Dvě varianty novely volebního zákona schválila na svém pondělním zasedání vláda. První z nich počítá se zachováním 14 volebních krajů, podle druhé by voliči v celé České republice vybírali ze stejné kandidátky a stát by byl jediným obvodem, uvedlo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. Volební pravidla musí poslanci a senátoři změnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno některé pasáže předpisu zrušil.
Spojení Pirátů a hnutí STAN by poprvé ziskem hlasů předběhlo vládní hnutí ANO. Koalice by získala 29,5 procenta, hnutí ANO by pak obdrželo 26,5 procenta, uvádí výsledky předvolebního modelu Kantar. Koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v modelu dosáhla na 19,5 procenta. Následuje SPD s 10,5 procenta, KSČM s pěti procenty a ČSSD se čtyřmi procenty. Koalice Pirátů a STAN podle autorů výzkumu nachází vyšší podporu mezi voliči Pirátů. Ke koalici Spolu se přiklání více voliči ODS a TOP 09 než voliči KDU-ČSL.
Když Ústavní soud České republiky první únorový týden odjistil politickou rozbušku zrušením podstatných částí volebního zákona, rozjela se po letech znovu v další repríze velká debata, jestli se soudci stále drží ve své roli strážců ústavy, nebo se dostali za hranu zásahů do politiky, kterou nepřípustně ovlivňují. Opět se spustila diskuse o soudcokracii.
Prezident Miloš Zeman neudělí předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Českou republiku, uvedl na Facebooku prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. O udělení řádu Rychetskému Zeman informoval loni 28. října. Kvůli pandemii koronaviru se ale nekonalo tradiční předávání vyznamenání. Zeman ho plánuje na letošní oslavy 28. října.
Minulý týden Ústavní soud České republiky odpálil politickou bombu. Zrušil části volebního zákona, konkrétně způsob přepočítávání hlasů na mandáty a aditivní klauzuli pro koalice. Odporovaly podle něj pravidlu, že do Poslanecké sněmovny se volí poměrným systémem. Rozhodnutí vyvolalo chaos na politické scéně. Premiér Andrej Babiš to vnímá jako útok na své hnutí, protože zrušené časti byly navrženy tak, aby zvýhodňovaly velké strany. Z téhož důvodu členové menších stran začali pochybovat, zda mají cenu chystané předvolební koalice. Do toho Česku hrozí ústavní krize, jelikož na novém znění volebního zákona se musí dohodnout opozicí kontrolovaný Senát s Poslaneckou sněmovnou, kde má většinu naopak vláda. Pokud to nestihnou za osm měsíců, hrozí, že proběhnou volby podle neúplného zákona, a následná nejistota ohledně rozdělení mandátů. Proč Ústavní rozhodl tak, jak rozhodl, a jaké jsou důsledky, vysvětluje ústavní právník a expert na volební právo Marek Antoš.
Ústavní soud hodil granát do českého politického rybníka. V minulém vydání Týdeníku Echo okolnosti této operace, jejímž výsledkem je změna přepočítávání hlasů získaných ve sněmovních volbách na mandáty, a tedy zvýhodňování velkých politických stran, vysvětloval předseda soudu Pavel Rychetský. Poměrně nečekaně to schytal zleva i zprava. Je to takový obvyklý paradox české politiky. Vytvoří se společenská poptávka po změně, která je provázena masivní mediální ofenzivou, a když dojde konečně k jejímu uspokojení, tak je to nakonec vlastně špatně.
Co když demokraté opravdu zmanipulovali volby v neprospěch Donalda Trumpa? Ne, že by ve velkém falšovali hlasy či přeprogramovali sčítací přístroje. V magazínu Time však vyšel dlouhý článek s názvem „Tajná historie stínové kampaně, která zachránila volby v roce 2020“. Nejde o nějakou hlubokou investigativní reportáž, naopak většina zdrojů tam mluví otevřeně na jméno, a dokonce se svými aktivitami chlubí. Jak vyplývá již z titulku, autorka článku Molly Ballová s tímto počinem sympatizuje. Některé závěry jsou však hluboce znepokojivé.
Poslancům a senátorům se každým dnem krátí čas na to, aby se shodli na nové úpravě podoby voleb do Poslanecké sněmovny. Ty se odehrají v říjnu a zákonodárci tak mají jen pár měsíců na podání návrhu, který by uspokojil obě komory parlamentu. Nejnadějnější se ukazuje verze lidoveckého poslance Marka Výborného, která je již více než rok ve sněmovně a která odpovídá nálezu Ústavního soudu.
Dva koaliční bloky ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN a Piráti tvrdě odmítají spekulace o svém možném rozpadu. Jednání o programu jsou prý už v takové fázi, že to nepřichází v úvahu. Možný rozpad koalic přiživil Ústavní soud, který zrušil aditivní kvóra na koalice, takže pravicový blok tří stran nemusí povinně přesáhnout 15procentní hranici. Objevuje se však kritika, kdy pro větší strany nedává již koalice smysl.
Ústavní soud vyhlásil zásadní změnu, která se promítne ve volbách do Poslanecké sněmovny. Soudci totiž projednávali stížnost, která mířila na kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Ústavní soud poté ve svém nálezu zrušil část pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran.
Míříme do další etapy velké veřejné debaty o soudcokracii. V úterý (den poté, co odešlo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny) se chystal Ústavní soud zrušit některá ustanovení volebního zákona a tím výrazně promluvit do podzimních parlamentních voleb. Chystal se tím vyhovět skupině senátorů STAN z podzimu 2017.
Ústavní soud (ÚS) ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do Sněmovny a rozdělování mandátů. V úterý se konala neveřejná porada pléna soudců, kteří již dospěli k rozhodnutí. Podle dřívějších informací Echo24 je většina pléna pro zrušení dvou částí volebního zákona, tedy kvóra pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany.
Doyen českého veřejného života, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (77) má na pandemii covidu-19 dvousečný pohled: většinu vládních opatření považuje osobně za nezbytná a současně se obává jejich dlouhodobých dopadů na společnost, především na mládež. Mluvíme o tom, jaké Ústavní soud skýtá možnosti lidem, kteří se lockdownem cítí poškozeni. V jeden moment přichází řeč i na téma s pandemií nesouvisející, a přitom vysoce aktuální – volební zákon.
Kdyby Ústavní soud stížnost uznal za oprávněnou, tratila by na tom nejsilnější politická formace, v současné době to je hnutí ANO premiéra Babiše. A prezident má na jeho setrvání u moci zájem, má na Babiše „vsazeno“.
Strana zelených je pro ČSSD nejbližším politickým partnerem, vyplývá to i z vnitrostranické ankety. Na sobotním on-line sjezdu Zelených to řekl vicepremiér a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. ČSSD přitom již dvě volební období tvoří vládu s ANO. Nyní ČSSD a Zelení jednají o možné spolupráci v podzimních sněmovních volbách. Mezi subjekty jsou rozdíly, ale i překvapivé programové shody, dodal ministr vnitra. Přitom ještě před několika dny se Zelení snažili dostat do předvolební koalice Pirátů a STAN.
Nová koalice hnutí STAN a Pirátů poodkrývá karty v podobě programových tezí, se kterými půjdou do podzimních sněmovních voleb. Ty jsou obsaženy v koaliční smlouvě, se kterými oba politické subjekty souhlasí. Některé body však už nyní vzbuzují otázky, což je i příklad budoucnosti EET. Koalice se vůči elektronické evidenci tržeb nestaví tvrdě proti. Ve hře je i přepracování kontrolního nástroje Andreje Babiše, který je směrem od podnikatelů podrobován velké kritice.
Piráti budou v říjnových volbách do Sněmovny kandidovat společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN). V internetovém hlasování, do kterého se mohli zapojit všichni členové Pirátů, podpořilo koaliční dohodu obou uskupení 668 z 848 hlasujících. Širší vedení Starostů schválilo smlouvu minulý týden. Piráti o koaliční smlouvě hlasovali od pátečního dopoledne.
Vedení ČSSD bude vyjednávat o levicové volební alianci s odboráři, nezávislými odborníky, regionálními uskupeními, případně dalšími subjekty, které mají k této straně programově blízko. Vedení k tomu dostalo mandát na předsednictvu strany, které se v sobotu uskutečnilo on-line. Na twitteru to uvedla místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Klíčové hlasování o volební spolupráci mezi stranou Pirátů a hnutím STAN do podzimních sněmovních voleb vrcholí. Zatímco hnutí Víta Rakušana (STAN) již dohodu odkleplo, tak Piráti přes víkend hlasují on-line. Mezi členy strany se navíc ozývají hlasy, které varují před možným kroužkováním kandidátů, které by mohlo zvýhodnit pozici hnutí STAN. To by totiž mohlo jednoznačně získat, protože v současné době mají nejmenší poslanecký klub se šesti členy. Kromě toho je hnutí populární v regionech.
Demokratická strana měla ve středu na dosah kontrolu nad americkým Senátem poté, co bylo ohlášeno vítězství jejího kandidáta Raphaela Warnocka ve druhém kole senátních voleb ve státě Georgia. Demokraté potřebují k ovládnutí menší z komor Kongresu získat i druhé křeslo, o které se v jihovýchodním státě bojovalo. Podle listu The New York Times (NYT) se její uchazeč Jon Ossoff v průběžných výsledcích ujal vedení o několik tisíc hlasů.
Velké vášně vyvolával spor, jakou zvolit taktiku boje proti šíření čínského viru. Zjednodušeně řečeno vznikly dva tábory tzv. otvíračů a zavíračů, rouškařů a antirouškařů, přísně restriktivního modelu a modelu benevolentního. Paradoxně se nakonec ukazuje, že velkému množství nakažených nezabránil žádný model.
Piráti a hnutí Starostové a nezávislí pokračují v přípravách na volby do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Oba subjekty už zveřejnily koaliční smlouvu, která obsahuje 113 bodů k různým částem volebního programu bodům. Strany ještě musí smlouvu nechat schválit svými výbory, přesto už nyní skoro čtyřicetistránkový dokument vzbuzuje otázky. Piráti spolu se STAN například neplánují zrušit celé EET ale pouze třetí a čtvrtou vlnu nebo chtějí uplatňovat odpovědnost za „justiční excesy“. Právě zásah do soudní moci již vyvolal ostrou politickou hádku.
Šest maďarských opozičních stran oznámilo, že se spojí ve snaze porazit předsedu vlády Viktora Orbána a jeho vládnoucí stranu Fidesz v parlamentních volbách, které se mají konat v roce 2022. Uvedla to v pondělí agentura AP. Šest stran se v nedělní dohodě zavázalo, že v každém ze 106 volebních obvodů postaví společného kandidáta proti uchazeči z vládní strany. Plánují také společnou kandidátní listinu.
Sněmovní volby by v listopadu podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, stejně jako v říjnu by ho volilo 28,5 procenta lidí. S odstupem druzí by skončili Piráti, kteří momentálně mají podporu 14 procent voličů. Oproti předchozímu průzkumu si pohoršila ODS, která by spolu s posilujícím hnutím STAN skončila třetí. Obě uskupení by podle modelu nyní získala 10,5 procenta hlasů. Median o tom ve čtvrtek informoval v tiskové zprávě.
Když minulý týden ve středu Donald Trump rozkázal zahájit kroky k předání moci, bylo to vlastně uznání porážky. Skončilo tak třítýdenní drama, kdy prezident bojoval zuby nehty proti realitě ve volebních místnostech. Čas vyplňovaly čím dál šílenější konspirační teorie a řada soudních proher Trumpova týmu. Zároveň se ale začaly rýsovat obrysy nastupující Bidenovy administrativy. Na obojí stojí za to podívat se podrobněji.
Piráti by ve sněmovních volbách v příštím roce chtěli v koalici s hnutím Starostové a nezávislí získat nejméně čtvrtinu voličských hlasů a stát se vítězi hlasování, uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš, kterého členové strany v on-line hlasování potvrdili jako volebního lídra a kandidáta na předsedu vlády. „Míříme na 25 procent a výš,“ uvedl s tím, že do voleb zbývá ještě rok a výsledky může ovlivnit řada faktorů.
Daňový maraton sněmovny z 19. listopadu by měl daňovým poplatníkům ušetřit až 200 miliard korun ročně. Současně to znamená aspoň stotřicetimiliardový výpadek ve veřejných rozpočtech, od státního přes krajské po obecní. Cítí se první místopředseda občanských demokratů Zbyněk Stanjura jako zločinec? Kde je rozpočtová odpovědnost, jíž poslední vláda ODS podřídila téměř všechno? A mohou strany s tak odlišnými instinkty skutečně fungovat jako sourodý předvolební blok?
Při ručním přepočítávání hlasů z prezidentských voleb zatím v americkém státě Georgia objevili zhruba 2500 dříve nezapočtených hlasovacích lístků. Většina jich je pro současného prezidenta Donalda Trumpa. Podle místních úředníků, které dnes citovala agentura AP, to ale nebude mít na konečný výsledek žádný dopad. V Georgii podle prvního sčítání zvítězil demokrat Joe Biden o zhruba 14 tisíc hlasů. Ruční přepočítávání hlasů by mělo být u konce ve středu večer.
Ve čtvrtek 5. listopadu se odehrál památný moment: některé velké americké televize ustřihly v přímém přenosu prezidenta Donalda Trumpa a odůvodnily to argumentem, že Trump lže. Postupně k tomuto nezvyklému kroku přistoupily televizní stanice MSNBC, ABC, NBC, CNBC a CBS. Ambicí tohoto setkání nebylo vyřešit za Američany jejich politické spory, spíš hledat odpovědi na otázku, zda se velká média a sociální platformy víc než o zprostředkování zpráv nezačaly starat o výchovu čtenářstva.
Epidemie čínského koronaviru výrazně otáčí českou politiku. Opakované lhaní, chaos a selhání vlády Andreje Babiše připravují o podporu jeho hnutí ANO a ještě více jeho slabší partnery, držící vládu. Ukazuje to aktuální průzkum agentury Kantar pro ČT.
