Němečtí Zelení si přejí vytvořit společnou vládu se sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze. Dnes to na tiskové konferenci oznámili spolupředsedové ekologické strany Robert Habeck a Annalena Baerbocková. Nyní navrhují svobodným demokratům (FDP), aby tato trojice stran v sondážních rozhovorech o vzniku možné koalice dál vyjednávala společně.
Volbám v Německu nechyběly zápletky a drama. V jiném smyslu ale byly naprosto nudné. Je pravda – abychom se vrátili k první rovině – že s vítězem voleb, jímž jsou sociální demokraté (SPD), se ještě před čtvrt rokem zacházelo jako s outsiderem, a vyslání ministra financí Olafa Scholze do souboje o úřad kancléře se bralo jako úkol z povinnosti. Scholz za pět měsíců dokázal vytáhnout stranu o deset procent, což je skvělý výkon.
Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení kancléřským kandidátem Olafem Scholzem, kteří získali 25,7 procenta hlasů. Konzervativní unie CDU/CSU Scholzova soka Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. O kancléřský úřad po odcházející Angele Merkelové (CDU/CSU) se přihlásili oba volební lídři, kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nebude možná.
Fenoménem současné doby je těkající volič. Nerozhodnutý do poslední chvíle, komu dá svůj hlas. Váhající, neukotvení, nejistí tady byli vždycky. Teď je jich ale nebývale mnoho a rozhodují se skutečně ne v posledních dnech, ale často až hodinách před volbami. Nyní se to naplno projevilo v Německu, kde si včera lidé vybrali nové obsazení Spolkového sněmu. Výsledek voleb v Německu je odrazem té nerozhodnosti.
Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Rozdíl v procentním zisku obou stran je nicméně velmi malý, a není tak vyloučené, že se pořadí ještě změní. Vliv na to může mít i velké množství hlasů odevzdaných korespondenčně. Nárok na funkci kancléře už vznesli lídři obou formací: Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU).
Podle takzvaných exit pollů stanice ZDF, tedy průzkumů veřejného mínění provedených těsně po odchodu dotazovaných z volebních místností, na vítězství s větší pravděpodobností těsně dosáhli sociální demokraté SPD. Exit polly jim dávají 26 %, druhým CDU/CSU 24 %. Na kancléřský úřad tak sahá kandidát SPD Olaf Scholz. Výsledky ale mají být podle předchozích předpokladů velice těsné, například průzkumy stanice ARD dávají oběma vedoucím stranám shodně 25 procent hlasů.
Němci jdou 26. září volit. Volby ve Spolkové republice mají samozřejmě pro vývoj Evropy řádově větší význam než volby naše. Tentokrát jsou ale těm českým v jednom důležitém ohledu podobné: jsou tu tři větší uskupení, která kandidují s téměř zaměnitelným programem, a všechno rozhoduje dojem, jaký dokáže vzbudit ten který lídr. Německou velkou trojku představují Zelení (17 %), Křesťanskodemokratická unie (CDU a CSU, 22 %) a sociálnědemokratická strana (SPD, 25 %); údaje pocházejí z politického barometru televize ZDF zveřejněného v sobotu 11. září).
Jako o souboji sociálního demokrata Olafa Scholze (SPD) a konzervativce Armina Lascheta (CDU/CSU) informují německá média o nedělní televizní debatě trojice kancléřských kandidátů. Lídryně Zelených Annalena Baerbocková se totiž podle hodnocení držela uprostřed. Scholze, Lascheta a Baerbockovou, kteří jsou hlavními uchazeči o kancléřský úřad, čeká ještě jedna společná televizní diskuze, a to tuto neděli, tedy týden před parlamentními volbami.
Delegáti bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) v sobotu na závěr svého dvoudenního sjezdu přivítali bouřlivým potleskem kandidáta na kancléře Armina Lascheta ze sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU). Znovu tak navenek demonstrovali jednotu konzervativní unie CDU/CSU po sáhodlouhých úvahách o tom, zda by nebyl předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder vhodnějším volebním lídrem CDU/CSU. Laschet v projevu ostře kritizoval Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD).
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) se poprvé po 15 letech dostala do čela průzkumu společnosti Forsa. Strana, kterou do voleb jako kandidát na kancléře vede oblíbený ministr financí Olaf Scholz, tak odsunula na druhou příčku konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Unii v posledních týdnech táhnou ke dnu především výstřelky jejího volebního lídra Armina Lascheta. Volby do Spolkového sněmu se uskuteční 26. září.
Volba nevýrazného Armina Lascheta v CDU/CSU coby možného nástupce Angely Merkelové v kancléřství se stále více ukazuje jako chyba. Pět týdnů před volbami do Spolkového sněmu dostihla SPD v průzkumech unii. Podle průzkumu institutu Insa pro Bild am Sonntag spadla CDU/CSU s Arminem Laschetem o další tři procentní body na 22 procent. Naopak sociální demokraté se svým kandidátem Olafem Scholzem šplhají o dva body na stejných 22 procent.
Německá vládní konzervativní unie CDU/CSU se obává neúspěchu v parlamentních volbách, které se uskuteční už 26. září. Někteří poslanci této frakce přišli měsíc před volbami s tím, že chtějí vyměnit dosavadního kandidáta na kancléřský post. Tím je Armin Laschet (CDU), dosavadní premiér Severního Porýní-Vestfálska. Ten se totiž podle průzkumů těší velmi nízké popularitě. Informuje o tom server listu Bild.
Předpokládaný nástupce Angely Merkelové v berlínském kancléřství Armin Laschet má několik týdnů před německými parlamentními volbami problémy. Jím do voleb vedená CDU/CSU v poslední době padá stále dolů. Podle dnes zveřejněného průzkumu společnosti Forsa ztratila unie za týden tři procentní body a nyní by ji volilo jen 23 procent voličů. Stále se sice drží těsně v čele, ale aktuální čísla ukazují už možnost zcela jiných povolebních koalic.
Premiér Severního Porýní-Vestfálska a kandidát CDU/CSU na kancléře Armin Laschet provedl v sobotu politický přešlap, když doprovázel německého spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera při návštěvě povodní zasažených oblastí. Během proslovu Steinmeiera se několik metrů za ním Laschet bavil s kolegy a během rozhovoru se smál. Později se za to omluvil. Povodně si v Německu vyžádaly již 158 obětí. Laschet se v sobotu večer na Twitteru snažil podat vysvětlení a poděkoval Steinmeierovi za jeho návštěvu.
Německá vláda odsouhlasila zákaz vlajky teroristické organizace Hamás po nárůstu počtu antisemitských incidentů kvůli nedávnému konfliktu mezi Izraelem a teroristickými skupinami v Gaze. Informoval o tom německý rozhlas Deutsche Welle. Hamás je jednou z několika palestinských skupin, které Evropská unie uvádí jako teroristické subjekty. Zákaz vlajky teroristické skupiny původně navrhla strana CDU.
Zemské volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko podle odhadů televize MDR jasně s 36 procenty vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Reinera Haseloffa. Na druhém místě skončila s 22,5 procenta hlasů protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která mírně zaostala za výsledkem voleb před pěti lety, kdy získala 24,3 procenta. Na třetím místě skončila s 11 procenty postkomunistická Levice, následovaná sociálními demokraty (SPD) s 8,5 procenta hlasů.
Usnášejí se v 21. století na jménu příštího panovníka média? V Německu to zkusila už před minulými volbami, kdy se vyvolený jmenoval Martin Schulz, a když se stal kandidátem na kancléře za sociální demokracii (SPD), média vytvářela dojem nezadržitelného postupu. Člověk s vizáží lehce vyšinutého úředníka, do té doby předseda Evropského parlamentu, samozřejmě žádné masy nepobláznil. Po pár měsících mediálního dopingu došla „vlaku Schulz“ pára. Udělal s dvaceti procenty nejhorší výsledek v poválečné historii SPD.
Předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder, který neuspěl coby kandidát CDU/CSU na příštího spolkového kancléře, odmítl možnou zeleno-černou koalici na celostátní úrovni po podzimních volbách. Pokud by CDU/CSU nezvítězila, tak by měla raději jít do opozice. Söder to řekl pro dnešní vydání německých deníků mediální skupiny Funke. Opoziční progresivistická strana Zelených se poprvé v historii dostala s 25 procenty letos na první místo v průzkumech volebních preferencí.
Zelení se po nominaci spolupředsedkyně Annaleny Baerbockové kandidátkou na kancléřku stali jasně nejsilnější politickou stranou v Německu. Hlas by jim podle aktuálního průzkumu Trendbarometer televize RTL dalo 28 procent voličů. Vládní konzervativní unie CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové, která byla dosud vůdčí parlamentní silou, se propadla na druhé místo s 21 procenty hlasů.
Celostátní vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) se v noci na úterý jasně vyslovilo pro předsedu strany Armina Lascheta jako kandidáta konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře v zářijových volbách. Hledání volebního lídra unie po dosluhující kancléřce Angele Merkelové je tak prakticky u konce, neboť Söder v pondělí řekl, že bude jakýkoli postoj CDU respektovat. Pro Lascheta na závěr náročného šestihodinového jednání hlasovalo 31 členů vedení, devět pro jeho soupeře, předsedu bavorské sesterské CSU a bavorského premiéra Markuse Södera.
Kancléřka se ve své pozici na špičce nejvýznamnější německé strany zabetonovala natolik, že její odchod do politického důchodu může celou CDU zruinovat.
Nejhorší porážku v dějinách utrpěla Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci - v obou případech sice skončila druhá, ale zřejmě bez šance dostat se do regionálních vlád. Konečné výsledky potvrdily drtivé vítězství ekologické strany premiéra Winfrieda Kretschmanna v Bádensku-Württembersku a ještě větší triumf sociální demokracie (SPD) porýnsko-falcké ministerské předsedkyně Malu Dreyerové.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující německé kancléřky Angely Merkelové v dnešních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci podle odhadů neuspěla a skončila v obou případech druhá. V Bádensku-Württembersku podle televize ARD s 31 procenty vyhráli Zelení, v sousedním Porýní-Falci podle televize ZDF zase sociální demokraté (SPD) s 33,5 procentem hlasů.
Armin Laschet je přitom sympatický člověk, k čemuž donedávna přispívala i jeho ochota dopouštět se neortodoxních názorů.
Novým předsedou vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové se stal ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet. Ve druhém kole volby v elektronickém hlasování porazil bývalého šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Díky zvolení do čela strany se může před zářijovými parlamentními volbami ucházet o kancléřskou kandidaturu. O ní ale rozhodne CDU společně s bavorskou sesterskou CSU.
Angela Merkelová je na odchodu a předsednictví strany už se musela vzdát po sérii špatných výsledků v zemských volbách. Kancléřskou pozici si zatím drží, ale jen do podzimu příštího roku, pak má odejít do politického důchodu.
Zákonodárci z německé vládní CDU kritizují rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit vojenskou přítomnost amerických vojáků v Německu.
Liberálně pravicová strana FDP v minulých letech často bojovala s neviditelností. Po své poslední účasti ve spolkové vládě dokonce vypadla z německého parlamentu (2013). Když se jí v dalších volbách podařilo vrátit se do něj, opět si pozornost získala – tím, že její předseda Christian Lindner ukončil pokus tří stran (CDU/CSU, Zelení a FDP) o ustanovení takzvané „jamajské“ koalice, pojmenované podle jejich stranických barev.
Šéfka německé CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová nechce vést tuto vládní stranu napřesrok do parlamentních voleb a nebude se tak moci stát novou spolkovou kancléřkou.
Šéf evropské lidovecké frakce (EPP) Manfred Weber obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z „útoku na demokratickou Evropu“. Šéf Elysejského paláce se ho dopustil svým počínáním při obsazování postu předsedy Evropské komise, řekl německý politik deníkům z mediální skupiny Funke.
