Volba nevýrazného Armina Lascheta v CDU/CSU coby možného nástupce Angely Merkelové v kancléřství se stále více ukazuje jako chyba. Pět týdnů před volbami do Spolkového sněmu dostihla SPD v průzkumech unii. Podle průzkumu institutu Insa pro Bild am Sonntag spadla CDU/CSU s Arminem Laschetem o další tři procentní body na 22 procent. Naopak sociální demokraté se svým kandidátem Olafem Scholzem šplhají o dva body na stejných 22 procent.
Německá vládní konzervativní unie CDU/CSU se obává neúspěchu v parlamentních volbách, které se uskuteční už 26. září. Někteří poslanci této frakce přišli měsíc před volbami s tím, že chtějí vyměnit dosavadního kandidáta na kancléřský post. Tím je Armin Laschet (CDU), dosavadní premiér Severního Porýní-Vestfálska. Ten se totiž podle průzkumů těší velmi nízké popularitě. Informuje o tom server listu Bild.
Předpokládaný nástupce Angely Merkelové v berlínském kancléřství Armin Laschet má několik týdnů před německými parlamentními volbami problémy. Jím do voleb vedená CDU/CSU v poslední době padá stále dolů. Podle dnes zveřejněného průzkumu společnosti Forsa ztratila unie za týden tři procentní body a nyní by ji volilo jen 23 procent voličů. Stále se sice drží těsně v čele, ale aktuální čísla ukazují už možnost zcela jiných povolebních koalic.
Premiér Severního Porýní-Vestfálska a kandidát CDU/CSU na kancléře Armin Laschet provedl v sobotu politický přešlap, když doprovázel německého spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera při návštěvě povodní zasažených oblastí. Během proslovu Steinmeiera se několik metrů za ním Laschet bavil s kolegy a během rozhovoru se smál. Později se za to omluvil. Povodně si v Německu vyžádaly již 158 obětí. Laschet se v sobotu večer na Twitteru snažil podat vysvětlení a poděkoval Steinmeierovi za jeho návštěvu.
Německá vláda odsouhlasila zákaz vlajky teroristické organizace Hamás po nárůstu počtu antisemitských incidentů kvůli nedávnému konfliktu mezi Izraelem a teroristickými skupinami v Gaze. Informoval o tom německý rozhlas Deutsche Welle. Hamás je jednou z několika palestinských skupin, které Evropská unie uvádí jako teroristické subjekty. Zákaz vlajky teroristické skupiny původně navrhla strana CDU.
Zemské volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko podle odhadů televize MDR jasně s 36 procenty vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Reinera Haseloffa. Na druhém místě skončila s 22,5 procenta hlasů protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která mírně zaostala za výsledkem voleb před pěti lety, kdy získala 24,3 procenta. Na třetím místě skončila s 11 procenty postkomunistická Levice, následovaná sociálními demokraty (SPD) s 8,5 procenta hlasů.
Usnášejí se v 21. století na jménu příštího panovníka média? V Německu to zkusila už před minulými volbami, kdy se vyvolený jmenoval Martin Schulz, a když se stal kandidátem na kancléře za sociální demokracii (SPD), média vytvářela dojem nezadržitelného postupu. Člověk s vizáží lehce vyšinutého úředníka, do té doby předseda Evropského parlamentu, samozřejmě žádné masy nepobláznil. Po pár měsících mediálního dopingu došla „vlaku Schulz“ pára. Udělal s dvaceti procenty nejhorší výsledek v poválečné historii SPD.
Předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder, který neuspěl coby kandidát CDU/CSU na příštího spolkového kancléře, odmítl možnou zeleno-černou koalici na celostátní úrovni po podzimních volbách. Pokud by CDU/CSU nezvítězila, tak by měla raději jít do opozice. Söder to řekl pro dnešní vydání německých deníků mediální skupiny Funke. Opoziční progresivistická strana Zelených se poprvé v historii dostala s 25 procenty letos na první místo v průzkumech volebních preferencí.
Zelení se po nominaci spolupředsedkyně Annaleny Baerbockové kandidátkou na kancléřku stali jasně nejsilnější politickou stranou v Německu. Hlas by jim podle aktuálního průzkumu Trendbarometer televize RTL dalo 28 procent voličů. Vládní konzervativní unie CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové, která byla dosud vůdčí parlamentní silou, se propadla na druhé místo s 21 procenty hlasů.
Celostátní vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) se v noci na úterý jasně vyslovilo pro předsedu strany Armina Lascheta jako kandidáta konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře v zářijových volbách. Hledání volebního lídra unie po dosluhující kancléřce Angele Merkelové je tak prakticky u konce, neboť Söder v pondělí řekl, že bude jakýkoli postoj CDU respektovat. Pro Lascheta na závěr náročného šestihodinového jednání hlasovalo 31 členů vedení, devět pro jeho soupeře, předsedu bavorské sesterské CSU a bavorského premiéra Markuse Södera.
Kancléřka se ve své pozici na špičce nejvýznamnější německé strany zabetonovala natolik, že její odchod do politického důchodu může celou CDU zruinovat.
Nejhorší porážku v dějinách utrpěla Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci - v obou případech sice skončila druhá, ale zřejmě bez šance dostat se do regionálních vlád. Konečné výsledky potvrdily drtivé vítězství ekologické strany premiéra Winfrieda Kretschmanna v Bádensku-Württembersku a ještě větší triumf sociální demokracie (SPD) porýnsko-falcké ministerské předsedkyně Malu Dreyerové.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující německé kancléřky Angely Merkelové v dnešních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci podle odhadů neuspěla a skončila v obou případech druhá. V Bádensku-Württembersku podle televize ARD s 31 procenty vyhráli Zelení, v sousedním Porýní-Falci podle televize ZDF zase sociální demokraté (SPD) s 33,5 procentem hlasů.
Armin Laschet je přitom sympatický člověk, k čemuž donedávna přispívala i jeho ochota dopouštět se neortodoxních názorů.
Novým předsedou vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové se stal ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet. Ve druhém kole volby v elektronickém hlasování porazil bývalého šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Díky zvolení do čela strany se může před zářijovými parlamentními volbami ucházet o kancléřskou kandidaturu. O ní ale rozhodne CDU společně s bavorskou sesterskou CSU.
Angela Merkelová je na odchodu a předsednictví strany už se musela vzdát po sérii špatných výsledků v zemských volbách. Kancléřskou pozici si zatím drží, ale jen do podzimu příštího roku, pak má odejít do politického důchodu.
Zákonodárci z německé vládní CDU kritizují rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit vojenskou přítomnost amerických vojáků v Německu.
Liberálně pravicová strana FDP v minulých letech často bojovala s neviditelností. Po své poslední účasti ve spolkové vládě dokonce vypadla z německého parlamentu (2013). Když se jí v dalších volbách podařilo vrátit se do něj, opět si pozornost získala – tím, že její předseda Christian Lindner ukončil pokus tří stran (CDU/CSU, Zelení a FDP) o ustanovení takzvané „jamajské“ koalice, pojmenované podle jejich stranických barev.
Šéfka německé CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová nechce vést tuto vládní stranu napřesrok do parlamentních voleb a nebude se tak moci stát novou spolkovou kancléřkou.
Šéf evropské lidovecké frakce (EPP) Manfred Weber obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z „útoku na demokratickou Evropu“. Šéf Elysejského paláce se ho dopustil svým počínáním při obsazování postu předsedy Evropské komise, řekl německý politik deníkům z mediální skupiny Funke.
Výběrem nového vedení, které je kritické vůči pokračování velké koalice s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, se německá sociální demokracie (SPD) vyslovila proti vládě a vydala se levicovou cestou. Tak německá média hodnotí výsledek stranického hlasování, který do spolupředsednické funkce poslal Saskii Eskenovou a Norberta Waltera-Borjanse.
Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová v pátek překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku.
Ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Braniborsku se v neděli konaly zemské volby. Podle očekávání v nich výrazně oslabili křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové i demokraté sociální (SPD), kteří jsou koaličními partnery v celoněmecké vládě. Posílila, a to výrazně, protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD). Nedočkala se ale prvního vítězství na zemské úrovni. Německý tisk upozorňuje, že výsledky voleb dále destabilizují velkou koalici CDU, SPD a CSU v Berlíně.
Nedělní zemské volby v Sasku a Braniborsku by mohly zahýbat děním v celém Německu. Očekává se další posílení a možná i premiérové vítězství protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a další oslabení křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové i sociálních demokratů. Vliv by hlasování mohlo mít i na vládní poměry, právě unie CDU/CSU společně s německou SPD by jejich vinou mohly ještě oslabit. Upozorňuje kupříkladu Deutsche Welle.
Němečtí zelení se poprvé stali nejsilnější stranou v průzkumech už v červnu a o dva měsíce později se drží pořád na vrcholu. S vládní konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové se dělí o první místo s 26 % hlasů. Vyplývá to z průzkumu pro německou veřejnoprávní televizi ARD.
Německá kancléřka Angela Merkelová netrpí žádnou vážnou chorobou, a to ani Parkinsonovou nemocí, píše list Stuttgarter Zeitung.
Němečtí sociální demokraté (SPD), menší koaliční partner ve vládě kancléřky Angely Merkelové, v průzkumu volebních preferencí dále ztrácejí. Strana by podle nejnovějšího průzkumu agentury Forsa získala ve volbách jen 11 procent hlasů, což je nejméně od roku 1949.
Kdo bude příštím kancléřem Německa? Proč by to nakonec nemohl být Armin Laschet. Jméno premiéra největší spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko se stále častěji skloňuje ve spekulacích o kandidátovi, který by frustrovanou CDU a spolu s ní celé Německo vytáhl z rozvalin, do kterých se zhroutila tamní politická scéna. Pád poměrů, které se utvářely od druhé světové války a dosud jakžtakž držely, předpověděl výsledek evropských voleb, ve kterých dvě velké strany, křesťanská CDU a sociálnědemokratická SPD, nedosáhly dohromady ani 45 procent.
Německá sociální demokracie (SPD) zatím neodchází z koaliční vlády s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové (CDU). Na tiskové konferenci v Berlíně se tak vyjádřila dosavadní místopředsedkyně SPD Malu Dreyerová, jež je po překvapivém odchodu Andrey Nahlesové z čela strany jedním z trojice politiků, kteří SPD dočasně vedou. Řádného předsedu si sociální demokraté zvolí později.
Strany konzervativní unie CDU/CSU počítají s tím, že koaliční sociální demokracie (SPD) bude i po avizované rezignaci své předsedkyně Andreji Nahlesové pokračovat ve vládě velké koalice. Vyjádřili se tak v neděli jejich předsedové Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) a Markus Söder (CSU). Také kancléřka Angela Merkelová (CDU) počítá s tím, že její vláda bude s „vědomím zodpovědnosti“ pokračovat v práci.
