Britská premiérka Theresa Mayová v pátek vyzvala k zavedení dvouletého přechodného období po odchodu Británie z Evropské unie v březnu 2019, aby se obě strany pohodlně přizpůsobily novým pravidlům. V dané lhůtě by tak dál Londýn dodržoval unijní pravidla a obě strany by měly přístup na své trhy.

V unii vyvolal její projev v italské Florencii smíšené reakce. Hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier nicméně ocenil v jejích návrzích pozitivní tón.

Přechodné období podle Mayové prospěje občanům i podnikatelům, lidé budou nadále moci přicházet a pracovat v Británii, bude ale existovat registrační systém jako nezbytná příprava nového režimu. Zdůraznila přitom, že práva občanů EU v Británii budou po odchodu ze společenství plně zaručena.

Premiérka uvedla, že Británie musí dohodu o brexitu plně začlenit do britského práva a zajistit, že britské soudy na ni budou moci přímo odkazovat. Během období vyhrazeného pro zavádění nových pravidel by Británie nadále plnila vůči EU své finanční závazky, jejichž výši ale premiérka neuvedla.

Podle Mayové by Británie neměla zůstávat v Evropském hospodářském prostoru (EHP), protože by to vedlo ke sporům. Odmítla i možnost uzavření podobné obchodní dohody, jakou mají mezi sebou EU a Kanada. Podle ní je možné mezi Londýnem a Bruselem dosáhnout více.

Britská premiérka řekla, že během členství v EU se Británie ve společenství nikdy „necítila jako doma“. Podotkla, že rozsáhlé sdílení svrchovanosti, které je „rozhodujícím znakem Evropské unie, umožňuje bezprecedentně hlubokou spolupráci. Ta přináší výhody, ale také znamená, že když jsou země v menšině, musejí někdy přijímat rozhodnutí, která nechtějí, a to dokonce i ta, která ovlivňují domácí záležitosti.“

Premiérka také upozornila, že Británie je nadále odhodlána bránit a prosazovat s EU společné hodnoty. „Naše odhodlání bránit stabilitu, bezpečnost a prosperitu našich evropských sousedů a přátel trvá,“ řekla. Jako příklady, které se dají řešit pouze v partnerství s EU, uvedla masové přistěhovalectví a terorismus.

Barnier na projevu Mayové ocenil, že ukazuje vůli posunout dál nyní se vlekoucí jednání, premiérčiny nápady se ale nejprve musí změnit v konkrétní vyjednávací pozice Londýna. „Potřebujeme do podzimu 2018 dosáhnout dohody o podmínkách spořádaného britského odchodu z EU. Británie se stane ‚třetí zemí‘ (státem mimo unii) 30. března 2019,“ připomněl unijní vyjednavač.

Manfred Weber, předseda největší frakce Evropského parlamentu, Evropské lidové strany (EPP), řekl, že je znepokojen více než před vystoupením Mayové. Pozici své země podle něj Mayová v zásadě nevyjasnila. „Hodiny tikají a čas běží rychleji, než si vláda v Londýně myslí,“ varoval.

Polsko dalo najevo, že souhlasit s přechodným obdobím může za podmínky, že tato doba povede ke splnění všech závazků Spojeného království vůči unii. Náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański upozornil, že Varšava si klade za podmínku souhlasu s navrhovaným přechodným obdobím to, že budou zajištěna práva občanů EU v Británii i po takzvaném brexitu.

Za konstruktivní označil projev Mayové italský premiér Paolo Gentiloni, zejména s ohledem na to, že se zavázala chtít udržet italské a jiné občany EU žijící v Británii i po brexitu.