Horní komora polského parlamentu, Senát, v noci z pátka na sobotu podle očekávání schválila bez úprav kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu, který prosazuje národně-konzervativní vláda. Senátoři tak nevzali v potaz nátlak Evropské komise ani protesty v ulicích polských měst. Aby norma, jež podle kritiků v Polsku i v zahraničí údajně ohrožuje nezávislost polské justice, vstoupila v platnost, musí ji ještě podepsat prezident Andrzej Duda.

V ulicích Varšavy davy skandovaly podle agentury AP na adresu senátorů vládního Práva a spravedlnosti (PiS): „Zrádci, zrádci, zrádci!“ Demonstranti dočasně zablokovali výjezd ze Senátu, aby zákonodárci za PiS nemohli odjet. K protestujícím vyšli podle webu deníku Gazeta Wyborcza opoziční senátoři a poděkovali jim za podporu. „Dělali jsme, co jsme mohli,“ řekli jim.

Zákon prošel poměrem hlasů 55 ku 23, dva senátoři vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), která jej prosazovala, Aleksander Bobko a Jaroslaw Obremski, se hlasování zdrželi. Podle této normy bude nově moci ministr spravedlnosti soudce nejvyššího soudu poslat do penze a sám obsadit jejich místa. Nejvyšší soud přitom v Polsku rozhoduje o platnosti voleb. Kritici změn proto poukazují na to, že pokud by volby neskončily ve prospěch PiS, mohl by je jím obsazený nejvyšší soud prohlásit za neplatné.

Vláda premiérky Beaty Szydlové veškeré výhrady vůči změnám v justici odmítá jako neopodstatněné. Reformy prý občanům PiS slibovalo před volbami, protože polské soudnictví se od pádu komunismu v roce 1989 nezměnilo. Soudci jsou údajně z velké části zkorumpovaní a nepodléhají demokratické kontrole.

Na pondělí je naplánovaná schůzka prezidenta Dudy s první předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou. Hlava státu by změny v justici mohla vetovat. Duda, který byl v minulosti členem PiS, nicméně jiné kontroverzní zákony prosazované touto stranou podepisoval.