Největší švýcarská banka UBS patrně koupí za více než dvě miliardy dolarů (více než 45 miliard Kč) svého domácího rivala Credit Suisse. S odkazem na své zdroje to v neděli uvedl britský list Financial Times (FT). Obě banky odmítly jeho informace komentovat, zdroje agentury Bloomberg ale obdobně uvádějí, že toto je výsledek jednání s vládou a regulačními úřady. Vláda podle švýcarských médií chystá tiskovou konferenci.

UBS podle zdrojů původně nechtěla nabídnout více než miliardu dolarů, což Credit Suisse odmítala. Do hry pak vstoupil i zakladatel kryptoměny tron Justin Sun, který uvedl, že je ochoten za Credit Suisse nabídnout 1,5 miliardy USD.

Transakce bude podle zdrojů FT provedena formou výměny akcií, a to tak, že UBS za každou akcii Credit Suisse zaplatí 0,50 švýcarského franku svými akciemi. To je výrazně pod páteční závěrečnou cenou na burze v Curychu, která činila 1,86 CHF.

Švýcarská centrální banka podle zdrojů také v rámci dohodnuté transakce nabídne 100 miliard USD (více než 2,2 bilionu Kč) na posílení likvidity Credit Suisse. Dohoda pamatuje také na únikovou cestu, která předpokládá, že transakce bude anulována, pokud se cena swapů úvěrového selhání prudce zvýší a překročí dohodnutou úroveň.

Credit Suisse doplatila na chybná rozhodnutí manažerů v minulosti a také na skandály ve svém investičním bankovnictví. Vaz jí zlomila až krize důvěry z tohoto týdne, kdy klienti začali ve velkém vybírat vklady. Švýcarská vláda má zájem na tom, aby se krize nerozšířila do celého bankovního sektoru, na kterém je Švýcarsko závislé.

Švýcarsko se snaží předložit řešení pro Credit Suisse dříve, než se v pondělí ráno začne obchodovat na burzách v Asii. Existují obavy, že pokud by se záležitost nevyřešila ani do té doby, zavládne na trzích nervozita a hlavní akciové indexy prudce oslabí. To by znamenalo ekonomické ztráty pro jednotlivce, firmy i vlády.

Credit Suisse patří k největším správcům majetku na světě, služby poskytuje především bohatým jednotlivcům a je považována za jednu z třiceti systémově důležitých bank v globální finanční architektuře. Z toho důvodu jednání ve Švýcarsku pozorně sledují také regulační orgány v Británii, Německu, Spojených státech a dalších velkých zemích.