Britská premiérka Theresa Mayová ztratila od neúspěšných červnových voleb při vyjednávání brexitu sebevědomí, energii a tah na branku. Od předčasných voleb, které sama vyvolala, si slibovala posílení mandátu a vyjednávací pozice při odchodu Londýna z EU. Stal se pravý opak. Mayová ztratila v parlamentu většinu, a tím se velmi oslabila i její do té doby silná pozice v Konzervativní straně. Boris Johnson, populární ministr zahraniční, bývalý londýnský starosta a jedna z hlavních tváří kampaně pro brexit, už předvádí dávkovanou kritikou premiérky ambice, které si mnozí vykládají tak, že chce Mayovou vystřídat v nejvyšším vládním křesle i vedení konzervativců.

Premiérčinu slabost okamžitě vycítili unijní vyjednavači a začali ji tlačit do kouta. Jednání o brexitu se jim úspěšně daří zaseknout na tom, že než budou dojednány podmínky rozchodového účtu, nerozjede se debata o budoucích obchodních vztazích mezi Británií a EU. Přesně na tom Londýnu nejvíc záleží, protože prodlužovaná nejistota a pocit bezradnosti ohrožuje vyhlídky ostrovní ekonomiky.

Vykreslování slabosti Mayové je součástí strategie unijních vyjednavačů. Německý deník Frankfurter Algemeine Zeitung přinesl s odvoláním na zdroje z Evropské komise úniky ze soukromé londýnské večeře Theresy Mayové a šéfa komise Jeana-Clauda Junckera. Ten se od prvních hodin po brexitu netají názorem, že Londýn by měl za své rozhodnutí trpět. Mayová měla podle citací záznamů z večeře Junckera „prosit o pomoc“, aby jí pomohl zachránit vyjednávání o brexitu. „Vypadala úzkostně, zoufale a znechucená“ z toho, že „má na krku nepřátele, kteří čekají na její pád“. Měla prý „hluboké kruhy pod očima“. Stěžovala si, že nemá žádný prostor pro manévrování. Juncker podle FAZ tvrdil, že unavené rysy její tváře ukazovaly, že mnoho nocí nespala. „Merkelová, Macron i Juncker moc dobře vědí, jak křehká je momentálně její pozice.“ Německý deník starostlivý Junckerův pohled vysvětluje. „Mnohem lepší je vyjednávat s realistickou Merkelovou než se snílkem Borisem Johnsonem, na tom je na kontinentě shoda.“ Podezření z úniku okamžitě padlo na šéfa Junckerova kabinetu, Němce Martina Selmayera. Sám Juncker vyvracel zprávy dramatickými komentáři, jak báječně a svěže Theresa Mayová při společné večeři vypadala.

Evropská komise, která mediální úniky běžně nekomentuje, se tentokrát dost ostře ohradila s tím, že „někteří lidé vypouštějí věci, jež slouží jejich vlastním zájmům a prioritám, a snaží se podkopávat naši vyjednávací pozici. Oceníme, když nás tito lidé nechají na pokoji. Máme spoustu práce a nemáme čas na drby.“

Brexit momentálně stojí na rozvodovém účtu. Unijní vyjednávací tým vedený Francouzem Michelem Barnierem žádá po Británii, aby zaplatila až 60 miliard eur (1,59 bilionu korun). Mayová ještě před volebním propadákem odmítala platit cokoliv. Poté se posunula a v zářijovém brexitovém projevu ve Florencii prohlásila, že Londýn je si vědom závazků vůči stávajícímu rozpočtu EU na rok 2014–2020 a zaplatí tolik, aby do něj nikdo z ostatních zemí nemusel kvůli britskému odchodu zaplatit více a nikdo nedostal méně.

Tento doplatek do evropského rozpočtu představuje kolem 20 miliard eur (512 miliard korun). Brusel ale žádá i další úhrady. Především podíl na penzích evropských úředníků a členů Evropského parlamentu. Ty se za poslední rok zvýšily o pět procent, na 67,2 miliardy eur. Britský podíl na nich má prý být až 10 miliard eur. Ministr David Davis odmítl, že by to měl Londýn platit.

Pak jsou tady celkové závazky EU, dosahující v této chvíli 234,8 miliardy eur. Sem patří mezinárodní pomoc, úhrady školného dětí euroúředníků, různé infrastrukturní fondy nebo garance na záchranu Irska v eurokrizi. Dále přestěhování European Bank Authority z Londýna na kontinent. Celkový britský podíl má být mezi 18 a 35 miliardami eur. Také tuto sumu Britové odmítají.

V politických kuloárech se už spekuluje, že oslabená Mayová je ochotna kývnout na celkový účet až 40 miliard eur. To ji u eurokritických konzervativců dál oslabuje. Od květnového startu pokročila vyjednávání na lince Londýn–Brusel jen velmi málo. Pokud nepřijde výrazný posun na prosincovém brexitovém summitu, začnou v Londýně sílit radikálnější hlasy pro odchod bez jasné dohody na tom, co bude po něm.