Rakouský kancléř Christian Kern pohrozil Polsku a Maďarsku krácením unijních prostředků, pokud nebudou dodržovat pravidla Evropské unie. Stejně nepřijatelné je však podle něj odmítání relokace uprchlíků, řekl německému deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Ostře se Kern ve čtvrtek otištěném rozhovoru vyslovil také pro přerušení rozhovorů s Tureckem o vstupu do EU a související pomoci. Evropská unie by podle něj nikdy nestrávila ekonomický dopad přičlenění Turecka.

„Dnem D bude příští rozpočet,“ pohrozil Polsku a Maďarsku politik, který je zároveň předsedou Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ). „Kdo nedodržuje pravidla, nemůže být čistým příjemcem ve výši 14 nebo šesti miliard eur, jako jsou Polsko a Maďarsko,“ prohlásil šéf rakouské vlády s tím, že Němci nebo Rakušané se na takových nákladech nebudou chtít podílet.

Kern se tak přidal k unijním a německým politikům, kteří v posledních dnech stupňují tlak na státy střední Evropy.

Evropská komise dala ve středu Polsku měsíc na to, aby začala uvádět do souladu s unijním právem kontroverzní justiční reformu v zemi. Jinak zemi hrozí zahájení procedury, která může vést až k odejmutí hlasovacích práv Polska v EU.

Kern sice uvítal, že polský prezident Andrzej Duda „na nátlak občanské společnosti“ odmítl podepsat část kontroverzní reformy justice. „Máme ale nadále problém, že s Polskem a Maďarskem tu máme dvě země, které projevují jen velmi vlažnou ochotu dodržovat evropská pravidla. Také v otázce přerozdělování uprchlíků vidíme, že se toho vůbec neúčastní,“ upozornil Kern na druhý problém. To je podle něj stejně nepřijatelné jako tvrzení, že v EU je neliberální demokracie a neliberální společenský model.

„Demokracie musí vždy spočívat na liberálnosti a pluralitě. My máme v domě žháře. Jsem rád, že Evropská komise tu zcela rozhodně řekla ne,“ řekl rakouský kancléř.

Kern už v březnu žádal citelné krácení unijních prostředků pro státy, které nadále odmítají přijímání uprchlíků.

Přerozdělování uprchlíků na základě kvót odmítají mimo jiné země visegrádské skupiny (V4) včetně České republiky. Ta je společně právě s Polskem a Maďarskem čelí řízení Evropské komise kvůli tomu, že nedodržuje své povinnosti v souvislosti s programem přerozdělování. V úterý dala EK zemím měsíc na reakci, jinak věc může skončit žalobou u unijního soudu.

S poukazem na nacionálně-konzervativní vlády ve Varšavě a Budapešti Kern vidí dvě možnosti vývoje. „První možností je, že budou tyto režimy nebo vlády odstraněny ve volbách – pak se problém vyřeší. Vzhledem k tomu, co se právě děje s opozicí a svobodou tisku, tu nemusíme mít žádné přehnané naděje,“ poznamenal Kern. Proto se podle něj nabízí otázka, jak tyto země přimět k tomu, aby se opět zapojily do „společné evropské politiky“. Jako páka tu podle něj přichází právě transfery uvnitř EU.

Rakouský kancléř rovněž potvrdil nesmlouvavý postoj své země vůči případnému členství Turecka v EU. Podle Kerna musí být legitimní říci: „Prostě nejste kandidátem na členství.“

Rakousko patří mezi nejostřejší kritiky Ankary v osmadvacítce a prosazuje zmražení rozhovorů o členství s Tureckem.

„Z čistě hospodářských důvodů by Evropa nikdy v životě nemohla strávit připojení Turecka. Jak by to mělo fungovat?“ prohlásil rakouský politik. Turecko podle něj „překročilo téměř všechny červené linie“ v otázkách, jako je zacházení s bojovníky za lidská práva, novináři nebo opozičními poslanci.