Britská premiérka Theresa Mayová během několika příštích týdnů vystoupí s projevy, v nichž nastíní cestu Británie z Evropské unie; první z nich se čeká příští týden. Podobné proslovy chystají i někteří ministři její vlády.
Evropská unie chce mít možnost omezit přístup Británie na svůj trh pro případ, že by v přechodném období po brexitu porušila dohodnutá pravidla. Vyplývá to z pětistránkového návrhu části dohody o odchodu Spojeného království z bloku, který Evropská komise rozeslala členských zemím a ze kterého v úterý citoval list Financial Times (FT).
Občané Evropské unie, kteří přicestují do Británie v přechodném období po vystoupení země ze společenství, nezískají stejná práva pobytu jako ti, co do země přesídlili dříve. Během návštěvy v Číně to ve čtvrtek řekla britská premiérka Theresa Mayová.
Britská premiérka Theresa Mayová při své cestě do Číny oznámila, že nehodlá rezignovat, jak si přejí někteří její kritici. Zdůraznila přitom, že chce pro Británii zajistit úspěšné vystoupení z EU, neboli brexit, a zavést reformy v domácí politice. Informovala o tom agentura Reuters. Mayová ve středu zahajuje svou třídenní návštěvu Číny, při které se mimo jiné setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Věnovat se bude zejména obchodní spolupráci obou zemí.
Britové jsou ve své většině nakloněni uspořádání druhého referenda o brexitu, tedy o odchodu země z Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu, o kterém v sobotu na svém webu informoval list The Guardian. Předmětem hlasování by měla konečná dohoda s EU o podmínkách brexitu, výsledek by však podle průzkumu byl těžko předvídatelný, tak těsný zůstává rozdíl mezi oběma tábory.
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu ve středu v souvislosti s chystaným odchodem z Evropské unie odsouhlasili právní odluku od Bruselu. Klíčový zákon o ukončení nadřazenosti unijního práva nad britskými zákony, který upraví podmínky takzvaného brexitu, nyní směřuje k projednání do Sněmovny lordů.
Protahující se jednání o brexitu ukazují, že hlavní vyjednavač EU, Francouz Michel Barnier, hraje výrazně tvrdší linii než vlády většiny členských zemí. Především pokud jde o příští vztahy s Británií v obchodu a financích.
Britský parlament proti vůli premiérky Theresy Mayové prosadil dodatek k zákonu o vystoupení země z Evropské unie, který zákonodárcům poskytne rozhodující slovo o podobě brexitu, jak se rozluce Británie s EU říká. Světové agentury hodnotí výsledek hlasování v parlamentu jako porážku Mayové, která se tak dostává pod tlak i ve své Konzervativní straně.
Vyjednavači Británie a Evropské unie se v pátek shodli na tom, jak bude rámcově vypadat smlouva o britském odchodu z unie. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker po jednání s premiérkou Theresou Mayovu oznámil, že v rozhovorech nastal dostatečný posun, aby bylo možné jednat o budoucnosti vztahů po brexitu.
V pondělí se konalo klíčové jednání o brexitu. Theresa Mayová v Bruselu rokovala s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Servery se předtím hemžily nejmenovanými zdroji z evropských struktur, že tento týden má Británie poslední šanci. Pokud prý se Mayová nepodřídí, EU na svém summitu 15. prosince nedá zelenou k jednáním o volném obchodu, po němž Britové tolik touží.
Chceme peníze na dřevo, vzkazuje Brusel do Londýna. Teprve pak se budeme bavit, jak budeme dál obchodovat. Vyjednávání o brexitu se zaseklo na výstupním účtu. Začíná souboj, kdo bude mít silnější nervy.
Británie opustí Evropskou unii v pátek 29. března 2019 ve 23:00 GMT (o půlnoci z 29. na 30. března SEČ). Ve svém příspěvku, který v pátek otiskl list The Telegraph, to napsala britská premiérka Theresa Mayová. Tento termín bude podle ní stanoven zákonem, čímž se vyloučí veškeré pochybnosti ohledně toho, zda brexit bude, či nikoli.
Britská premiérka Theresa Mayová ztratila od neúspěšných červnových voleb při vyjednávání brexitu sebevědomí, energii a tah na branku.
Odchod Británie z Evropské unie bez dohody o podmínkách tohoto kroku je také možnost, ale není to scénář, kterému by Londýn dával přednost. Při slyšení v poslaneckém výboru pro rozluku s EU to ve středu řekl britský ministr pro brexit David Davis.
Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie v pátek rozhodli, že začne vnitřní přípravná diskuse těchto zemí před vyjednáváním s Brity o budoucí podobě vzájemných vztahů. Na twitteru to krátce po začátku jednání uvedl předseda unijních summitů Donald Tusk. Rozhodnutí padlo dříve, než před novináře stihla po svém odchodu z jednacího sálu předstoupit britská premiérka Theresa Mayová, která později prohlásila, že je ohledně budoucí dohody „pozitivní a optimistická“.
Britská premiérka Theresa Mayová ve čtvrtek večer na summitu Evropské unie seznámila šéfy států a vlád ostatních zemí EU do větších podrobností s tím, co už před několika týdny zmiňovala při svém projevu v italské Florencii. Novinářům to po konci prvního dne jednání řekl nizozemský ministerský předseda Mark Rutte s tím, že nové návrhy nyní nezazněly. Sama Mayová jednání opustila, aniž s novináři promluvila.
Generální ředitel americké investiční banky Goldman Sachs Lloyd Blankfein naznačil, že hlavním centrem evropských aktivit jeho podniku se v důsledku připravovaného odchodu Británie z Evropské unie stane místo Londýna německý Frankfurt nad Mohanem. Informuje o tom server BBC.
Vyjednávání o odchodu Británie z Evropské unie potrvá déle, než se očekávalo. Řekl to v pátek předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj zatím není možné zahájit s Londýnem druhou část jednání o budoucích obchodních vztazích. Na vině je především neschopnost najít kompromis v otázce finančních závazků, řekl Juncker.
Další kolo vyjednávání o podobě britského odchodu z Evropské unie nepřineslo zásadní posun, řekl ve čtvrtek novinářům unijní vyjednavač Michel Barnier. Nebude prý tedy moci příští týden na summitu navrhnout šéfům 27 ostatních unijních zemí, aby posunuli jednání do jejich druhé fáze, tedy k rozhovorům o budoucí podobě vzájemných vztahů, včetně obchodních.
Nadcházející odchod Británie z Evropské unie posílil argumenty ve prospěch nezávislosti Skotska, řekla v úterý skotská premiérka Nicola Sturgeonová na sjezdu své separatistické Skotské národní strany (SNP). Dodala, že zatím neví, kdy se případné skotské referendum o odtržení od Británie bude konat. Zopakovala ale, že se tak stane, až budou jasné podmínky takzvaného brexitu.
Britská premiérka Theresa Mayová čelí ve své Konzervativní straně výzvám, aby z čela vlády odešla. Podle médií se s tím ztotožňují tři desítky konzervativních poslanců a rovněž několik členů kabinetu. Mayová to však odmítá a v rozhovoru pro list Sunday Times naznačila, že by mohla odvolat ministra zahraničí Borise Johnsona, který je obviňován, že premiérku svými výroky podkopává a že ji chce v čele strany vystřídat.
Europoslanci při úterní dopolední debatě o rozhovorech Evropské komise s Londýnem o britském odchodu z evropského bloku kritizovali nedostatečný pokrok vyjednávání. Kriticky se vyjadřovali také k údajným rozepřím v britské konzervativní vládě, které podle nich brání dalšímu postupu jednání s Bruselem.
Spolu s Británií opustí Evropskou unii, její jednotný trh a celní unii v jednom sledu také Severní Irsko. Oznámil to v severoanglickém Manchesteru na výroční konferenci Konzervativní strany britský ministr pro Severní Irsko James Brokenshire. Podle agentury Reuters tak vyloučil jakoukoli naději, že by region mohl udržet s unií užší ekonomické vazby a vyhnul se tak obnově hranic s Irskem, které v EU zůstává.
Britská ministerstva pracují na plánu pro případ, že Británie opustí Evropskou unii, aniž by dospěla k dohodě s evropským blokem o podmínkách odchodu. V diskusním pořadu BBC to v neděli připustila britská premiérka Theresa Mayová při příležitosti zahájení výroční konference její Konzervativní strany v Manchesteru. Mayová v rozhovoru rovněž slíbila mladým lidem zastavení zvyšování školného.
Britská premiérka Theresa Mayová v pátek vyzvala k zavedení dvouletého přechodného období po odchodu Británie z Evropské unie v březnu 2019, aby se obě strany pohodlně přizpůsobily novým pravidlům. V dané lhůtě by tak dál Londýn dodržoval unijní pravidla a obě strany by měly přístup na své trhy. V unii vyvolal její projev v italské Florencii smíšené reakce.
Velmi optimistickou vizi odchodu Británie z Evropské unie, na kterém země výrazně vydělá a nenechá si od Bruselu diktovat žádné podmínky, představil ministr zahraničí Boris Johnson. V sobotním vydání listu The Daily Telegraph odsoudil politiky, kteří dávají najevo obavy z brexitu či mluví o možnosti setrvání v EU.
Britská Dolní sněmovna přijala v noci na úterý ve druhém čtení návrh zákona, který se má stát základem právní odluky Spojeného království od Evropské unie. Má stanovit, jaké zákony přijaté v souladu s normami EU zůstanou v britském právu zachovány a jaké naopak budou vypuštěny. Premiérka Theresa Mayová výsledky hlasování přivítala.
Tisíce lidí v sobotu dorazily na demonstraci proti odchodu Británie z Evropské unie, která se konala v Londýně. Někteří z demonstrantů byli oblečení v modré a žluté barvě, nesli prapory EU, další pak transparenty vyzývajícími k odstoupení od brexitu, napsala agentura AP.
Britské ministerstvo vnitra už vypracovalo návrh plánu, jak v zemi co nejvíce omezit pobyt přistěhovalců ze zemí Evropské unie. Podle uniklého dokumentu, na které odkazuje deník The Guardian, mají například méně kvalifikovaní lidé mít možnost kratšího pobytu. Na větší omezení mají také migranti narážet v případě, že si chtějí do Británie přivést rodinu. Zastavit volný pohyb pracovních sil chce Londýn ihned po odchodu z unie v roce 2019.
Britská ekonomika zaostává za zlepšujícím se stavem eurozóny, na vině jsou obavy z brexitu a také růst inflace v důsledku oslabení libry. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnily organizace IHS Markit a CIPS. Index pro sektor služeb, který je považován za barometr zdraví firem v odvětví, za srpen klesl na 53,2 bodu z 53,8 bodu v červenci.
