To, že opozice nemluví jedním hlasem, není s ohledem na to, že ji tvoří mnoho stran, zrovna překvapení. Ale dlouho se předpokládalo, že všechny opoziční strany mají aspoň jeden společný jmenovatel: principiální odpor vůči vládě oligarchy. Poté, co komunisté Andreji Babišovi nedávno vypověděli podporu, se objevila teoretická možnost vládu shodit. Blok K2 (Piráti, STAN) i blok K3 (alias Spolu, tedy: ODS, KDU-ČSL, TOP 09) o Babišově vládě mluví podobně superkriticky.
Ve středu míří lídr koalice Pirátů a STAN Ivan Bartoš za prezidentem Milošem Zemanem. Téma je jediné. Rozpuštění Poslanecké sněmovny hlasy přinejmenším 120 poslanců podle článku 35 ústavy. Ten jasně říká: „Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina sněmovny.“ Do 60 dní od rozpuštění se pak konají předčasné volby.
Podle dubnového volebního modelu agentury STEM by volby do Poslanecké sněmovny vyhrála koalice Pirátů a hnutí STAN s 27,9 % hlasů. Preference vládního hnutí ANO dál klesají, skončilo by druhé s 24 %. Potvrzuje se tak trend posledních týdnů, kdy průzkumům začíná dominovat společná kandidátka Pirátů se Starosty. Posiluje SPD Tomia Okamury, které by podle modelu skončilo čtvrté a při přepočtu na výsledky jednotlivých stran dokonce i třetí. Pokud by strany kandidovaly samostatně, volby by vyhrálo stále hnutí ANO s 28 %.
Zelení se po nominaci spolupředsedkyně Annaleny Baerbockové kandidátkou na kancléřku stali jasně nejsilnější politickou stranou v Německu. Hlas by jim podle aktuálního průzkumu Trendbarometer televize RTL dalo 28 procent voličů. Vládní konzervativní unie CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové, která byla dosud vůdčí parlamentní silou, se propadla na druhé místo s 21 procenty hlasů.
Piráti chtějí po schválení volebního zákona vyvolat předčasné volby, oznámil na tiskové konferenci před úterním jednání sněmovny jejich předseda Ivan Bartoš. Na plánu jsou jednání s šéfy ostatních stran, Piráti osloví i vládní hnutí ANO. Bartoš také požádá o schůzku u prezidenta Miloše Zemana, kde chce situaci řešit. Rozpuštění Sněmovny považuje za lepší variantu, než vyslovení nedůvěry kabinetu. „Jako první krok se pokusíme vyvolat předčasné volby hned poté, co Senát schválí volební zákon a ten bude podepsán prezidentem.
Měsíce trvající vlny občanských protestů nedokázaly bulharského premiéra Borisova smést. Vítězství, které nyní utrpěl v parlamentních volbách, však nemá daleko k porážce. Mohutný medvěd Bojko Borisov se může pochlubit originální kariérou. Po svržení posledního bulharského komunistického diktátora Todora Živkova se stal velitelem jeho ochranky, která měla bývalému rudému autokratovi zajistit bezpečí před různými mstiteli.
Sociální demokracie bude dál stranou, jíž ve volbách hrozí anihilace. Ale třeba Jan Hamáček vyrazí do Moskvy, získá tam pro český lid cisterny vakcín, v zemi se všechno v dobré obrátí a lid předsedovi sociální demokracie ve volbách projeví neskonalou vděčnost (skoro by se zdálo, že sputnik v tuzemském diskurzu hraje podobnou úlohu jako svého času lithium).
Strana zelených ukončila vyjednávání s ČSSD o předvolební spolupráci. V pondělí to oznámil spolupředseda Zelených Michal Berg. Sjezd sociálních demokratů a další kroky po něm nedávají Zeleným naději, že by bylo možné naplnit základní požadavek spolupráce, kterým je zásadní změna politické kultury v Česku. Další kroky oznámí Zelení ve středu před polednem na tiskové konferenci. O ukončení předvolební spolupráce v pondělí Zelení informovali předsedu ČSSD Jana Hamáčka.
Koalice Pirátů a hnutí STAN by podle březnového volebního průzkumu společnosti Kantar CZ pro Českou televizi vyhrála volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s celkem 30 procenty voličských hlasů. Vládní hnutí ANO by bylo druhé a ČSSD by se do sněmovny ani nedostala. Poprvé se v průzkumech objevila také Přísaha Roberta Šlachty. o sněmovny by se podle průzkumu dostalo celkem pět subjektů.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, předseda ODS Petr Fiala a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka v neděli podepsali koaliční dohodu jimi tvořené volební koalice Spolu. Do říjnových sněmovních voleb chtějí jít s kampaní pod heslem Dáme Česko dohromady. Předseda ODS Fiala řekl, že cílem koalice je vyhrát volby. Prohlásil, že je čas spojit rozdělenou zemi a ukončit éru populismu. Jurečka potvrdil, že koalice nebude uvažovat o spolupráci s komunisty, SPD a hnutím ANO.
Nynější koaliční vláda ANO a ČSSD ztratila důvěru i podporu a nejlepším řešením této situace by byly předčasné volby. V dnešním pořadu Partie v televizi CNN Prima News to řekl první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Vláda by podle něj měla také požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Místopředseda vlády Karel Havlíček (za ANO), který se v debatě se Stanjurou utkal, s tím ale nesouhlasí. Podle něj musí vláda dotáhnout do konce opatření proti covidu. "Vláda už dávno ztratila důvěru veřejnosti," řekl Stanjura. Poukázal přitom na to, že podle posledních průzkumů jí podporuje jen 11 procent lidí.
Ostré střety mezi stranami přinášejí volby do Poslanecké sněmovny, do kterých zbývá půl roku. O pozici lídra se přetahují zejména dvě opoziční strany ODS a Piráti, které kandidují ve dvou koalicích. Šéf Pirátů Ivan Bartoš nastínil, že by po případných vyhraných volbách zvyšoval některé daně. S tím rezolutně nesouhlasí Občanská demokratická strana, podle které vede cesta přes nižší státní výdaje. „Podpořit podnikatelské prostředí, odstranit regulace a rozhýbat instituce státu, které jsou nefunkční,“ řekl pro Echo24 ekonomický expert strany Jan Skopeček.
Vypadá tak parlamentní peklo? Leckterému politikovi mohou dnešní haagské Generální stavy, úctyhodná instituce s kořeny až v 15. století, připadat se svou dolní komorou, do níž se letos ve druhé půli března dostalo ve volbách 17 stran, jako noční můra, se kterou lze jen těžko vládnout. Tak by ale uvažovali hlavně Nenizozemci. Sami obyvatelé „Nízkých zemí u moře“ se na svůj partajní babylon dívají povětšinou přívětivěji. Jde prý o znak vitality. Každému podle jeho gusta. „Je to vrchol demokracie… Čím víc, tím líp,“ říká vítěz voleb a dosavadní premiér, konzervativec a šéf strany VVD Mark Rutte (54).
Vicepremiér Jan Hamáček obhájil funkci předsedy vládní ČSSD. V prvním kole on-line hlasování dnešního sjezdu porazil díky 140 hlasům z 270 vyzyvatele ministra zahraničí Tomáše Petříčka a poslankyni Kateřinu Valachovou. Hamáček po zvolení řekl, že sociální demokraty čeká před sněmovními volbami šest měsíců tvrdé práce. Slíbil, že se strana pod ním udrží ve Sněmovně. Hamáček v prvním kole získal podporu 140 delegátů, Petříček obdržel 95 hlasů a Valachová 23.
Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.
Uzákonění 5 týdnů dovolené nebo kratší pracovní týden. S takovými návrhy vyrukovali sociální demokraté i z důvodu klesajících preferencí a blížících se voleb do sněmovny. Socialisté si od těchto změn slibují, že pomohou zaměstnancům a prospějí ekonomice. Firmy z těchto návrhů ale nadšené nejsou, protože by mohly zlikvidovat malé živnostníky a zasažená ekonomika by po koronavirové krizi dostala další ránu.
Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček bude v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat za hnutí ANO jako nestraník. Řekl to v České televizi (ČT). Pokud to orgány ANO schválí, měl by se stát lídrem nejsilnějšího vládního hnutí v Jihočeském kraji. Havlíček v rozhovoru pro ČT uvedl, že patří k viditelným tvářím vlády a měl by před voliči skládat účty ze své činnosti. Havlíček je jedním z ministrů ANO v koaličním kabinetu Andreje Babiše.
Čelný představitel bloku konzervativních stran kancléřky Angely Merkelové varoval, že v Německu sílí volání po politické změně. Učinil tak v reakci na čerstvý průzkum, který naznačuje, že unie CDU/CSU půl roku před volbami do Spolkového sněmu ztrácí důvěru voličů, uvedla dnes agentura AP. Sondáž dnes zveřejněná v nedělním vydání deníku Bild přisoudila konzervativnímu bloku podporu 25 procent, přičemž Zelení se umístili hned v závěsu s 23 procenty.
Pokud si poslanci myslí, že se Senát upozadí při diskuzi o podobě volebního zákona, tak se velmi pletou. Vzkazuje jim to právník, senátor a předseda Stálé komise Senátu pro Ústavu Zdeněk Hraba (STAN). V rozhovoru pro Echo24 také řekl, že zásadně nesouhlasí s verzí, kterou přinesl poslanec Marek Benda (ODS). Zákonodárce dolní komory by totiž chtěl ve druhém skrutiniu, aby strany určily regiony, kam připadnou zbývající mandáty. Podle Hraby by k tomu došlo až po volbách.
Kde v české politice zůstala tradiční pravice? Občanští demokraté, vedoucí síla koalice SPOLU, by podle posledního průzkumu agentury Kantar sami získali pouhých 9,5 procenta, dohromady s lidovci a TOP 09 17,5 procenta. To by znamenalo, že už téměř došli do kýžené pozice vyzývatele Andreje Babiše (ANO si ve stejném průzkumu přijde na 22 procent), kdyby ovšem tuto kótu dávno neměli obsazenou Piráti se Starosty a nezávislými (STAN).
Dnes už je zřejmé, že obětí – politickou – korony bude i Angela Merkelová. Normálně bude moci dosloužit do voleb, ale spekulace o tom, že by ještě kandidovala, už celkem nikdo nechce slyšet. Přestala být nedotknutelná, což platí i pro média, která se mezi ní a kritiky z řad občanů dlouho stavěla jako její ochranka. Dokonce už se tu a tam napíše, že je zralá na odchod. Výsledky dvojích zemských voleb 14. března ten dojem jen podtrhly.
Hnutí Lidé PRO, jehož vznik v prosinci oznámil bývalý předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář, končí a podpoří jiné opoziční demokratické strany. Na twitteru to oznámil bývalý ředitel protikorupční organizace Transparency International David Ondráčka, který s Minářem na projektu spolupracoval. Následně to hnutí potvrdilo v tiskové zprávě. Původně hnutí usilovalo o 500 000 podpisů, aby kandidovalo v podzimních sněmovních volbách, dosud jich nasbíralo 39 250.
Krize vyvolaná čínským koronavirem, kdy Andrej Babiš svým chaosem a neschopností udělal z Česka nejhorší covidárium Evropy s nejvyšším počtem obětí i nejvyšším počtem nakažených na počet obyvatel a zároveň zavedl největší omezení svobody a mobility, výrazně změnila a nejspíš bude dál měnit poměr sil v politice. Babiše z postu nejsilnější strany podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi vytlačili Piráti.
Zatímco ještě v létě při minulé volební kampani považovali Piráti představitele Občanské demokratické strany málem jako temnou stranu síly, nyní je vše jinak. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová říká, že vše změnil Andrej Babiš a jeho způsob vlády. Olga Richterová v rozhovoru pro deník Právo uvedla, že si kvůli Andreji Babišovi a lidem kolem něj dokáže představit i vládní spolupráci s dříve tolik kritizovanou ODS.
Často se nestává, aby se do sebe ostře pustily opoziční strany kvůli zákonům či návrhům ve výboru. Jeden spor se ale rozhořel o klíčový volební zákon, u kterého předseda ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS) uspěl s návrhem, aby se adepti na volná místa poslanců v druhém skrutiniu obsazovali podle určených regionů. S tím ostře nesouhlasí Piráti a hnutí STAN, podle kterých jde o protiústavní krok, který je návratem do devadesátých let.
Příštím premiérem bude Babiš, nebo Bartoš. Tak zněl titulek, který byl na tomto místě loni na začátku října po krajských volbách. Dnes na začátku března výzkumy veřejného mínění už favorizují toho druhého, Ivana Bartoše, který stojí v čele vzniklé koalice Pirátů a Starostů.
Nejhorší porážku v dějinách utrpěla Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci - v obou případech sice skončila druhá, ale zřejmě bez šance dostat se do regionálních vlád. Konečné výsledky potvrdily drtivé vítězství ekologické strany premiéra Winfrieda Kretschmanna v Bádensku-Württembersku a ještě větší triumf sociální demokracie (SPD) porýnsko-falcké ministerské předsedkyně Malu Dreyerové.
Nedělní zprávy se Andreji Babišovi a jeho marketingovému týmu musely číst dost těžko. Podle průzkumu společnosti Kantar pro Českou televizi by volby s velkým náskokem vyhrála koalice Pirátů a STAN, ANO na ni ztrácí deset procent. I v partajním žebříčku jsou Piráti první. Jistě – je to jeden průzkum. Náznaků toho, že dlouhodobá dominance ANO v české politice se schyluje ke konci, se ale poslední dobou objevuje víc, kritici Babišova hnutí nad tím pochopitelně jásají.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující německé kancléřky Angely Merkelové v dnešních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci podle odhadů neuspěla a skončila v obou případech druhá. V Bádensku-Württembersku podle televize ARD s 31 procenty vyhráli Zelení, v sousedním Porýní-Falci podle televize ZDF zase sociální demokraté (SPD) s 33,5 procentem hlasů.
Bývalý prezident Václav Klaus má za to, že na současné politické scéně musí vzniknout nějaká nová alternativa. V Partii televize CNN Prima News vyzval, aby se ještě před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny spojili všichni nespokojení s nastalou situací v zemi. Klaus přitom nevyloučil, že by tuto formaci mohl vést či za ni kandidovat. „Doufám, že to nebude třeba. Že by se stařičký exprezident musel plést do politiky,“ řekl a dodal, že „kdyby nebylo zbytí“, šel by do voleb. Jinak by to cítil jako zradu mnoha lidí, kteří mu píší a vyjadřují podporu.
