Ostré střety mezi stranami přinášejí volby do Poslanecké sněmovny, do kterých zbývá půl roku. O pozici lídra se přetahují zejména dvě opoziční strany ODS a Piráti, které kandidují ve dvou koalicích. Šéf Pirátů Ivan Bartoš nastínil, že by po případných vyhraných volbách zvyšoval některé daně. S tím rezolutně nesouhlasí Občanská demokratická strana, podle které vede cesta přes nižší státní výdaje. „Podpořit podnikatelské prostředí, odstranit regulace a rozhýbat instituce státu, které jsou nefunkční,“ řekl pro Echo24 ekonomický expert strany Jan Skopeček.

Příjmy do státního rozpočtu jsou jedním z největších témat od začátku roku, kdy se zrušila superhrubá mzda a snížily se daně z příjmu pro téměř 4 miliony zaměstnanců. Zároveň ale se ale snížily o zhruba 90 miliard příjmy do státního rozpočtu. Strany tak už nyní vypočítávají, s jakými návrhy půjdou do podzimních sněmovních voleb.

Koaliční blok hnutí STAN a Pirátů už nyní otevřeně mluví o tom, že daně se po volbách mohou zvýšit. „Musíme vést reálnou debatu o tom, jak udržíme rozpočet. Samozřejmě jedna z kapitol je bavit se o tom, jak sáhneme do daní. Jedno z nich také je, zda jsou nějaké daně, které máme se srovnáním s ostatními státy Evropy nízké a zda je nezvýšíme,“ řekl ve čtvrteční předvolební debatě na ČT poslanec a první místopředseda STAN Jan Farský.

Konkrétněji zvyšování daní nastínili Piráti pod vedením Ivana Bartoše. V rozhovoru pro E15 Bartoš uvedl, že se to týká zejména zdanění těžby nerostných surovin, vyššího zdanění komerčních nemovitostí či zavedení digitální daně. V dohledné době pak šéf Pirátů nepočítá s tím, že by se vrátila superhrubá mzda s vyšší sazbou daně z příjmu. „Za dva roky je možné tuto výši upravit, ale jak jsem uvedl, nemá smysl do toho v blízké době sahat,“ řekl v rozhovoru Bartoš.

Opoziční ODS na Bartošovy výroky reagovala tím, že je férové když Piráti odkrývají karty s tématem zvyšování daní před volbami. Podle ekonomického experta strany Jana Skopečka ale zvyšování daní není cestou k úspěchu. „Já si naopak myslím, že cesta k větší prosperitě nevede přes zvýšení daní, které jsou v České republice už tak dost vysoké. Mohu připomenout, že složená daňová kvóta je nad úrovní průměru nejvyspělejších zemí OECD. Nemyslím si, že Česká republika se přiblíží vyspělým zemím tím, že zavede vyšší daně,“ řekl pro Echo24 Skopeček.

Podle něj se má naopak podnikatelské prostředí motivovat k aktivitě a rozvoji, které povede k ekonomickému růstu. „Cesta je přes osekávání a tzv. odtučňovací kúru tukem nabaleného státu, který poslední roky přibíral desetitisíce státních zaměstnanců a byrokratů,“ řekl Skopeček s tím, že nová vláda by měla podporovat podnikatelské prostředí, odstranit regulace a rozhýbat instituce státu, které se v době pandemie ukázaly jako nefunkční.

Skopeček také varuje před tím, že pokud by Piráti chtěli natlačit peníze z vyšších daní do rozpočtu, tak by hrozilo daňové peklo. Vyšší daně by totiž nestačily na konsolidaci veřejných rozpočtů, které se podle něj dají snížit jen snížením výdajů. ODS už na konci loňského roku navrhovala ušetřit skoro 81 miliard korun, které chtěli poslanci přesunout v rámci 23 návrhů. Nejvíce peněz chtěli vzít z neinvestičních nákupů státu ve výši 22,5 miliardy korun, seškrtání černých duší ve státní správě za 16,8 miliardy korun či přesunutí neinvestičních dotací podnikatelským subjektům za 11 miliard korun.

Snaha o vyšší daně

Piráti už v minulosti navrhovali daňové změny, které vyvolávaly i v očích ekonomů pozdvižení. Při schvalování daňového balíčku v minulém roce totiž navrhovali, aby se zrušila daňová výjimka pro osvobození příjmů z prodeje akcií, dluhopisů či podílových listů, jestli že od jejich nabytí uplynuly minimálně 3 roky. Na příjmy, které by překročily hranici 20 milionů korun, by padla 23 procentní daní, přičemž daň by dopadla na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou akcií.

„V učebnicích ekonomie pro první ročníky je psáno, že zdanění prodeje akciového podílu je daň z daně z daně z daně. Hodnota takového akciového podílu se totiž akumuluje jenom z toho, co v akciové společnosti zbude poté, co každoročně odvede na dani z příjmu právnických osob, neboli dani ze zisku. Samotný zisk je pak jen tím, co zbude poté, co zaměstnavatel odvede daně i za své zaměstnance. Jakékoli dividendy z tohoto zůstatku byly průběžně samy srážkově významně daněny potřetí. A teď mají být zdaněny počtvrté?“ ptá se řečnicky pro Echo24 hlavní analytik společnosti Natland Petr Bartoň návrh, který nakonec spadl pod stůl.