Ministerstvo vnitra od začátku letošního roku udělilo české státní občanství 14 Britům, což je několikanásobně více než v předchozích dvou letech. Plyne to z údajů, které v úterý ministerstvo poskytlo ČTK. Vnitro eviduje také nárůst počtu žádostí o státní občanství z jednotek na desítky. Loni občané Velké Británie v referendu rozhodli o vystoupení země z Evropské unie. Členské země EU navzájem garantují svým občanům volný pohyb osob, kapitálu, zboží a služeb. Jak se toto pravidlo změní po odchodu Londýna z EU, se zatím neví.

V roce 2015 ministerstvo vnitra zaznamenalo pět žádostí Britů o české státní občanství. Vyhovělo ve dvou případech. Loni počet žadatelů stoupl na 19 a pět lidí státní občanství získalo. Letos zatím úředníci přijali 16 žádostí. Občanství bylo uděleno ve 14 případech.

Podmínky pro udělení státního občanství se v souvislosti s takzvaným brexitem nijak nezměnily. Pro britské občany platí stejná pravidla jako pro osoby z ostatních členských zemí EU nebo Švýcarska a zemí Evropského hospodářského prostoru. V zákoně o státním občanství je tato procedura pojmenována jako zjednodušený režim. „V současné době jsou tato ustanovení i nadále plně aplikována i ve vztahu ke státním občanům Velké Británie,“ uvedlo ministerstvo vnitra.

Pro udělení občanství zákon vyžaduje integraci do české společnosti. Posuzují se rodinné, společenské a pracovní vazby na Českou republiku. Kromě toho musí dotyčný splnit zákonem stanovenou dobu trvalého pobytu, prokázat znalost českého jazyka, základní orientaci v českých reáliích a také zdroje a výši příjmů.

V České republice žijí tisíce Britů, kteří sice nemají občanství, ale jsou přihlášeni k trvalému pobytu. Jejich počet postupně narůstá a referendum o vystoupení neznamenalo podle statistik ministerstva vnitra výrazný zlom. Od roku 2014, kdy bylo v České republice 4070 Britů s trvalým pobytem jejich počet stoupal meziročně v řádu stovek. Podle údajů z konce dubna letošního roku má v České republice trvalý pobyt 4522 britských občanů. Většinou jde o muže žijící v Praze.

Jednání o podmínkách vystoupení Británie z EU by podle Lisabonské smlouvy mělo trvat dva roky. Celý proces, který předpokládá shodu všech členských zemí EU s Brity, se pozdržel kvůli tomu, že britská premiérka Theresa Mayová vyhlásila předčasné volby, v nichž chtěla získat od občanů silnější mandát pro vyjednávání. Ve volbách však konzervativci vedení Mayovou podporu ztratili.

V pondělí se Londýn a Brusel shodly na rozvržení jednotlivých témat. Prvotní je otázka práv občanů. Kromě tematických okruhů si vyjednavači stanovili rozvržení rozhovorů do zhruba čtyřtýdenních cyklů. Británie by se mimo EU měla ocitnout dva roky od oficiálního oznámení o odchodu, tedy na jaře 2019.