Multikulturalismus v Německu selhal. Tvrdí to alespoň připravované programové prohlášení německých konzervativců z CDU. Strana v prohlášení operuje s pojmem Leitkultur. Ten se dá přeložit jako vedoucí či ústřední kultura. Tento pojem pochází od akademika Bassama Tibiho, který v roce 1998 tímto pojmem označil základní pilíře liberální demokracie, jako je sekularizace, dodržování lidských práv a podobně. Na začátku století poté termín převzal Friedrich Merz v souvislosti s omezením imigrace a požadavkem, aby se imigranti přizpůsobili německým hodnotám. Nyní se termín znovu objevuje v programu strany, který volá po hrdosti na Německo, bez vyvyšování nad ostatní národy a volá po kosmopolitním vlastenectví, například požaduje povinnou znalost němčiny. O plánech CDU informuje například Bild.

Německo v roce 2024 čekají volby do Evropského parlamentu a tři zemské volby. Programový šéf opoziční CDU Carsten Linnemann tak připravuje návrh nového programu. A podle serveru Bild, který získal jeho první verzi, v něm operuje s pojmem Leitkultur. V prohlášení se tak strana ostře rozchází s předchozí politikou kancléřky Angely Merkelové. Ta v roce 2018 uvedla, že Islám je součástí Německa. Tento postoj programové prohlášení nabourává a jasně se od něj odvrací.

Podle návrhu je jsou klíčovými body této Leitkultur, která musí být přijata bez kdyby a ale, sounáležitost, vědomí společných dějin, poučení z nich, či znalost německého jazyka a kulturních zvyků. V programu se také objevuje sousloví o hrdosti na Německo a strana mluví o kosmopolitním vlastenectví. A jasně se vymezuje směrem k prohlášení bývalé kancléřky Merkelové. „Muslimové, kteří sdílejí naše hodnoty, patří k Německu“, uvádí v prohlášení.

V prohlášení mluví i o islámském terorismu s tím, že se jedná o podceňované nebezpečí.“Právo šária do Německa nepatří,“ stojí v prohlášení. Strana uvádí, že se v těchto ohledech musí v Německu prosadit vláda práva a varuje před antisemitismem.

Prvky tohoto prohlášení chce strana prosadit i do zákonné podoby. Mluví například o povinném jazykovém testu ve 4 letech věku pro děti přistěhovalců. Také se v prohlášení zmiňuje správný německý jazyk místo jazyka zatíženého genderem.

Také navrhuje elektronickou ostrahu evropských hranic a posílání azylantů do třetích zemí, dokud nebude o jejich azylu rozhodnuto. Právě posílání azylantů do Rwandy chtěla Velká Británie, Nejvyšší britský soud však takové řešení migračního problému odmítl. Současná německá vládní koalice o podobném systému veřejně mluví, ale nebyl ještě projednáván v Bundestagu.

Pojem Leitkultur se v německé debatě objevuje od roku 1998 kdy ho představil Bassam Tibi. V knize Evropa bez identity mluví o pilířích základních evropských hodnot, ne přímo o pouze německých hodnotách. Mezi ně počítá demokracii, respekt k lidským právům, sekularizaci, občanskou společnost, tedy pojmy, které si pojíme s liberální demokracií. Odmítá však monokulturalismus a prosazuje multikulturalismus postavený na společných základních hodnotách. Po roce 2000 začal pojem používat Friedrich Merz, který ho používal v souvislosti s odmítnutím multikulturalismu a s požadavkem omezení migrace na 200 000 migrantů ročně (0.25 % populace státu). Od tohoto spojení se Tibi distancoval.

V německých předvolebních průzkumech v posledních měsících, především v bývalém východním Německu, získává až 30 % Alternativa pro Německo. Právě nezvládnutá imigrace je jedním ze stěžejních bodů programu této strany. CDU vyhlásila „požární zeď“ na komunikaci s AfD, je tak možné, že se programem bude snažit přilákat zpět voliče, kteří jí právě k AfD přešli.