Americká viceprezidentka Kamala Harrisová si jako svého viceprezidentského kandidáta do listopadové prezidentské volby vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze, napsal zpravodajský web televize CNN s odvoláním na čtyři informované zdroje. Kampaň Harrisové zatím výběr oficiálně nepotvrdila.
Ukrajinské letectvo už využívá americké stíhačky F-16. Nové letouny dnes představil veřejnosti sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle serveru The Economist má nyní Ukrajina údajně k dispozici už deset těchto stíhaček. První dodávky slíbili západní spojenci Ukrajině minulý rok, do konce roku jich má být na Ukrajině 20. První informace o dodávkách stíhaček na Ukrajinu se objevily v polovině týdne. The Economist nyní upřesňuje jejich počty.
Ukrajinská armáda oznámila, že u Ruskem okupovaného Krymu potopila ruskou ponorku a poškodila protiraketový systém S-400 ruské armády, informoval generální štáb ukrajinské armády na svém facebookovém profilu. Podle tohoto sdělení ukrajinská armáda v pátek zasáhla a potopila v sevastopolském přístavu ruskou ponorku Rostovna Donu. Tato ponorka třídy Kilo byla schopna odpalovat střely Kalibr, uvedl také generální štáb.
Na Ukrajině jsou první stíhací letouny F-16. S odkazem na své zdroje to ve středu uvádí Bloomberg. Počet letounů není znám. Ukrajinští spojenci v minulosti slíbili dodat první kusy F-16 do konce července. Ukrajinské ministerstvo obrany zprávu odmítlo komentovat. První dodávky stíhaček F-16 slíbili Ukrajině spojenci poté, co v květnu minulého roku Spojené státy přestaly této možnosti oponovat z obav z možné eskalace s Ruskem.
Česko získá darem od Německa dalších 14 tanků Leopard 2A4 a jeden vyprošťovací tank Büffel 3 na podvozku Leopard 2A4. Ministerstvo obrany dnes podepsalo dokument o převodu, sdělil úřad. Tanky jsou druhou kompenzací za české dodávky vojenského materiálu Ukrajině. První by měl do Česka dorazit na konci letošního roku, další do začátku roku 2026.
Ruský dronový útok na Ukrajinu v noci na dnešek byl jeden z největších od začátku války. V prohlášení na telegramu to uvedlo ukrajinské letectvo, podle kterého Rusko na ukrajinské území vyslalo 89 bezpilotních letounů. Všechny drony, které cílily zejména na centrální oblasti Ukrajiny, včetně Kyjeva, podle letectva sestřelila protivzdušná obrana. Úřady útok na ukrajinskou metropoli označily za nejhorší v letošním roce.
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela v pátek večer bývalého zaměstnance Agentury pro zbrojní zakázky ministerstva obrany Vitalyje Černěnka za údajný úplatek 700 tisíc dolarů. Podle sobotní zprávy tiskové agentury Unian to potvrdilo ukrajinské ministerstvo obrany. „Pokud jde o zadržení Vitalyje Černěnka, bývalého zaměstnance Agentury pro zbrojní zakázky, Bezpečnostní službou Ukrajiny v rámci trestního řízení o podvodu, toto zadržení nemá nic společného s jeho prací v agentuře pro zbrojní zakázky,“ uvádí agentura.
Mezi skutečnostmi, které odhalil policejní spis, je jedna věc, která zůstávala dodnes stranou. Pracovní život vraha z filozofické fakulty. Na pražském letišti, kde pracoval od října 2021, se kolegům často zmiňoval o své vášni ve zbraních. Minimálně jednou měl s dlouhou zbraní dokonce přijít i přímo na letiště. Jindy zase hovořil o tom, že by lidi na terminálu číslo dvě „vystřílel“. Uvědomovali si kolegové, v jakém jsou nebezpečí?
Ukrajina dostane další zbraně díky dronové koalici, kterou vede Lotyšsko a Velká Británie. Pouze samotné Lotyšsko si pro nákup, servis a dopravu dronů na Ukrajinu vyčlenilo přes 20 milionů eur (zhruba půl miliardy korun). Lotyšské ministerstvo obrany na svém webu oznámilo, že se ke koalici oficiálně připojila i ČRa. Mezinárodní koalici dronů pro Ukrajinu založilo Lotyšsko a Británie poté, co podepsali společné memorandum o porozumění 11 července na summitu NATO ve Washingtonu.
Maďarsko bude blokovat vyplacení kompenzace ve výši 6,5 miliardy eur členským zemí EU za převod zbraní na Ukrajinu z Evropského mírového nástroje (EPF), dokud Kyjev znovu neumožní ruskému Lukoilu přepravovat ropu přes Ukrajinu do Maďarska. Oznámil to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v maďarské televizi ATV. EPF slouží k financování priorit v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada přistoupila na další zvýšení částky, kterou zaplatí za divizi sportovního vybavení a zbraní Kinetic Group americké firmy Vista Outdoor. Cena se zvýšila o dalších 50 milionů na celkových 2,15 miliardy dolarů (49,8 miliardy Kč). Vista to dnes oznámila v tiskové zprávě. O transakci by měli 30. července hlasovat na mimořádné valné hromadě akcionáři Visty.
Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu 100 000 kusů munice. V Bruselu to dnes oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj se do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 000 kusů munice.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) se vyslovila pro umístění amerických raket dlouhého doletu v Německu. Učinila tak v nové reakci na kritiku z řad koaliční sociální demokracie, informoval server Politico. Ruský prezident Vladimir Putin podle Baerbockové „neustále rozšiřuje arzenál, kterým ohrožuje naši svobodu v Evropě“. Uvedla to v rozhovoru pro noviny mediální skupiny Funke.
V Česku už jsou první části nového systému protivzdušné obrany SPYDER, který armáda nakupuje od Izraele, píše server iROZHLAS.cz. Systém za 13,7 miliardy korun nahradí sovětskou techniku a čeští vojáci by ho měli dostat v roce 2027. První díly nového systému protivzdušné obrany dorazily do Vojenského technického ústavu a jeho pracovníci tam nyní sestavují první součásti.
Stačí tři střely a západní evropská civilizace se zhroutí. Takto hovořil ve svém pořadu moderátor ruské stanice Rossija-1 známý moderátor Jevgenij Popov. Ten mezi možnými cíli ruského vzdušného úderu označil i Prahu. Jednalo se o reakci na oznámení USA, že budou v Německu od roku 2026 umisťovat na určitou dobu střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. Podobně už dříve hovořil i Kreml.
Na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot, dohodli se v úterý v Praze představitelé kabinetu Petra Fialy s jejich ukrajinskými protějšky. Není to ale zdaleka jediná nově budovaná zbrojní továrna na Ukrajině od zahájení ruské invaze.
Na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot. Na tiskové konferenci v Praze to po druhých mezivládních konzultacích oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Smlouvu o dodávce zboží a služeb podepsala firma s ukrajinským státním podnikem Ukroboronservice. Vývoz na Ukrajinu stoupl oproti předválečné době o čtvrtinu, což přináší řadu příležitostí pro lidi a firmy v obou zemích.
Ministerstvo obrany (MO) uzavřelo minulý týden rámcovou dohodu na nákup opravárenských vozidel se státním podnikem Vojenský technický ústav (VTÚ). Úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě. Finanční limit dohody na nákup mobilní dílenské techniky pro českou armádu je stanoven na deset miliard korun s DPH, tento strop ale nemusí být vyčerpán.
Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to dnes na tiskové konferenci uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé. Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina během léta obdrží „určitý počet stíhacích letounů“, další pak do konce roku. Jejich dodávky slíbily Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko.
Nedávné americké rozhodnutí umístit rakety dlouhého doletu v Německu by mohlo z evropských měst učinit cíle pro ruské rakety, varoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Evropa by se mohla stát obětí konfrontace mezi Washingtonem a Moskvou, uvedl Peskov podle agentury AFP ve videu zveřejněném na platformě telegram. Vyjádření kremelského mluvčího původně zaznělo ve vysílání ruské státní televize Rossija 1.
Belgie slíbila dodat Ukrajině 30 letadel F-16, ale harmonogramy dodávek jsou dlouhodobé, a dále se prodlužují. Těchto 30 stíhaček bude podle Belgičanů poskytnuto Kyjevu do konce roku 2028. "To je pro Ukrajinu nepřijatelné," komentoval situaci zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva v Radiu Svobodná Evropa. Zpožďují se i letošní dodávky těchto letadel. Podle agentury Bloomberg letos v létě Ukrajina konečně obdrží stíhačky F-16, ale v mnohem menším počtu, než se očekávalo. Zřej
Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Andrejem Belousovem. Informoval o tom Pentagon s tím, že hovor iniciovala ruská strana. Naposledy spolu ministři mluvili teprve 25. června, kdy Belousov podle ruského ministerstva obrany varoval Austina před nebezpečím spojeným s americkými dodávkami zbraní Ukrajině. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnostní Jake Sullivan mezitím potvrdil, že F-16 dodané Ukrajině budou vzlétat z jejího území
Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad 500 kilometrů. S odkazem na společné prohlášení ministrů obrany těchto zemí na okraj summitu NATO to uvedl Reuters. Cílem iniciativy je podle ní doplnit evropské zbrojní arzenály, neboť ruské válečné tažení na Ukrajině odhalilo nedostatečné zásoby. Ministři obrany Francie, Německa a Polska už na sklonku června oznámili, že chtějí spojit síly při nákupech přesných zbraní s delším dosahem.
Rusko bude vojensky reagovat na plány USA umísťovat v Německu střely dlouhého doletu, uvedl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Diplomat označil rozhodnutí Washingtonu a Berlína za hrozbu zaměřenou na poškození ruské bezpečnosti. USA a Německo o den dříve oznámily, že Pentagon od roku 2026 vždy na určitou dobu rozmístí na německém území střely s dlouhým doletem a hypersonické střely s cílem posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.
Ministerstvo obrany plánuje uzavřít rámcovou dohodu na nákup těžkých nákladních automobilů Tatra T-815 se společností Tatra Defence Systems. Smlouva, o které bude informovat v polovině července vládu, by umožnila do konce září 2031 nakoupit až 872 terénních automobilů tří typů v celkové ceně do 13,35 miliardy korun. Vozy by ministerstvo pořizovalo podle aktuálních potřeb armády a svých aktuálních finančních možností. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě.
Severoatlantická aliance lépe zabezpečí organizaci své vojenské pomoci Ukrajině z obavy před jejím omezením pod taktovkou možného příštího prezidenta USA Donalda Trumpa. Plán NATO se týká změn v mezinárodní koordinaci dodávek zbraní a výcvikových aktivit pro Ukrajinu. Je to z důvodu řady Trumpových výroků směrem k Ukrajině, informuje server Bild. Mezi takové Trumpovy výroky patří prohlášení, že v případě jeho zvolení v listopadových volbách ukončí ruskou válku na Ukrajině „do 24 hodin“.
Ukrajině, která se brání ruské agresi, Spojené státy a spojenci ze Severoatlantické aliance poskytnou další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky. Prohlásil to v noci na dnešek SELČ na úvod summitu NATO americký prezident Joe Biden. Aliance podle něj nemůže dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo, to se nesmí stát. "Ukrajina může zastavit (ruského prezidenta Vladimira) Putina a udělá to... Má naši plnou podporu," prohlásil Biden.
Pokud Donald Trump zvítězí v listopadových prezidentských volbách, bude se Evropa muset pomalu vymanit ze svojí závislosti na americké vojenské moci, uvedl exprezidentův poradce pro bezpečnostní záležitosti Elbrige Colby. Země východního křídla NATO by přitom v zájmu odstrašení Ruska – pokud to myslí vážně – měly na obranu vynakládat až deset procent svého HDP, řekl Colby v rozhovoru pro server Politico.
Šéf polské vlády Donald Tusk a prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj podepsali v pondělí ve Varšavě dokument o vzájemné pomoci. Jedná se o "vysoce strategickou" dohodu o bezpečnostní spolupráci mezi Polskem a Ukrajinou. Zelenskyj zdůraznil, že dohoda zahrnuje vytvoření a výcvik Ukrajinské legie na polském území z dobrovolníků z Evropy. Dokument má dále obsahovat ustanovení týkající se sestřelování ruských raket a dronů Polskem na územím Ukrajiny, které směřují na polské hranice.
Česko poslalo od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun, sdělilo ministerstvo obrany. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu, na návrh ministryně Jany Černochové (ODS) seznam darované pomoci odtajnil.
