Britská ekonomika zaostává za zlepšujícím se stavem eurozóny, na vině jsou obavy z brexitu a také růst inflace v důsledku oslabení libry. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnily organizace IHS Markit a CIPS. Index pro sektor služeb, který je považován za barometr zdraví firem v odvětví, za srpen klesl na 53,2 bodu z 53,8 bodu v červenci.

Srpnový výsledek je nejhorší od loňského září. Pokles je i výraznější, než čekali analytici, kteří v anketě agentury Reuters v průměru očekávali pokles na 53,5 bodu.

Zvýšily se sice výdaje spotřebitelů, podle obchodníků je to ale částečně dáno růstem cen potravin. Z rostoucí poptávky v Evropské unii těží jen zpracovatelský průmysl, který je ale pro britské hospodářství méně významný než služby.

Prodej nových aut v Británii v srpnu klesl o 6,4 procenta na 76.433. Snížil se již pátý měsíc za sebou, což je nejdelší období poklesu od roku 2011.

Zatímco ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,6 procenta, růst britské ekonomiky činil pouze 0,3 procenta.

Británie má pátou největší ekonomiku na světě. Zprvu odolávala šoku z výsledku referenda o vystoupení Británie z EU, což bylo loni v červnu, v letošním roce se ale začaly naplno projevovat dopady prudkého zpomalení hospodářského růstu a nárůstu inflace.

Slabý výhled růstu ekonomiky zřejmě způsobí, že britská centrální banka, jejíž představitelé se sejdou k jednání příští týden, zřejmě ponechá úrokovou sazbu na rekordně nízké úrovni, a to navzdory růstu inflace. Ta byla v červenci na 2,6 procenta.