Volební kampaň ovlivní další veřejná debata o nezávislosti a politizaci veřejnoprávních médií. Aktivisté kolem advokátky a bývalé političky Hany Marvanové ze spolku Svobodu médiím prosazují přes skupinu poslanců ze všech parlamentních stran s výjimkou ODS a komunistů novely zákonů o České televizi a Českém rozhlasu.
Dalo by se nad tím mávnout rukou jako nad dalším ze série nápadů aktivistů, kteří s periodickou pravidelností po čase vždycky zatáhnou Českou televizi do veřejné debaty.
Diskutovanou novelu zákonů o veřejnoprávních médiích bude ve středu projednávat vláda. Ze zveřejněných podkladů vyplývá, že kabinet dá za pravdu kritickým výtkám České televize a Českého rozhlasu. Také vládě se totiž nelíbí úprava správních rad, které by novela nově zřídila, ani to, že většina organizací, které by navrhovaly své zástupce do rad, mají v ČT své obchodní zájmy. Navzdory výtkám však kabinet k novele zřejmě zaujme neutrální stanovisko.
Skupina poslanců tvrdí, že chce posílit nezávislost České televize a Českého rozhlasu na politických stranách. Navrhují proto, aby kandidáty na členy obou rad navrhovalo 22 nevládních organizací. Mezi nimi je třeba Český helsinský výbor, Syndikát novinářů ČR nebo Federace židovských obcí v ČR. Obě veřejnoprávní média ale tvrdí, že tím dojde leda tak k ještě většímu střetu zájmů.
Poslanec ANO Martin Komárek je muž jednoho tématu: 'depolitizace' České televize a rozhlasu. Radu, která volí a kontroluje generální ředitele, by podle Komárka v budoucnu už neměla vybírat Sněmovna ale vyvolené 'společenské organizace'.
Prezident Zeman si tento rok výročí 21. srpna 1968 ve své funkci veřejně nepřipomněl. Jak napsal serveru ECHO24 jeho mluvčí Jiří Ovčáček, poslal k Českému rozhlasu, kde se lidé střetli se sovětskými vojáky, kteří chtěli rozhlas obsadit, a několik jich na místě zemřelo, úředníka tzv. třetího řádu – zástupce vedoucího své kanceláře. Podobně k výročí 21. srpna 1968 přistupoval i jeho předchůdce Václav Klaus.
Český rozhlas, instituce s dvoumiliardovým rozpočtem a téměř 1600 zaměstnanci, přepřahá. Generální ředitel Peter Duhan nedosloužil celý svůj mandát, skončil o půldruhého roku dřív. Jeho náhlý konec byl především vyústěním tiché války mezi Duhanem a částí rady.
Byl generálním ředitelem Českého rozhlasu čtyři roky, do listopadu loňského roku, kdy pod nátlakem rozhlasové rady rezignoval. Ve chvíli, kdy jde do finále výběr jeho nástupce, poskytl Peter Duhan Týdeníku Echo první velký rozhovor.
Veřejnoprávní televize a rozhlas se dostaly pod tlak politiků, jaký v uplynulých letech nemá obdoby. Podle všeho to ale zatím vadí jen oběma generálním ředitelům. Od Břetislava Rychlíka, Olgy Sommerové a dalších kulturních osobností, které se dřív ozývaly už při pouhém podezření, že by někdo mohl v zákulisí vykonávat tlak, zatím žádné razantní prohlášení nepřišlo.
