Tag: architektura

Články k tagu

Butterfly Effect. David Černý o motýlech na Máji

ÚHEL POHLEDU: Který válečný stroj je nejkrásnějším symbolem boje za svobodu? Pro mě je již od dětství ikonou vítězství nad zlem letadlo Spitfire. I když jsem vyrůstal v umělecké rodině, spíš než obrazy jsem hltal Nebeské jezdce, jako malý kluk jsem trávil dny na letišti v Letňanech, prolézal kbelské letecké muzeum a stavěl modely spitfajrů - letadel, kvůli nimž jsem si přál stát se stíhacím pilotem. Nejelegantnější letoun v letecké historii, který elegantně sestřelil na smetiště dějin i samotného Hitlera.

Postavit a rozebrat

Titul nejlepší evropské stavby posledních dvou let míří do německého města na jihovýchodě spolkové země Dolní Sasko. Na první pohled jde o nenápadný pavilon místní technické univerzity, bližší prozkoumání však odhalí jeho rafinovanost, která naznačuje celkový vývoj stavební produkce blízké budoucnosti.

Nekonečný proces

Druhý největší klášterní komplex Evropy ve svých základech odráží vlivy přírodních katastrof, kterým město Catania na východě Sicílie od nepaměti vzdoruje. Ve velkolepém měřítku se tady potkává odkaz římského impéria, baroko i novodobé úpravy ze sedmdesátých let minulého století.

Kauza „jdi do pr...“ z Událostí komentářů má dohru. Zastupitel Wolf požadoval rezignaci, nyní posílá kytici

Vyostřená debata v nedávných Událostech komentářích České televize o instalaci motýlů skřížených se spifiry Davida Černého na obchodní dům Máj, má dohru. Po debatě Černého a kurátorky Galerie hlavního města Prahy Marie Foltýnové, se její aktéři posílali „do pr...“. Sice už mimo kamery, ale jejich hádku zaznamenaly mikrofony. Na sociálních sítích vyvolala debata ostré reakce především od politiků. Kurátorky se zastal například Miroslav Kalousek.

„Běžte do pr...“ Sochař Černý a kurátorka se pohádali v ČT. „To si úředník nemůže dovolit“

Spor ukončený nadávkami v živém vysílání České televize mezi sochařem Davidem Černým a kurátorkou umění ve veřejném prostoru Galerie hlavního města Prahy (GHMP) Marií Foltýnovou vyvolal reakce ať už na obranu umělce, či pražské úřednice. Předmětem hádky bylo dočasné umístění Černého instalace rozměrných pohyblivých plastik motýlů na pražský obchodní dům Máj. Černého se zastal pražský lidovecký zastupitel Jan Wolf,

Potřeba restartu

Bývala to výkladní skříň ekonomického úspěchu nejen Paříže, ale celé Francie. Největší obchodní čtvrť Evropy však poslední roky ztrácí krok s novými proměnami představ, jak má vypadat fungující město i pracovní prostředí. Nově představený projekt ukazuje, jak by se území La Défense mělo transformovat ve vůbec první „pouhlíkovou“ obchodní čtvrť planety. La Défense ztrácí půdu pod nohama. Obrovské problémy, s nimiž se v současnosti La Défense potýká, naplno odhalila pandemie koronaviru.

Panorama New Yorku se změní. Vyroste tam nový skleněný 62patrový mrakodrap

Starosta New Yorku Eric Adams zveřejnil tento týden detaily, podle kterých ve městě na adrese 350 Park Avenue vyroste nová kancelářská věž za několik miliard dolarů. Budova bude mít 62 pater a podle tiskové zprávy prostor pro více než 6 000 pracovních míst, informoval server CNN. Veřejnou halu v dolní části budovy budou rámovat bílé sloupy doplněné zelení, posezením a uměleckými expozicemi. Nad každou částí prosklené věže, v níž budou sídlit kanceláře Citadely a společnosti Citadel Securities, budou upravené terasy.

Dánsko zažívá „vlastní Notre-Dame.“ Požár zachvátil renesanční burzu Børsen v Kodani

Dánskou metropoli Kodaň postihla tragická událost, která se podobá pět let starému vyhoření pařížského chrámu Notre-Dame. Historickou renesanční budovy burzy Børsen, která patří k nejznámějším památkám Kodaně, v úterý zachvátil rozsáhlý požár. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se zřítila věž stavby. Zranění nejsou hlášeni a hasiči vynáší z budovy historicky cenné a umělecké předměty jako jsou obrazy, sochy či nábytek.

Co takhle šoupnout s Národním muzeem?

Stavba nové tramvajové trati v horní polovině Václavského náměstí začne letos 29. června a potrvá tři roky. To je nikoli aprílové, nýbrž včerejší sdělení ředitele dopravního podniku (DPP) Jana Šurovského. Tři roky se tedy budou na Václavském náměstí klást koleje. Ty tam střídavě posledních sto dvacet let vždy nějakou dobu byly, pak zase nebyly, potom vedly poněkud jinudy, pak zase zmizely, aby se potom zase přišlo na to, že by tam být mohly. Tak se o tom roky na magistrátě a příslušných místech spekulovalo, vedly se úvahy a vypracovávaly studie a plány, přijímalo se usnesení, vypisovaly se tendry a probíhalo výběrové řízení

Gentleman z ambasády

Jsou architektky a architekti, kteří po celý svůj tvůrčí život zůstávají věrní jednomu konkrétnímu slohu nebo stylu. Jejich dílo si udržuje určitou kompaktnost s jasně rozlišitelnými znaky. Někdy svůj přístup díky tomu dokážou dovést do dokonalosti, jindy dochází k pouhému opakování a pozdní návrhy už nemívají takovou sílu jako rané projekty. Jan Šrámek byl z jiného těsta; za svou profesní dráhu se nebál pracovat s řadou stylů od socialistického realismu přes bruselský styl až po brutalismus, hi-tech a postmodernu.

GALERIE: Proměna stanice metra Rajská zahrada. Po novém nádraží se otevřela i lávka

Lidé se na pražském Černém Mostě dostanou po nově otevřené lávce od stanice metra B Rajská zahrada ke stejnojmenné železniční zastávce. Propojení usnadní rovněž cestu obyvatelům Hutí, které od metra dělí vytížená Chlumecká ulice. Lávku dnes slavnostně otevřeli mimo jiné náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti), místostarostka Prahy 14 Soňa Tománková (NAŠE Čtrnáctka) nebo zástupci stavebníků a Správy železnic (SŽ). Část lávky z Hutí k železnici byla zprovozněna loni v prosinci, kdy začala fungovat nová železniční stanice

Na konci Revoluční ulice v Praze vyroste levitující dům. Navrhla ho studia z Paříže a Brna

Architektonickou soutěž na výstavbu domu na konci Revoluční ulice v centru Prahy vyhrálo pařížské Studio Muoto a PEER z Brna. Ve spolupráci přišla dvě studia s návrhem levitujícího domu s vlastní pasáží, která podle poroty zlepší možnosti společenského vyžití v místě. Investor bude před povolovacím procesem diskutovat se zástupci městské části a hlavního města, památkáři a obyvateli sousedního domu.

Prolínání

Při rozhodování o novém rodinném bydlení mnoho lidí nápad na rekonstrukci domu v historické zástavbě města rovnou zavrhne. Kromě jiných bývají důvody strach ze stísněnosti a nedostatku denního světla. Mladí architekti ze studia BYRÓ svou nejnovější realizací ale ukazují, že takové obavy mohou být zcela liché. Při procházce svažitou ulicí pár minut chůze od hlavního kutnohorského náměstí vám společnost dělá nižší zástavba řadových domů, které mají velmi rozmanitý charakter.

Motýle na fasádě, další infantilita v Praze

Když se objevila zpráva doplněná hezkou „vizualizací“, že fasádu rekonstruovaného obchodního domu Máj na pražské Národní třídě mají zdobit dva obří motýli, dokonce mají mávat křídly, mohl to člověk zprvu brát tak, že z nějaké redakce ulítl apríl, jenž se pomalu blíží. A takové redakci by jeden záviděl, že tam sedí docela vtipní redaktoři a že se jim to povedlo, jenom tedy o čtrnáct dní dřív.

V tichosti

Výběr letošního laureáta nejvyššího ocenění pro jednotlivce za architekturu stvrdilo vedoucí postavení Japonska v rámci této profese – žádná jiná země totiž nemá na kontě tolik držitelů a držitelek Pritzkerovy ceny. O Rikenu Jamamotovi (78) přitom až doteď věděl jen opravdu málokdo.

Laskavý mašinista

Prý byla náhoda, že se mladý Karel Hubáček přihlásil ke studiu architektury. Po návratu z Německa, kde byl za druhé světové války jako devatenáctiletý totálně nasazen na otrockou práci ve fabrice, se jednoho dne procházel rodnou Prahou, když si všiml výzvy ČVUT. Nevěděl tehdy, co se sebou, tak se rozhodl architekturu vyzkoušet. Málokdo si v české architektuře poválečné éry vybudoval tak výsadní postavení jako právě Karel Hubáček. Legendou se stal díky návrhu hotelu s vysílačem na Ještědu

Perly z periferie

Vůbec poprvé v historii nejprestižnější evropské ceny za architekturu se do finálové pětice projektů probojovala také stavba z České republiky. Spolu s ostatními má demonstrovat různé způsoby, jak může architektura tmelit a rozvíjet komunity v místech, která dlouho stála stranou pozornosti.

Veteráni ve sklárně

Italské supersporty i československé legendy se od loňska ukrývají v budově bývalé sklárny v jednom jizerskohorském městečku. Díky investici místního podnikatele se chátrající objekt podařilo proměnit v majestátní soukromou „garáž“ veteránů otevřenou veřejnosti. Při cestě Jabloncem nad Nisou směrem na Harrachov se přímo u silnice rozprostírá rozhlehlá fabrika z přelomu devatenáctého a dvacátého století, ve které původně bratři Breitové vyráběli skleněné korálky a další výrobky. Z leteckého pohledu je nápadná členitost její střešní krajiny značící to, jak se budova postupně rozvíjela podle aktuálních potřeb výroby.

Praha podpořila novostavbu vedle hotelu InterContinental. Skleněná kostka však sklízí kritiku

Praha plánuje podepsat memorandum s majiteli hotelu Intercontinental, ve kterém souhlasí s plány rozvoje okolí hotelu včetně upravené novostavby na náměstí Miloše Formana. Dohodu v pondělí schválili radní města. Majitelé se o schválení projektu pokoušeli i v minulosti, tehdy se proti novostavbě postavila Praha 1, magistrát a místní aktivisté a po rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) projekt nezískal územní rozhodnutí. Někteří místní obyvatelé záměr kritizují i nyní.

Podchycení trendů

Už jsme si zvykli, že velké obchodní domy se sklady vypadají zpravidla jako rozměrné oplechované krabice stojící u rušných výpadovek. Je to efektivní situace jak pro prodávající, kteří mají k dispozici velké pozemky, tak pro nakupující, kteří k nim snadno zajedou vlastním automobilem, bez problémů zaparkují a odvezou si i rozměrnější zboží. Tak fungují i prodejny IKEA. Švédský výrobce nábytku si nicméně svou vůbec první experimentální prodejnou v centru velkoměsta osahává nové modely provozu, které reagují na radikálně nové chování zákazníků.

Nezvyklá souhra

Ještě předtím, než si po vstupu stihnete odložit zimní bundu, pocítíte teplo sálající z velkých kachlových kamen s lavicemi. Objednáte si kávu a domácí koláček nebo třeba polévku a pivo a jdete se posadit do vedlejší místnosti k jednomu ze stolků mezi regály plné knih. Vítejte v Löwitově mlýně, památkově chráněné stavbě v pražské Libni, která se díky odhodlání spolku nadšenců proměnila ve výjimečné místo nejen sousedského setkávání.

Prolínání

Podle průzkumů je ideálním místem pro život většiny Čechů a Češek zrekonstruované venkovské stavení, které upomíná na životy našich předků, současně však nabízí veškerý komfort dnešního bydlení. Typicky jde o staré hospodářství s obytným domem a stodolou, které nabízí řadu možností budoucího využití, jak u nás ukazuje nespočet výborných realizací zejména posledních dvou dekád (mnohé z nich prezentuje loni vydaná kniha 66 domů).

Rekordní hybrid

Na jednom z berlínských brownfieldů vyrostla na první pohled vcelku fádní administrativní budova, která však svým zpracováním předznamenává nejeden z nastupujících trendů globálního stavitelství. Mírou užití dřeva jde o jednu z vůbec největších budov svého druhu v Evropě. Dřevostavby jsou dnes jedním z těch nejdiskutovanějších oborových témat – u nás i ve světě. Nahrává mu především globální snaha o větší udržitelnost, snižování uhlíkové stopy, ale také mnohé praktické výhody.

Snění o perestrojce

Nedávno byla po roční uzávěře opět zprovozněna stanice pražského metra Jiřího z Poděbrad a na sociálních sítích bylo v určitých kruzích možné získat dojem, že jde o nejvýznamnější pražskou architektonickou realizaci posledních let. Ten obdiv byl snad autentičtější než v době, kdy se metro, notně oslavované oficiální propagandou, otvíralo. Přitom pokud jde o to, co je vidět, nešlo o nic víc než o pouhou údržbu původního stavu. Což by snad mělo být normální. Nadšení však bylo větší než u nějaké rekonstrukce starší stavby, na niž si lze vzpomenout. Je opravdu hlavolam, co je na stanicích pražského metra tak úchvatného.

Procházky, výhledy, koncerty. Budova filharmonie v Praze má být centrem života

Dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG) v únoru předá architektonickou studii Vltavské filharmonie, na jejímž základě by měly začít projektové práce pro povolení stavby. Ty by měly během tří let vyústit v její zahájení. Studie rozvíjí soutěžní návrh, se kterým studio BIG zvítězilo před rokem a půl v mezinárodní soutěži. S aktuálním stavem studie na tiskové konferenci v Praze s tím novináře seznámil zakladatel a kreativní ředitel studia BIG Bjarke Ingels.

Radostná velkolepost

„Nevím, jak to bude vypadat, nevím, kdy to bude hotové, a nevím, kolik to bude stát.“ Po takových slovech by většina lidí architekta rychle vyprovodila ze dveří, ne ale francouzský továrník, díky jehož trpělivosti vznikla ta vůbec nejvelkolepější z moderních vil na Azurovém pobřeží.

O jednom odsouzeném domě ve městě v pohraničí

Když někteří architekti mluví o „památkářské diktatuře“, která nedovoluje našim městům svobodný rozvoj, pomyslím vždy na své Kraslice. Své, protože jsem tam několik důležitých let žil, takže to krušnohorské město znám, myslím, docela dobře. Během třiceti let „svobodného rozvoje“ se totiž Kraslice téměř ztrácejí před očima. Z kdysi kompaktního středu města s náměstím s budovami z přelomu 19. a 20. století se postupně vykrajoval dům za domem. Centrum nyní připomíná ústa po razantním dentistickém zákroku.

V oblacích dýmu

Tam, kde se ještě před pár dekádami vyráběly miliony cigaret a tuny dýmkového tabáku, se dnes kouří z hlav studentům i profesionálům z uměleckých a technologických oborů. Průmyslový areál mimořádné architektonické hodnoty v rakouském Linci prošel v posledních letech inspirující přestavbou na kreativně technologické centrum nadregionálního významu. Peter Behrens (1868–1940) měl vliv na utváření radikálně nového pojetí architektury začátku dvacátého století jako málokdo.

Mušle a sklobeton

Na začátku minulého století se v provinčním východočeském městečku potkal ambiciózní investor a talentovaným architektem a zkušeným stavbařem, což dalo vzniknout dílu významem přesahujícímu hranice rakouské monarchie. Dodnes vás po vstupu dovnitř doslova srazí na kolena. Uplynulý rok v české architektuře patřil Josefu Gočárovi. Respektive jeho pozapomenutým stavbám, kterým se podařilo navrátit nový život a dát jim staronovou podobu.