Britská ekonomika zaostává za zlepšujícím se stavem eurozóny, na vině jsou obavy z brexitu a také růst inflace v důsledku oslabení libry. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnily organizace IHS Markit a CIPS. Index pro sektor služeb, který je považován za barometr zdraví firem v odvětví, za srpen klesl na 53,2 bodu z 53,8 bodu v červenci.
Před brexitem i po něm se objevovaly rádoby odborné studie, na kolik přijde. Vycházelo se z nepodložených předpokladů, že většina finančního sektoru přesídlí z bezkonkurenčního City do Frankfurtu nebo Paříže.
Posun v žádné ze zásadních otázek britského odchodu z Evropské unie nepřineslo třetí kolo vyjednávání, které ve čtvrtek skončilo v Bruselu. Řekl to vyjednavač EU Michel Barnier, který zdůraznil, že obě strany tlačí čas.
Britská opoziční Labouristická strana navrhuje politické řešení, které by Británii mohlo zajistit mírnější odchod z EU. Labouristé navrhují, aby „základy“ vztahu mezi Británií a EU zůstaly stejné během přechodného období, které nastane po vlastním odchodu Británie z EU v březnu roku 2019.
Kolem sto občanů Evropské unie žijících ve Velké Británii obdrželo dopis od ministerstva vnitra, ve kterém byli informováni, že mají měsíc na opuštění země, jinak jim hrozí zadržení. Odstěhovat se měla i finská historička Eva Johanna Holmbergová, která dopis sdílela na sociálních sítích. Ministerstvo vnitra se následně občanům omluvilo, premiérka Theresa Mayová incident označila za „nešťastnou chybu“.
Počet cestujících na britských letištích by se mohl propadnout až o zhruba dvě pětiny, pokud britská vláda do října příštího roku neuzavře s Evropskou unii prozatímní dohodu o letecké přepravě. Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie, kterou nechala vypracovat přední britská letiště.
Jednání o budoucí obchodní dohodě mezi Londýnem a zbytkem Evropy váznou na mrtvých bodech, kdy se zbývající sedmadvacítka průběžně snaží školit Brity různými podmínkami typu úhrada rozvodového účtu v řádech desítek miliard liber potřebných na evropské dotace.
Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda v dokumentu uvedla, že chce nepřerušovanou hranici, bez nepokojů a bez fyzické hraniční infrastruktury a hraničních stanovišť, napsala agentura Reuters. Občané Severního Irska si budou moct zároveň zanechat irské občanství a tím i všechna práva EU.
Británie by chtěla po odchodu z Evropské unie setrvat se sedmadvacítkou po určitou, časově omezenou dobu v celní unii. Za členství v ní by ale neměl mít Londýn povinnost platit, uvedl podle agentury Reuters ministr britské vlády pro brexit David Davis. Další kolo jednání o odchodu Británie z EU by mělo začít na konci srpna.
Každý spolek, klub, aliance má nějaký smysl. Čím jasnější, čitelnější a přesnější je, tím lépe funguje. Severoatlantická aliance stojí na jasném smyslu společné obrany.
Volný pohyb pracovníků mezi Británií a EU skončí ve chvíli, kdy země evropský blok opustí, potvrdil podle agentury Reuters britský ministr pro migraci Brandon Lewis. V tu dobu, tedy na jaře 2019, už podle něj bude platit nový imigrační systém. Ministryně vnitra Amber Ruddová pak v článku v deníku Financial Times (FT) uvedla, že nová pravidla pro příchody do země budou vytvořena tak, aby vyhovovala britským podnikům a také „širší společnosti“.
Jen tak z hlavy si nevzpomínám na necitlivější, zabedněnější vyjádření týkající se druhé světové války, které v respektovaném médiu demokratické Evropy v posledních letech padlo.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) na úterním jednání s ministrem pro odchod Velké Británie z Evropské unie Davidem Davisem zopakoval svému kolegovi české priority pro uspořádání budoucích vztahů. Zmínil zachování práv českých občanů v Británii, udržení dobrých vztahů s Londýnem i vyřešení finančních závazků Británie vůči unijnímu rozpočtu. Britský politik přijel na plánované setkání do Prahy.
Britský problém – anebo, z britského pohledu, evropský problém – lze vyjádřit velmi snadno. Britové vždy chtěli společný trh, ne společnou vládu.
Britská vláda ve čtvrtek představila dlouho očekávaný návrh zákona, který se stane základem právní odluky Spojeného království od Evropské unie. Právní předpis mimo jiné říká, že unijní právo ztratí dnem vystoupení Británie z evropského bloku nadřazenost nad britskými zákony. Parlamentní projednávání návrhu začne podle vládní mluvčí v září.
Více než rok po rozhodnutí Britů o odchodu z Evropské unie zůstává Londýn s velkým náskokem nejatraktivnějším místem Evropy pro podnikání. A ve světovém žebříčku si polepšil.
Evropský parlament kritizuje jako diskriminační britský návrh přístupu k unijním občanům poté, co Spojené království opustí Evropskou unii. V dopise adresovaném unijnímu vyjednávači pro brexit Michelu Barnierovi pak představitelé europarlamentních uskupení upozorňují, že odmítnou jakoukoli dohodu s Londýnem, která učiní z obyvatel členských států občany druhé kategorie.
Pravděpodobný příští šéf britských Liberálních demokratů, bývalý ministr obchodu sir Vince Cable, se domnívá, že Británie nakonec možná Evropskou unii neopustí. Řekl to dnes v televizním rozhovoru na BBC.
Britská premiérka Theresa Mayová chce, aby s občany Evropské unie žijícími v zemi legálně k zatím nestanovenému datu nepřetržitě alespoň pět let bylo i po odchodu Británie z evropského bloku zacházeno jako s Brity, tedy aby měli stejná práva například pokud jde o lékařskou péči a školství. Mayová to v pondělí řekla v britském parlamentu.
Ministerstvo vnitra od začátku letošního roku udělilo české státní občanství 14 Britům, což je několikanásobně více než v předchozích dvou letech. Plyne to z údajů, které v úterý ministerstvo poskytlo ČTK. Vnitro eviduje také nárůst počtu žádostí o státní občanství z jednotek na desítky. Loni občané Velké Británie v referendu rozhodli o vystoupení země z Evropské unie. Členské země EU navzájem garantují svým občanům volný pohyb osob, kapitálu, zboží a služeb. Jak se toto pravidlo změní po odchodu Londýna z EU, se zatím neví.
Na tři okruhy týkající se práv občanů, finančního vyrovnání a zbývajících záležitostí bude rozdělena začínající první fáze rozhovorů o odchodu Británie z Evropské unieU. Dohodli se na tom v pondělí v Bruselu při úvodní schůzce vyjednavači Michel Barnier za unii a David Davis za britskou stranu, kteří také domluvili předpokládaný časový plán první části.
Americký miliardář maďarského původu George Soros předpovídá, že za určitých okolností by nemuselo dojít k odchodu Velké Británie z EU. Podle něj bude vyjednávání trvat déle než pět let, a tudíž ve Velké Británii dojde k novým volbám, jejichž vítěz by jednání o brexitu mohl zastavit. Soros se také vyjádřil k britské premiérce Therese Mayové, která prý musí změnit politický přístup. Uvádí to americká televize CNBC.
V Chomutově na sídlišti Písčina se 3. června udál tragický incident. Mladý Rom, který se v sobotu ve tři hodiny ráno opilý na chodníku pohádal se svým strýcem, sedl do auta, objel sídliště, podle svědků boural jiná auta a najížděl do lidí. Z domu vyběhl bílý Čech, který ho zastřelil. Střelec je ve vazbě a čelí obvinění z vraždy. Mnoho lidí po celé republice pro střelce vyjadřuje pochopení, žít na sídlišti s vysokým podílem Romů je prý o nervy. Diskusní Salon Týdeníku Echo se tentokrát konal přímo v Chomutově.
Evropská unie a Británie se oficiálně dohodly, že jejich vyjednávači Michel Barnier a David Davis zahájí rozhovory o britském odchodu z EU příští týden v pondělí. O společném prohlášení dnes informovalo britské ministerstvo pro brexit.
Někteří členové konzervativní vlády vedou podle britských médií utajované rozhovory s poslanci opoziční Labouristické strany o postupu při jednání o odchodu země z Evropské unie. Výsledek voleb z minulého týdne řada opozičních politiků, ale i někteří vládní interpretují jako porážku takzvaného tvrdého brexitu. Podle médií chtějí příznivci méně radikální odluky od EU donutit premiérku Theresu Mayovou, aby rozhovory vedla na základě široké shody politických stran.
Theresa Mayová rozehrála vysokou hru. A prohrála. Jinak se její slabé vítězství a ztráta konzervativní většiny v britském parlamentu popsat nedá. Chtěla silnější mandát do brexitu. Bude ho mít nesrovnatelně slabší, než když se den po Velikonocích rozhodla předčasné volby vyhlásit.
Britská premiérka Theresa Mayová se v pondělí poslancům své Konzervativní strany omluvila za špatný výsledek ve čtvrtečních volbách, které se rozhodla uspořádat, aniž musela. S odvoláním na jednoho ze zákonodárců přítomných na schůzce to uvedl zpravodajský web BBC. „Dostala jsem nás do téhle šlamastyky, dostanu nás i z ní,“ řekl údajně Mayová.
Formální jednání o odchodu Británie z Evropské unie zřejmě nezačnou 19. června, jak se obecně předpokládalo, ale později v příštím týdnu. V pondělí dopoledne to v rozhovoru s televizí Sky News prohlásil britský ministr pro brexit David Davis, který ale ještě ráno podle agentury Reuters o 19. červnu jako o začátku rozhovorů o brexitu mluvil.
Theresa Mayová šla do předčasných voleb, aby získala silnější mandát do vyjednávání tvrdého brexitu. Odstřižení od Evropské unie a dojednání nových vztahů úplně od nuly. Z voleb naopak vychází s mandátem slabším.
Konzervativci premiérky Theresy Mayové sice zvítězili v parlamentních volbách, ale nezískali většinu v nové sněmovně. Novou vládu však přesto sestaví, dopomůžou jim k tomu hlasy severoirské Demokratické unionistické unie (DUP). Mayová však i tak čelí kritice a výzvám k rezignaci.
