Tag: bankovnictví

Články k tagu

ČSOB napadli hackeři z Ruska. Organizovali se na síti Telegram

ČSOB se v pátek potýkala s kybernetickým útokem, kvůli kterému několik hodin nefungovaly některé její bankovní služby. Výpadek dopoledne zaznamenalo internetové bankovnictví, bankovní aplikace a nebylo možné platit platební kartou na internetu. Hackerský útok přišel z Ruska, oznámila ČSOB. Před 13:30 byly služby podle vyjádření banky na opět dostupné. Současně uvedla, že její interní systémy útok nezasáhl a veškeré finance i klientská data jsou v bezpečí.

V Praze řádí falešný bankéř, k podvodu využívá bitcoinmaty

Pražští policisté varují před takzvanými falešnými bankéři, za poslední dva roky řeší více než 230 případů podvodů se škodou skoro 80 milionů korun. Falešný bankéř podle policie přesvědčí poškozené, aby si v bance vzali úvěr a peníze vložili do bitcoinmatu, podvodník pak získá přístup do jejich bitcoinové peněženky a oni o peníze přijdou. V úterý o tom informoval mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Credit Suisse je v „hrozivé“ ztrátě. Propouští 9000 zaměstnanců a lidé si vybírají úspory

Finanční ústav Credit Suisse má za loňský rok čistou ztrátu 7,29 miliardy franků (CHF; 174,9 miliardy Kč), což je nejhorší výsledek od globální finanční krize z roku 2008. Druhá největší banka ve Švýcarsku to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě a zároveň varovala, že letos přijdou další výrazné ztráty. Zároveň se banka chystá propustit až 9 000 zaměstnanců. Skandály a vysoké ztráty vedly k nebývalému množství výběrů klientských vkladů. Za rok 2021 měla banka ztrátu 1,65 miliardy franků.

Velká banka čelila problémům

V roce 2019 jsem varovala před tím, že v roce 2020 se výrazně zkomplikuje ekonomická situace. V roce 2020 jsem zase varovala, že krize, která měla „správně“ přijít v průběhu lockdownu, se v realitě odloží v čase a v plné síle přijde až po skončení pandemie, když už ji nikdo nebude čekat. A v roce 2021 jsem zase varovala, že energetická situace Evropy se v dalších letech bude výrazně zhoršovat a že Bohemia Energy je jen první vlaštovkou. Nu – a dnes přichází čas varovat zavčas před situací ve financích.

Exguvernér ČNB Jiří Rusnok míří jako poradce do představenstva Allianz

Jiří Rusnok (62), který loni v červnu opustil funkci guvernéra České národní banky (ČNB), se s platností od 1. února 2023 stane poradcem představenstva Allianz pojišťovny. Allianz o tom dnes informovala v tiskové zprávě. „Předjímat rizika, včetně makroekonomických, a pracovat s nimi v produktových i investičních strategiích, je jednou z klíčových expertiz naší pojišťovny, která tak bude ještě významně posílena,“ uvedl předseda představenstva Allianz pojišťovny Dušan Quis.

Sazby hypoték v prosinci stouply k šesti procentům, zájem o ně klesl

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v ČR v prosinci vzrostla na 5,98 procenta z listopadových 5,96 procenta. Průměrná sazba patří k nejvyšším za dvacet let. Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 197 miliard korun, meziročně o 64 procent méně. Vyplývá to ze statistik ČBA Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Vyhnout se za každou cenu recesi? Proč?

Máme za sebou rok největšího pádu životní úrovně a zdražování v historii České republiky. Jak ven z této pasti? A co čekat od roku příštího? V Salonu Týdeníku Echo hledají odpovědi viceguvernér České národní banky Marek Mora, jeho předchůdce ve funkci a současný šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Debata se uskutečnila 13. prosince ve čtyři hodiny odpoledne. Ještě před embargem na vyjádření členů bankovní rady před měnovým zasedáním.

Koruna je nyní rekordně silná. Euro je tak nejlevnější za posledních 11 let

Česká televize (ČT) posunula svou předvolební superdebatu všech prezidentských kandidátů ze čtvrtka 12. ledna na neděli 8. ledna. Důvodem je kolize původního termínu s debatou na komerční Nově. ČT to dnes sdělila v tiskové zprávě. Debatu před prvním kolem volby odvysílá ČT1 a zpravodajská ČT24 v neděli od 20:00 hodin večer. Hostit ji bude Národní muzeum. Kandidáty však bude televize podle mluvčí Karolíny Blinkové do debaty teprve zvát. Zda se debaty zúčastní i kandidující expremiér Andrej Babiš (ANO), tak není jasné.

Podvod za účelem nejvyššího blaha

O kryptofinančnictví se říká, že se pomalu učí, proč byly zavedeny všechny ty otravné regulace a kontrolní mechanismy, které tak svazují tradiční finanční byznys. Obchodování s kryptoměnami je dynamické, svobodné a bez velkých byrokratických překážek. Pokud ale nastane krize, není žádná instituce, která by zasáhla a zachránila aspoň vklady běžných střadatelů. Minimum dohledu také znamená, že podvody a neetické jednání jsou mnohem pravděpodobnější než v běžném bankovnictví. Připomíná to 18. nebo 19. století, kdy bylo možné přes noc vydělat obří jmění a další noc ho ztratit.

Přísná směrnice EK: peníze jen „zeleným“ firmám a kontrola zodpovědnosti

Ještě přísnější pravidla pro financování firem podle zelené evropské politiky. Ta se stanou realitou, pokud se ve čtvrtek definitivně schválí přísná směrnice Evropské komise. Nejenže uloží velkým podnikům povinnost kontrolovat své klienty, zda jednají „správně“ a v souladu s udržitelností, ale také nastaví tvrdší podmínky pro samotné firmy, které budou chtít dosáhnout na finance od investorů a bank. České ministerstvo financí ani resort spravedlnosti deníku Echo24 své připomínky k směrnici nesdělily.

Kryptoměny už začínají být zajímavé

Období po dvacátém dni každého měsíce pravidelně patří takzvaným měkkým indikátorům. To jsou makroekonomické indikátory, které neměří „tvrdá čísla“, co a jak se v ekonomice skutečně přihodilo, ale snaží se uchopit, jaká jsou mezi podniky a spotřebiteli očekávání. Ona tak důležitá očekávání, která mají samonaplňující se schopnost. Rovnou si řekněme, že pro českou či slovenskou ekonomiku jsou paradoxně o něco důležitější očekávání, která se vážou k Německu, než očekávání, jež se týkají přímo české či slovenské ekonomiky.

Proč bankéři nečinně přihlíží zdražování

Česko patří spolu s Rumunskem a Maďarskem mezi tři země Evropské unie nejvíc ohrožené měnovou krizí. Ta neznamená nic jiného než prudký pád měny a další zdražování. Když před pár dny přes agenturu Bloomberg vypálila do veřejného prostoru japonská banka Nomura, většina domácích ekonomů se proti ní začala ohrazovat. Tak špatně na tom prý nejsme, protože stále patříme mezi země s na evropské poměry nízkým státní dluhem a velkými devizovými rezervami.

Přijetí eura je podle Pekarové reálné v roce 2030. Nechá to na příští vládě

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová označila na sobotní stranické programové konferenci v Praze rok 2030 za naprosto realistický pro přijetí společné evropské měny euro. V úvodním projevu také uvedla, že očekává složitou debatu o zvýšení věku pro odchod do důchodu, je ale podle ní nezbytná. Ocenila také českou pomoc Ukrajině po ruské vojenské invazi letos v únoru. "Nechci si ani představovat, jak by se k pomoci Ukrajině stavěly současné opoziční strany, pokud by se dostaly do vlády," uvedla

Evropa šije plány pro měnovou krizi

ÚHEL POHLEDU: Dnes udělám něco, co na tomto místě zase tak často nedělám. Budu totiž uklidňovat. Ale popořadě: čtvrtek 27. října byl ve znamení dalšího zvyšování úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB). ECB opět přistoupila na své poměry k nezvykle razantnímu zvyšování úrokových sazeb o dalších 75 bazických bodů neboli 0,75 procentního bodu, čímž signální úrokovou sazbu v eurozóně posunula na dvě procenta, maximum od roku 2009. Hodnotit tento krok není tak triviální, jak by se mohlo zdát. Kdyby k tomuto kroku ECB přistoupila před čtyřmi nebo dvěma roky – ano, čtete správně, před dvěma roky, tedy skutečně uprostřed doby covidové –, jednoznačně bych jej považovala za dobré rozhodnutí.

Renesance hotovosti

Vzpomínáte, jak jsme říkali, že u nás bude inflace na vrcholu nejspíš o něco dříve než v západní Evropě? Užuž to možná vypadalo, že inflace i na Západě se pomalu blíží vrcholu, ale kdepak. Inflace být u vrcholu nemůže ani omylem, když přišla z Německa čísla, jaká přišla. Výrobní ceny v Německu se v září meziročně zvýšily, stejně jako v srpnu, o rekordních 45,8 procenta. Nejvíce se na tom podepsaly ceny energií, které zdražily meziročně o 132,2 procenta. Pozitivní na tom najdeme snad jen to, že meziměsíční růst díky poklesu cen komodit trochu zpomalil.

Pořád ještě jsme to dítě v cukrárně

V jaké fázi hospodářského cyklu je česká ekonomika, to je otázka, na niž slýcháme dvě základní odpovědi. Jedni tvrdí, že vinou násobně zvýšených cen za energie nás do čtvrt či půl roku čeká masivní vlna krachů a následně rekordní nezaměstnanost. Jiní (vláda a s ní tzv. progresivisté) připomínají, že vláda slíbila nenechat padnout ani jednu domácnost, že vzhledem k Putinově válce se toho moc dramatického neděje. Miroslav Singer je ekonom s více než třicetiletou zkušeností z české ekonomiky i z centrální banky. Dnes pracuje jako hlavní ekonom Generali pro středovýchodní Evropu.

V chaosu se rodí daň, kterou vláda sebere energetikům a bankéřům desítky miliard

Ve středu byl na pražské burze divoký den jako už dlouho ne. Akcie elektrárenské společnosti ČEZ a velkých bank prudce padaly. Ke dnu je poslala místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová, která si v úterý večer po jednání předsedů stran vládní koalice zatweetovala, že s napětím očekávaná daň z mimořádných zisků pro velké energetické, petrochemické firmy a banky se bude platit už ze zisků za letošní rok. Nikoli až za rok 2023, jak oficiálně předtím ohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Nikdo nevydělá na státu.“ Stanjura pro deník Echo24 k dani z mimořádných zisků

Vláda uvalí daň 60 procent z mimořádných zisků na energetiky, rafinerie, doly a banky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek ohlásil detailní podobu dlouho diskutovaného opatření. Od roku 2023 budou novou daň platit zástupci všech zmíněných sektorů. Dani budou podléhat zisky, které překročí o více než 20 procent průměr zisků za roky 2018 až 2021. „Připravíme nástroje tak, aby ani jeden článek toho řetězce nevydělával na státním rozpočtu,“ uvedl ministr Stanjura na dotaz Týdeníku Echo.

Daň z mimořádných zisků chystá Stanjura pro banky, petrolejáře, těžaře a energetiky

Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.Daň z mimořádných zisků by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele.

Sektorová daň pro banky: mají odvádět 60 procent čistého zisku po tři roky

Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to ze středečního jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Mělo by jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.

Zemětřesení v PPF. Šmejc změnil nejužší vedení

Jiří Šmejc, který se stal v polovině června ředitelem skupiny PPF, mění nejužší vedení firmy. Novým investičním ředitelem skupiny se stal Didier Stoessel, který zároveň vede mediální skupinu CME. Francouzský manažer je také členem nově ustaveného investičního výboru PPF, což je v podstatě nejvyšší řídicí orgán skupiny. „Nové uspořádání vrcholového vedení skupiny PPF navazuje na nástup Jiřího Šmejce do funkce CEO,“ uvedl ředitel korporátní komunikace PPF Leoš Rousek.

Británie, USA i Evropa zvyšují úroky. Michl to odmítá, ČNB má být „pevná kotva“

Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Při zvyšování úroků byla nicméně tento měsíc méně razantní než centrální banky ve Spojených státech, eurozóně a některých dalších zemích. Česká národní banka o zvyšování úrokových sazeb nadále neuvažuje. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová by k němu přistoupila pouze v případě výrazného růstu med. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla neexistuje jednoduchá souvislost mezi výší sazeb a inflací.

Nejsilnější dolar za více než dvacet let

Krize dělají slabé a nepřipravené ještě slabšími. U silných a lépe připravených se naopak projeví odolnost a přizpůsobivost. Teď to v éře rekordní inflace, energetické krize a války v Evropě a první mobilizace Ruska od druhé světové války vidíme v ostrém světle. Realitu velmi dobře odráží vzestupy a pády měn. Česká koruna je samostatný příběh. Česká národní banka s novým guvernérem Alešem Michlem a jeho novou většinou v bankovní radě odmítá zasahovat proti rekordní inflaci zvyšováním úrokových sazeb

Tanečky kolem sankcí. Rusové rekordně převádí peníze do ciziny, do hry přichází indický platební systém

Rusové rekordně odvádí peníze do zahraničí a hledají cesty, jak obcházet západní sankce. Kromě šetření na poplatcích či potřebě využívat zahraniční účty k placení na dovolených se totiž začíná výrazněji projevovat takzvaný paralelní dovoz, tedy nákup sankcionovaného zboží za hranicemi. Jen za červen Rusové převedli do zahraničních bank rekordních zhruba 4,7 miliardy dolarů (asi 114,8 mld. Kč). Kromě toho se také rýsuje propojení ruského platebního systému s indickým

Euro kleslo nejníže od roku 2002 a je zpět pod paritou s dolarem

Euro je zpět pod paritou s dolarem, kleslo až na 0,9928 USD, nejníže od roku 2002. Investoři se v obavách z recese odvracejí od rizikových transakcí a nakupují zejména americkou měnu, považovanou v takové situaci za bezpečnou. Dolaru nahrává i předpoklad pokračujícího zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech. Jednotná evropská měna vůči dolaru kolem 17:50 SELČ ztrácela přes jedno procento a pohybovala se kolem 0,9936 USD.

Nadměrný zisk bank v době války

Člen vlády, předseda pirátů Ivan Bartoš, přišel se zajímavým pohledem na sektorovou daň u bank a pojišťoven. Navrhuje povinnost těchto institucí zainvestovat do výstavby nájemního bydlení. Vypadá to pěkně, sociálně, lidumilně, že? A vůbec se to netváří ani jako sektorová daň, ani jako daň z nadměrných zisků, ani „válečná“ daň, o které se v poslední době začalo mluvit. Až na to, že tohle všechno dohromady to ve skutečnosti je. Uvědomme si, že je úplně jedno, do jakého kabátu sektorovou daň oblékneme.

Pandemie změnila bankovnictví. Kromě plateb v hotovosti rapidně mizí i pobočky

Digitalizace nežene do ústraní jen hotovostní platby, ale poměrně rapidně vede i k rušení bankovních poboček. Dlouhodobý trend výrazně uspíšila pandemie covidu a s ní spojené restrikce. Ty vedly zákazníky k využívání online služeb, které zároveň nabízí větší pohodlí. Cesta k digitalizaci a menší dostupnosti „offline“ nakládání s penězi s sebou však podle kritiků může nést i významná rizika. Debatu kolem hotovostních plateb opět rozvířil v dalším volebním období návrh senátorky z klubu ODS a TOP 09 Jitky Chalánkové.

Litevská banka ruší transakce do Ruska, tím by se navzdory EU zablokoval tranzit do Kaliningradu

Litva údajně dál bojkotuje snahu EU uvolnit pravidla pro převoz zboží do ruské enklávy Kaliningradu. Svým novým krokem by tak porušila pravidlo EU ze dne 22. července, kdy Unie vyjmula Kaliningrad ze seznamu sankcí proti Rusku. Litevští politici jednání EU před tím ostře kritizovali. O novém vývoji informoval dnes polský server Do Rzeczy nebo server vaaju s odkazem na litevský server Delphi. Zprávy vycházejí z rozhodnutí litevské banky, která už jediná uskutečňovala transakce do Ruska a Běloruska.