Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) nemá pochybnosti o nákupu amerických stíhacích letounů F-35 ani důvod tento výběr přehodnocovat. Uvedl to během dnešní návštěvy žatecké brigády rychlého nasazení. Jde podle něj o promyšlenou a dlouhodobou investici do obrany země. V rozhovoru pro Seznam Zprávy premiér řekl, že je třeba uvažovat nejen s ohledem na současnou administrativu prezidenta Donalda Trumpa.
S rostoucím napětím mezi Evropou a USA v otázce války na Ukrajině se v zahraničních médiích začaly objevovat informace o možnostech Spojených států „vypnout“ spojencům zbraňové systémy v případě sporů v zahraniční politice. A otázky o přílišné závislosti Evropy na zbraních USA. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) jsou USA stále klíčové pro obranu starého kontinentu, i když riziko přílišné závislosti na amerických zbraních vnímá a ta debata podle něj probíhá.
Chování amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech znejistilo jeho evropské spojence v tom, zda se mohou nadále spoléhat na vojenskou pomoc Spojených států, což podnítilo debaty o evropském zbrojení. V tomto rámci premiér Petr Fiala ohlásil plán zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP do roku 2030. Co přesně takový požadavek zbrojení v českém kontextu znamená?
Německo by mohlo mít problém s financováním vlastní obrany. Němečtí Zelení oznámili svůj záměr zablokovat plán na uvolnění dluhové brzdy, který by měl umožnit rozsáhlé investice do obrany a infrastruktury. Zelení, kteří jsou pravděpodobnými koaličními partnery berlínské vlády, se domnívají, že se nedostatečně investuje do ochrany klimatu a životního prostředí.
Kdybych mírně parafrázoval a aktualizoval jeden meziválečný sprostý polský vtip: pokud by někdo vynalezl auto poháněné morálním pobouřením, Praha by se v posledním měsíci stála bezemisním městem. Česká veřejná debata na zahraničněpolitická témata se vždy vyznačuje velkou mírou „morálního absolutismu“, jak se sluší na potomky husitů, nicméně reakce na aktuální šokující vývoj vztahů mezi USA, EU, Ukrajinou a Ruskem rozhodně předčila většinu dřívějších.
Jedna bystrá osoba na jaře 2022, po vpádu Ruska na Ukrajinu, říkala: Před dvěma roky jsme všichni šili roušky. Teď všichni šijeme ukrajinskou bikolóru. Co se po nás bude chtít za dva roky? Nebylo to za dva roky, ale za tři, nešijeme, ale zbrojíme. Respektive o zbrojení jako na povel nadšeně mluvíme. Každý takto hrrr spíchnutý program obřích státních výdajů povede za několik roků k inflaci či růstu daní. Ale to je teď jedno, při lockdownech bylo taky důležitější společenské vzepětí v danou chvíli. Inflaci jsme pak podle politických sympatií svedli na Babiše, nebo na Fialu.
Ukrajinské letectvo poprvé nasadilo francouzské stíhačky Mirage 2000, a to k obraně proti pátečnímu ruskému vzdušnému útoku, oznámily ukrajinské vzdušné síly. První francouzské stíhačky se na Ukrajinu dostaly na začátku února, informuje The Kyiv Independent. Rusko v noci podniklo rozsáhlý letecký útok, během něhož odpálilo 67 raket různých typů a nasadilo 194 dronů. Do obrany před tímto útokem byly nasazeny také stíhací letouny, včetně amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. Podle agentury Reuters to prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku. Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuse o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala Peskova agentura TASS.
Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od USA rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečními mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií. Evropa na zahraničně politický odklon USA a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD.
Z plánů evropských lídrů zvýšit investice do evropské obrany těží akcie evropských zbrojařských firem. Jejich index STOXX Europe Aerospace & Defense vykazuje aktuálně za poslední týden růst asi o devět procent. Jen v pondělí přidal osm procent, což byl největší jednodenní nárůst za pět let, uvedl analytik Portu Marek Pokorný.
EU musí rychle najít peníze na posílení obrany. A svým členským státům musí umožnit obejít kvůli tomu dluhová pravidla. Na tom se shodli zástupci zemí EU na čtvrtečním mimořádném summitu v Bruselu. Jednomyslnost naopak nezavládala v otázce prohlášení na podporu Ukrajiny, proti kterému se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.
Česko začne v příštím roce navyšovat výdaje na obranu. Vláda rozhodla o postupném navýšení obranných výdajů o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Příští rok to bude 2,2 procenta HDP a v roce 2030 by Česko mělo vydávat tři procenta HDP na obranu.
Brusel prý vyslyšel volání po tom, že Evropa „musí konat“. Tak koná. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán „přezbrojení“ evropského obranného průmyslu. Ten má mobilizovat až 800 miliard eur. Má jít o uvolnění rozpočtových pravidel, přerozdělování peněz z existujících kohezních fondů nebo společné financování. Tedy vznik nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur. Pravděpodobně formou vydání společných dluhopisů. Stejně jako tomu bylo za covidu v roce 2021, kdy se Unie skrze balíček Next Generation EU poprvé společně zadlužila.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán investic do obrany až do výše 800 miliard eur. Snaha o vyzbrojení a nastartování zbrojního průmyslu však kromě peněz záleží také na změně přístupu v řadě regulací a pravidel. Jako je například taxonomie či úvěrování zbrojních projektů, upozorňuje vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Souhlasí s ním i další odborníci. Zároveň je však nový zbrojní evropský "deal" příležitostí pro český zbrojní průmysl.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představila plán "na přezbrojení Evropy", který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině. Von der Leyenová to oznámila v prohlášení pro média.
Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg a televize Fox News s odvoláním na zdroje z Trumpovy administrativy. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo s očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
Roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Bílém domě byla srážkou starých jistot s novou nejistotou, šok, z něhož je třeba se co nejrychleji probrat, připustit si, co se stalo – nejen v ten pátek, ale v posledních měsících či roce. S blížícími se prezidentskými volbami byla politika Bidenovy vlády vůči Ukrajině na jakémsi autopilotu. V zásadě neměla strategické odůvodnění. Protože to, že bude Západ udržovat Ukrajinu bojeschopnou, a tak opotřebovávat Rusko – což bylo jediné, co bylo možné z představitelů americké vlády dostat –, není udržitelná strategie.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek byl hostem Echa Pavla Štrunce a tvrdí, že vlády evropských států dlouho ignorovaly varování a teprve nyní se pod tlakem vnějších okolností probouzejí k akci. Zmínil i to, že přechod k posílení obranných kapacit bude složitý a vyžaduje změnu přístupu.
Evropská unie se snaží zvýšit výdaje na obranu, včetně nového nástroje zaměřeného na klíčové zbrojní programy, jako jsou rakety, drony a integrovaná protivzdušná obrana. Další opatření se budou snažit uvolnit fiskální pravidla, aby země mohly vynakládat více prostředků, a přimět banky, aby zvýšily objem úvěrů na obranné projekty, uvedla v úterý šéfka EK Ursula von der Leyenová. České ministerstvo obrany pro Echo24 uvedlo, jaké nástroje lze pro podporu českého českého obranného průmyslu využít.
Evropská unie poskytla na podporu Ukrajiny od začátku války téměř 135 miliard eur (téměř 3,4 bilionu korun), včetně 1,5 miliardy (37,5 miliardy) ze zmrazených ruských aktiv. Česká republika pak ze státního rozpočtu vydala do konce minulého roku 62,5 miliardy korun, dary ze skladů Armády ČR a dary české vlády jsou od počátku ruské agrese v hodnotě 7,3 miliardy korun. Jednalo se například o 62 tanků či 131 kusů bojových vozidel pěchoty.
Americký prezident Donald Trump nebude dělat nic jen z dobré vůle a zadarmo, na tom není nic překvapivého. I na dohodě mezi Ukrajinou a USA o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství se ukazuje, že Trump zkouší, kam ho druhá strana pustí. Stejný scénář bude velmi pravděpodobně i u dohody mezi Američany a Ruskem. Trump chce skrze ukrajinské nerosty dostat zpět peníze vložené do Ukrajiny v rámci dosavadní pomoci. První návrh dohody o nerostném bohatství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl podepsat.
"Mimořádné prohlášení" - tak úřad vlády v pondělí avizoval premiérův projev, a my tak k němu i přistoupíme. Dokonce i kdyby byl obsah banální, jako že není, známý Thomasův teorém nás učí, že pokud určití (vlivní) lidé nějakou situaci definují jako reálnou, stává se ta situace reálnou důsledkem jejich vnímání. A český premiér nějak definuje mezinárodní situaci a pro nás to bude mít reálné důsledky. Fiala řekl zhruba toto, parafrázuji: Mění se bezpečnostní struktura světa ustavená po roce 1945. USA se totiž domlouvají s Ruskem nad hlavami Evropy (a Ukrajiny). Osamocená Evropa proto musí významně přidat se zbrojením.
Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace. Z exkluzivního průzkumu vyplývá, že 46 procent Němců si přeje, aby spolková země nepodporovala zemi čelící už tři roky ruské agresi zbraněmi nebo penězi. Osmadvacet procent naopak chce, aby příští vláda Ukrajině zbraně i peníze posílala.
Spojené státy jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která by jim zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství, řekl v sobotu americký prezident Donald Trump na republikánské konferenci CPAC. USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené do Ukrajiny. "Jsme dost blízko dohodě. Doufám, že jsme blízko dohodě," prohlásil Trump na na shromáždění konzervativců v National Harbor nedaleko Washingtonu.
Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, vyzývající evropské země k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, by mohlo mít významné finanční dopady na státy Evropské unie. Tento krok by umožnil Ukrajině pokračovat v používání americké vojenské techniky i v případě omezení přímé podpory ze strany USA. Pro evropské státy by to však znamenalo vynaložit miliardy dolarů na vojenskou techniku a munici, kterou doposud poskytovaly USA v rámci přímé pomoci.
Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války. Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí.
Obranný průmysl je pro Česko priorita. Pro Echo24 to uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) s tím, že řada podniků má v Česku velký potenciál rozvoje. Ten přitom bude potřeba, neboť Evropa chce výrazně zvyšovat výdaje do své obrany a hovoří o tom, že by tyto prostředky měly zůstávat právě v Evropě. Proto je třeba zvyšovat výrobní kapacity. Vlček řekl, že státní investiční pobídky by měly směřovat výhradně do strategických odvětví a odvětví s vysokou přidanou hodnotou.
Evropa si může sama za to, že byla vyloučena z rozhovorů Spojených států a Ruska v Rijádu o uzavření míru na Ukrajině, míní šéf německé zbrojovky Rheinmetall Armin Papperger. V rozhovoru pro The Financial Times komentoval také paralelní jednání, které do Paříže na pondělí svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. „Když rodiče večeří, děti musí sedět u jiného stolu,“ prohlásil.
Evropské státy připravují rozsáhlý balík na podporu Ukrajiny, jehož oznámení mělo být podle původních plánů odloženo až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím. Tento tajný záměr však prozradila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Baerbocková v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačila, že plánovaná finanční pomoc a investice do obrany dosáhnou rekordní výše.
Akcie evropských zbrojovek zaznamenaly v pondělí prudký růst díky očekávanému navýšení výdajů na obranu. Trhy tak začaly naplno vstřebávat dozvuky Mnichovské bezpečnostní konference, po níž evropské vlády čelí tlaku na vyšší investice do obrany v době, kdy se nemohou spoléhat na dosavadní podporu Spojených států. Například cena akcií německého gigantu Rheinmetall, pátou největší evropskou zbrojovku, vyrostla za jediný den o 14,66 procenta a překonala historické maximum.
