Evropské státy připravují rozsáhlý balík na podporu Ukrajiny, jehož oznámení mělo být podle původních plánů odloženo až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím. Tento tajný záměr však prozradila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Baerbocková v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačila, že plánovaná finanční pomoc a investice do obrany dosáhnou rekordní výše.
Akcie evropských zbrojovek zaznamenaly v pondělí prudký růst díky očekávanému navýšení výdajů na obranu. Trhy tak začaly naplno vstřebávat dozvuky Mnichovské bezpečnostní konference, po níž evropské vlády čelí tlaku na vyšší investice do obrany v době, kdy se nemohou spoléhat na dosavadní podporu Spojených států. Například cena akcií německého gigantu Rheinmetall, pátou největší evropskou zbrojovku, vyrostla za jediný den o 14,66 procenta a překonala historické maximum.
Další změna se rýsuje na obzoru. Prezident USA Donald Trump uvedl, že je otevřen možnosti, aby evropské země nakupovaly americké zbraně a poskytovaly je Ukrajině. Tento krok by mohl znamenat, že Ukrajina bude moci nadále využívat americkou vojenskou techniku, i když USA oficiálně omezí svou přímou podporu, píše zpravodajská agentura Bloomberg. Trump uvedl, že by podpořil, aby evropské země kupovaly americké zbraně a následně je dodávaly ukrajinské armádě.
Zbrojaři mají žně. Od začátku války na Ukrajině vzrostl celkový export českého obranného průmyslu o 350 procent a vývoz přímo na Ukrajinu čtyřicetkrát. Ve druhém roce války pak utržily české zbrojovky zhruba tři miliardy eur, tedy přes 75 miliard korun. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Ernst & Young (EY) pro Hospodářskou komoru. Dokument nicméně odhaluje i slabiny, jako je potřeba nastartovat investice do výzkumu a vývoje nebo nedostatečná koordinace mezi vládou, které chybí jasná strategie, a průmyslem.
Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16 americké výroby. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky. Oficiálně není známo, kolik letounů F-16 má Kyjev k dispozici. Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000.
Zdá se dosud, že masový střelec ve švédském městě Örebro (11 obětí) nenaplňuje tradiční předpoklad, že šlo o teroristu s „migračním pozadím“, předpoklad v mnoha případech přirozený, ale i pochybný. Zveřejněno zatím bylo, že 35letý muž, jenž sám zahynul, nebyl nikdy předtím trestaný, nebyl evidovaný policií ani nebyl spojen s žádným gangem. Nejspíš se tím naznačuje, že šlo o „původního“ Švéda: pořád ještě i ve Švédsku je dost rodilých Švédů schopných šílených činů.
Státy EU se v rámci jednání Evropské rady dnes chystají na klíčovou diskusi o budoucnosti obrany, která odhaluje hluboké rozpory. Hlavní spor se točí kolem toho, zda evropské finanční prostředky směřovat výhradně na zbrojní systémy vyráběné v Evropě, nebo ponechat prostor i pro americké dodavatele. Zatímco Francie trvá na tom, že evropské peníze by měly podporovat evropský průmysl, mnohé další země varují, že vyloučení amerických firem by mohlo vyvolat silnou negativní reakci prezidenta USA.
Klíčová ukrajinská agentura pro zbrojní zakázky, disponující rozpočtem přes 7 miliard dolarů, je již týden paralyzována kvůli sporu o její vedení. Situace hrozí podkopáním mezinárodní podpory Ukrajině v kritickém období, píše The Washington Post. Napětí eskalovalo poté, co ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že neprodlouží smlouvu současné ředitelce agentury Marině Bezrukové kvůli „neuspokojivým výsledkům“. Toto rozhodnutí však odporuje stanovisku dozorčí rady agentury
O víkendu došlo k pobodání na obchodní třídě v německém Kielu. Útočníkem měl být 29letý Syřan, který vážně zranil jiného muže. Motiv a pozadí činu jsou nejasné, podle dostupných informací útoku předcházela hádka. Jedná se však o další případ z dlouhého seznamu útoků nožem v Evropě. V jihofrancouzském městě Apt v sobotu večer útočník pobodal dva lidi v supermarketu. Událost policie vyšetřuje jako teroristický čin. Pachatel, 32letý muž francouzské národnosti, při útoku vykřikoval „Alláh akbar“. Před několika dny 28letý Afghánec v Aschaffenburgu na severozápadě Bavorska zaútočil na skupinu dětí.
Na německé tanky Leopard nemáme peníze, varoval ministerstvo obrany na konci loňského roku náčelník generálního štábu armády Karel Řehka. Ministryně Jana Černochová (ODS) předtím počítala s nákupem nejméně 77 tanků Leopard v nejmodernější specifikaci 2A8. Podpis smlouvy ale nabírá zpoždění a ministerstvo nakonec může rozsah nákupu podstatně omezit. Před podpisem smlouvy je nutné přehodnotit tempo financován, uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Nepokračovali bychom v muniční iniciativě, vůbec. Uvedl to stínový premiér Karel Havlíček (ANO). Schytal za to ostrou kritiku od vlády, podle níž je hnutí ANO proruské a představuje bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku. Havlíček reagoval s tím, že vláda je v přístupu k Rusku pokrytecká. Do pomoci Ukrajině se Česko zapojilo vloni mimo jiné právě skrz muniční iniciativu, která koordinuje nákup dělostřelecké munice mimo členské státy Evropské unie.
Třináctiletý žák, který se v pondělí pokusil vystřelit na učitelku v základní škole v Rudolfově u Českých Budějovic, je umístěný v diagnostickém ústavu. Nařídil to soud. Policie případ vyšetřuje pro podezření z pokusu o vraždu. Chlapci za něj podle trestního zákoníku nehrozí postih, protože je mladší 15 let. Motivem činu žáka byly pravděpodobně problematické vztahy se spolužáky, uvedla policejní mluvčí Štěpánka Schwarzová. Střelnou zbraní, kterou odcizil jednomu z příbuzných, ohrožoval i spolužáky.
Zásah českobudějovických policistů v ZŠ v Rudolfově nebyla jedinou podobnou pondělní akcí. K podobnému incidentu došlo ráno v Praze, kde policie s dlouhými zbraněmi zasahovala v Ječné ulici, protože dostala hlášení, že se na místní střední školu chystá mladík se zbraní. Mladík se policistům přiznal, v minulosti navíc už střelbou vyhrožoval. „Žádnou zbraň jsme u něj nenašli, nikdo nebyl zraněn a relevanci uvedené výhrůžky budeme prověřovat,“ informovali pražští policisté.
Šéf NATO Mark Rutte v Evropském parlamentu varoval, že Evropa musí více investovat do obrany a do rozvoje zbrojního průmyslu. Jinak si podle něj Evropané během čtyř pěti let mohou začít shánět učebnice ruštiny. Upozornil také, že potřebné investice do obrany jsou jen zlomkem toho, co evropské státy dávají například na zdravotnictví, důchody a sociální dávky. Rutte vystoupil před členy Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).
Ukrajina potřebuje další zbraně od spojenců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se po inauguraci setká s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem a bude žádat Západ o další dodávky zbraní pro své vojáky. Kromě toho kyjevská armáda podnikla protiútok v Kurské oblasti za hranicemi Ruské federace, zatímco Rusové oznámili, že dobyli strategicky důležité město Kurachove na východě země.
Bílý dům tajně posílal těžké zbraně na Ukrajinu už pár měsíců před ruskou invazí. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena měl tento krok pomoci Kyjevu čelit ruské agresi. „Zajistili jsme, aby Ukrajina byla připravena ještě před tím, než k ruské agresi došlo,“ řekl Blinken v rozhovoru pro deník The New York Times. Podpořil administrativu Joa Bidena a řekl, že konec války závisí na krocích samotných Ukrajinců.
Severní Korea odpálila patrně balistickou střelu do moře u východního pobřeží Jižní Koreje. Oznámila to podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Také japonská pobřežní stráž uvedla, že pravděpodobně severokorejská střela dopadla do Japonského moře. Tiskové agentury zdůrazňují, že první odpal severokorejské střely za zhruba dva měsíce se odehrál během návštěvy ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena v Soulu. Blinken i jeho jihokorejský protějšek Čo Te-jul její vypuštění odsoudili.
Ukrajinské letectvo obdrží první tři francouzské stíhačky Dassault Aviation Mirage 2000−5F už v lednu. Napsal to podle ukrajinských médií avionický server Avions Legendaires. Podle serveru je pravděpodobné, že první tři letadla budou dodána do 20. ledna 2025. Některé zdroje dokonce naznačují, že jsou již přítomny na Ukrajině, ale v současné době se používají pouze pro cvičné lety. Dosluhující stíhačky francouzských vzdušných a vesmírných sil byly zásadně upraveny.
Rusko bude muset upustit od svého moratoria na rozmísťování raket středního a krátkého doletu, řekl v dnes publikovaném rozhovoru s agenturou RIA Novosti ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vrcholný diplomat zároveň obvinil Spojené státy z toho, že začaly po světě tyto zbraně rozmisťovat. Washington se k jeho prohlášení zatím nevyjádřil. V roce 1987 tehdejší prezident Spojených států Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov podepsali smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF).
Prodejci zbraní a střeliva budou mít zákonnou povinnost hlásit policii podezřelé nákupy tohoto zboží od 4. ledna. Týž den dostane policie pravomoc zajišťovat zbraně jejich držiteli při upozornění na jeho podezřelé chování. Změny přinesla novela platného zbraňového zákona. Vláda úpravy připravila v reakci na loňskou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od které v sobotu uplynul rok. Student tehdy 14 lidí zabil, 25 zranil a následně zastřelil i sebe.
Na scéně se objevují nové technologie laserových zbraní, které jsou navrženy tak, aby efektivně zničily drony, což se ukazuje jako klíčová potřeba moderního bojiště. Jeden takový podle serveru Defense News otestovali Britové, zatímco s Ruskem válčící Ukrajina nedávno uvedla, že podobnou zbraň vlastní taky. Obě země tvrdí, že jejich technologie jsou schopny měnit dynamiku konfliktů a nabízejí nákladově efektivní řešení pro obranu proti stále častějším útokům bezpilotních letounů. Lasery doslova uškvaří dron ve vzduchu.
Prezident Petr Pavel si telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o potřebě výcviku ukrajinských jednotek i pokračování muniční iniciativy v příštím roce, uvedl dnes Pavel na síti X. Pavel ale celou agendu nezmínil.
Policie měla podezření, že se k Právnické fakultě UK blíží ozbrojený muž. Fakultu ale ve čtvrtek kolem poledne vyzvala, aby se zasláním varovné SMS počkala. Místo krizového informačního systému se tak mnozí studenti o policejním zásahu dozvěděli z médií. Děkan Radim Boháč zpoždění vysvětlil tím, že fakulta zprávu poslala až v okamžiku, kdy získala souhlas policie.
Pražská policie zasahuje v centru města poté, co dostala hlášení o muži se zbraní mířícím směrem na Staré Město. Informaci sdělila redakci mluvčí policie Kristýna Zelinková. Policisté mimo jiné vyslali zásahovou jednotku na nedalekou Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
Když před měsícem americká vláda povolila Ukrajině používat dodané rakety k zásahům hluboko v ruském území, v některých kruzích zavládla panika. Ruský prezident Vladimir Putin hřímal o údajné západní eskalaci. Varoval Velkou Británii, jež rovněž zrušila omezení na využívání dodaných zbraní, že se může stát cílem. Moskva vypálila na Ukrajinu balistickou raketu středního doletu Orešnik, schopnou nést jaderné hlavice. Bylo to solidní třesení atomovými zbraněmi. Obavu z následků vyjádřil před pár dny i nastupující americký prezident Donald Trump v interview pro magazín Time. „Je šílené, co se děje. Je to šílené (...)."
Ukrajina má už svou vlastní laserovou zbraň, jmenuje se Trojzubec. Současně zdokonaluje projekt mateřského dronu, který nese další drony. Řekl to podle agentury Interfax-Ukrajina plukovník Vadym Sucharevskyj, velitel bezpilotních systémových sil (SBS) ukrajinské armády. "Můžeme konstatovat, že Ukrajina je dnes, pokud se nepletu, pátou zemí, která může říci, že má laser. Dnes můžeme tímto laserem sestřelovat letadla ve výšce nad 2 km," řekl Sucharevskyj
Kash Patel, který je kandidátem zvoleného prezidenta Donalda Trumpa do čela FBI, požaduje vyšetření toho, co se stalo s americkými dolary převedenými Volodymyru Zelenskému a Ukrajině. Případ se týká peněz, které USA dávají Ukrajině od začátku války jako příspěvek na zbraně a vojenský materiál.
Jeden z nejvýraznějších modernizačních projektů české armády se začíná zadrhávat. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v polovině roku potvrdila záměr pořídit pro vojáky nejméně 77 nejmodernějších německých tanků Leopard 2A8 za odhadovanou částku 52 miliard korun. Podepsání smlouvy se ale zpozdilo a náčelník generálního štábu Karel Řehka se měl dokonce v listopadu pokusit celý projekt zablokovat.
Velké armádní zakázky nabírají zpoždění. Oproti původnímu plánu se zpožďuje převzetí izraelských mobilních radarů MADR nebo francouzských houfnic Caesar. Komplikace se objevily i při výrobě 155 mm střeliva, které má do našich Caesarů dodat jediný český výrobce dělostřelecké munice STV Group.
Prodejci zbraní a střeliva dostanou na přelomu roku zákonnou povinnost hlásit policii podezřelé nákupy tohoto zboží. Počítá s tím novela zbraňového zákona, kterou ve středu schválil Senát. Navzdory doporučení svého ústavně-právního výboru v předloze neupřesnil, jaké zbraně by mohla policie zajistit jejich držiteli při upozornění na jeho podezřelé chování.
