Ruské ministerstvo obrany poprvé zveřejnilo vojenské dokumenty o nacisty okupovaném Polsku, které sovětská Rudá armáda osvobodila v letech 1944 až 1945. Mezi nimi jsou například vojenská hlášení, pasy, formuláře nebo telegramy, informovala v úterý ruská agentura RBK.
Tisíce lidí v neděli v největších polských městech protestovaly proti soudní reformě navržené vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS). Reforma by podle opozice skoncovala s nezávislou justicí a oslabila demokracii.
Poslanci polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) přišli s návrhem zákona o nejvyšším soudu, který vyvolal hlasitou kritiku soudců i opozice jako další krok k posílení vlivu vládních politiků na justici. Pokud parlament text schválí, budou odvoláni všichni členové nejvyššího soudu, kterým neudělí výjimku ministr spravedlnosti. Zatímco předsedkyně soudu označila podřízení justičního orgánu ministrovi za znepokojující, opozice mluví o narušení ústavního pořádku.
Polsko je nejvěrnější spojenec Spojených států na evropském kontinentu. Tak chce prezident Duda i vládnoucí strana Právo a spravedlnost, aby byla návštěva amerického prezidenta vnímána.
Donald Trump vykonal první oficiální návštěvu evropské země, Polska (předchozí návštěvy byly skupinové akce). Jak proběhla?
Při návštěvě Varšavy se americký prezident Trump setkal s předními polskými polskými politiky i zástupci zemí iniciativy Trojmoří. Mluvil o potřebě čelit ruským ambicím, zajistit energetickou bezpečnost regionu a o nebezpečí Severní Koreje. Vrcholem Trupova varšavského programu byl jeho projev na náměstí Krasińských. Během něj vyzval země NATO, aby dostály svým aliančním závazkům, slíbil, že Spojené státy dodrží článek pět alianční smlouvy.
Zatímco se deset prezidentů států střední a východní Evropy chystalo na společnou fotografii s Donaldem Trumpem ve Varšavě, český prezident přibližně ve stejné době ležel na dně svého nafukovacího člunu na rybníku na Vysočině, kde Miloš Zeman tráví dovolenou.
Za klíčové ze čtvrtečního poselství amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Varšavě považuje předseda české Poslanecké sněmovny Jan Hamáček skutečnost, že šéf Bílého domu se jednoznačně přihlásil ke spojeneckým závazkům v rámci Severoatlantické aliance. Hamáček v polské metropoli zastupoval Česko na schůzce 12 zemí střední a východní Evropy s Trumpem.
Vřelé uvítání nachystali konzervativci vládnoucí Polsku americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ve Varšavě. Host se před novináři chvály o „nezlomném duchu“ úžasné země, která je „dobrým přítelem“ Spojených států a „důležitým spojencem“, který se zapojuje do vojenských tažení ve světě a na obranu příkladně vynakládá – v souladu s aliančními závazky – dvě procenta hrubého domácího produktu.
Nadšení, přinejmenším ve státních a provládních médiích, provází návštěvu amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Varšavě. Polská televize TVP, ovládaná vládní stranou, dokonce návštěvu u prezidenta Andrzeje Dudy uvítala písničkou, stvořenou speciálně pro tuto příležitost: „Trumping and jumping, Duda is trendy“.
Ani do Berlína, ani do Paříže, ale do Varšavy. Americký prezident Donald Trump zahájil ve čtvrtek svou první bilaterální cestu po zemích EU v Polsku. Na úvod se sešel s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Poté se v polské metropoli zúčastní vrcholné schůzky 12 zemí střední a východní Evropy, než odletí do Hamburku na summit skupiny velkých ekonomik G20.
Vedoucí představitelé polské židovské komunity kritizují program dnešní návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Varšavě. Nelíbí se jim, že se současná hlava Spojených států na rozdíl od svých předchůdců nechystá zastavit v Památníku hrdinů varšavského ghetta.
Důraz na posilování kolektivní obrany v rámci Severoatlantické aliance a demonstrace sounáležitosti USA se střední Evropou má být hlavním tématem blížící se návštěvy prezidenta USA Donalda Trumpa v Polsku. Formální příležitostí k návštěvě šéfa Bílého domu je summit takzvané iniciativy Trojmoří, který se ve Varšavě uskuteční ve čtvrtek a v pátek za účasti zástupců dvanácti států střední, východní a jižní Evropy včetně České republiky.
První oficiální návštěvy mívají symbolický náboj. Donald Trump tento týden přijíždí podruhé do Evropy. I tentokrát je hlavním cílem mezinárodní schůzka.
Polsko má morální právo nepřijímat uprchlíky, neboť nezavinilo špatnou situaci v zemích, odkud pocházejí. Prohlásil to v sobotu nejvlivnější polský politik Jaroslaw Kaczyński během kongresu vládní strany Právo a spravedlnosti (PiS), jejíž je předsedou.
Setkání prezidenta Miloše Zemana a šéfa Bílého domu Donalda Trumpa se opět odkládá. Na varšavský summit zemí střední a východní Evropy s prezidentem USA příští týden pojede za Česko předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Prezident Miloš Zeman ani premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se setkání nezúčastní. Trump na ní chce mluvit třeba o dovozu plynu z USA.
Sjezd německé sociální demokracie v Dortmundu pod vedením svého předsedy Martina Schulze v neděli řešil i státy střední Evropy. Podle něj má Evropa dva nové problémy a to Maďarsko a Polsko. O Česku se nezmínil. Vyčinil přitom kancléřce Angele Merkelové, s kterou je stále ještě v koalici, že je v této věci pasivní. Naopak vyzdvihl, že si v postoji ke střední Evropě rozumí s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Poslanci a senátoři polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) dostali v těchto dnech úkol: sehnat lidi na vstřícné přivítání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle listu Gazeta Wyborcza má každý z nich zajistit účast 50 lidí, pro jejichž dopravu obstará strana autobusy. Polští diplomaté prý slíbili Trumpovi vlídné přijetí, což bylo podle deníku jedním z motivů, proč se Polsko stane jeho prvním cílem v postkomunistické Evropě.
Občas se vyskytne zpráva, která působí, jako by ji někdo vytáhl z nějaké pitomé variace na film Babel od Alejandra Gonzáleze Iñárritua.
Roztržky a slovní přestřelky mezi předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a polskou premiérkou Beatou Szydłovou, potažmo jejím stranickým šéfem z vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosławem Kaczyńskim, nejsou ničím neobvyklým. Zatím poslední konflikt mezi Szydłovou a někdejším polským premiérem Tuskem vyvstal kvůli tématu citlivému pro celý polský národ, táboru v Osvětimi, informuje server Politico.
Polsko v pondělí varovalo před hrozícím nárůstem obchodního protekcionismu v Evropě v souvislosti s výrazným vítězstvím hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v parlamentních volbách a zvyšováním Macronova vlivu a moci. K ochranářským tendencím Francie by se mohlo připojit Německo i další země Evropské unie, jen aby podpořily Macrona proti „populistům“, řekl v Berlíně náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański.
Před deseti lety se Češi poprvé setkali s fenoménem Mariusz Szczygiel (chvíli trvalo, než se jméno, které zní v češtině zcela obyčejně – Špaček –, naučil člověk psát) a jeho knihou Gottland. Pár let nato vyšla jinému Mariuszovi, tentokrát Suroszovi, kniha Pepíci.
Americký prezident Donald Trump se při cestě na summit hlav států a šéfů vlád zemí G20, který se bude v červenci konat v Německu, zastaví v Polsku. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované polské zdroje.
Ačkoli byl polský prezident Andrzej Duda během čtvrtečního summitu NATO v Bruselu zastíněn mocnějšími státníky včetně svého amerického kolegy Donalda Trumpa, v polských médiích měla jeho aktivita široký ohlas. Většina komentářů však nebyla k hlavě státu nijak vlídná, neboť hodnotila několik Dudových gest jako nemístná. Na sociálních sítích zase získalo velkou publicitu video zachycující, jak Trump podal ruku polským představitelům, ale Dudovi nikoli.
Mezi oběťmi pondělního teroristického útoku v multifunkční hale v severoanglickém Manchesteru jsou také nejméně dva Poláci. Informovalo o tom ve středu polské ministerstvo zahraničí. Jeden občan Polska utrpěl při sebevražedném atentátu zranění. Čeští občané mezi obětmi nejsou, oznámilo české ministerstvo zahraničí.
Desetitisíce lidí se v sobotu zúčastnily protivládního pochodu ve Varšavě, který „na obranu svobody“ uspořádaly hlavní polské opoziční strany. Jejich šéfové na shromáždění v centru metropole odsoudili praktiky konzervativní vlády, která podle nich porušuje principy demokracie a vede zemi na evropskou periferii.
Favorit francouzských prezidentských voleb Emmanuel Macron je skutečně názorový chameleon a eklektik. Politik, nad nímž evropský establishment jásá jako nad velmi proevropským, ze sebe dělá antiestablishmentového kandidáta.
Emmanuel Macron se už pasoval do pozice nekompromisního evropského vůdce a pokud bude zvolen za nového šéfa Elysejského paláce, hned chce zatočit s Polskem i Maďarskem. Plánuje tvrdě zakročit sankcemi proti těmto státům, které podle něj porušují pravidla Evropské unie, a vyčítá EU, že to ještě neudělala. Narážel tím například na polské reformy soudního systému a nová maďarská pravidla pro univerzity a neziskové organizace a na ostoj těchto zemí k migrační krizi.
„Když se všechno uklidnilo, zakopali jsme Židy vedle stodoly, což byla velmi nepříjemná práce, ale co naplat, někdo to udělat musel, zvlášť, když pan amtskomendant řekl: Upálit Židy jste dovedli, a kdo si myslíte, že je po vás uklidí.“
