Když Caspar Schols, dánský fyzik a nově i designér, dostal od své matky příležitost navrhnout pro ni zahradní domek, netušil, že se tím otočí celý jeho profesní život o sto osmdesát stupňů a ze svého oboru vstoupí na pole architektury. S modulární chatou slavil takový úspěch, že se rozhodl nabízet ji jako typizovaný domek, který si na pozemku postavíte jako stavebnici.

Náročná matka

Místo, kde může psát knihy, hostit až třicet lidí, hrát si se svými vnoučaty, relaxovat v přírodě pár metrů od svého domu, přitom však s pocitem úplného odtržení od starostí všedního dne. Místo, kde může také v klidu meditovat a usínat s výhledem na hvězdnou oblohu. To byla zhruba představa matky Caspara Scholse o zahradním domku, který si chtěla roku 2016 pořídit. Když se s tím vystudovanému fyzikovi svěřila, namísto pomoci s výběrem vhodné typizované stavby jí nabídl, že právě takový dům sám navrhne a postaví.

Musel se přitom vejít do rozpočtu dvaceti tisíc eur a stavebního předpisu o maximální zastavěné ploše 25 m². Scholsovi zabrala příprava „stavebnice“ v matčině garáži čtyři měsíce, s pomocí rodiny a přátel ji následně složil během dvou týdnů a následně pracoval další dva měsíce na kompletním dokončení. Po mediálním představení výsledku své práce se zdvihla nebývalá vlna zájmu, která ho přivedla na myšlenku koncept dále propracovat a nabízet jako vlastní typizovanou stavbu, kterou lze postavit prakticky kdekoli.

Schols se trefil do doby, kdy celý západní svět už šílel po transportovatelných objektech v přírodě, které navzdory svým skromným rozměrům nabízejí maximální komfort v obklopení trendy designu. Fenomén glampingu (z anglického „glamorous camping“, tedy luxusního kempování) se začal prudce rozšiřovat zhruba před patnácti lety, stal se miláčkem sociálních sítí a vrcholu dosáhl během pandemie covidu, kdy lidé hledali úprk před lockdowny do přírody. V obrovské konkurenci ostatních „tiny houses“, jak se těmto malým objektům říká, uspěl díky inovativnímu pojetí svého návrhu. Ten mohl dál propracovat na základě stipendia na prestižní londýnské škole architektury AA, které získal v rámci jednoho z mnoha ocenění prvotní realizace chaty ANNA.

Za pět dní hotovo

Byly to právě v mnoha ohledech protichůdné požadavky jeho matky, které Caspara Scholse přivedly k myšlence navrhnout objekt, který lze snadno přizpůsobovat momentálním potřebám majitelů. V zimních měsících vytvořit uzavřený prostor s krbem pro navození útulné atmosféry, v teplých dnech zas možnost chatu propojit s okolím, rozšířit terasu nebo obytný prostor. Vyvinul proto systém posuvných „skořepin“ – vnitřní z dvojitého skla, vnější ze dřeva se zateplením sloužícím jako zimní kabát. Tyto skořepiny lze roztahovat podobně jako závěsy, a definovat si tak prostor přesně podle nálady nebo počasí. Aby vše perfektně fungovalo, strávil Schols s dalšími odborníky měsíce při vymýšlení patentovaných hliníkových kolejnic s větrnými labyrinty, aby bylo zajištěno, že nedojde k jejich přílišnému rozpínání vlivem změn teplot, a současně aby dovnitř nezatékalo. Důležitou roli také u chaty ANNA hraje modifikované dřevo accoya, které se vyznačuje velkou trvanlivostí.

V současnosti lze zakoupit hned několik modelů této chaty, přičemž ji lze díky snadno odstranitelným základům postavit prakticky kdekoli, kde to stavební úřad umožňuje. Konstrukce je opět pojata jako vcelku jednoduchá stavebnice, kterou lze údajně sestavit ve třech lidech za pět dní. Do budoucna by však Schols rád viděl, aby bylo možné jednotlivé dílce vyrobit lokálně pomocí digitálního souboru na CNC frézách a 3D tiskárnách. Na vlastní kůži si mohou zájemci tuto chatu vyzkoušet na jihu Nizozemska, kde podnikavý fyzik-architekt dal umístit pět svých kabin pro rekreační pronájmy.