Rusko odpálilo na Ukrajinu mezikontinentální raketu. Podle ukrajinského letectva mířila na město Dnipro na východě země. Informuje o tom agentura AP. Podle serveru BBC News je to ve válce, která trvá už třetím rokem, poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo. AP poznamenává, že zatím není není jasné, o jaký druh rakety přesně šlo. Není ani zřejmé, jestli střela odpálená z ruské Astrachaňské oblasti způsobila nějaké škody.
Ukrajina poprvé odpálila britské střely dlouhého doletu Storm Shadow na ruské území, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na nejmenovaný zdroj. Tato zpráva přichází den poté, co Ukrajina poprvé americké rakety ATACMS na území Ruska. Informují i Reuters nebo The Telegraph. Mluvčí britského premiéra Keira Starmera odmítl komentovat nasazení střel či jakékoliv operační záležitosti. Británie dříve povolila Ukrajině používat střely Storm Shadow pouze na jejím území.
Končící americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině. Moskvou napadené zemi mají pomoci dosáhnout efektivnější obrany a zpomalit ruský postup, uvedl deník The Washington Post. Krok přichází v návaznosti na nedávné rozhodnutí Bílého domu, které Ukrajině umožňuje na ruském území použít střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci. Rozhodnutí přišlo po měsících, během nichž Kyjev v této věci naléhal na Washington.
Od začátku války na Ukrajině uplynulo včera tisíc dní. Symbolicky ve stejný den Ukrajinci poprvé použili americké rakety ATACMS s dosahem až 300 kilometrů proti cílům v Rusku – podle dostupných informací zasáhly sklady munice v ruské Brjanské oblasti. Použití speciálního typu munice pro raketomety HIMARS dovolil dosluhující americký prezident Joe Biden. Ve stejnou dobu zase ruský prezident Vladimir Putin přijal aktualizovanou jadernou doktrínu a ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval západní státy, aby si ji pročetly.
Ukrajina v úterý poprvé využila západní rakety dlouhého doletu k likvidaci vojenského cíle hluboko v Rusku. A to americké střely ATACMS. Ruský prezident Vladimir Putin už v minulých dnech varoval, že jejich použití považuje za eskalaci konfliktu. V úterý pak aktualizoval ruskou jadernou doktrínu. Jsou však rakety ATACMS takzvaný gamechangerem? Podle analytika FSV Vlastislava Břízy, zbrzdí postup Ruska, samy o sobě však konflikt nezmění.
Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování. Ta oproti minulosti výrazně snížila práh, kdy si Rusko vyhrazuje možnost použití jaderných zbraní. A to i například proti státům, které podporují agresi vůči němu. Putin svůj výnos podepsal v den, kdy válka Ruska proti Ukrajině pokračuje tisícím dnem, a poté, co Spojené státy povolily Kyjevu použít dodané rakety k úderům do hloubi ruského území, napsala agentura AFP.
Ukrajinské ozbrojené síly poprvé použily balistické rakety ATACMS k úderu na ruské území. Podle informací RBC Ukrajina či agentury Unian byl v noci na 19. listopadu 2024 zasažen vojenský objekt v oblasti města Karačev v Brjanské oblasti, přibližně 130 km od ukrajinských hranic. Zdroj z ukrajinských ozbrojených sil potvrdil, že útok na objekt byl úspěšný. V noci na 19. listopadu byl zasažen 67. arzenál Hlavního ředitelství raket a dělostřelectva (GRAU) Ministerstva obrany Ruské federace.
Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Uvedl to Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Válka na Ukrajině dnes trvá 1000 dní, výročí připomene řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Vojenský materiál poslaný na Ukrajinu schvaluje česká vláda postupně v utajeném režimu
Jako blesk v neděli udeřila zpráva, že americký prezident Joe Biden dal svému ukrajinskému kolegovi, oč Volodymyr Zelenskyj dlouho usiloval. USA prý už nemají námitek, aby Ukrajinci americkými raketami ATACMS zasahovali i cíle v ruském vnitrozemí. Ačkoliv zatím by prý šlo jen o ničení ruských sil, které chtějí zpátky dobýt části Kurska, Kyjevu logicky musí jít o zatažení Západu do přímé války, neboť je na tom vojensky špatně. Takže Bidenovo rozhodnutí by mělo potenciál prudké eskalace ve válce, která je v prvním plánu válkou Ruska proti Ukrajině, ale v jakési hlubší rovině válkou Ruska se Západem.
Pokud Ukrajina použije na ruském území střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci, bude to znamenat radikální změnu konfliktu. Rusko v takovém případě zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle tiskových agentur to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva již třetím rokem pokračuje v agresi na Ukrajině, která chce střely využívat k obraně proti ruské ofenzivě. Rozhodnutí USA podpořilo například Polsko či Litva. Naopak Slovensko, Maďarsko či Itálie je kritizovaly.
Zatímco západní spojenci Ukrajiny začali chválit končícího prezidenta USA Joe Bidena za tvrdé rozhodnutí povolit Ukrajině využívat americké střely na ruském území, americký server Axios přišel s jiným příběhem. Spojené státy podle něj povolily Ukrajině používat střely ATACMS pouze v Kurské oblasti. Souvisí to podle něj s rozmístěním severokorejských vojáků v tomto regionu u hranic s Ukrajinou.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ocenila rozhodnutí Spojených států, které podle médií povolily Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území. V rozhovoru s rádiem rbb uvedla, že ničit místa, ze kterých na zemi míří rakety, je součástí práva na sebeobranu. Americký list The New York Times v neděli uvedl, že prezident Joe Biden, který v lednu Bílý dům opustí, povolil Ukrajině ostřelovat americkými raketami i cíle na ruském území.
Americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území, napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT) s odvoláním na americké představitele. S podobnou informací přišla jen chvíli poté s odvoláním na své vlastní zdroje také Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat, dodala agentura. První údery se podle ní uskuteční během příštích dní.
Jednotky ukrajinské národní gardy posílí české samohybné houfnice Dita na osmikolovém podvozku, které se vyznačují vysokým stupněm automatizace a dostřelem až 40 kilometrů. S odvoláním na komuniké národní gardy to dnes napsal ukrajinský server RBK-Ukrajina. Garda také zveřejnila snímky houfnice, která navazuje na československý typ Dana, liší se ale mimo jiné západní ráží 155 milimetrů.
Ruská armáda získává od Severní Koreji velmi vzácnou, účinnou a zkázonosnou zbraň. Fotografie zveřejněné na sociálních sítích ukazují transport dlouhodosahových dělostřeleckých systémů M-1978 Koksan, které by mohly výrazně posílit ruské schopnosti na frontě, píše ukrajinský deník The Kyiv Post. Tato samohybná děla využívají platformu sovětských tanků, jsou vybavena 170mm hlavněmi a mohou dostřelit 40 až 60 kilometrů daleko.
Řecko zahájilo jednání s Izraelem o vývoji protivzdušného a protiraketového obranného systému v hodnotě 2 miliardy eur (50 miliard korun), který by vycházel z izraelského systému Iron Dome. Jedná se o součást rozsáhlého plánu na modernizaci řeckých ozbrojených sil, uvedli ve čtvrtek řečtí představitelé. Upozornila na to agentura Reuters. Plánovaný obranný systém má sloužit k zachycení krátkých a dlouhých raket během útoků, podobně jako Iron Dome v Izraeli.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un nařídil, aby jeho země zahájila masovou výrobu sebevražedných bezpilotních letounů. Informovala o tom státní média KLDR, podle nichž dnes vůdce komunistické země navštívil továrnu na výrobu dronů a zhlédl zkoušku fungování této zbraně. "Zdůraznil nutnost co nejrychlejšího zavedení systému sériové výroby a přechodu na masovou výrobu," uvedla podle agentury AFP severokorejská agentura KCNA. Kim řekl, že drony se stávají součástí výzbroje světových armád a tomu je nutno přizpůsobit strategii.
V Redzikowu na severovýchodě Polska dnes byla slavnostně otevřena americká základna protivzdušné obrany, vybavená systémem Aegis. Informují o tom polská média jako server Onet nebo list Rzeczpospolita. Informují o tom polská média jako server Onet nebo list Rzeczpospolita. Podle NATO je základna součástí širšího protiraketového štítu a dokáže zachytit balistické střely krátkého a středního doletu. Kreml reagoval prohlášením, že podnikne příslušná opatření, která ovšem nijak neupřesnil.
Evropská unie dodala Ukrajině přes 980 tisíc dělostřeleckých granátů a hranici jednoho milionu překoná do konce roku. Dnes to podle agentury Reuters řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. S dodávkami dělostřelecké munice pomáhá rovněž iniciativa vedená Českem. Podle českého premiéra Petra Fialy díky tomu Ukrajina do konce roku získá 500 tisíc granátů. Česká muniční iniciativa shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích mimo Evropskou unii.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se na konci jeho mandátu rozhodla povolit americkým zbrojovkám provádět údržbu vojenské techniky dodané Pentagonem přímo na Ukrajině, napsala s odvoláním na nejmenované americké činitele agentura Reuters. Krok označila za významnou změnu strategie s cílem pomoci Kyjevu v obraně proti ruské agresi.
Zbrojní průkaz chtějí Češi zejména kvůli ochraně zdraví a majetku. Pro tyto účely slouží zbrojní průkaz skupiny E, který v ČR vlastní zhruba 260.000 lidí. Čtyři pětiny z nich nosí zbraň alespoň někdy u sebe. Nejčastější zbraní v populaci je pistole, tedy krátká palná zbraň s nábojníkem na rukojeti, následuje brokovnice. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Podle policejních údajů je v Česku více než 316.000 držitelů zbrojního průkazu, kteří dohromady vlastní více než milion zbraní.
Ukrajinská armáda bude mít údajně už brzy možnost provádět hluboké údery na území Ruska, aniž by potřebovala souhlas západních spojenců. Podle deníku The Telegraph se ukrajinské síly připravují na rozmístění vlastní výkonné balistické střely Hrim-2 schopné zasáhnout Moskvu, která má prý představovat i osobní hrozbu pro ruského prezidenta Vladimira Putina.
Severní Korea dnes ráno otestovala nový typ mezikontinentální balistické střely, která rekordní dobou letu překonala všechny předchozí raketové testy KLDR. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním severokorejskou státní agenturu KCNA, která tak potvrdila předchozí zprávy jihokorejských a japonských úřadů. Střela, vyslaná pod ostrým úhlem směrem na východ, podle Tokia nezpůsobila žádné škody a dopadla po bezmála půldruhé hodině do Japonského moře.
Ukrajina dosud obdržela jen desetinu americké vojenské pomoci, kterou dříve v tomto roce schválil Kongres USA, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Ta připomněla, že Rusko, které v únoru 2022 vyslalo svá vojska proti sousední zemi, urychlilo postup svých sil na východě Ukrajiny, jejíž armáda čelí silnějšímu, početnějšímu a lépe vyzbrojenému nepříteli.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal Spojené státy o střely s plochou dráhou letu Tomahawk s doletem 2500 kilometrů, což je sedmkrát více než již dodané americké rakety, napsal americký list The New York Times (NYT) o tajné části Zelenského plánu řešení války s Ruskem. Deník se odvolal na nejmenovaného vysoce postaveného amerického představitele, který Zelenského požadavek označil za naprosto nerealistický.
Severní Korea dodala Rusku v rámci podpory jeho invaze na Ukrajinu výzbroj až za 5,5 miliardy dolarů (129 miliard korun). Další stovky milionů by KLDR mohla získat z Moskvy výměnou za vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu, uvedla ve své studii německá Nadace Friedricha Neumanna.
Polský prezident Andrzej Duda při své nynější návštěvě Jižní Koreje uvedl, že se na Varšavu obrátili Ukrajinci, zda by jim neposkytla tanky, které Polsko nakupuje od Korejců. Tyto zbraně mají sloužit bezpečnosti a obraně Polska a nikomu je nebudeme dávat, řekl Duda podle polských médií.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelské síly objevily „špičkové“ moderní ruské zbraně při prohledávání základen Hizballáhu na jihu Libanonu. Netanjahu v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro zdůraznil, že podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2006 má být na jih od klíčové libanonské řeky Lítání vyzbrojena pouze libanonská armáda. „Hizballáh v této oblasti vykopal stovky tunelů a skrýší, kde jsme našli množství špičkových ruských zbraní,“ cituje francouzský deník slova Netanjahua.
Ministerstvo vnitra chce upravit a omezit obchod se zbraněmi v České republice. Na ministerstvo a následně do Poslanecké sněmovny míří nyní několik pozměňovacích návrhů, které se týkají regulace tlumičů a omezení držení palných zbraní. Rezort vnitra chce omezit prodej tlumičů a zpřístupnit detailní informace o prodeji zbraní policii, což se setkalo s kritikou ze strany zbraňových insiderů. Podle zástupců LEX - sdružení na ochranu práv majitelů zbraní se zákonodárci snaží pouze o "falešný pocit bezpečí".
Americké ministerstvo zahraničí chce okamžitě vidět změny v humanitární situaci v Pásmu Gazy, uvedl jeho mluvčí Matthew Miller. Washington podle něj své "vážné obavy" sdělil přímo Izraeli, uvedla agentura Reuters. Server Axios napsal, že šéf americké diplomacie Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin v dopise adresovaném Izraeli uvedli, že musí urychleně podniknout kroky ke zlepšení humanitární situace v Gaze, pokud nechce čelit právním krokům souvisejícím s americkou vojenskou pomocí.
