Mezi Irskem a Severním Irskem nechce Londýn po brexitu hranice
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice. Britská vláda v dokumentu uvedla, že chce nepřerušovanou hranici, bez nepokojů a bez fyzické hraniční infrastruktury a hraničních stanovišť, napsala agentura Reuters. Občané Severního Irska si budou moct zároveň zanechat irské občanství a tím i všechna práva EU.
Premiérka Theresa Mayová ráno uvedla, že nová celní hranice je nepřijatelná. Vláda by podle ní po brexitu mohla nahradit také část pomoci, která do Severního Irska plyne z fondů EU.
Hranici dlouhou 500 kilometrů bez celních a imigračních kontrol překročí denně asi 30.000 osob. Hranice bude testem pro vyjednávače, kteří musí vyřešit, jak zpřísnit kontroly bez toho, aby vyvolaly napětí v regionu.
„Obě strany potřebují ukázat flexibilitu a představivost, pokud jde o hraniční problém v Severním Irsku,“ uvedl zdroj z vlády. Řada evropských diplomatů přitom britské představy o budoucím režimu na hranici s Irskou republikou už dříve označila za „fantazie“.
Britská vláda chce udržet společný cestovní prostor, který umožní volný pohyb mezi Británií a Irskem pro britské a irské občany. A odmítá myšlenku celní hranice v Irském moři, které odděluje Anglii, Wales a Skotsko od Irska a Severního Irska.
Jak by Británie postupovala v případě jiných občanů Evropské unie, kteří by chtěli překročit hranici mezi Severním Irskem a Irskou republiku, z dokumentu nevyplývá.
Obavy z nového napětí v Severním Irsku kvůli odchodu Británie z Evropské unie se dnes v příspěvku v The Irish Times snažila uklidnit i premiérka Theresa Mayová. Vztyčení nové celní hranice mezi Irskem a Severním Irskem označila za „naprosto nepřijatelné“. Vláda podle ní uvažuje o tom, že by po brexitu nahradila část finanční pomoci, kterou Severnímu Irsku na podporu mírových projektů poskytuje EU.
Evropská unie na projekty směřující k usmíření mezi katolíky a protestanty v Severním Irsku vynaložila od roku 1998, kdy došlo k uzavření mírové dohody mezi separatisty a příznivci setrvání v unii se Skotskem, Walesem a Anglií, miliardy eur.
Dokument týkající se představ o budoucí podobě hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem je už druhým ze série dokumentů, v nichž britská vláda hodlá představit své plány budoucích vztahů s EU po brexitu. V úterý kabinet zveřejnil návrh na časově omezenou celní unii s evropskou sedmadvacítkou. Všechny dokumenty by Londýn měl uveřejnit do 21. srpna. O týden později začne další kolo jednání o odchodu Británie z EU.
Premiérka zároveň potvrdila, že je právem občanů Severního Irska vlastnit jak britské tak irské občanství. Tito lidé tak budou moct i po Brexitu využívat práva občanů Evropské unie. Právo držení jak britského tak irského občanství je zakotvené už v Velkopáteční dohodě z roku 1998. Uvedl Independent.