Americká biskupka episkopální církve Marianne Buddeová zaujala, když se během mše po inauguraci Donalda Trumpa obrátila na prezidenta: „Ve jménu našeho Boha vás žádám, abyste se smiloval nad lidmi v naší zemi, kteří se nyní bojí.“ Zdůraznila, že naprostá většina imigrantů nejsou kriminálníci. Hovořila přímo k moci – odvážně a obdivuhodně. „I my jsme byli hosté,“ citovala Písmo.
Podpora německé konzervativní unie CDU/CSU po kontroverzním hlasování s Alternativou pro Německo (AfD) klesla v průzkumu agentury Forsa na nejnižší hodnotu od října 2023. Strana by nyní získala jen 28 procent. Pondělní průzkum agentury INSA, který byl proveden jako první po hlasování z minulého týdne, oslabení CDU/CSU ovšem nenaměřil. Předčasné parlamentní volby se v Německu uskuteční v neděli 23. února.
Zpřísnění azylové politiky má podle ARD-DeutschlandTrend silnou podporu německé veřejnosti. Podle průzkumu si 68 % Němců přeje, aby země přijímala méně uprchlíků než dosud. Tento postoj v posledních deseti letech neustále posiluje. Ještě počátkem roku 2015 to bylo pouze 21 %. Ve středu CDU/CSU s těsnou většinou prosadila nezávazné usnesení podporující trvalé hraniční kontroly – s tímto opatřením souhlasí 67 % Němců.
Kandidát německé opoziční CDU na kancléře Friedrich Merz, který v pátek utrpěl spektakulární porážku v Bundestagu, když ho zradili vlastní poslanci a neprošlo tak zastavení migrace, jen několik hodin poté představil svůj program pro prvních 100 dnů u vlády. Mezi prvními kroky chce tvrdě zakročit proti zmíněné migraci. Zároveň chce oživit trh práce a udělat razantní změny v sociálních dávkách a nastartovat německou ekonomiku, která se už druhým rokem potácí v recesi.
Poslanci německého Spolkového sněmu dnes neschválili návrh zákona opoziční konzervativní unie CDU/CSU, jehož cílem bylo omezit migraci. Německo kvůli tomu zažilo vlnu protestů poté, co se poslanci unie rozhodli legislativu prosadit za pomoci pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Tento krok, který levicoví kritici označují za prolomení tzv. „brandmauer“ – nepřekročitelné hranice mezi demokratickými stranami a AfD –, vyvolal okamžitou reakci veřejnosti i politiků.
V našem bezprostředním sousedství to začíná být divoké. Po přízracích Majdanu na Slovensku jsme se včera dočkali skutečného obsazování budov, přesněji kanceláří, a vandalského ničení v Německu. Zatím je to hnutí v zárodku, zatím postihlo na několika místech místní sídla CDU, tedy Křesťanskodemokratické unie, která za tři týdny vyhraje volby a dosadí svého kancléře. Tento presumptivní kancléř Friedrich Merz si teď dovolil odhlasovat v parlamentu návrh, přestože věděl, že levice bude kompletně proti a vedle malé liberální FDP ho podpoří bubák evropské politiky AfD, Alternativa pro Německo. Což se stalo.
Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) čelí vlně protestů a útoků na své kanceláře poté, co její poslanci ve Spolkovém sněmu hlasovali společně s pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) pro zpřísnění migrační politiky. Levicoví kritici obviňují CDU, že tím porušila takzvanou „brandmauer“ – princip, podle něhož demokratické strany nespolupracují s AfD. Přitom podle průzkumů značná většina Němců omezení proti migraci podporuje.
Šéfredaktor německého deníku Bild Robert Schneider dnes publikoval ostrý komentář na adresu bývalé kancléřky Angely Merkelové za její veřejný odsudek středečního hlasování ve Spolkovém sněmu, kdy se opoziční unii CDU/CSU podařilo prosadit návrh na zpřísnění migrační politiky s podporou pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Schneider označil vyjádření Merkelové za „bezprecedentní akt neloajality“ vůči její vlastní straně.
Tři a půl týdne před německými parlamentními volbami posiluje pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Podle dnes zveřejněného průzkumu agentury YouGov by získala 23 procent hlasů a stala se druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Sociální demokracii (SPD) současného kancléře Olafa Scholze by podpořilo jen 15 procent voličů. AfD by podle aktuálního průzkumu YouGov podpořilo jen o šest procentních bodů méně voličů než konzervativní unii CDU/CSU.
Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz z konzervativní unie CDU/CSU čelí kritice zevnitř vlastní strany kvůli svému návrhu na omezení migrace. Ten chce Merz protlačit Bundestagem ještě před volbami, které se konají už za necelý měsíc. Podle šlesvicko-holštýnského premiéra z CDU Daniela Günthera, který ve spolkové zemi vládne se Zelenými, by nemělo dojít ke schválení společně s Alternativou pro Německo. Zároveň kritizuje schvalování klíčové změny tak krátce před volbami.
Německá politická scéna bouřlivě debatuje o návrhu „Zákona o přílivu“ (Zustromgesetz), který připravil kandidát na kancléře za CDU Friedrich Merz. Jeho návrh zahrnuje přísnější opatření proti nelegální migraci, například možnost odmítnout migranty přímo na hranicích nebo větší pravomoci pro spolkovou policii. Zásadní rozkol však vyvolala otázka, zda je přijatelné, aby zákon prošel i s podporou pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Ta totiž dosud čelí politické blokaci ostatních stran, je tzv. za „firewallem“.
Německá CDU pod vedením svého kancléřského kandidáta Friedricha Merze představila návrh „turbo-zákona“, který má radikálně změnit přístup Německa k migraci. Návrh, který má být předložen ve Spolkovém sněmu, zahrnuje přísná opatření proti nelegální migraci a rozšiřuje pravomoci německé policie. Tento krok je vnímán jako reakce na vzestup AfD, která před volbami tlačí na tvrdší imigrační politiku, píše deník Bild. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.
Zatímco se Alternativa pro Německo (AfD) začala radovat z konce „firewallu“, tedy určité politické blokace ze strany ostatních politických stran, favorit na příštího kancléře Friedrich Merz (CDU) začal tlumit vášně kolem různých pátečních vyjádření. Po nevoli vládních socialistů i Zelených přišel s ujištěním, že „firewall“ nepadl. Deníku Bild řekl, že po volbách jakoukoliv spolupráci s AfD vylučuje.
Tragický útok v německém Aschaffenburgu je podle německých médií zlomovým bodem v předvolební kampani a dost možná i v dalším vývoji Německa. Kromě toho, že začal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a favorit na příštího kancléře Friedrich Merz mluvit o tvrdých protiimigračních opatřeních, rýsuje se v Bundestagu i výbušné hlasování. Merz se totiž rozhodl nečekat do voleb a pokusit se prosadit tvrdá opatření už nyní. A to i s podporou Alternativy pro Německo (AfD)
Opoziční kandidát na německého kancléře Friedrich Merz by v první den v čele vlády nařídil trvalé kontroly na hranicích se všemi německými sousedy. Znamenalo by to faktický zákaz vstupu do země všem bez potřebných dokumentů. Řekl to v reakci na středeční útok v Aschaffenburgu, kde 28letý Afghánec zabil dva lidi včetně dvouletého dítěte. Volební lídr konzervativní unie CDU/CSU má podle průzkumů největší šanci, že se po únorových předčasných parlamentních volbách stane kancléřem.
Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) plánuje zásadní změny v migrační politice Německa. Podle návrhu, který získal německý server Bild, by migranti měli právo zůstat v zemi pouze za podmínky, že si zajistí dostatečný příjem a nebudou závislí na sociálních dávkách. „Kdo chce trvale žít v Německu, musí být schopen sám zajistit svůj životní standard,“ stojí v dokumentu. Tento návrh je součástí širšího „Bezpečnostního plánu pro zákon a pořádek“, který CSU představila před svou tradiční schůzí v klášteře Seeon.
Německá konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) chce automaticky deportovat žadatele o azyl, kteří se v zemi dopustí dvou trestných činů. Deníku Bild to řekl generální tajemník CDU Carsten Linnemann, který do takového chování počítá i krádeže či jízdu načerno. Cestování bez jízdenky může být v Německu na rozdíl od Česka kvalifikováno jako trestný čin. V rozhovoru s televizí Welt pak Linnemann řekl, že zpřísněná azylová opatření by se měla stát podmínkou pro vznik budoucí koalice.
Uchovávání IP adres, kamery zaměřující se na biometrické údaje, využívání umělé inteligence. Německo musí podle bavorského premiéra a předsedy CSU Markuse Södera výrazně posílit policii a zapracovat na bezpečnosti, tu považuje společně s řešením migrace za klíčové téma voleb. Varuje také před koalicí se Zelenými, kteří jsou podle něj "kamenem úrazu" v otázce migrace, a požaduje tvrdé navracení migrantů a tvrdší vymáhání práva. Uvedl to v rozhovoru pro Bild.
Strana současného německého kancléře Olafa Scholze se ocitla před předčasnými volbami v těžké situaci. Podle nejnovějšího průzkumu INSA ztratili sociální demokraté (SPD) dva procentní body a spadli na pouhých 14 procent podpory. Tento výsledek je označován za velkou ránu pro stranu, která tak aktuálně patří mezi největší poražené německé politické scény. Naopak favority voleb jsou CDU/CSU a AfD. Zatímco SPD ztrácí, některé jiné strany si polepšily.
Německý kancléř Olaf Scholz v úterý před odletem z Brazílie do Německa, kde se zúčastnil summitu G20, zdůraznil, že chce se svou sociální demokracií (SPD) vyhrát nadcházející předčasné parlamentní volby. Odpovědi na dotaz, zda do voleb stranu povede, se ale vyhnul. Německá média zároveň přinesla zprávu, že během Scholzova letu se sešlo vedení jeho mateřské strany ke krizové schůzi. Na stole je budoucí směřování strany i nový předseda strany SPD.
Kandidát na německého kancléře z opoziční CDU Friedrich Merz tento týden na ekonomickém fóru listu Süddeutsche Zeitung v Berlíně jasně prohlásil, že je v zásadě otevřený reformě tzv. dluhové brzdy. Dříve to vždy odmítal. Jeho političtí soupeři mz dosud vládních stran SPD a Zelených vzápětí přispěchali s možnou podporou. Poté, co v minulých dnech padla "semaforová" vláda SPD, Zelených a FDP, se budou počátkem roku konat nové volby a v průzkumech dlouhodobě jasně vede opoziční CDU/CSU.
Den po comebacku Donalda Trumpa se v Německu rozpadla vládní koalice, takzvaný Semafor. Podle předchozích zpráv z Německa by si člověk myslel, že se rozpadla kvůli hospodářskému úpadku (letos skončí HDP Německa v minusu o 0,2 procenta; přicházejí katastrofální čísla z automobilek, zisk Audi za třetí čtvrtletí klesl meziročně o 90 procent, zisk BMW o 84 procent...). Ale prý se vláda rozpadla jen na „rozpočtových neshodách“. Což zní provozně až triviálně a skrývá to větší drama. Semafor měl tři barvy: červená pro sociální demokraty z SPD, žlutá pro liberály z FDP, zelená pro Zelené. Před třemi lety nastupoval Semafor s ohromnými ambicemi.
Strany německé vlády kancléře Olafa Scholze by nyní společně získaly jen 28 procent hlasů. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu agentury Insa, u níž je to nejnižší společný zisk trojice stran za celou dobu trvání koalice. Volby by teď vyhrála konzervativní unie CDU/CSU, na druhém místě by skončila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Řádné volby do německého Spolkového sněmu se budou konat příští rok v září.
Zástupci německé vlády, opoziční konzervativní unie CDU/CSU a spolkových zemí v Berlíně opět jednají o zpřísnění migrační politiky. Druhé kolo rozhovorů se koná den poté, co ministryně vnitra Nancy Faeserová oznámila že Německo od příštího týdne zavede dočasné kontroly na všech svých pozemních hranicích a bude usilovat o efektivnější odmítání migrantů přímo na hranicích.
Německo možná změní současný systém rozdělování sociálních dávek. Politici z CDU a CSU kvůli stále rostoucímu počtu zahraničních příjemců státní podpory chtějí podle německého deníku Bild prosadit radikální změny, které by vedly k zavedení dvoustupňového systému sociálních dávek. To v podstatě znamená nižší dávky pro uprchlíky a vyšší dávky pro německé občany.
Poslanec CDU Marco Wanderwitz chce v německém parlamentu podle tamních médií předložit návrh na zákaz opoziční protimigrantské AfD a říká, že pro předložení návrhu už má dostatek poslanců. Aby byl takový návrh zařazen na pořad jednání, je potřeba pět procent poslanců, tedy 37. Strana však může být zakázána pouze Spolkovým ústavním soudem. O to může požádat mimo jiné právě Spolkový sněm. Pritimigrantská strana AfD má mezi Němci velkou podporu.
Bavorský premiér Markus Söder požaduje v Německu vypsání předčasných parlamentních voleb po vzoru Francie, vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze podle něj v eurovolbách přišla o mandát. Představitelé vítězné konzervativní unie CDU/CSU už v neděli večer po zveřejnění odhadů vyzvali Scholze, aby ve Spolkovém sněmu požádal o důvěru. Sociální demokracie (SPD) se za kancléře postavila, ve straně se ale hovoří o potřebě změn.
V Evropské unii vrcholí volby do Evropského parlamentu. Výsledky hlasování budou známy po 23:00 SELČ v celém evropském bloku. Od nedělního podvečera se ale dle očekávání objevují první predikce výsledků. Bild zveřejnil graf očekávaných výsledků v Německu. Podle informací Bildu vedení zaujala koalice Křesťanskodemokratické unie a Křesťansko-sociální unie Bavorska s 30 % hlasů, hned na druhém místě se se zhruba polovičním zastoupením hlasů umístila Alternativa pro Německo s 16% hlasů.
Multikulturalismus v Německu selhal. Tvrdí to alespoň připravované programové prohlášení německých konzervativců z CDU. Strana v prohlášení operuje s pojmem Leitkultur. Ten se dá přeložit jako vedoucí či ústřední kultura. Tento pojem pochází od akademika Bassama Tibiho, který v roce 1998 tímto pojmem označil základní pilíře liberální demokracie, jako je sekularizace, dodržování lidských práv a podobně. Na začátku století poté termín převzal Friedrich Merz v souvislosti s omezením imigrace.
Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) varuje, že by v zemi mohla vzniknout Tureckem ovládaná islamistická politická strana. Možnou hrozbu zmínil mluvčí pro domácí politiku CDU Alexander Throm. Ten tak učinil v souvislosti s debatami ohledně připravovaného zákona, který by cizincům žijícím v Německu výrazně ulehčil proces nabytí občanství. „Politické důsledky by byly obrovské,“ tvrdí Throm. Podle něj by naturalizace miliónů cizinců, kterou by nová legislativa umožňovala, otevřela dosud marginálním politickým proudům dveře do vrcholné politiky.
