Šéf evropské lidovecké frakce (EPP) Manfred Weber obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z „útoku na demokratickou Evropu“. Šéf Elysejského paláce se ho dopustil svým počínáním při obsazování postu předsedy Evropské komise, řekl německý politik deníkům z mediální skupiny Funke.
Výběrem nového vedení, které je kritické vůči pokračování velké koalice s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, se německá sociální demokracie (SPD) vyslovila proti vládě a vydala se levicovou cestou. Tak německá média hodnotí výsledek stranického hlasování, který do spolupředsednické funkce poslal Saskii Eskenovou a Norberta Waltera-Borjanse.
Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová v pátek překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku.
Ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Braniborsku se v neděli konaly zemské volby. Podle očekávání v nich výrazně oslabili křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové i demokraté sociální (SPD), kteří jsou koaličními partnery v celoněmecké vládě. Posílila, a to výrazně, protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD). Nedočkala se ale prvního vítězství na zemské úrovni. Německý tisk upozorňuje, že výsledky voleb dále destabilizují velkou koalici CDU, SPD a CSU v Berlíně.
Nedělní zemské volby v Sasku a Braniborsku by mohly zahýbat děním v celém Německu. Očekává se další posílení a možná i premiérové vítězství protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a další oslabení křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové i sociálních demokratů. Vliv by hlasování mohlo mít i na vládní poměry, právě unie CDU/CSU společně s německou SPD by jejich vinou mohly ještě oslabit. Upozorňuje kupříkladu Deutsche Welle.
Němečtí zelení se poprvé stali nejsilnější stranou v průzkumech už v červnu a o dva měsíce později se drží pořád na vrcholu. S vládní konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se dělí o první místo s 26 % hlasů. Vyplývá to z průzkumu pro německou veřejnoprávní televizi ARD.
Německá kancléřka Angela Merkelová netrpí žádnou vážnou chorobou, a to ani Parkinsonovou nemocí, píše list Stuttgarter Zeitung.
Němečtí sociální demokraté (SPD), menší koaliční partner ve vládě kancléřky Angely Merkelové, v průzkumu volebních preferencí dále ztrácejí. Strana by podle nejnovějšího průzkumu agentury Forsa získala ve volbách jen 11 procent hlasů, což je nejméně od roku 1949.
Kdo bude příštím kancléřem Německa? Proč by to nakonec nemohl být Armin Laschet. Jméno premiéra největší spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko se stále častěji skloňuje ve spekulacích o kandidátovi, který by frustrovanou CDU a spolu s ní celé Německo vytáhl z rozvalin, do kterých se zhroutila tamní politická scéna. Pád poměrů, které se utvářely od druhé světové války a dosud jakžtakž držely, předpověděl výsledek evropských voleb, ve kterých dvě velké strany, křesťanská CDU a sociálnědemokratická SPD, nedosáhly dohromady ani 45 procent.
Německá sociální demokracie (SPD) zatím neodchází z koaliční vlády s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové (CDU). Na tiskové konferenci v Berlíně se tak vyjádřila dosavadní místopředsedkyně SPD Malu Dreyerová, jež je po překvapivém odchodu Andrey Nahlesové z čela strany jedním z trojice politiků, kteří SPD dočasně vedou. Řádného předsedu si sociální demokraté zvolí později.
Strany konzervativní unie CDU/CSU počítají s tím, že koaliční sociální demokracie (SPD) bude i po avizované rezignaci své předsedkyně Andreji Nahlesové pokračovat ve vládě velké koalice. Vyjádřili se tak v neděli jejich předsedové Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) a Markus Söder (CSU). Také kancléřka Angela Merkelová (CDU) počítá s tím, že její vláda bude s „vědomím zodpovědnosti“ pokračovat v práci.
O volném pádu koaličních stran CDU/CSU a SPD nebo katastrofě a noční můře pro sociální demokracii, jejíž budoucnost je nejistá, píší německá média po nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž obě uskupení dosáhla svých nejhorších výsledků. Komentátoři také pátrají po příčinách velkého úspěchu Zelených, kteří s 20,5 procenta naopak docílili svého maxima.
Evropa je kontinentem křesťanských hodnot a Turecko by mělo zůstat vně Evropské unie. Při oficiálním zahájení kampaně německé konzervativní unie CDU/CSU před květnovými volbami do Evropského parlamentu (EP) to v sobotu řekl kandidát Evropské lidové strany (EPP) na předsedu Evropské komise (EK) Manfred Weber.
Evropou včetně České republiky a českých médií jde pověst o velkém politickém znovuzrození. Podle této pověsti se německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) vrací poněkud doprava a obecně vzato ke zdravému rozumu, což by samozřejmě mělo velký význam pro celou Evropskou unii. Ukazuje se prý, že nová předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová nakonec není kopií kancléřky Angely Merkelové, ačkoliv ta si ji vybrala jako nástupkyni.
Předsedkyně nejsilnější německé strany Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová nesouhlasí s budováním evropského superstátu, naopak vítá snahy reformovat schengenský systém Evropy bez vnitřních hranic či azylovou a imigrační politiku Evropské unie. Krampová-Karrenbauerová, která loni ve vedení CDU nahradila kancléřku Angelu Merkelovou, tak reaguje na vizi Evropy, kterou obyvatelům kontinentu předložil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Rozruch na německé politické scéně vyvolal předseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu (Bundestag) Ralph Brinkhaus. Tento křeťanskodemokratický politik totiž v rozhovoru pro evangelickou zpravodajskou agenturu Idea prohlásil, že si umí představit, že by se v barvách jeho strany CDU mohl stát roku 2030 spolkovým kancléřem muslim.
Velká koalice není mezi německými občany oblíbená. Třiašedesát procent dotázaných v reprezentativním průzkumu společnosti Emnid pro nedělník Bild am Sonntag uvedlo, že by nebylo špatné, kdyby se ještě letos svazek konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) rozpadl. Pouze 29 procent respondentů uvedlo, že by jim to bylo líto. Mezi příznivci SPD je těch, kteří by předčasný konec velké koalice uvítali, dokonce 73 procent.
Německo musí ve své uprchlické politice kombinovat lidskost s tvrdostí, je přesvědčena vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Stojí to v závěrech jejího dvoudenního jednání, na němž řešila migrační politiku uplynulých let i to, jak má vypadat v budoucnosti. Kancléřka Angela Merkelová, která je za azylovou politiku uplynulých let výrazně zodpovědná, se setkání neúčastnila. Její nástupkyně v čele CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová zdůraznila, že se nesmí opakovat pověstný rok 2015.
Pro Německo je podle předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho (CDU) ostudou, že Židé znovu přemýšlejí o tom, jestli se ze země kvůli antisemitismu raději nevystěhovat. Schäuble to dnes řekl v německém parlamentu u příležitosti připomínky obětí nacistického režimu. Před poslanci s projevem vystoupil také pražský rodák a přeživší holokaustu Saul Friedländer.
Křesťanskodemokratická unie (CDU), nejsilnější strana v Německu, propásla možnost přepřáhnout. Boj mezi dvěma zhruba vyrovnanými kandidáty, levicovější ženou a pravicovějším (a starším) pánem, přitáhl ohromnou pozornost doma i ve světě. Strana se, byť velmi těsně, rozhodla pro ženu, jež je mladším vydáním Angely Merkelové, a tedy prodloužením politické a společenské agonie, v níž Německo vězí.
Volba Annegret Krampové-Karrenbauerové předsedkyní CDU je pokračováním Angely Merkelové jinými prostředky.
Tento pátek večer si CDU v Hamburku zvolí svého nového předsedu. Reálné šance má současná tajemnice Annegret Kramp-Karrenbauer, vnímaná jako „tiše připravovaná nástupkyně kancléřky“ a Friedrich Merz, dávný protivník té samé kancléřky.
"V případě potřeby podepíšeme později." Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU), který je jedním z kandidátů na předsednictví Křesťanskodemokratické unie po Angele Merkelové, požaduje, aby se o globální dohodě OSN o migraci hlasovalo na celorepublikovém sjezdu CDU. Ve hře je tak odsunutí podpisu paktu, píše německý tisk. Spahn to řekl listu Bild am Sonntag.
Trojice hlavních kandidátů na předsedu německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) se ve čtvrtek večer v severoněmeckém Lübecku představila na první z osmi regionálních konferencí, které mají křesťanským demokratům usnadnit výběr nástupce kancléřky Angely Merkelové v čele strany. O tom, kdo ji po 18 letech nahradí, rozhodne stranický sjezd v Hamburku 7. prosince.
Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen s okamžitou platností skončil ve funkci. Pětapadesátiletého úředníka do výslužby poslal ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) kvůli Maassenovým výrokům na adresu politiků, které označil za nepřijatelné. Vedly podle něj ke ztrátě důvěry. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) zatím povede Maassenův zástupce Thomas Haldenwang.
Fungování německé vlády musí podle představitelů sociální demokracie (SPD) doznat zásadních změn. Za nutné považují mimo jiné vyhnout se opakování dosavadních osobních sporů. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekli šéfka SPD Andrea Nahlesová a generální tajemník strany Lars Klingbeil.
Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová je připravena vzdát se vedení strany a v prosinci znovu nekandidovat do jejího čela; post kancléřky ale hodlá zastávat do konce funkčního období v roce 2021.
Podle předběžných volebních výsledků z německého Hesenska vyhrála CDU s 27,5 %, druhá SPD výrazně neuspěla, když získala jen 20 %, stejně jako Zelení. Čtvrtá Alternativa pro Německo (AfD) získala 13 %, do zemského parlamentu by se dostali ještě Svobodní demokraté (FDP) se 7 % a Levice (Die Linke) se ziskem 6,5 %.
Velké německé koalici křesťanských stran CDU/CSU a tamější sociální demokracie (SPD) se v průzkumech daří stále hůře. A propad pokračuje i po bavorských zemských volbách z minulého týdne. Unie se sice v zatím posledním průzkumu pro nedělní vydání deníku Bild znovu umístila na první příčce, ovšem se ziskem pouhých 25 procent, což značí hned nekolikaprocentní propad oproti zářijovým šetřením. SPD by volilo jen 15 procent voličů. Posílili jen němečtí Zelení, kteří poskočili na 19 procent.
Týden před zemskými volbami v Hesensku, důležitými i pro vládní koalici, varovala německá kancléřka Angela Merkelová svou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) před možnou ztrátou statusu národní strany.
