Poslancům a senátorům se každým dnem krátí čas na to, aby se shodli na nové úpravě podoby voleb do Poslanecké sněmovny. Ty se odehrají v říjnu a zákonodárci tak mají jen pár měsíců na podání návrhu, který by uspokojil obě komory parlamentu. Nejnadějnější se ukazuje verze lidoveckého poslance Marka Výborného, která je již více než rok ve sněmovně a která odpovídá nálezu Ústavního soudu. Vyjednávání jsou ale na samém počátku a například některé hlasy z hnutí ANO spolu s SPD se kloní k variantě jednoho volebního obvodu jako u voleb do Evropského parlamentu.

Ústavní soud necelých 8 měsíců před podzimními sněmovními volbami stranám zatopil a zrušil část volebního zákona, která řeší přepočítávání hlasů na mandáty. Prakticky okamžitě se začaly interně projednávat varianty, jak by podoba volebního zákona mohla vypadat. Na její schválení je totiž potřeba většiny zástupců jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. Dohoda tak musí mít širokou podporu a ani vládní návrhy nemusí projít přes většinu v horní komoře.

Variantou, která získává čím dál větší podporu je návrh poslance a někdejšího šéfa KDU-ČSL Marka Výborného. Ten navrhl změnu volebního zákona již v roce 2019 a jeho novela stále leží netknuta ve sněmovně. Nález Ústavního soudu navíc jednoznačně doplňuje a je tak vhodnou verzí, která by mohla nahradit současnou zrušenou část.

Výborného návrh počítá a s tím, že by se znovu zavedlo aditivní kvórum pro koalice, která by byla ve výši 7, 9 a 11 procent. Zrušená verze počítala v minulosti s 10, 15 a 20 procenty. „Na tom byla v zásadě shoda s výjimkou SPD,“ řekl pro Echo24 Výborný, který návrh projednával v minulém týdnu ve sněmovní Stálé komisi pro ústavu.

Shoda ale panuje i na další části, která řeší přepočet hlasů na mandáty. „Pracujeme s Hagenbach-Bischoffovou metodou, která fakticky znamená poměrný systém ve dvou skrutiniích. Když se podle toho přepočítají výsledky z roku 2017, tak procento odevzdaných hlasů pro stranu v Poslanecké sněmovně znamená procento mandátů ve sněmovně s odchylkou do jednoho procenta. Což je ve srovnání nic a splňuje námitku, aby systém byl spravedlivý na váze hlasů voličů.

V praxi by to znamenalo, že zatímco hnutí ANO dostalo ve sněmovních volbách v roce 2017 celkem 78 mandátů, tak při využití Hagenbach-Bischoffovy metody by Babišovcům připadlo jen 66 mandátů. Zásadně by se ale změnilo, kolik hlasů by stačilo na jeden mandát. Zatímco za jedno křeslo ve sněmovně pro hnutí ANO stačilo v posledních volbách 19 232 hlasů, tak pro nejmenší klub hnutí STAN 43 692 hlasů. Výborného návrh pak tento poměr snižuje, kdy by hnutí ANO získalo mandát za 22 728 hlasů a STAN za 26 881 hlasů.

Výborný také varuje před tím, aby se otevřela varianta podstatně větší změny, než o které hovoří Ústavní soud. Lidovecký poslanec se totiž obává toho, že se nebude ve sněmovně řešit jen model přepočtu mandátů, ale i rozdělení krajů. Z hnutí ANO a SPD se totiž ozývají hlasy, podle kterých by byla varianta jednoho společného obvodu s kandidátkou pro 200 jmen. „Skutečně se domnívám, že na dohodu zbývá málo času a tato cesta nevede k dohodě,“ řekl dále Výborný.

Z varianty jedné velké kandidátky by zřejmě profitovaly strany se silnými lídry jako je Tomio Okamura či Andrej Babiš. Jejich subjekty by tak nemusely hledat hned 13 dalších osobností, které by kandidovaly v každém kraji. Podobný postup by například volil poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher. „Pro lidi je to transparentní, přehledné, nejvíce spravedlivé a je zde i nejméně zbytků přepočítávání. Tvrdím, že kdo proti tomu bude něco namítat, tak vytváří podezření, že kalkuluje,“ řekl pro Echo24 Nacher.

Podle něj ale návrh není v žádném případě úlitbou silným lídrům. Pokud by byla jedna kandidátka, tak by se jednalo o nejčistší variantu s lehkým přepočtem. „Kdo se učil matematiku aspoň do páté třídy, tak musí vědět, že pokud máte jeden volební obvod a 200 jmen na kandidátce, tak je to nejvíce poměrný systém. Je to přesný protipól Senátu, kde je většinový systém a myslím si, že takto to i autoři ústavy na začátku chtěli,“ řekl Nacher.

K jedné velké kandidátce zatím není nakloněn ani senátní klub Starostové a nezávislí spolu s klubem ODS a TOP 09. Jen tyto dva kluby mají v horní komoře většinu a bez jejich souhlasu neprojde žádná z poslaneckých verzí.