Tento týden by měl ukázat, zda je páteční kolaps šestnácté největší banky v USA, Silicon Valley Bank, pouze izolovanou záležitostí, nebo zda jde o předzvěst plošnějšího problému, potenciálně dokonce bankovní krize.

Řada indicií hovoří pro první ze scénářů. Silicon Valley Bank skutečně představuje poměrně specifickou banku. Zaměřovala se, až příliš koncentrovaně, na mladé technologické firmy. Ty jsou obecně vysoce citlivé na růst úrokových sazeb v ekonomice. Byla tak zranitelnější než jiné banky tváří v tvář vysokoinflačnímu prostředí, které se americká centrální banka už zhruba rok snaží rozptýlit rapidním zvedáním svých úrokových sazeb.

Část mladých technologických firem, klientů banky, se nyní nemůže dostat ke svým vkladům. Dalším specifikem Silicon Valley Bank je totiž nebývale vysoký podíl nepojištěných vkladů. Ten je důsledkem toho, že v bance má relativně vysoký podíl klientely zůstatky přesahující limit běžného pojištění vkladů.

Potíže se netýkají jen mladých technologických firem v USA. Patrné jsou i jinde ve světě, stejně jako dopady samotného kolapsu Silicon Valley Bank.

Britská divize společnosti Silicon Valley Financial Group, pod jejíž křídla Silicon Valley Bank spadá, se nyní ocitá na prahu insolvence. Už dále neotvírá účty novým klientům a je jen otázkou času, než přestane řádně fungovat. Šéfové zhruba 180 britských technologických firem proto v sobotu dopisem požádali ministra financí Jeremyho Hunta, aby se do situace vložil. Pokud o své vklady přijdou, branže britských technologických firem se vrátí o dvacet let nazpět, upozorňují. Řada firem by prý přes noc zkrachovala.

To však může být jen začátek. Silicon Valley Bank měla pobočky v Číně, v Německu, Dánsku, Indii, Izraeli či ve Švédsku.

Pondělí bude podle šéfů technologických firem na ostrovech začátkem skutečné krize, pokud britská vláda nezasáhne.

Když americké úřady v pátek převzaly nad Silicon Valley Bank správu, značilo to první pád podobně velké a významné banky v USA od roku 2008 a tehdejší vrcholné fáze finanční krize roku 2008.

Nervozita kolem Silicon Valley Bank už ve čtvrtek stahovala dolů americké bankovní tituly. Například největší americká banka, JP Morgan Chase, ztratila přes pět procent. V pátek však přidala zhruba 2,5 procenta. Růst před víkendem vykázaly i akcie další velké americké banky, Wells Fargo. Další zpravidla menší a často regionálněji orientované banky v USA, mezi něž patřila i Silicon Valley Bank, však klesaly i v pátek.

To znamená, že trh se obává „rozlití“ krize kolem Silicon Valley Bank, ale zatím spíše jen v segmentu malých a středně velkých amerických bank. Největší bankovní domy v USA, které mají zároveň silnou mezinárodní angažovanost, zatím v očích trhu zůstávají vůči možnému zásadnějšímu otřesu amerického bankovnictví do značné míry imunní. To signalizuje, že případná americká bankovní krize by neměla přerůst v mezinárodní záležitost, a neměla by se tak například týkat evropských bank, včetně těch českých.

Bankovní tituly obchodované na pražské burze však v pátek přesto ztrácely. Erste Bank zejména právě v důsledku dění v USA odepsala přes čtyři procenta, Komerční banka necelá dvě a Moneta bezmála jedno procento. Tyto poklesy jsou však zatím spíše důsledkem jen určité negativní psychologické vlny, jež může rychle opadnout, pokud kolaps Silicon Valley Bank zůstane ojedinělým jevem nebo pokud nepřeroste v rozsáhlejší krizi amerického bankovnictví, jež by se dotkla také tamních největších bank, těch již zmíněných světově významných.

Silicon Valley Bank už ve středu minulý týden šokovala trhy nečekaným prohlášením, že musí svůj kapitál navýšit pod tíhou nastalých nepříznivých okolností. Zhmotnilo se totiž riziko orientace na startupy, jimž vysokoinflační prostředí škodí zvláště závažně.

Za účelem navýšení kapitálu měla banka v úmyslu vydat nové akcie. Získaným kapitálem zamýšlela zacelit ztrátu plynoucí z rozprodeje cenných papírů, například dluhopisů vlády USA. Ty musela nouzově – a se ztrátou – prodat, aby obstarala prostředky své klientele, oněm startupům, které v podmínkách zvyšujících se úrokových sazeb upadají do nečekaně značných ztrát. Tyto ztráty oslabovaly kapitálovou pozici samotné Silicon Valley Bank. Zejména v důsledku jejího středečního prohlášení se začaly objevovat vážné pochyby o její finanční kondici a objevily se zprávy o masových výběrech vkladů její klientely, které daným startupům doporučovali i jejich investoři, často prominentní jména branže rizikového kapitálu, jako je Peter Thiel. V důsledku nastal takzvaný „run na banku“, při němž se klienti snaží houfně a v panice vybrat své vklady. Za takové situace je vážně otřesena důvěra v danou banku a ta tím okamžikem prakticky přestává být schopna plnit svoji základní roli – důvěra je v bankovnictví vším. Ve čtvrtek minulý týden se v důsledku toho propadly akcie banky o 60 procent. A v pátek muselo být obchodování s nimi pozastaveno.

Americké banky obecněji začínají pořádně pociťovat tíhu vysokých úroků, z nichž ještě loni tak dobře žily. Na straně jedné je do tísně vhání nutnost jít s úroky na vkladech výše, aby zamezily historicky nebývalému odlivu peněz střadatelů, loni největšímu od roku 1948, na straně druhé pak nutná obezřetnost v navyšování úroků na úvěrech. A vůbec v samotném poskytování úvěrů. Vždyť pokud v USA udeří recese, rozpůjčované peníze už banky nemusí nikdy spatřit, a to v celkem rozsáhlé míře.

Nepříznivou zprávu ohledně hrozící recese bankám nesou dluhopisové trhy. Jsou v takzvané inverzi. Obvykle je tomu tak, že úrok na dluhopisech s delší dobou do splatnosti je vyšší než úrok na dluhopisech s kratší dobou do splatnosti. Už jen proto, že vzdát se svých peněz na delší dobu je rizikovější než oželet je po dobu kratší. V delší době přirozeně může dojít k průšvihu spíše. Panuje-li ovšem ona inverze, je tomu mimořádně jinak. Opačně. A to přesně se nyní v USA děje. Úrok na dvouletém dluhopisu vlády USA v minulém týdnu – poprvé od roku 1981 – vyskočil o více než celý jeden procentní bod nad úrok na desetiletém dluhopisu téže vlády. To znamená, že investoři poměrně výrazně přesouvají peníze z dvouletých do desetiletých dluhopisů, neboť v období příštích právě zhruba dvou let se obávají závažného útlumu americké ekonomiky.

Tento propad, jak se obávají, způsobí americká centrální banka, která nakonec nebude mít jinou možnost než s přetrvávající inflací skoncovat přechodným výrazným zvýšením základní úrokové sazby a souvisejícím vyvoláním recese.

To je tedy jen další bolehlav pro americké banky. Se vzestupem úroků centrální banky rostou úroky na mezibankovním trhu. V jeho rámci si jednotlivé komerční banky vzájemně krátkodobě půjčují, aby vykryly momentální potřeby financování. Mezibankovní trh v USA nyní vykazuje nejvyšší úrokové sazby od sklonku roku 2007, od doby před úderem světové finanční krize. Tu odstartovaly právě problémy amerických bank.

Banky jsou tedy přiblíženou úrokovou inverzí poškozeny zvláště tíživě. Samy si – na mezibankovním trhu – půjčují za „krátké“ úroky, zatímco úvěry poskytují dlouhodobě. Třeba hypotéky i na několik desítek let. Jestliže tedy kvůli inverzi rostou krátkodobé úroky, bankám mizí příležitost zisku hned z více důvodů. Na mezibankovním trhu jim kvůli růstu krátkodobých úroků stoupají náklady krytí dlouhodobých úvěrů. A úrok na dlouhodobém úvěru nemohou navýšit, jak by chtěly. Když s ním půjdou nahoru příliš, budou se investoři o to více hledat příležitost v dlouhodobých dluhopisech. Jejich úroky, na rozdíl od těch na krátkodobých dluhopisech, nerostou, což je právě další zdroj oné nebývalé inverze. S růstem úroků na krátkodobých dluhopisech zároveň stoupá atraktivita těchto nástrojů v očích střadatelů, kteří do nich v historicky bezprecedentní míře přesouvají své prostředky z bankovních účtů. To banky, jak už víme, nutí jít nahoru s úrokem na vkladech, což dále snižuje prostor pro jejich zisk. V krajním případě taková situace může dovést banku až k fatálnímu pádu, jak dokládá páteční kolaps Silicon Valley Bank.