Velká Británie by mohla zaplatit miliony liber za to, že se pokusí vyjednat samostatné obchodní smlouvy s evropskými státy ještě předtím, než sama požádá o odchod z Evropské unie. Pokutu za toto počínání by po ní totiž u soudu zřejmě vymáhala Evropská komise, píší Sunday Times s odvoláním na dokument přímo z dílny komise.
Jsem přesvědčen, že tak jako v dávné i nedávné minulosti poměry v Česku i dnes nejvíce závisí na vývoji v Evropě jako celku a ve střední Evropě zvláště. Zúčastnili jsme se evropských dějin v čase šíření křesťanství, v době obrany Evropy před Mongoly a Turky, za náboženských válek, za imperiálních sporů o rozhodující vliv na kontinentě...
Šéfové několika největších amerických bank a korporací vyzvali britskou premiérku Mayovou, aby se jasně vyjádřila k budoucím vztahům mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, jinak přesunou své aktivity do Evropy. Ultimátum padlo na setkání britské premiérky v New Yorku, zúčastnila se ho celá řada klíčových amerických investorů jako jsou banky Goldman Sach nebo Morgan Stanley.
Pro brzké spuštění rozhovorů o vystoupení Británie z Evropské unie se v pátek v Londýně vyslovil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Odklad by podle něj mohl vést například jen k těžko vysvětlitelné situaci, kdy by v roce 2019 Britové už na cestě ven z unie ještě volili své nové europoslance. Schulz zopakoval postoj EU, že není možné si představit unijní volný trh bez volného pohybu osob.
Lavina útoků proti cizincům, která se v Británii spustila po červnovém referendu o odchodu z Evropské unie, v noci ze středy na čtvrtek dopadla i na Česko. Jednatřicetiletý Zdeněk Makar, kterého útočníci v Londýně umlátili k smrti, však zdaleka nebyl první východoevropan, který se stal obětí podobného útoku. V zemi už skoro tři měsíce dochází k brutálním útokům na Poláky, které se počítají na stovky.
Británie zahájí formální vyjednávání o svém odchodu z Evropské unie začátkem příštího roku a k uzavření dohody s unií nebude předpokládané dva roky možná ani potřebovat. Řekl to ve čtvrtek britský ministr zahraničí Boris Johnson. Londýn je pod tlakem evropských partnerů, aby aktivoval příslušný článek 50 Lisabonské smlouvy a následně do dvou let vyjednal s unií dohodu o další spolupráci.
Co udělá vláda, když svou zemi dalekosáhle oloupila o její průmysl? Když tuto zemi musí poté v důsledku lehkovážného referenda vést do nejisté budoucnosti? A když nemá pražádnou představu o tom, jak to má fungovat? Správně, pak se vypluje na moře. Právě to - a nejde o opožděný aprílový žert - zamýšlí vláda v Londýně, aby vyřešila problémy, jež vyvolává vystoupení z EU. Bezplánovitost britského kabinetu stran brexitu je stále očividnější.
Britská premiérka Theresa Mayová odmítla pohrůžku svého slovenského kolegy Roberta Fica, že by země visegrádské čtyřky mohly vetovat dohodu o brexitu. Podle něho by tak učinily v případě omezení práv občanů těchto zemí na pobyt a práci v Británii.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se rozhovořil na téma svého teoretického postoje v případě hlasování o odchodu z Evropské unie. Při debatě s šéfem Aliance liberálů pro Evropu (ALDE) Guyem Verhofstadtem podle Práva prohlásil, že kdyby byl v pozici Britů, tak by „asi možná taky hlasoval pro vystoupení“. Europoslanec za ANO Pavel Telička ne zcela souhlasil a řekl, že je to Babišův názor.
Bratislavský neformální summit Evropské unie byl hodně divný.
Europoslanec a bývalý lídr britské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage přiznal, že některé sliby v kampani pro brexit byly „mírně nezodpovědné“.
Evropská unie jen těžko přežije brexit bez odchodu dalších členů, pokud nenastane změna ve vedení EU a radikální reformy, které zastaví „nesmyslné směrnice“, řekl v rozhovoru pro britský deník The Guardian prezident Miloš Zeman. Rozhovor byl věnován především Zemanovým vyhraněným názorům na uprchlickou krizi a islám.
Bývalý londýnský starosta a nynější ministr zahraničí Boris Johnson vyslovil svou podporu kampani Change Britain, která se snaží dosáhnout „tvrdého brexitu“ – především absolutní kontroly nad hranicemi a odchodu z jednotného evropského trhu. Informuje o tom server The Telegraph.
Někdejší britský premiér David Cameron, který v červenci opustil křeslo ministerského předsedy, se v pondělí s okamžitou platností vzdal poslaneckého mandátu. Britská televize ITV poznamenala, že Cameronův odchod z Dolní sněmovny Spojeného království je tečkou za hvězdnou politickou kariérou.
Brexit Spojeného království by mohl znamenat, že pokud budou Britové chtít cestovat do Evropské unie, budou muset zaplatit poplatek. Potvrzuje to návrh vypracovaný Evropskou komisí (EK), informuje server Independent.
Po hlasování o brexitu, vystoupení země z EU, se ve Velké Británii množí případy nepřátelského chování vůči polským přistěhovalcům. Je tomu jen několik dnů, co ve městě Harlow na sever od Londýna zemřel na následky zranění čtyřicetiletý Polák, kterého předtím přepadla a zmlátila skupina mladých lidí. Polský ministr zahraničí apeloval na vládu v Londýně, aby jeho krajany lépe chránila, napsala rozhlasová stanice Deutschlandfunk (DLF).
Nově založená nezisková organizace Czexit, z.s. chce prostřednictvím osvěty občanů dosáhnout vyhlášení referenda o setrvání Česka v Evropské unii. Za vznikem spolku stojí mimo jiné František Matějka, který na internetu zveřejnil vzor dopisu, kterým by česká vláda na základě předchozího souhlasu Parlamentu a vůle občanů po volbách v roce 2017 mohla sdělit Evropské radě úmysl země vystoupit z unie.
Skotská vláda začala připravovat podklady pro nové referendum o nezávislosti na Británii a zjišťovat, jaká část Skotů by o ukončení svazku s Londýnem stála. Prohlásila to v úterý skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, která hodlá hlasování vypsat v závislosti na vývoji chystaného vyjednávání Londýna o nové podobě vztahů s Evropskou unií.
Britská premiérka Theresa Mayová ve středu opět vyloučila, že Spojené království uspořádá nové referendum o své budoucnosti v Evropské unii, zároveň odmítla možnost, že Londýn členem evropského bloku nakonec díky nějakému záložnímu plánu zůstane. Mayová to prohlásila na prvním zasedání vlády po letních prázdninách.
Profesor Thom Brooks, který je děkanem fakulty práv na Durhamské univerzitě, je přesvědčený, že k tzv. brexitu nedojde. Podle něj si zastánci odchodu neuvědomili, o jak komplexní proces jde. Brooks řekl, že konzervativní premiérka Theresa Mayová si spíše najde cestu, jak vyhlásit druhé referendum.
Za trapné britský list Financial Times (FT) ve svém článku o rozporech uvnitř Evropské unie před zářijovým summitem v Bratislavě označil země visegrádské čtyřky Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, které podle něho těží z členství v organizaci, ale usilují o ochromení jejích institucí. Středoevropské státy si stěžují, že západoevropské země s nimi zacházejí jako se členy druhé kategorie. Netvrdí, že by jim bylo lépe mimo unii, tak jako zastánci brexitu v Británii.
Britští úředníci a další státní zaměstnanci, kteří jsou sympatizanti Evropské unie, by se měli smířit s tím, že se země v červnovém referendu rozhodla unii opustit. Taková je podle zdrojů deníku The Telegraph pozice britské premiérky Theresy Mayové. Ministerská předsedkyně zároveň ujistila občany, že nová vláda bude výsledek referenda respektovat a že k brexitu skutečně dojde.
Série nejnovějších statistických údajů z britské ekonomiky je pro ekonomy, kteří podporovali odchod země z Evropské unie zadostiučiněním, jiní ale zůstávají opatrní a radí počkat na celkovější čísla. Nejsilnější růst červencových maloobchodních tržeb za 14 let je nicméně spolu s příznivými údaji z trhu práce pro zastánce „brexitu“ důvodem k optimismu a signálem, že pátá největší světová ekonomika by mohla vyvrátit převládající chmurné předpovědi hospodářského propadu.
Se zpožděním jsem narazil na článek v Deníku Referendum z 9. srpna, ale stojí za zaznamenání, jelikož jeho titulek obsahuje bezpochyby nejbizarnější myšlenku o odchodu Británie z EU, jaká se v českých médiích vyskytla
Proces vystoupení Británie z Evropské unie, k němuž se země rozhodla v červnovém referendu, možná bude trvat déle než se dosud předpokládalo a uzavřít se může až koncem roku 2019. S odkazem na zdroje ve vládě a v londýnském finančním středisku City to napsal nedělník The Sunday Times.
Jean-Claude Juncker se prý chystá na ofenzivu s takzvaným evropským sociálním pilířem. Jeho jádrem má být starší iniciativa eurokomisařky pro zaměstnanost Marianne Thyssenové. Je na ní pozoruhodných hned několik věcí. Na prvním místě ta, že je určena pro země eurozóny.
Evropská komise prohloubila spor, který od ledna vede s konzervativní polskou vládou. Tehdy komise rozjela „proceduru“ kvůli sporu o pět soudců polského Ústavního soudu.
Ruský prezident Vladimir Putin a britská premiérka Theresa Mayová se dohodli na brzkém setkání, uvedl dnes Kreml. V prohlášení upřesnil, že v telefonickém rozhovoru vrcholní představitelé obou zemí vyjádřili nespokojenost se současnou úrovní politické, obchodní a ekonomické spolupráce mezi Ruskem a Británií.
Česká republika loni odvedla do rozpočtu Evropské unie 1,32 miliardy eur a zpátky dostala 7,07 miliardy. Celkem na členství vydělala 5,7 miliardy.
Z politicko-ekonomické prognostiky se stává čím dál provařenější a méně důvěryhodná disciplína. Jestli to takhle půjde dál, vyplatí se na ni už brzy úplně rezignovat.
