Připomenutí varšavského povstání, které začalo před třiasedmdesáti lety může vyjít polský klub Legia Varšava draho. Evropská fotbalová asociace (UEFA) podobné transparenty, které se vztahují k politice, tvrdě trestá. Vzpomínka na skoro 160 000 mrtvých polských židů tak bude mít pro klub hořkou příchuť, uvádí deník Daily Mail.

Fanoušci Legie Varšava jsou známí pro své provokování Evropské fotbalové asociace. V minulosti už byl klub několikrát pokutován za nevhodné transparenty i pokřiky. Choreografie, která byla k vidění ve středu večer během kvalifikace o Ligu mistrů s kazašskou Astanou, ale měla k provokaci daleko.

Na obřím transparentu byl k vidění voják v německé uniformě, jak drží malého polského kluka s pistolí u hlavy. Pod obrázkem byl v angličtině text, který připomínal varšavské povstání, které bylo nacisty krvavě potlačeno a během marného boje bylo zabito na 160 000 lidí. Text také připomínal, že tisíce z obětí byly děti.

Legia ve středečním zápase nakonec vyhrála 1:0, kvůli prohře 3:1 z předešlého utkání bude hrát pouze o postup do skupiny v Evropské lize. Po zápase UEFA vydala prohlášení, ve kterém označila transparent za nedovolený. Klub tak bude řešit odliv peněz ze štědré Ligy mistrů a hrozící pokutu.

Evropská fotbalová asociace podobně v minulosti pokutovala řadu klubů. V listopadu 2013 například potrestala Celtic Glasgow za transparenty v hledišti, které odkazovaly na skotského hrdinu Williama Wallace a irského republikána Bobbyho Sandse, který zemřel ve vězení v roce 1981. Před rokem také potrestala klub FC Barcelona dvakrát během šesti měsíců za to, že její fanoušci mávali separatistickými vlajkami podporující odtržení Katalánska od Španělska.

Varšavské ghetto

Před druhou světovou válkou byla Varšava s 375 000 židovskými obyvateli druhým největším židovským centrem na světě po New Yorku, Židé tvořili asi 30 procent obyvatel města. Po vypuknutí války a zřízení ghetta do něj nahnali nacisté postupně až 450 000 lidí, kteří žili v katastrofálních podmínkách. Obyvatelé trpěli zimou, hladem i nedostatečnou hygienou a byli nasazováni na nucené práce. Rychle se mezi nimi šířily epidemie, denně na ulicích umíraly stovky lidí.

Za nepovolené opuštění ghetta či pašování potravin nebo léků přitom hrozila smrt. Následkem toho všeho zahynulo ještě před začátkem deportací do táborů smrti asi 80 000 lidí. Svět se o tom, co se v ghettu děje, dozvěděl na podzim 1942 díky Janu Karskému, legendárnímu kurýrovi polského odboje. Ovšem nikdo jeho zprávám nechtěl věřit. „Nemělo to nic společného s lidským bytím a nikdy předtím jsem nic podobného nezažil,“ vyprávěl Karski v dokumentu Šoa z roku 1977.

V dubnu 1943, v předvečer židovského svátku Pesach, nacisté zahájili poslední etapu likvidace ghetta, v němž tehdy žilo na 60 000 zubožených Židů, kteří měli nalézt smrt ve vyhlazovacích táborech. Narazili ale na nečekaně silný ozbrojený odpor několika stovek židovských mladíků a dívek se zbraní v ruce. Povstání, které bylo potlačeno za necelý měsíc 16. května 1943, se stalo symbolem vzdoru i ve zdánlivě marné situaci a největším aktem ozbrojeného odporu Židů během holokaustu.