Po novele by vysílání ČT asi nebylo nezávislé, přiznává vláda
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Diskutovanou novelu zákonů o veřejnoprávních médiích bude ve středu projednávat vláda. Ze zveřejněných podkladů vyplývá, že kabinet dá za pravdu kritickým výtkám České televize a Českého rozhlasu. Také vládě se totiž nelíbí úprava správních rad, které by novela nově zřídila, ani to, že většina organizací, které by navrhovaly své zástupce do rad, mají v ČT své obchodní zájmy. Navzdory výtkám však kabinet k novele zřejmě zaujme neutrální stanovisko.
V podkladech vláda návrhu vytýká, že na jeho základě bude moci správní rada zkoumat jakékoli dokumenty, aniž by o tom musela někoho informovat. Vláda navíc nepovažuje za transparentní způsob výběru 22 institucí, které by nominovaly své zástupce do obou rad. ČT má totiž s více než polovinou z nich své obchodní nebo jiné zájmy. „V této souvislosti lze mít pochybnosti, zda bude vysílání ČT skutečně nezávislé,“ píše se v předkládací zprávě. I tak ale vláda Bohuslava Sobotky zřejmě zaujme k novele neutrální stanovisko.
„Jedná se v podstatě o překlopený mediální zákon z Bavorska. I seznam 22 nevládních organizací, které by nominovaly své zástupce do rad ČT a ČRo, vychází téměř jako přes kopírák z Bavorska,“ řekl k tomu pro Echo24.cz Martin Komárek (ANO) na otázku, jak konečný soupis organizací vznikl. Právě inspiraci Bavorskem však Česká televize návrhu vyčítá jako jednu z prvních věcí. Podle ČT v Evropě existuje mnoho modelů, které fungování médií upravují, ale žádný není univerzálně aplikovatelný.
Martin Komárek současně vyvrátil, že novela pochází z jeho iniciativy. „Návrh není můj. Přišly s ním za námi různé organizace v čele s platformou Svobodu médiím. Nakonec, když s podobným návrhem nepřišlo ministerstvo kultury, protože nechtělo jít do konfliktu, jsme z toho udělali poslanecký návrh,“ řekl Komárek.
Mezi 22 organizacemi je třeba Český helsinský výbor, Syndikát novinářů ČR, Federace židovských obcí v ČR, Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky nebo Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Komárek, jehož podpis je pod návrhem novely jako první v pořadí, protože je předsedou volebního výboru, uznal, že „soupis organizací bude ještě potřeba korigovat“.
Komárek dodal, že teprve, až k novele vysloví své stanovisko vláda, bude možné ho zařadit na program schůze Poslanecké sněmovny. „Samozřejmě se budu snažit, aby k tomu došlo co nejdřív,“ reagoval Komárek na otázku, jestli se projednávání novely stihne ještě do sněmovních voleb na podzim 2017. „Nadějí je, že jsou pod návrhem podepsáni poslanci takřka ze všech klubů,“ uvedl.
To, jestli novela zákona získá mezi poslanci potřebnou podporu, lze nyní těžko předvídat. „Mám pocit, že oficiálně to neprojednával ještě žádný z poslaneckých klubů. Očekávám, že nad tím bude vášnivá debata, protože někteří poslanci novelu velmi silně podporují, někteří naopak ne. Kluby jsou rozdělené. Já budu rád, když to klub ANO podpoří,“ dodal Komárek.
Novela podle předkladatelů přináší naprosté odpolitizování veřejnoprávních médií i větší kontrolu hospodaření ČRo a ČT, kterou by měly na starosti nově zřizované pětičlenné správní rady ČRo a ČT. S tím však zásadně nesouhlasí Česká televize i Český rozhlas. Obě instituce se proti novele ostře postavily a poslaly k ní svá stanoviska.