Strany konzervativní unie CDU/CSU počítají s tím, že koaliční sociální demokracie (SPD) bude i po avizované rezignaci své předsedkyně Andreji Nahlesové pokračovat ve vládě velké koalice. Vyjádřili se tak v neděli jejich předsedové Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) a Markus Söder (CSU). Také kancléřka Angela Merkelová (CDU) počítá s tím, že její vláda bude s „vědomím zodpovědnosti“ pokračovat v práci.
O volném pádu koaličních stran CDU/CSU a SPD nebo katastrofě a noční můře pro sociální demokracii, jejíž budoucnost je nejistá, píší německá média po nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž obě uskupení dosáhla svých nejhorších výsledků. Komentátoři také pátrají po příčinách velkého úspěchu Zelených, kteří s 20,5 procenta naopak docílili svého maxima.
Evropa je kontinentem křesťanských hodnot a Turecko by mělo zůstat vně Evropské unie. Při oficiálním zahájení kampaně německé konzervativní unie CDU/CSU před květnovými volbami do Evropského parlamentu (EP) to v sobotu řekl kandidát Evropské lidové strany (EPP) na předsedu Evropské komise (EK) Manfred Weber.
Evropou včetně České republiky a českých médií jde pověst o velkém politickém znovuzrození. Podle této pověsti se německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) vrací poněkud doprava a obecně vzato ke zdravému rozumu, což by samozřejmě mělo velký význam pro celou Evropskou unii. Ukazuje se prý, že nová předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová nakonec není kopií kancléřky Angely Merkelové, ačkoliv ta si ji vybrala jako nástupkyni.
Předsedkyně nejsilnější německé strany Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová nesouhlasí s budováním evropského superstátu, naopak vítá snahy reformovat schengenský systém Evropy bez vnitřních hranic či azylovou a imigrační politiku Evropské unie. Krampová-Karrenbauerová, která loni ve vedení CDU nahradila kancléřku Angelu Merkelovou, tak reaguje na vizi Evropy, kterou obyvatelům kontinentu předložil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Rozruch na německé politické scéně vyvolal předseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu (Bundestag) Ralph Brinkhaus. Tento křeťanskodemokratický politik totiž v rozhovoru pro evangelickou zpravodajskou agenturu Idea prohlásil, že si umí představit, že by se v barvách jeho strany CDU mohl stát roku 2030 spolkovým kancléřem muslim.
Velká koalice není mezi německými občany oblíbená. Třiašedesát procent dotázaných v reprezentativním průzkumu společnosti Emnid pro nedělník Bild am Sonntag uvedlo, že by nebylo špatné, kdyby se ještě letos svazek konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) rozpadl. Pouze 29 procent respondentů uvedlo, že by jim to bylo líto. Mezi příznivci SPD je těch, kteří by předčasný konec velké koalice uvítali, dokonce 73 procent.
Německo musí ve své uprchlické politice kombinovat lidskost s tvrdostí, je přesvědčena vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Stojí to v závěrech jejího dvoudenního jednání, na němž řešila migrační politiku uplynulých let i to, jak má vypadat v budoucnosti. Kancléřka Angela Merkelová, která je za azylovou politiku uplynulých let výrazně zodpovědná, se setkání neúčastnila. Její nástupkyně v čele CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová zdůraznila, že se nesmí opakovat pověstný rok 2015.
Pro Německo je podle předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho (CDU) ostudou, že Židé znovu přemýšlejí o tom, jestli se ze země kvůli antisemitismu raději nevystěhovat. Schäuble to dnes řekl v německém parlamentu u příležitosti připomínky obětí nacistického režimu. Před poslanci s projevem vystoupil také pražský rodák a přeživší holokaustu Saul Friedländer.
Křesťanskodemokratická unie (CDU), nejsilnější strana v Německu, propásla možnost přepřáhnout. Boj mezi dvěma zhruba vyrovnanými kandidáty, levicovější ženou a pravicovějším (a starším) pánem, přitáhl ohromnou pozornost doma i ve světě. Strana se, byť velmi těsně, rozhodla pro ženu, jež je mladším vydáním Angely Merkelové, a tedy prodloužením politické a společenské agonie, v níž Německo vězí.
Volba Annegret Krampové-Karrenbauerové předsedkyní CDU je pokračováním Angely Merkelové jinými prostředky.
Tento pátek večer si CDU v Hamburku zvolí svého nového předsedu. Reálné šance má současná tajemnice Annegret Kramp-Karrenbauer, vnímaná jako „tiše připravovaná nástupkyně kancléřky“ a Friedrich Merz, dávný protivník té samé kancléřky.
"V případě potřeby podepíšeme později." Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU), který je jedním z kandidátů na předsednictví Křesťanskodemokratické unie po Angele Merkelové, požaduje, aby se o globální dohodě OSN o migraci hlasovalo na celorepublikovém sjezdu CDU. Ve hře je tak odsunutí podpisu paktu, píše německý tisk. Spahn to řekl listu Bild am Sonntag.
Trojice hlavních kandidátů na předsedu německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) se ve čtvrtek večer v severoněmeckém Lübecku představila na první z osmi regionálních konferencí, které mají křesťanským demokratům usnadnit výběr nástupce kancléřky Angely Merkelové v čele strany. O tom, kdo ji po 18 letech nahradí, rozhodne stranický sjezd v Hamburku 7. prosince.
Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen s okamžitou platností skončil ve funkci. Pětapadesátiletého úředníka do výslužby poslal ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) kvůli Maassenovým výrokům na adresu politiků, které označil za nepřijatelné. Vedly podle něj ke ztrátě důvěry. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) zatím povede Maassenův zástupce Thomas Haldenwang.
Fungování německé vlády musí podle představitelů sociální demokracie (SPD) doznat zásadních změn. Za nutné považují mimo jiné vyhnout se opakování dosavadních osobních sporů. Na tiskové konferenci v Berlíně to řekli šéfka SPD Andrea Nahlesová a generální tajemník strany Lars Klingbeil.
Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová je připravena vzdát se vedení strany a v prosinci znovu nekandidovat do jejího čela; post kancléřky ale hodlá zastávat do konce funkčního období v roce 2021.
Podle předběžných volebních výsledků z německého Hesenska vyhrála CDU s 27,5 %, druhá SPD výrazně neuspěla, když získala jen 20 %, stejně jako Zelení. Čtvrtá Alternativa pro Německo (AfD) získala 13 %, do zemského parlamentu by se dostali ještě Svobodní demokraté (FDP) se 7 % a Levice (Die Linke) se ziskem 6,5 %.
Velké německé koalici křesťanských stran CDU/CSU a tamější sociální demokracie (SPD) se v průzkumech daří stále hůře. A propad pokračuje i po bavorských zemských volbách z minulého týdne. Unie se sice v zatím posledním průzkumu pro nedělní vydání deníku Bild znovu umístila na první příčce, ovšem se ziskem pouhých 25 procent, což značí hned nekolikaprocentní propad oproti zářijovým šetřením. SPD by volilo jen 15 procent voličů. Posílili jen němečtí Zelení, kteří poskočili na 19 procent.
Týden před zemskými volbami v Hesensku, důležitými i pro vládní koalici, varovala německá kancléřka Angela Merkelová svou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) před možnou ztrátou statusu národní strany.
Spolupředseda protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland si ve střednědobém horizontu a za určitých okolností dokáže představit vládní koalici s Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Strana, v jejímž čele nyní stojí kancléřka Angela Merkelová, ale musí být znovu konzervativní, zdůraznil Gauland v rozhovoru, který v pondělí otiskne deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Z CDU se předtím ozval vstřícný hlas vůči AfD z úst nového předsedy frakce křesťanských demokratů v saském zemském sněmu Christiana Hartmanna. Ten nevyloučil koalici s AfD po zemských volbách v Sasku v příštím roce.
Úterní hlasování o šéfovi poslanecké frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu mělo být mimořádné už tím, že o funkci předáka se ucházeli dva kandidáti. To se stalo naposledy roku 1973, od té doby probíhala volba – až dosud – tak, že vedení obou stran, často jen opravdu to nejužší (oba předsedové), vybralo kandidáta, předložilo jej poslanecké frakci a ta jej drtivou většinou hlasů zvolila.
Nový předseda frakce CDU v saském zemském sněmu Christian Hartmann pro rozhlasovou stanici MDR Sachsen odmítl vyvrátit uzavření možné budoucí koalice s pravicovou Alternativou pro Německo (AfD). Podle jeho slov by CDU měla společně s SPD vlastními tématy a vizemi přesvědčit voliče, že neexistují jiné varianty. Na otázku, zda může Hartmann vyloučit možnou budoucí koalici s AfD, odmítl šéf saské CDU jasně odpovědět. „To ode mě teď v této formě neuslyšíte.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) neuvažuje o tom, že by parlament znovu požádala o vyjádření důvěry vládě. Řekl to ve středu její mluvčí Steffen Seibert. O možnosti nového hlasování o důvěře se začalo spekulovat poté, co Merkelová v úterý nedokázala prosadit, aby jí podporovaný Volker Kauder znovu stanul v čele poslanecké frakce vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle pozorovatelů tím šéfka vlády ztratila velkou část autority.
V neděli 14.října se v sousedním Bavorsku konají volby do zemského sněmu. Jejich výsledek může mít přímý vliv na stabilitu velké koalice, která vládne celému Německu. Tradiční státostraně, CSU, totiž hrozí debakl historických rozměrů.
Německá vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se nerozpadne kvůli sporům o šéfa civilní kontrarozvědky, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová (CDU). Podle německých médií to v pátek řekla novinářům ve Vilniusu. O budoucnosti šéfa Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Hanse-Georga Maassena kvůli jeho výrokům o situaci v Chemnitzu (Saské Kamenici) budou špičky koalice znovu jednat v úterý.
V německé sociální demokracii (SPD) se začínají objevovat první hlasy, které kvůli kauze kolem šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena zpochybňují vládní koalici s konzervativní unií CDU/CSU. Maassen v souvislosti s děním ve východoněmeckém Chemnitzu šířil nepravdivé informace, poslanci CDU a CSU za ním ale zatím stejně stojí.
Německá vláda v pondělí tvrdě odsoudila dění v Chemnitzu (Saské Kamenici), kde po nedělní násilné smrti pětatřicetiletého muže vyšli lidé do ulic. Část z nich přitom útočila na cizince. V Německu takové počínání a rozsévání nenávisti nemá podle spolkové vlády co dělat.
Německo má dlouhodobě potíže s nedostatkem vojenského personálu, proto německé ministerstvo obrany vážně zvažuje nové originální řešení. Německá armáda by se mohla otevřít všem občanům evropské unie. Ti by za službu měli přislíbeno německé občanství. Informaci přinesl server Deutsche Welle.
Strany německé vládní koalice večer dosáhly dohody na souboru opatření ke zpřísnění migrační politiky. Předsedkyně sociálních demokratů (SPD) Andrea Nahlesová po jednání se svými koaličními partnery uvedla, že shoda je na rychlejším vracení migrantů do země EU, kde se poprvé zaregistrovali. Zdůraznila ale, že se nebudou vytvářet žádná tranzitní centra na hranicích.
