Bývalý londýnský starosta a nynější ministr zahraničí Boris Johnson vyslovil svou podporu kampani Change Britain, která se snaží dosáhnout „tvrdého brexitu“ – především absolutní kontroly nad hranicemi a odchodu z jednotného evropského trhu. Informuje o tom server The Telegraph.

Kampaň Change Britain vedou známé tváře, které během britského referenda o setrvání v EU volily pro odchod. Boris Johnson se tak do čela kampaně postaví vedle současného ministra spravedlnosti Michaela Gove či někdejšího ministra financí Margaret Thatcherové, Nigela Lawsona.

Jejich cílem je zajistit „tvrdý brexit“ bez kompromisů, které by britská premiérka Theresa Mayová mohla navrhnout v rámci hovorů s Bruselem. Podle labouristické poslankyně Gisely Stuartové, která se stala vůdčí osobností kampaně Change Britain, bylo „vyslovení pro odchod z Evropské unie mnohem důležitější než zvolení Mayové novou premiérkou“.

V posledních týdnech Mayová čelila opakované kritice právě ze strany brexitářů. Těm se nelíbí, že premiérka brexit vědomě brzdí, naopak volají po tom, aby popohnala vyjednávání. „Ať jsou vazby na Brusel zpřetrhány co nejdříve,“ dodávají. Obavy plynou i z toho, že by se odpůrci brexitu mohli pokusit výsledek referenda sabotovat.

Formální výstupové rozhovory s EU sice totiž podle Mayové nezačnou dříve než v příštím roce, Londýn se ale procesu odluky nebude vyhýbat. Premiérka již několikrát řekla, že výsledek červnového referenda, ve kterém se Britové rozhodli opustit unii, je neměnný.

Také opakovaně prohlásila, že Londýn do konce letošního roku neaktivuje článek 50 lisabonské smlouvy, který se týká vystoupení z EU, protože se chce na celý proces nejdříve důkladně připravit.

Než britská vláda aktivuje článek 50 lisabonské smlouvy, mnoho informací o plánech na vystoupení z Evropské unie zveřejňovat nebude. Prohlásil to ministr pro odchod z unie David Davis. V této souvislosti upozornil, že doba do spuštění článku 50, který záležitosti vystoupení z EU řeší, proto bude nepříjemná.

Obzvlášť vystoupení z jednotného evropského trhu je aktuálně žhavým tématem podporovatelů i odpůrců brexitu. Pokud by Británie zůstala součástí jednotného trhu, musela by akceptovat volný pohyb osob, což je pro vládu nepřijatelné, a pokud by zůstala v celní unii, ztratila by možnost sjednání bilaterálních obchodních dohod s třetími stranami.

Naopak vystoupení z těchto společenství zároveň vylučuje Británii z oněch zásobovacích řetězců, což by doprovázely ztráty v obchodu, investicích a zaměstnanosti.