Evropská komise dala ve středu Polsku měsíc na to, aby uvedlo kontroverzní justiční reformu v zemi do souladu s unijním právem. Jinak zemi hrozí zahájení procedury, která může vést k odejmutí hlasovacích práv Polska. Informoval o tom místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans.

Komise konstatovala, že polské úřady stále nereagovaly na obavy, které vyjádřila v prvních dvou doporučeních. Varšava naopak podnikla další kroky, které ještě zhoršují obavy o nezávislost justice v zemi a výrazně zvyšují systémové ohrožení právního státu v Polsku. K tomu by přispělo zejména propuštění soudců nejvyššího soudu, domnívá se komise.

Pokud by byli soudci propuštěni, je komise připravena okamžitě aktivovat mechanismus podle článku sedm smlouvy o EU, na jehož konci by mohlo být až odejmutí hlasovacích práv.

Místopředseda komise sice uvítal, že polský prezident Andrzej Duda tento týden oznámil vetování dvou kontroverzních zákonů – o nejvyšším soudu a o soudcovské radě – ale ohrožení právního státu v zemi nadále trvá. „Za poslední týden se několik věcí v Polsku změnilo, několik nezměnilo,“ řekl Timmermans.

Komisaři ve středu také rozhodli, že připraví řízení vůči Polsku kvůli možnému porušení unijní legislativy.

Poláci připomněli Brežněvovu doktrínu
„Nesmíříme se s žádným vydíráním od úředníků Evropské unie, zvláště s vydíráním, které se neopírá o fakta,“ prohlásil mluvčí polské konzervativní vlády Rafal Bochenek. Timmermansova kritika je podle něj nespravedlivá.
„V Timmermansových slovech zní nepředstavitelný brežněvismus,“ prohlásil pak polský europoslanec za vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) Ryszard Legutko, podle kterého se EK „staví do role pánaboha“, jakákoli reforma polské justice by měla být vnitřní záležitostí Polska. Legutko zjevně narážel na tzv. Brežněvovu doktrínu, umožňující někdejšímu sovětskému vedení zasahovat do záležitostí „spřátelených zemí“, například v podobě sovětské invaze do Československa v srpnu 1968.

Hlavní obava komise spočívá v diskriminaci pohlaví vzhledem k zavedení různých věkových limitů pro odchod do důchodu u soudkyň (60 let) a soudců (65 let), což je v rozporu s unijním právem v oblasti rovnosti pohlaví v zaměstnání. Dále je EK znepokojena tím, že napříště má být na uvážení ministra spravedlnosti, zda prodlouží mandát soudců, kteří dosáhli důchodového věku, a také má mít právo odvolávat a jmenovat předsedy soudů. To ohrožuje nezávislost polských soudů, uvedla komise ve středečním stanovisku.

Jakmile příslušné zákony oficiálně vejdou v platnost, zašle EK Varšavě formální upozornění, které je prvním krokem v řízení, které může skončit až předložením záležitosti Soudnímu dvoru EU.

Evropská komise je z postupu polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) vůči polskému soudnictví velmi znepokojena delší dobu. Timmermans už minulý týden vyzval k zastavení reformy, která je podle něj systémovým ohrožením právního státu. Středeční doporučení ke zlepšení situace bylo už třetí.

Jeden z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů naopak Duda v úterý podepsal. Zákon mění fungování obecných soudů v zemi. Zákon dává ministru spravedlnosti právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. Podle kritiků je takový postup neústavní.