Veřejnoprávní rozhlas vs. Evropa 2

Komerční rádia proti Českému rozhlasu. ‚Kolem digitalizace šíří chiméru‘

Veřejnoprávní rozhlas vs. Evropa 2
Komerční rádia proti Českému rozhlasu. ‚Kolem digitalizace šíří chiméru‘

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Po televizích se Češi musí pomalu připravovat také na výměnu rádií a autorádií. Plánuje se totiž, že rozhlasové vysílání po vzoru toho televizního přejde na digitální standard. Má být kvalitnější, stabilnější a nabídne více stanic. Veřejnoprávní Český rozhlas se ale kvůli digitalizaci dostal do sporu s komerčními rádii. ČRo tvrdí, že soukromá rádia proti digitalizaci zbrojí, protože by pro ně znamenala finanční náklady a větší konkurenci na trhu. Frekvence 1 nebo Evropa 2 však kontrují, že Český rozhlas šíří kolem digitalizace klamy.

Prvním státem na světě, který přistoupil k postupnému rušení analogového rozhlasového vysílání, je Norsko. Do konce roku 2017 by tak Norové měli poslouchat rádia výlučně na digitálním standardu. A k podobnému kroku pomalu směřuje i Česko. Hlavním propagátorem této myšlenky je Český rozhlas, který varuje, že v analogu už nejsou k dispozici žádné kmitočty. „Je to prostě ‚přírodní zdroj‘, který není nevyčerpatelný. Jediná cesta, jak posluchačům nabídnout něco navíc, je digitalizovat,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí ČRo Jiří Hošna.

ČRo: Ministerstvo naše připomínky nevyslyšelo

Český rozhlas je podle Hošny na digitalizaci připravený, ovšem v plnohodnotném režimu ji spustit nemůže. „Nezbývá nám než čekat na politické rozhodnutí,“ dodal. Politici by obecné zavedení digitálního rozhlasového vysílání mohli schválit nejdříve v roce 2021. Takové předběžné odhady ale ČRo nestačí. „Nemáme žádný harmonogram, žádný termín vypnutí analogu,“ kritizuje stávající stav vedení rozhlasu.

Vláda zatím schválila pouze návrh rozvoje zemského digitálního vysílání ČRo, ke kterému má ale veřejnoprávní rozhlas výhrady. „Ministerstvo kultury při přípravě koncepce bohužel nevyslyšelo žádnou z našich připomínek,“ zdůvodnil Hošna. Ministerstvo však pro Echo24 uvedlo, že připomínky Českého rozhlasu předtím byly vypořádány.

Veřejnoprávní Český rozhlas se kvůli digitalizaci dostal do sporu s komerčními rádii - ilustrační foto: pexels.com

Rozhlasu se nelíbí, že mu návrh umožňuje přenášet digitálně jen ty stanice, které jsou vyjmenovány v zákoně o ČRo, tedy tři celoplošné stanice, ČRo Plus a regiony. „Tento záměr jde proti samotnému principu digitalizace, tedy nabídnout co možná největší pestrost stanic a programu. Tím, že ČRo nabídne pouze ty samé stanice, jen překlopené do DAB+, není možné získat další posluchače a myšlenku digitalizace lidem představit jako pozitivní trend, který přináší něco navíc,“ uvedl Hošna.

Na rozdíl od „vynucené“ televizní digitalizace by totiž ta rozhlasová zatím měla být na dobrovolné bázi a posluchače by bylo třeba přesvědčit o její atraktivnosti. K přechodu na digitální televizní standard by v Česku mělo dojít k 1. únoru 2021, o vypnutí analogového rádia se má rozhodnout až za pět let.

Veřejnoprávní vs. komerční rádia

ČRo osočuje komerční rádia, která podle něj digitalizaci nechtějí, protože by pro ně znamenala náklady a zvýšení konkurence na trhu. Komerční stanice však namítají, že proti digitalizace jako takové se nestaví. Vadí jim však postup, jaký ji provází. „Zásadně nesouhlasíme s preferováním DAB jako jediné možné platformy. V době, kdy se technologie vyvíjí neskutečně rychle, je přeci naprosto absurdní uvázat se pouze k jednomu možnému způsobu řešení,“ uvedl pro Echo24 za Asociaci provozovatelů soukromého rozhlasového vysílání, která sdružuje pět desítek rádií, její předseda Michel Fleischmann.

Fleischmann dodal, že by politiku digitalizace neměl určovat pouze veřejnoprávní ČRo, který podle něj prosazuje čistě své vlastní zájmy a nereflektuje potřeby privátního sektoru a vývoj v jiných evropských zemích. V reakci na to však Český rozhlas uvedl, že technologie DAB+ je jen jednou z platforem přenosu rozhlasového vysílání, které chce rozvíjet.

Podle předsedy Fleischmanna šíří ČRo chiméru i ohledně toho, že se komerční rádia v souvislosti s digitalizací bojí nárůstu konkurence. „Stanice ČRo vykazují dohromady poslechovost kolem 20 %, privátní rádia poslouchá přibližně 80 % lidí. Představme si tedy situaci, že by rozhlas dostal jeden digitální multiplex a k tomu ještě možnost být přítomen i v dalších multiplexech. Tím pádem by se posluchači soukromých rádií k vysílání stanic, které si svobodně vybrali, ani nemuseli dostat,“ dodal Fleischmann.

Experimentální vysílání je úspěch

Český rozhlas nicméně s experimentálním digitálním vysíláním už začal. Vysílá z žižkovského vysílače v Praze a dosavadní závěry hodnotí jednoznačně pozitivně. „Získali jsme mnoho pozitivních ohlasů od posluchačů, kteří jsou nadšenci do digitální technologie. Mohli jsme díky tomu ukázat, jak kvalitní a stabilní vysílání technologie DAB+ nabízí,“ uvedl Hošna.

Simona Cigánková z ministerstva kultury pro deník Echo24 uvedla, že předpokladem této koncepce pro období 2016-2021 je její financování ze stávajících finančních zdrojů ČRo. Český rozhlas chce digitalizaci platit z vlastních zdrojů, aniž by zvyšoval koncesionářské poplatky. Na digitalizaci chce využít třeba prostředky získané z částečného odpočtu DPH.

5. února 2017