Zelená EU. Proti uhlíku začala bojovat i Lagardeová

Zelená EU. Proti uhlíku začala bojovat i Lagardeová

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Jako vítězství ideologie nad ekonomikou vidí někteří europoslanci postoje budoucí šéfky Evropské centrální banky Christiny Lagardeové. Ta se přitom má od listopadu právě o ekonomické záležitost eurozóny starat. Boj s negativními důsledky klimatických změn považuje budoucí šéfka ECB za zcela zásadní. Banka se tak nejspíš stane další evropskou institucí, která bude snižování emisí oxidu uhličitého prosazovat i navzdory zhoršení ekonomiky.

Své záměry sdělila budoucí šéfka ECB na středečním slyšení před europoslanci. „Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání,“ řekla poslancům Lagardeová s tím, že otázka klimatu má být zcela zásadní i pro ECB.

„Pokud jde o ekologii, diskuse o tom, zda a jak mohou centrální banky a další bankovní orgány přispět ke zmírnění změny klimatu, jsou teprve na začátku. Měly by ale být považovány za prioritu,“ uvedla Lagardeová na dotaz europoslance.

Lagardeová poslancům popsala i způsob, jakým je podle ní možné ke změně situace přispět. Jednou z konkrétních možností, jak v této věci může být ECB podle ní nápomocna, je například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.

Se svými názory Lagardeová europoslance seznámila během slyšení v hospodářském a měnovém výboru Evropského parlamentu (EP). Ten následně její jmenování do čela ECB podpořil. Podporu výboru ještě musí potvrdit celý parlament v hlasování plánovaném během dvou týdnů. Toto hlasování sice není závazné, ale má politickou váhu. Představitelé EU by měli Francouzku Lagardeovou do čela ECB oficiálně jmenovat na summitu v polovině října.

Současná šéfka Mezinárodního měnového fondu se chce v ECB zaměřit i na udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranici.

Podle některých europoslanců však strategie nové šéfky ECB vyvolává pochybnosti o budoucí stabilitě měnové unie. „Další důvod, proč nepřijímat euro. Mezi své priority (cenová stabilita, nízká inflace) zařadí ECB nově i boj proti klimatickým změnám. Třeba “nákupem dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí”. Aneb když ideologie vítězí nad ekonomikou...,“ uvedl europoslanec Jan Zahradil.

Za přílišný považuje důraz na ochranu klimatu i europoslanec Alexandr Vondra. „Už to jede: nejen EIB, ale dokonce ECB jako klima banka. Lagarde v diskusi ve výboru EP slíbila, že se ECB ve své bilanci „postupně zbaví všech assets“, které jsou uhlíkově „špinavé“. Makro stabilita je vedlejší,“ napsal europoslanec za ODS Alexandr Vondra.

Ekologie jako hlavní téma EU

Příklon k zelené politice v posledních týdnech ohlásila i  Evropská investiční banka. Do konce příštího roku chce zastavit financování nových energetických projektů závislých na fosilních palivech. Rada EIB, kterou tvoří převážně ministři financí členských zemí Evropské unie, by o návrhu měla diskutovat na zářijové schůzce.

Budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala EIB, aby zhruba polovinu z ročně investovaných 70 miliard až 80 miliard eur (1,8 bilionu až dva biliony Kč) směřovala do ekologických projektů. Část EIB by se podle ní měla změnit na klimatickou banku. Boj s klimatickou změnou označila jako svou klíčovou prioritu i sama von der Leyenová.

, pk

7. září 2019