Ukrajina v pondělí důrazně protestovala proti podobě chystaných nových polských pasů, na nichž má být vyobrazena kaple polských vojáků na hřbitově v západoukrajinském Lvově. Polského velvyslance si pozvalo kyjevské ministerstvo zahraničí, podle něhož Ukrajina považuje vyobrazení svého města v polských pasech za nepřátelský akt. Proti podobě polských pasů v minulých dnech nótou protestovala i Litva.
Byl říjen roku 1990 a na obrazovce polské televize spolu hovořili dva čtyřicátníci v plné síle.
Připomenutí varšavského povstání, které začalo před třiasedmdesáti lety může vyjít polský klub Legia Varšava draho. Evropská fotbalová asociace (UEFA) podobné transparenty, které se vztahují k politice, tvrdě trestá. Vzpomínka na skoro 160 000 mrtvých polských židů tak bude mít pro klub hořkou příchuť, uvádí deník Daily Mail.
Předsedkyně polského Nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová poděkovala českým soudním špičkám za jejich kritické stanovisko ke kontroverzním justičním reformám. Polský prezident Andrzej Duda se nakonec rozhodl dva ze tří problematických zákonů vetovat. Podle Gersdorfové cestu ke změně „osvětlovala „ i podpora mezinárodních institucí, veřejnosti a semknutí všech právnických profesí.
Polsko bude po odchodu Británie z Evropské unie „osamělejší“ než Maďarsko, řekl předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker v rozhovoru se serverem Politico.
U našich severních sousedů se v uplynulých dnech seběhla válka kolem justiční reformy, která měla všude za polskými hranicemi – v Evropské unii a evropských médiích, především těch německých, ale koneckonců i u nás – krajně nešťastný průběh.
Polsko se dostalo pod ostrou palbu kritiky kvůli návrhům na změnu fungování soudů. Ze všech stran zaznívá, že je to ohrožení nezávislé justice a fungování demokracie.
Polský prezident Andrzej Duda vrátil Sejmu, dolní komoře parlamentu, zákony o nejvyšším soudu a soudcovské radě i s odůvodněním svého veta. Oznámil to v pondělí prezidentův mluvčí Krzysztof Lapiński.
Evropská komise v sobotu oficiálně zahájila vůči Polsku proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Stalo se tak poté, co byl v polském úředním věstníku zveřejněn sporný zákon, ohrožující podle Bruselu nezávislost polských soudů. Komise dala Varšavě měsíc na to, aby odpověděla na spuštění zmíněné procedury, která by mohla vést k finančním sankcím. Polské úřady v sobotu reagovaly prohlášením, že komise překračuje své kompetence.
Rakouský kancléř Christian Kern pohrozil Polsku a Maďarsku krácením unijních prostředků, pokud nebudou dodržovat pravidla Evropské unie. Stejně nepřijatelné je však podle něj odmítání relokace uprchlíků, řekl německému deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Ostře se Kern ve čtvrtek otištěném rozhovoru vyslovil také pro přerušení rozhovorů s Tureckem o vstupu do EU a související pomoci. Evropská unie by podle něj nikdy nestrávila ekonomický dopad přičlenění Turecka.
Polská vláda prosadí opozicí kritizovanou soudní reformu bez ohledu na veto prezidenta Andrzeje Dudy. Řekl to předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński, podle něhož je Dudova snaha změnit navrženou radikální reformu soudnictví vážnou chybou.
Slovensko i Maďarsko se ve středu ohradily proti proti návrhu generálního advokáta Soudního dvora EU Yvese Bota, podle kterého by měla být zamítnuta žaloba Bratislavy a Budapešti na mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Slovenská republika bude podle ministra vnitra Roberta Kaliňáka vždy proti přerozdělování migrantů na základě kvót, informoval list Denník N.
Evropská komise posunula ve středu do další fáze řízení proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že tyto země nedodržují své právní povinnosti v souvislosti s programem přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót. Novinářům to řekl eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.
Evropská komise dala ve středu Polsku měsíc na to, aby uvedlo kontroverzní justiční reformu v zemi do souladu s unijním právem. Jinak zemi hrozí zahájení procedury, která může vést k odejmutí hlasovacích práv Polska. Informoval o tom místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans.
Jen tak z hlavy si nevzpomínám na necitlivější, zabedněnější vyjádření týkající se druhé světové války, které v respektovaném médiu demokratické Evropy v posledních letech padlo.
Česká veřejnost projevila nebývalý zájem o události v sousedním Polsku. Ve své většině vyjadřuje obavy o demokratický vývoj v zemi, varuje před nástupem autoritativního režimu, opět vytváří paralely k Viktoru Orbánovi.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal jeden z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice, kritizované Evropskou unií i domácí opozicí. Už v pondělí Duda oznámil, že dvě další právní normy bude vetovat.
Polský prezident Andrzej Duda se rozhodl vetovat dva kontroverzní zákony o nejvyšším soudu a o soudní radě, které navzdory kritice opozice i Evropské komise prosadila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Prezident to v pondělí oznámil před televizními kamerami, krátce před schůzkou s předsedkyní nejvyššího soudu. Proti novým zákonům v Polsku demonstrovaly v posledních dnech tisíce lidí.
Člověk by čekal, že české justiční špičky budou bratrské Poláky varovat po způsobu duchů utonulých: Nechoďte sem, je tu bažina. Ale to ne.
Maďarsko použije všechny právní prostředky, aby v Evropské unii prokázalo solidaritu s Polskem. Řekl to v sobotu maďarský premiér Viktor Orbán v souvislosti s kontroverzním polským zákonem o nejvyšším soudu, který prosazuje národně-konzervativní vláda ve Varšavě a který Brusel kritizuje jako údajné ohrožení nezávislosti justice.
Horní komora polského parlamentu, Senát, v noci z pátka na sobotu podle očekávání schválila bez úprav kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, který prosazuje národně-konzervativní vláda. Senátoři tak nevzali v potaz nátlak Evropské komise ani protesty v ulicích polských měst. Aby norma, jež podle kritiků v Polsku i v zahraničí údajně ohrožuje nezávislost polské justice, vstoupila v platnost, musí ji ještě podepsat prezident Andrzej Duda.
Když místopředseda Evropské komise řekne, že demokracie v Polsku je ohrožena a Komise chystá kroky, asi je to vážné, ne?
Špičky české justice, předsedové Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu, nejvyšší státní zástupce a veřejná ochránkyně práv vydaly společné prohlášení, ve kterém kritizují Polsko za přijaté zákony, které se týkají Národní rady soudnictví, obecných soudech a projednávaný zákon o Nejvyšším soudu. Prohlášení nazvali „Nemůžeme mlčet.“
Dolní komora polského parlamentu, Sejm, ve čtvrtek schválila kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, přestože se jeho návrh stal předmětem široké mezinárodní kritiky, a to i ze strany Evropské komise. Justiční reforma podle jejích odpůrců v Polsku ruší dělbu moci.
Nemůže být pochyb, že hnutí ANO představuje větší riziko proti demokracii než Právo a spravedlnost.
Rusko připravuje odvetná opatření, kterými chce potrestat Polsko za plánované odstranění pomníků Rudé armádě. Ve středu Dnes to prohlásila předsedkyně Rady federace, tedy horní komory ruského parlamentu, Valentina Matvijenková. Příslušný právní předpis, který do jednoho roku počítá s demontováním všech pomníků komunismu, v pondělí podepsal polský prezident Andrzej Duda.
Poslední návrhy změn soudního systému v Polsku, které projednává polský parlament, výrazným způsobem zvyšují ohrožení vlády práva v zemi, domnívá se Evropská komise. Novinářům to řekl její první místopředseda Frans Timmermans. Komisaři dnes o vývoji poprvé diskutovali. Timmermans Varšavu opět vyzval, aby reformu zastavila a vrátila se k dialogu. Šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński výzvu komise označil za politický akt a řekl, že by se EU neměla do záležitosti vměšovat.
Kvůli kontroverznímu zákonu o nejvyšším soudu pohrozila česká eurokomisařka Věra Jourová Polsku odebráním dotací z evropských fondů. V rozhovoru poskytnutém dnešnímu vydání německého listu Neue Osnabrücker Zeitung (NOZ) uvedla, že si nedokáže představit, že by evropští daňoví poplatníci chtěli financovat zřízení „nějaké formy diktatury“ v některé ze členských zemí.
Polský prezident Andrzej Duda v úterý překvapivě pohrozil, že bude vetovat právě projednávaný zákon o nejvyšším soudu, pokud se nezmění kontroverzní soudní reforma. Ta podle opozice podřídí dosud nezávislou justici vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS), z níž vzešel i Duda. Poslanci PiS nicméně po prezidentově prohlášení kontroverzní zákon v prvním čtení schválili a pokračuují v jeho projednávání.
Ruské ministerstvo obrany poprvé zveřejnilo vojenské dokumenty o nacisty okupovaném Polsku, které sovětská Rudá armáda osvobodila v letech 1944 až 1945. Mezi nimi jsou například vojenská hlášení, pasy, formuláře nebo telegramy, informovala v úterý ruská agentura RBK.
