V okrajové části Osla vyrostla stavba pozoruhodná progresivním konceptem ekologické šetrnosti. Na první pohled velmi nenápadná kancelářská budova je takřka výhradně ze dřeva, a to i včetně hřebů a technických spojů. Stavba je navíc navržena tak, aby ji bylo možné po jejím dožití celou rozebrat a materiál z ní znovu použít nebo šetrně zlikvidovat.

Změna sektoru

„Získání tohoto ocenění díky našim rozebíratelným dřevostavbám je důkazem toho, že stavebnictví prochází razantní proměnou,“ prohlásil kreativní ředitel norské společnosti Oslotre Jørgen Tycho poté, co odborná porota cen Architizer A+Awards vyhlásila kancelářskou budovu HasleTre nejudržitelnější komerční stavbou roku 2024. „Směřujeme k udržitelnější a cirkulární architektuře založené na biologických materiálech. O to Oslotre usiluje již téměř 15 let.“

Tato široce rozkročená architektonická kancelář se věnuje nejen návrhům samým, ale také inženýringu a výstavbě. Díky tomu si vytvořila mimořádné know-how toho, co vše je možné s dnešními technologiemi dokázat v otázce ekologicky šetrných budov. Její praxe je ukázkou toho, že ty nejprogresivnější projekty nepůsobí zrovna dvakrát futuristicky, ale naopak poměrně všedně.

Ze dřeva se stavělo odjakživa a právě ve skandinávských zemích mají dřevostavby velmi silnou tradici. Až zhruba v posledních dvou dekádách však nové způsoby zpracovávání tohoto jediného obnovitelného stavebního materiálu umožnily realizovat zcela nový typ konstrukcí. Jde především o tzv. CLT panely, které jsou zhotoveny z křížem lepených vrstev dřeva, což jim zajišťuje mimořádnou stálost i požární odolnost. Klíčovou vlastností takových dřevěných konstrukcí je fakt, že v případě požáru jejich povrch rychle zuhelnatí a pod ním se již drží relativně stálá teplota zabraňující náhlým kolizím.

Risk, zisk

Zásadní aspekt projektu kancelářské budovy HasleTre v městské čtvrti Hasle je její variabilita. Architekti návrh vypracovali v prostorové mřížce nosných konstrukcí 5 x 5 m, jednotlivé moduly lze od sebe příčkami snadno oddělit i propojovat je do větších celků podle měnících se potřeb uživatelů. Využity byly výhradně standardizované konstrukční prvky v obvyklých formátech, aby se nemusely dál výrazně upravovat, a eliminoval se tak odpad při výrobě.

Celá stavba, která aktuálně slouží jako sídlo humanitární organizace Save the Children, je postavena výhradně z dřevěných prvků a materiálů – od konstrukce přes příčky až po izolaci. A protože cílem autorů návrhu bylo vyhnout se využívání oceli v maximální možné míře, pro spojování konstrukčních prvků využili dokonce i bukové hřeby a další dřevěné spoje známé z historických stavení. Také vybavení kanceláří je zhotoveno primárně ze dřeva nebo jiných biologicky rozložitelných materiálů. Interiéry budovy působí velmi útulně oproti standardním administrativním prostorům. Důvodem pro maximální přiznání dřeva v interiéru bylo také to, že uplatnění dřeva uvnitř staveb má velmi příznivý vliv na psychiku člověka.

Díky všem těmto rozhodnutím bylo dosaženo úctyhodných bilancí. Konzultační společnost Multiconsult spočítala, že došlo k úspoře šedesáti procent emisí skleníkových plynů v porovnání s běžným standardem kancelářských budov. Užití oceli coby energeticky velmi náročného materiálu bylo v tomto případě sníženo o osmdesát procent.

Co nicméně tento progresivní projekt umožnilo uskutečnit, bylo už samo zadání investora, norské developerské společnosti Höegh Eiendom, která se soustřeďuje na udržitelné komerční a rezidenční stavby. Developer totiž od začátku požadoval zelenou budovu, kterou bude možné v případě potřeby rozmontovat a recyklovat. Překážkou dosažení nových řešení ve stavebnictví a realitním byznysu obecně je totiž často právě nedůvěra investorů k neozkoušeným věcem z obav o vícenáklady. O to důležitější takové pilotní projekty jsou – není potřeba je kopírovat, ale inspirovat se možnými přístupy při hledání skutečně udržitelných postupů.