Tag: elektřina

Články k tagu

Češi měli loni nejdražší elektřinu v EU. Alespoň podle statistiky Eurostatu

Češi opět patřili mezi premianty jedné nelichotivé evropské statistiky. Přestože je Česko vývozcem elektřiny, české domácnosti platily za elektřinu skoro nejvíce v Evropě. Statistika Eurostatu porovnávala ceny elektřiny z druhého pololetí roku 2023 s druhým pololetím roku 2022. V tomto porovnání se Češi Češi během roku připlatili o 83 % více (nárůst na 31,51 eur za kilowatthodinu), hůře už na tom v tomto pohledu byli pouze Nizozemci s 86 % nárůstem cen elektřiny (nárůst na 25,15 eur za kilowatthodinu).

Poplach před kolapsem sítě. Město odmítá připojovat nabíjecí stanice a tepelná čerpadla

První německé město vyhlašuje stav nouze pro tepelná čerpadla a nabíjecí stanice na elektromobily. Důvodem jsou obavy před kolapsem sítě, město Oranienburg se proto uchýlilo k záávažným opatřením v oblasti dodávek elektřiny. Město informovalo Spolkovou síťovou agenturu, že „ve vysokonapěťové elektrické síti již není k dispozici dostatek energie pro zásobování dalších domácností nebo dokonce společností“, cituje ho list Bild.

Češi mění dodavatele energií, ti je i neprávem pokutují až desetitisícovými částkami, varuje ERÚ

Češi se kvůli cenám s vervou pustili do výměn dodavatelů energií, místo ušetření na ně však může čekat pokuta v desítkách tisíc korun. A to v některých případech i přes to, že na to dodavatelé nemají právo, varoval Energetický regulační úřad v tiskové zprávě. V prvních dvou měsících letošního roku provedly tuzemské domácnosti 115 000 změn dodavatele elektřiny a plynu, což je meziročně o desítky procent více. Spolu s tím ovšem roste i počet případů, kdy dodavatelé pokutují zákazníky za předčasné ukončení smluv.

Nehledejme státní řešení, elektřina není ruský plyn, říká analytik Macenauer

Stanovujeme politické cíle, ale nedbáme na jejich realizovatelnost a celkový kontext. To platí i o snaze dekarbonizovat energetiku v EU. Z čeho budeme v budoucnu elektřinu vyrábět, s čím je nutné počítat u plánování nových jaderných bloků či jak se bude vyvíjet naše spotřeba, o tom mluví ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer.

Čtyři bloky jsou chiméra

Otázka je, jaké cíle má ČEZ, ze dvou třetin státní firma, sledovat. Expanzi jaderné energetiky, expanzi tzv. obnovitelných zdrojů OZE – nebo třeba plynových elektráren? Anebo, když to uchopíme z opačného konce, co nejvyšší zisk a každoroční vysoké odvody do státního rozpočtu? To jsou otázky pro bývalého generálního ředitele ČEZ, posléze vládního zmocněnce pro jadernou energetiku a celoživotního energetika Jaroslava Míla.

Výroba z uhlí se v Česku nevyplatí. Bez něj ale nepokryjeme výpadky elektřiny

Co se stane, když Pavel Tykač už brzy vypne své uhelné elektrárny. To je otázka, která v posledních dnech zazněla mnohokrát. Velmi důležitý je ale především kontext toho, co v naší energetice uhlí jakožto záložní zdroj představuje. A také toho, že kvůli klesajícím cenám elektřiny a drahým povolenkám se provoz uhelných elektráren stává ztrátovým. Do hry tak přicházejí státní dotace v podobě tzv. kapacitních plateb.

Tykač zvažuje uzavření svých elektráren a uhelných lomů v Počeradech a Chvaleticích

Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač podle informací serveru Seznam Zprávy zvažuje, že své dva uhelné lomy a elektrárny Počerady a Chvaletice uzavře na jaře 2025. Důvodem je nekonkurenceschopnost uhelných zdrojů. Tykač zaměstnává v hnědouhelných lomech Vršany a ČSA a v elektrárnách Počerady a Chvaletice 3000 lidí a pokrývá skoro 15 procent domácí spotřeby proudu, píše web. Skupina o riziku informovala příslušná ministerstva, možné zavření Počerad a Chvaletic teď řeší pracovní skupina zřízená při ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO).

Levnější elektřina, zkáza pro EU. Proč se klesajících cen bojí?

Evropská unie se po dvou letech dostala do opačného extrému. Ceny energií byly poslední dva roky na maximech, trpěl tím průmysl i domácnosti. Nyní prožíváme zvrat, kdy cena elektřiny silně poklesla, plyn je na předválečné úrovni a do toho razantně zlevnily emisní povolenky. Evropské plány budované na bezemisních zdrojích tím dostávají zásadní trhliny. Investovat do nových zelených zdrojů se totiž nikomu nebude vyplácet.

ČEZ i další velcí dodavatelé zlevňují plyn a elektřinu o několik stovek korun

Ceny elektřiny a plynu na energetickém trhu v posledních měsících dál klesají, nyní na to zareagovali i někteří velcí dodavatelé v Česku. Společnost ČEZ od poloviny února zlevní své fixované produkty v průměru o několik stovek korun za megawatthodinu (MWh), ceny v cenících postupně snižují také innogy, E.ON nebo epet. Další dodavatelé se zlevňováním vyčkávají, mimo jiné proto, že produkty nakoupili s předstihem za vyšší ceny.

Pokrytectví zelené energie: kdo pozná, odkud k němu elektřina doopravdy teče

Zelená vodítka pro investory, takzvaná ESG kritéria, kterými už nyní firmy musejí prokazovat svou udržitelnost, jsou pro byznysové prostředí už skoro normálem. Plněním povinností týkajících se snižování emisí může být i to, jak moc zelenou energii firmy odebírají. Mohou si proto za pevnou cenu domluvit dlouhodobou dodávku elektřiny z obnovitelného zdroje.

Investujte do solárů a čerpadel, vyzývá stát. Proč tedy zdražuje elektřinu zelenou daní?

Podstatnou část regulované složky za elektřinu tvoří poplatky za tzv. podporované zdroje energie. Tuto daň lidé odvádějí státu a ten ji zase platí tzv. solárním baronům, kterým slíbil dvacetiletou podporu, a tedy proplacení investice. Vzhledem k požadavkům na energetické úspory a přechod na čisté zdroje existuje politický tlak na pořizování obnovitelných zdrojů energie do domácností. Nabízí se proto otázka, proč mají lidé, kteří investovali například do solárních panelů, státu odvádět ještě speciální daň.

Zelené odpustky. Kam mizí miliardy z povolenek, které tak zdražují výrobu elektřiny

Už téměr dvacet let žijeme v systému emisních povolenek, tedy speciálních daní, které se platí za vypouštění škodlivých plynů do ovzduší. Dávno je neplatí jen velké průmyslové podniky, ale vztahují se i na dopravu či budovy. Stahování povolenek z trhu, na kterém se obchodují, a spekulování s nimi vyhnalo jejich cenu mnohem výše, než se čekalo. Co se s výnosy z povolenek, které by letos měly dosahovat přes 40 miliard, děje, a kam celé přerozdělování spěje?

Mít doma tepelné čerpadlo se prodraží. „Spousta lidí dá přednost plynovému kotli“

Stát se zelenými dotacemi snaží přesvědčovat domácnosti k pořízení tepelného čerpadla. Zájem o ně byl především předloni velký, protože i podpora je poměrně štědrá. Pořizovací ceny jsou však pořád vysoké. To, že vláda prostřednictvím energetického regulátora rozhodla o masivním navýšení regulované složky elektřiny, způsobilo nechtěný efekt. Náklady na provoz čerpadla výrazně vzrostou a v mnoha případech tak vychází lépe zůstat u plynového kotle.

Česko si výrobu elektřiny z uhlí zdražilo tolik, že už se nevyplatí. Dovoz je nevyhnutelný

Stále ještě jsme co se týče elektřiny exportní zemí, už brzy ale může být situaci jiná. Podíl českého vývozu je totiž stále menší, což způsobilo především to, že produkce elektřiny z uhlí je v útlumu. Tím, že cena elektřiny na trhu klesá a emisní povolenky jsou stále drahé, výroba se elektrárnám nevyplácí a prodělávají. Energie z uhlí tedy může skončit ještě dřív, než se očekávalo, a náhrada zatím není.

Česko bylo čtvrtým největším vývozcem elektřiny v EU, brzy ji může dovážet

Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.

Před rok 2021 se ceny energií už nikdy nevrátí. Jak bude vypadat účet za elektřinu a plyn

Dva roky obrovských výkyvů na energetických trzích už skončily a ceny elektřiny i plynu se stabilizují. Zlevňování bude pokračovat i v následujícím roce, je však nutné pamatovat na to, že na tak nízkou úroveň jako před rokem 2021 už se energie nikdy nevrátí. I dodavatelé budou přicházet s lepšími nabídkami, ti ale nemají vliv na regulovanou složku, která tvoří skoro 40 procent konečné částky, kterou za elektřiny lidé platí. Regulovaná složka se totiž zvedne razantně, což téměř vymaže pokles ceny silové elektřiny na trhu.

„Mám desetitisícové přeplatky za energie a dodavatel nechce vrátit peníze.“ Jak postupovat

Mnoha lidem dodavatelé elektřiny a plynu zvedly na konci loňského roku kvůli rostoucím cenám energií měsíční zálohy. Některým velmi výrazně, a pokud domácnosti energiemi šetřili a jejich spotřeba klesla, mohly ve vyúčtování najít ať už nižší nebo vyšší přeplatek. Odběratelé mají právo na vrácení peněz, další možností je využít přeplatek na hrazení nových záloh. Co ale dělat, když obchodník nereaguje a zůstává dlužen?

Češi jsou proti dovozu elektřiny, preferují výstavbu nových elektráren. Uvádí průzkum

Více než čtyřem pětinám lidí by vadilo, pokud by se Česko stalo závislé na dovozu elektřiny. Aby zůstalo soběstačné, mělo by podle nich investovat do výstavby dalších elektráren. Dvaasedmdesát procent občanů podporuje stavbu obnovitelných zdrojů energie a 61 procent si myslím, že by měla v republice i po roce 2033 pokračovat výroba elektřiny z uhlí. Nicméně jen 17 procent lidí by bylo ochotno platit vyšší ceny elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos pro platformu Datarun.

Regulovaná část ceny elektřiny vzroste o 65 %. Výdaje za megawatthodinu vrostou o více než 1000 Kč

Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 Kč za megawatthodinu (MWh) víc. Průměrná domácnost, která podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 Kč navíc. U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 Kč za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů.

Jak ovce čekáme na verdikt

Čím déle žijeme ve svobodě a v demokracii, tím těžší bývá pochopit, podle jakého mechanismu se některá témata stávají velkými tématy pro společenskou diskusi a některá se začínají řešit, když už je pozdě a řešení v dané chvíli už není – nebo jen s vysokými náklady. Aktuálně je záhadou, proč se veřejný prostor chová téměř až netečně k ohlášenému růstu cen elektřiny od ledna. I kdyby silová, tedy tržní část ceny elektřiny klesala, což doufejme bude, statisíce domácností, které mají cenu zafixovanou, čelí nárůstu cen elektřiny v desítkách procent.

Levnější elektřina pro vybrané. Komu a proč ji stát zadotuje

Elektřina by nakonec mohla být levnější, ale jen pro někoho. S takovým návrhem přišel ministr průmyslu Jozef Síkela poté, co zástupci firem na vládu tlačí, aby nenechala regulovanou složku vzrůst tak výrazně, jak navrhuje Energetický regulační úřad. Ve hře tak znovu je dotování části ceny energeticky náročným podnikům a snaha využít alespoň část výnosů z prodeje emisních povolenek na platby za fotovoltaiku. To přitom Evropská komise zakazuje.

Stát zdraží firmám elektřinu. Pak si vláda vybere ty, kterým ji bude dotovat

Cena elektřiny v Evropě klesá. Aktuálně se dodávky na příští rok obchodují kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou byla čtyřikrát dražší a vyhlídky byly ještě horší. Proto se vláda, stejně jako ostatní v Evropě, rozhodla bránit největší nejistotě stropy. Ty byly pro domácnosti 240 eur za MWh se vším všudy, včetně DPH. Zbytek do aktuální tržní ceny se dodavatelům dotoval.

Češi budou platit za elektřinu víc než odběratelé z jiných zemí EU

Ceny energií zůstávají pro české domácnosti i firmy velkým strašákem. A to i přes očekávání, že tak obrovský výkyv cen, jaký jsme zažili v uplynulých dvou letech, už nenastane. Vláda ujišťuje, že razantní zvýšení regulované složky elektřiny, ke kterému od ledna dojde, nebude mít alespoň pro odběratele z řad domácností tak dramatický dopad. Ale je nutné počítat s tím, že elektřina takto bude každý rok nevyhnutelně zdražovat kvůli přechodu na bezemisní zdroje.

Fialova vláda škodí ekonomice: masivní zvýšení ceny elektřiny povede k další drahotě

Nečekaně prudké zvýšení regulované složky elektřiny, které požaduje Energetický regulační úřad (ERÚ) vyvolalo nepochopení ze strany domácností, které se obávají dalšího šoku z částek na fakturách za energie. Zvýšení ceny ale bude znamenat zátěž hlavně pro velké podniky. A to může vyvolat nebezpečnou reakci v podobě dalšího zvyšování marží, růstu cen pro zákazníky a také tlaku na růst inflace.

Vláda rozhodla: cílené zdražení elektřiny zaplatí občané

Strmý nárůst regulované složky elektřiny, ke kterému velmi pravděpodobně od ledna dojde, je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů. To budou opět v plné výši platit občané, vláda na ně platby přenesla. Vyvstala logická otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky, dohodla se kvůli tomu na pětiletém balíku opatření. Kancléř Olaf Scholz řekl, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard Kč), informovala agentura Reuters. Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, uvedl ministr financí Christian Lindner.

Nebezpečná hra s elektřinou

Kabinet Petra Fialy ze svých vlastních interních průzkumů, které mimochodem velmi pečlivě sleduje, ví, že lidem nic nevadí víc než inflace. Zdražování, které je u nás už třetím rokem rekordní. Spouštěčem té inflace je prudký vzestup cen energií. Loni touto dobou to bylo na hraně. Když cena elektřiny na evropském trhu po několika měsících turbulencí spadla ke 400 eurům na MWh, bylo to považováno skoro za úlevu. Vládou garantovaný strop se pak pro zákazníky nastavil na 240 eurech za MWh. Dnes jsme úplně jinde. Ceny se samozřejmě nevrátily za 40 eur za MWh, kde se pohybovaly před energetickou krizí a ruským napadením Ukrajiny. Tam už se asi hned tak nevrátí. V Evropě roste a poroste spotřeba elektřiny a naopak ubývá při dekarbonizačním tažení zdrojů. Tahle konstelace nižší ceny logicky přinést nemůže.

Vláda volí zdražení elektřiny energetickou daní a vyšší dotace

Vláda Petra Fialy má právo rozhodovat, na co využije desítky miliard korun, které inkasuje z emisních povolenek. Tedy jakýchsi odpustků či přirážek za „špinavé zdroje“, jako je výroba elektřiny z uhlí nebo plynu. Ty povolenky jsou nyní rekordně drahé. Aktuálně se obchodují za 81,25 eura. Stát by z nich měl příští rok inkasovat zhruba 41 miliard korun. Mezi ministry se rozjel velký souboj, na co se ty peníze využijí. Trvá už víc než měsíc a gradoval tento víkend. Podle evropských pravidel se peníze musí použít na investice a provozní náklady spojené s dekarbonizací.

Drahou elektřinu už máme, teď ještě čínská elektroauta

Dva dny poté, co vláda byla nucena postavit se k oznámenému růstu regulované části cen elektřiny, a den poté, co musela vzít na vědomí, že Volkswagen nebude u Plzně stavět továrnu na autobaterie, a týden poté, co divize firmy Siemens vyrábějící větrné turbíny požádala o miliardovou státní pomoc, je dobrý den k pohledu na kořeny čínské elektromobility. Čínské elektromobily jsou v Evropě nová věc, na náš trh zatím pořádně oficiálně nevstoupily a i v západní Evropě teprve začínají. Ale z čísel o růstu exportu a vzrušení na autosalonech je zřejmé, že Číňané jsou za humny.