Europoslanci při úterní dopolední debatě o rozhovorech Evropské komise s Londýnem o britském odchodu z evropského bloku kritizovali nedostatečný pokrok vyjednávání. Kriticky se vyjadřovali také k údajným rozepřím v britské konzervativní vládě, které podle nich brání dalšímu postupu jednání s Bruselem. Po debatě pak Evropský parlament přijal nezávazné usnesení, ve kterém upozorňuje na stále chybějící průlom v otázce budoucích práv unijních a britských občanů a také na dosavadní neexistenci řešení specifického postavení Irské republiky a britského Severního Irska.

Vyjednávač EU pro brexit Michel Barnier v Evropském parlamentu prohlásil, že při hledání dohody si nelze zahrávat s osudy lidí a že zářijové prohlášení britské premiérky Theresy Mayové ve Florencii ukazuje na možný obrat v řešení otázky práv britských a unijních občanů. Mayová tehdy vyzvala k vytvoření hlubokého a speciálního partnerského vztahu mezi Británií a Evropskou unií. Zároveň dala jasně najevo, že má zájem o dvouleté přechodné období, během kterého by byl zachován přístup na britský a unijní trh, aby se obě strany pohodlně přizpůsobily novým pravidlům. Někteří europoslanci ale označili zmíněný projev Mayové za nekonkrétní a vágní.

Šéf liberální frakce ALDE a také europarlamentní koordinátor pro brexitová jednání Guy Verhofstadt řekl, že pokroku je jen těžko možné dosáhnout, pokud je na druhé straně jednacího stolu nejednota. V ostrém kontrastu proti tomu je podle Verhofstadta jednota mezi unijními státy.

„Evropský parlament i členské státy překonávají své národní priority a stranické zájmy a brání zájmy občanů všech zbývajících 27 zemí EU,“ prohlásil Verhofstadt s tím, že toto ve své kariéře ještě nezažil.

Verhofstadt také kritizoval, že neexistuje dohoda o budoucích právech britských občanů v EU a unijních občanů v Británii. Dodal, že toto lze velmi jednoduše a rychle vyřešit, pokud Británie i EU budou souhlasit s rovným postavením.

Předseda lidovecké europarlamentní frakce EPP Manfred Weber podobně jako Verhofstadt kritizoval názorové neshody mezi Mayovou a členy jejího konzervativního kabinetu. Weber dokonce vyslovil názor, že britský ministr zahraničí Boris Johnson byl měl z vlády odejít. Dodal, že Mayová by měla myslet zejména na Británii a ne na rozbroje v Konzervativní straně.

Nejednotu britských konzervativců ukázala jejich říjnová výroční konference. V doprovodném novinovém článku se Johnson nepřímo postavil premiérce, když představil své vlastní požadavky na brexitovou dohodu. „Je třeba vyjasnit, kdo je za britský postoj odpovědný,“ komentoval situaci v britské vládě Weber.

Podle české europoslankyně Dity Charanzové (ANO) se Británie nedrží daného časového plánu, není pro EU čitelným partnerem a nemluví jedním hlasem. Její europoslanecký kolega Luděk Niedermayer (TOP 09) prohlásil, že Británie se během vyjednávání snaží ze čtverce udělat kruh a že naopak EU vystupuje s jasným mandátem. Podobně jako Barnier ale nyní po projevu Mayové ve Florencii očekává zlepšení v brexitových jednáních.

Naopak europoslanec a bývalý šéf britské protievropské strany UKIP Nigel Farage s kritickým postojem svých kolegů nesouhlasil. Řekl, že brexit je vyjádřením britského sebeurčení a že během výstupových rozhovorů si unie bere Británii jako rukojmího, který musí zaplatit výpalné. „Nedokážete vést žádnou rozumnou konverzaci,“ dodal.

Pokud jde o vyjednávání podmínek odchodu Spojeného království z evropského bloku, europoslanci trvají na zaručení rovných občanských práv Britů a obyvatel ostatních unijních zemí. Chtějí také, aby dohoda řešila otázku Irské republiky a Severního Irska, mezi kterými hrozí zavedení hraničních kontrol, a splnění britských finančních závazků vůči EU, které Londýn učinil v době svého unijního členství.