Andrej Babiš touží po prezidentu Drahošovi
Nejpozoruhodnější reakcí na výsledky prvního kola prezidentských voleb bylo vystoupení Andreje Babiše.
Nejpozoruhodnější reakcí na výsledky prvního kola prezidentských voleb bylo vystoupení Andreje Babiše.
První kolo prezidentských voleb pro Miloše Zemana nedopadlo jednoznačně dobře, svědčí o tom i náhle zdrženlivější postoj Andreje Babiše vůči němu.
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl v případě Anželiny Diašové, která v pátek polonahá ve volební místnosti vyběhla před prezidenta Miloše Zemana. Ukrajinská aktivistka dostala tři měsíce vězení s roční podmínkou a vyhoštění z České republiky na jeden rok. Původně se mluvilo o dvou letech vězení. Před soudem uvedla, že se přesto cítí být nevinná, uvádí ČT24.
Více než sto procent odevzdaných hlasů v prezidentských volbách nezaregistrovali jen v pražských Bohnicích. Vyšší počet platných hlasů než počet odevzdaných obálek identifikuje Český statistický úřad (ČSÚ) ve dvou dalších okrscích – v Litomyšli a Českých Budějovicích. Pro Echo24 to uvedla mluvčí úřadu Petra Báčová. Podle ní je jednou z možných příčin nesrovnalosti slepení 2 hlasovacích lístků a jejich nevědomé vložení do obálky.
Česká televize a televize Prima plánují v týdnu před druhým kolem prezidentských voleb společné debaty prezidenta Miloše Zemana a bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše, kteří se ve volbách utkají. Jiří Ovčáček uvedl, že prezident dostal pozvánku od dvou komerčních televizí, od Primy a televize Seznam. Zeman před prvním kolem účast v televizních debatách odmítal, v sobotu ale uvedl, že Drahošově výzvě setkat se „tváří v tvář“ vyhoví.
Prezident Miloš Zeman (SPO) by se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měl před druhým kolem voleb hlavy státu zbavit kontroverzních spolupracovníků. Konkrétně jmenoval kancléře Vratislava Mynáře a poradce Martina Nejedlého. V televizi Prima v neděli také uvedl, že Zemana podporuje, radí mu, aby udělal inventuru kauz z uplynulého mandátu a vysvětlil je veřejnosti.
První kolo prezidentských voleb skončilo bez velkých zvratů a vzruchů. Základní výstup – Miloš Zeman nezvítězil hned v prvním kole a rozhodne se mezi ním a Jiřím Drahošem – byl konzervativní vstupní předpoklad.
Asi před rokem jsem se bavil s jednou inteligentní pražskou kolegyní a vyprávěl jsem jí o svých známých z malého moravského města, voličích Miloše Zemana.
Historicky druhá přímá prezidentská volba se od té první před pěti lety v mnohém liší. Nejviditelnější změna je asi ta, že žádná z velkých politických stran nenominovala svého kandidáta. Rozdíl je také v tom, že zatímco v roce 2013 nominovali většinu kandidátů svými podpisy občané, pro letošek se to týkalo z devíti kandidátů jen Jiřího Drahoše, Michala Horáčka a Miloše Zemana.
Je Miloš Zeman fantom? Je to Kostěj Nesmrtelný? Je to hradní Pérák, kterému končetiny samy dorůstají? Jezdí na kompletní transplantace do sanatoria v Transylvánii? Ne, je to smrtelník jako my, penzista s návyky z Jednoty, inženýr papučář, jenž se vyšvihl. A stejně je to unikát, výjimečný úkaz, něco, s čím nepohne ani profesor Halík, feministky nebo deset evropských think-tanků.
Jeden z vrcholů letošní politické sezony se blíží do svého finále. Voliči rozhodnou, kdo bude příštích pět let prezidentem republiky.
Přicházející prezidentské volby jsou jistým způsobem matoucí. Jde v nich o hodně, někomu by se mohlo zdát, že skoro o všechno.
Pokud v prezidentských volbách opět zvítězí Miloš Zeman, inkasuje liberální demokracie v Česku v krátké době už druhý knock-out.
První kolo prezidentských voleb vyhraje Zeman, shodují se čtyři průzkumy veřejného mínění. Neví se, kolik přesně dostane hlasů, ale může to být někde mezi třiceti a 43 procenty. Druhý bude Drahoš. Jen není jisté, jestli překročí metu dvaceti procent, případně zda se dokonce nepřiblíží třicítce. Třetím kandidátem, který by teoreticky ještě mohl proniknout do druhého kola, mohou být podle různých předpovědí Michal Horáček, Mirek Topolánek či Pavel Fischer.
Nejpamátnějším okamžikem kampaně před prvním kolem prezidentských voleb byl 6. listopad, kdy vstup do prezidentských voleb na poslední chvíli oznámil Mirek Topolánek. Na Twitteru prof. Jiřího Drahoše vyšlo jeho nejostřejší sdělení do té chvíle i od té chvíle: „Hrubost, vulgarita a nedostatek respektu k názorovým odpůrcům, to tyto dva matadory české politiky spojuje."
Rozhovory v médiích, debaty s konkurenty či kontakt s voliči. Na to sází kandidáti bojující o Hrad v posledních dnech před volbami. Žádnou „velkoakci“ na závěr kampaně neplánují. Poslední velké debaty odvysílá Česká televize, TV Nova, server iDNES a Český rozhlas.
Maďarské úřady vyměřily pokutu ve výši 331,7 milionu forintů (27,5 milionu korun) nejsilnější opoziční straně Jobbik za billboardovou kampaň proti premiéru Viktoru Orbánovi. Podle státních auditorů byla pokuta udělena proto, že krajně pravicová strana inzerovala protivládní slogany na billboardech pronajatých za netržně nízké ceny. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Jobbik tvrdí, že zaplacení částky tvořící přes dvě třetiny jeho ročního státního příspěvku může ohrozit kampaň strany před dubnovými parlamentními volbami.
Pokud by prezident Miloš Zeman nepostoupil do druhého kola prezidentských voleb, nepodpořil by v něm žádného ze svých soupeřů. Nemají podle něj potřebné zkušenosti. V živě vysílaném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvenci 1 v neděli také řekl, že v případě svého opětovného zvolení už neudělí podobnou milost, jako byla ta pro Jiřího Kajínka odsouzeného za dvojnásobnou vraždu k doživotnímu vězení.
Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) podle bývalého prezidenta Václava Klause ve Sněmovně příští týden nejspíš důvěru nedostane. Nevyloučil ale, že by premiér mohl s některými zákonodárci mít „nějaké skoro byznysové dohody“, aby pro jeho kabinet ruku zvedli. Klaus to řekl dnes v pořadu Partie televize Prima. Míní, že by vláda bez řádného mandátu měla dělat jen provozní rozhodnutí.
Zatímco při první přímé prezidentské volbě stálo na hlasovacím lístku prezidenta Miloše Zemana v kolonce povolání prognostik, letos se z něj stal ekonom. Co za změnou stojí, Pražský hrad nesdělil. Obecně mají kandidáti ve výběru toho, co do kolonky povolání v kandidátní listině napíšou, velkou volnost. Ministerstvo vnitra správnost nijak nekontroluje.
Vždy když se někdo v politice domáhá toho, že něco má být důstojné, je radno zbystřit.
Do druhého kola doplňovacích senátních voleb na Trutnovsku dnes postoupili favorizovaní Jan Sobotka (za STAN) a Jiří Hlavatý (za ANO). Starosta Vrchlabí Sobotka, který má podporu TOP 09, KDU-ČSL a ODS, získal 33,51 procenta hlasů. Majitel královédvorské textilky Juta Hlavatý, kvůli němuž se volby konají, dostal 25,21 procenta hlasů. Volební účast byla pouze 22,9 procenta, vyplývá z údajů serveru volby.cz.
Zakladatelé platformy v ČSSD, která kritizuje současné vedení strany, podpořili v prezidentské volbě Miloše Zemana. Úřadující hlava státu, která usiluje o obhajobu funkce, má podle nich nejblíž k tradičním myšlenkám ČSSD. Mezi zakladateli platformy je řada dlouhodobých Zemanových stoupenců, například bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek nebo poslanec z Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna.
Za výrok, že by nejmenoval soudcem Ústavního soudu homosexuála, který žije v partnerství, se Pavel Fischer omluvil, protože v jistých kruzích vyvolal bouřlivé reakce. Téma tradiční rodiny a výchovy dětí v takové rodině pro kandidáta na prezidenta zůstává prioritním. Jak by měla Česká republika fungovat v rámci Evropské unie nebo zda se Pavlu Fischerovi podařilo přerodit se z diplomata na politika?
Nechcete přijít o možnost rozhodnut svým hlasem o volbě českého prezidenta, ale přitom nebudete o volebním víkendu doma? Volební lístek se svým favoritem můžete vhodit do kterékoliv urny v republice, ale musíte předtím požádat o voličský průkaz. Kolik jich před každými volbami úřady vydají, přitom ministerstvo vnitra ani jiné orgány neevidují.
Už několik týdnů skoro každý den si lze na nějakém kanále či síti pustit k obědu skupinu osmi mužů, jak sedí srovnáni v řadě a odpovídají na nějaké otázky, na které už odpověděli asi osmnáctkrát.
Bruselský server Politico zařadil nadcházející prezidentské volby v Česku mezi šest nejdůležitějších voleb, které Evropu v roce 2018 čekají. Pokud současný prezident Miloš Zeman zvítězí očekává server, že se v některých otázkách sníží šance na nalezení společné řeči mezi Evropskou komisí a Českou republikou.
Na základě toho, co jsem z pana profesora ocitoval, je moje důvěra v něj nyní nulová.
Že Pohotovostním plukem v letech 1988 a 1989 prošel i čerstvý ministr vnitra Lubomír Metnar, je informace veřejná, ale nevzbudila zatím pozornost žádnou.
Ruský nejvyšší soud v sobotu zamítl odvolání opozičního lídra Alexeje Navalného proti zákazu volební komise, která odmítla jeho registraci jako kandidáta v prezidentských volbách v roce 2018. Obhájce politika uvedl, že se proti rozsudku odvolá a obrátí se i na Evropský soud pro lidská práva, informovala agentura Interfax.