Šéf německé opozice Friedrich Merz ve středeční rozpravě o rozpočtu a o situaci na Ukrajině tvrdě kritizoval sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, že dělá jen málo na podporu Kyjeva, který se brání ruské invazi. Vyčetl mu také, že nemá zájem se setkat s ukrajinskými představiteli, ačkoli s ruským prezidentem Vladimirem Putinem diskutovat neváhá. Scholz kritiku odmítl a prohlásil, že za nedostatečný stav německé armády může Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU), neboť to byla právě ona společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU), kdo ministerstvo obrany dlouhé roky řídil.

Poslanci si podle Merze přáli, aby spolková vláda vyslyšela postoj parlamentu, který Scholze vyzval vedle humanitární a finanční pomoci také k dodávkám těžkých zbraní na Ukrajinu. „Mluvíte teď více než obvykle, ale nezměnilo se nic, říkáte stále jen málo,“ uvedl Merz na adresu Scholzových prohlášení. „Bez pomoci USA by Ukrajina byla Ruskem už dávno převálcována,“ poznamenal.

Merz se také podivil nad tím, že kancléř nemá ohlášené setkání s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslanem Stefančukem, který bude ve čtvrtek v Berlíně jednat mimo jiné s šéfkou Spolkového sněmu Bärbel Basovou.

„S Putinem si telefonujete 80 minut a zítra přijede do Berlína šéf ukrajinského parlamentu, kterému jste odmítl setkání? Co se s vaší vládou děje?“ položil si otázku Merz. Scholze vyzval, aby místo připraveného projevu jen odpověděl na tři otázky. „Jaké zbraně dodává Německo na Ukrajinu? Jak budete na summitu EU hlasovat o kandidátském statusu pro Ukrajinu? Jaké máte návrhy k důchodovému pojištění?“ zeptal se šéf opozice.

Scholz, který je znám obvykle klidným vystupováním v každé situaci, se slova ujal viditelně rozhořčený a hned na úvod prohlásil, že ministerstva obrany dlouhá léta řídila unie CDU/CSU, která je zodpovědná za špatný stav armády. Zdůraznil, že nehledě na válku a pandemii jeho vláda chrání pracovní místa a provádí sociální reformy včetně navýšení minimální hodinové mzdy. Ta bude od října činit 12 eur (297 Kč). Uvedl, že vláda rovněž pracuje na snižování energetické závislosti na Rusku a na rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Je prý proto optimistický, že Německo do roku 2045 dosáhne uhlíkové neutrality.

„A Ukrajině zbraně dodáváme,“ zdůraznil Scholz s tím, že po invazi Německo učinilo zásadní krok, když se rozhodlo dodat ukrajinské armádě výzbroj. Doplnil, že Berlín nadále připravuje dodávku samohybného protileteckého systému Gepard a houfnic na Ukrajinu a nově ohlásil i předání protileteckého systému Iris-T.

Podle Scholze navýšením výdajů na zbrojení včetně zvláštního zbrojního fondu o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč) se německá armáda stane největší konvenční silou mezi evropskými státy Severoatlantické aliance.

Z fondu, který přislíbila podpořit i opoziční CDU/CSU, chce Německo podle informací DPA koupit mimo jiné 60 amerických transportních vrtulníků Boeing CH-47 Chinook. Již v březnu německá média uváděla, že armáda chce až 35 amerických stíhaček páté generace F-35 od americké firmy Lockheed Martin, které nahradí dosluhující stroj Tornado. V plánu je i pořízení 15 strojů Eurofighter, kterých už má německé letectvo 140 kusů.