná řešení bilionové částky. Z tématu se však také pomalu stává hrozba pro současnou vládní koalici CDU/CSU a SPD. Zatímco umírněnější křesťanští demokraté považují některá opatření za příliš radikální, socialisté prosazují povinnost učinit „drastické kroky“.
Německá ministryně životního prostředí, tamější sociální demokratka Svenja Schulzová, má za to, že současná vládní koalice nemá právo pokračovat, pokud se nedokáže shodnout na zásadních klimatických otázkách.
Jako vítězství ideologie nad ekonomikou vidí někteří europoslanci postoje budoucí šéfky Evropské centrální banky Christiny Lagardeové. Ta se přitom má od listopadu právě o ekonomické záležitost eurozóny starat. Boj s negativními důsledky klimatických změn považuje budoucí šéfka ECB za zcela zásadní. Banka se tak nejspíš stane další evropskou institucí, která bude snižování emisí oxidu uhličitého prosazovat i navzdory zhoršení ekonomiky.
Měl by jít politik za ignorování platných rozsudků za mříže? Právě touto otázkou se nyní začíná zabývat Evropský soudní dvůr a to v souvislosti s případem bavorské vlády. Jejím členům v čele s premiérem Markusem Söderem totiž hrozí tresty za to, že vytrvale odmítají zavést v účinnost soudní rozhodnutí, které nařizuje zakázat vjezd aut s naftovými motory do Mnichova. Informuje o tom například server Deutsche Welle.
Část britských poslanců z výboru pro vědu a technologie v čele s šéfem tohoto výboru Normanem Lambem (Liberální demokraté) chce zakázat osobní vlastnictví automobilů.
Obrovský krok zpět v boji za ochranu životního prostředí. Tak označují zahraniční média zavedení nových obalů balíčků e-shopového giganta Amazon. Ve Velké Británii totiž materiál, který používá firma nejbohatšího muže planety, Jeffa Bezose, nejde recyklovat.
Policisté vyšetřují poslankyni SPD z Karlovarského kraje Karlu Maříkovou kvůli jejím výrokům o migrantech. ČTK vyšetřování potvrdila krajská policejní mluvčí Kateřina Krejčí, jméno vyšetřované ženy neřekla. Maříková v lednu na svém profilu na sociální síti facebook přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Policie se věcí zabývá pro podezření z přečinu Podněcování k nenávisti.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který si od nástupu do úřadu letos v lednu vysloužil kritiku za upřednostňování ekonomických zájmů před ekologickými, ve středu vzkázal německé kancléřce Angele Merkelové, aby si nechala své peníze a použila je na zalesňování své země. Německo totiž o víkendu oznámilo, že se chystá zastavit financování nových ekologických projektů v Amazonii, protože se Bolsonarova vláda nesnaží zastavit odlesňování amazonského pralesa.
Polská pravice má nového hrdinu. Patnáctiletý Jakub Baryła se s krucifixem v ruce postavil pochodu homosexuálů v Plocku, zbrzdil ho na půl minuty a nechal se odnést policií. Vznikly z toho ikonické fotografie, které se okamžitě po nahrání na internet začaly nekontrolovatelně šířit. Nejprve v Polsku a odtud mezi podobně názorově laděné uživatele sociálních sítí v Německu, Itálii, USA. Postupně se obrázky zbavily polského kontextu, v němž zapadly do probíhající ideologické řeže, jejímž nástrojem jsou pochody homosexuálů v polských městech významu Liberce či Pardubic.
Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová se ve středu vydá z přístavu Plymouth na jihozápadě Anglie na plavbu přes Atlantik, kde se chce v září zúčastnit klimatického summitu v newyorském sídle OSN.
Členové německého parlamentu, Spolkového sněmu, nalétali v minulém roce letadlem 14,6 milionu kilometrů, což je poměrně značný nárůst oproti roku 2017. Největší počet letů „na hlavu“ nasbírali za klima stále sveřepněji bojující němečtí Zelení, píše server veřejnoprávní Deutsche Welle.
Podle všeho se v evropské klimatické politice schyluje k velkým věcem, možná už letos na podzim nebo na jaře by se mělo jednat o celoevropské uhlíkové dani.
Na první pohled se může zdát, že jsou elektrické koloběžky ekologickou variantou pohybu po městě, jelikož neprodukují skleníkové plyny a nepřispívají k ucpaným silnicím. Podle americké studie je ale ve skutečnosti ekologičtější využití městských autobusů, protože procesy spojené s výrobou a snahou každý večer posbírat, nabít a vrátit koloběžky na místo vytváří značné množství emisí. O studii informuje deník The Guardian.
Ve snaze zvrátit následky odlesňování Etiopané vysadili přes 353 milionů mladých stromků. Na twitteru to uvedl ministr etiopské vlády.
Nedoceněnou opovážlivostí minulého týdne je mediální křest předsedy Komise hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima.
Zatímco Evropská unie a řada firem snaží upustit od plastových brček a nahrazují je například kovovými, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mají Spojené státy „mnohem větší problémy“, na které by se měly zaměřit.
Od loňského podzimu se západním světem šíří nová a zatím nejhlubší vlna klimatické psychózy, ale nikde nedosáhla takové hloubky a hlavně pro nás nikde jinde nemá takový význam jako v Německu (jakkoli se tentokrát mocně účastní například i Velká Británie, o dodavateli ikon tohoto hnutí – Švédsku – ani nemluvě). Debata o tom, jaké jsou příčiny vlny veder, nakolik se otepluje planeta a jestli v tom má prsty lidstvo, je namístě. Problém je, že u sousedů prostor pro takovou debatu v podstatě vymizel.
Ve Švédsku vstoupil v pondělí v platnost zákon, který zakazuje kouření před hospodami.
Poslední zima vypadala jako zima, mrzlo, sníh byl, na místních horách se lyžovalo až do dubna. Zima to nebyla třeskutá, nebruslilo se na rybnících od prosince do února jako na ladovských obrázcích. Ale zase nebylo jaro, v dubnu bylo až moc teplo, nepršelo a nebylo žádné aprílové počasí. To okamžitě zvedlo alarmisty a zvěstovali katastrofální sucha, pak přišel květen. Ochladilo se a lilo jako z konve, alarmisty to neuklidnilo, ale konzervativci si oddechli, že není zase tak zle. Počasí je prostě proměnlivé, jako lidské nálady.
Německo podpoří cíl Evropské unie do roku 2050 snížit čisté emise oxidu uhličitého (CO2) na nulu. Vyplývá to z uniklých dokumentů, do nichž měl možnost nahlédnout list Financial Times (FT). S podporou Berlína se zvyšuje pravděpodobnost, že představitelé EU dospějí na jednání v příštím týdnu k dohodě.
Agentura YouGov udělala v Německu, považovaném za pionýra zeleného hnutí a avantgardu ekologismu v Evropě, zajímavý průzkum. Ptala se reprezentativního vzorku Němců, čeho všeho ze svého komfortu by byli ochotni se vzdát v boji za záchranu klimatu. Na první pohled to vypadá, že Němci se skutečně bojí klimatických změn a jejich následků tak moc, že jsou ochotni otočit svůj dosavadní život vzhůru nohama.
Praha 6 vyhlásila stav klimatického ohrožení. Radnice hodlá zakázat jednorázové plasty na akcích, které pořádá, plánuje instalaci nabíjecích stanic pro elektromobily nebo rozmístění vodních prvků i na dětská hřiště.
Satirická stránka Greenpiss si na sociálních sítích dělá legraci z různých ekologických aktivistů a podporovatelů zelené politiky. Někdy až vulgárními a hanlivými názvy častují švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, která proslula stávkováním během školní docházky. Kromě stránky na Facebooku má Greenpiss zaregistrovanou i webovou doménu a účet na Youtube. Podle ekologů se snaží stránka pouze lovit fanoušky a škodit organizaci Greenpeace. Podle serveru Aktuálně.cz stojí za doménou český podnikatel Pavel Tykač.
Jasnou favoritkou na získání letošní Nobelovy ceny za mír je podle britských sázkových kanceláří šestnáctiletá švédská bojovnice za ochranu klimatu Greta Thunbergová. Například podle sázkové kanceláře Landbrokes je šance mladé Švédky na zisk ocenění jedna ku třem, tedy zhruba 33procentní. Ocenění bude jako každý rok oznámeno na podzim a předáno v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince v Oslu.
Většina Němců by se byla v boji za lepší klima ochotna vzdát letů na kratší vzdálenosti či jízdy autem v centrech měst. Pokud by to pomohlo zpomalit oteplování planety, jedla by i výrazně méně masa. Vyplývá to alespoň z průzkumu agentury YouGov, o kterém v pondělí informovala agentura DPA. Zároveň upozornila, že lidé v průzkumech často odpovídají podle toho, jaký je „společenský požadavek“, protože chtějí před druhými i sami před sebou určitým způsobem vypadat. Zda by se podle svých odpovědí Němci skutečně řídili, tak není podle DPA jasné.
Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová a studenti, které inspirovala k manifestacím za boj proti změnám klimatu, získali cenu mezinárodní organizace na obranu lidských práv Amnesty International (AI). Informovala o tom agentura Reuters.
