I když se na první pohled může zdát, že v období krize rostou mzdy i některým zaměstnancům platy, tak opak je pravdou. Češi v drtivé většině o peníze reálně přicházejí. Může za to vysoká inflace, která překonává i růst mezd. Poslední čísla Českého statistického úřadu totiž ukazují, že ačkoliv průměrná mzda narostla, tak pracovníci reálně o své peníze přišli.
Potraviny jsou čím dál tím dražší. Ale lidé si možná nevšimli, že se také zmenšují. Pokud potravinářská firma uvede na trh například menší skleničku džemu, může si účtovat vyšší jednotkovou cenu, a přitom se opticky vyhnout „zdražení“, které by snížilo prodej. Není to nová taktika, napsal zpravodajský server Bloomberg, ale inflační zmenšování je nyní opět v módě, protože průmysl se potýká s prudkým růstem nákladů na vše od pšenice přes rostlinné oleje po energii.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na dlouhou opotřebovací válku na Ukrajině a bude se snažit využít ekonomické zbraně, jako je blokáda vývozu ukrajinského obilí, aby oslabil podporu Kyjeva ze strany západních zemí, píše deník Washington Post s odvoláním na příslušníky ruské ekonomické elity. Putin se chytá váhavosti některých evropských států coby důkazů, že dlouho nemůžou tlak na Rusko udržet,
Americká automobilka Tesla zastavuje v celém světě nábor nových zaměstnanců a deset procent těch současných bude muset propustit. To by znamenalo kolem 11.000 lidí. V interním e-mailu to podle agentury Reuters uvedl šéf automobilky Elon Musk. Dodal také, že ekonomiku podle něj čekají těžké časy. Musk v e-mailu manažerům automobilky napsal, že má teď z ekonomiky "super špatný pocit". Tesla se zaměřuje na výrobu elektromobilů a výrazně se angažuje například i v dobývání vesmíru.
S obdivem sleduji, kolik je v naší zemi najednou expertů na téma inflace. Když jsem s tímto tématem v šedesátých letech začínal, byl jsem prakticky jediný, kdo o inflaci rozsáhleji psal. Ve své disertaci jsem měl kapitoly č. 3 „Inflace poptávková“ a č. 4. „Nabídková (neboli nákladová) inflace“. Část debaty se sice trochu posunula, ale podstata argumentace zůstává naprosto stejná.
Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních dnech chlubí, jak se země vyrovnává se západními sankcemi a zlehčuje jejich dopad na ruskou ekonomiku. Zatímco odhady ruských, ale i některých evropských institucí počítají s propadem ruské ekonomiky o osm až deset procent, objevují se i odhady výrazně dramatičtější, které by pro Rusko znamenaly tvrdý propad.
Energetická krize s prudkým vzestupem cen, která zasahuje Evropu, vrací do hry otázku, jak velkou roli má ve výrobě a prodeji elektřiny hrát stát. Ještě před ní ale stojí zásadnější otázka. Čím je dnes obchod s elektřinou? Je to normální, silně konkurenční trh, do něhož má stát zasahovat jen minimálně? Nebo je elektřina strategickou komoditou, fakticky veřejnou službou, které má výrazně bezpečnostní dimenzi a musí být státem regulována?
Spojené státy Rusku znemožnily další způsob, jak splácet závazky z mezinárodních dluhopisů, což by mohlo zemi přiblížit k platební neschopnosti. Americké ministerstvo financí oznámilo, že ukončí výjimku, která umožňovala americkým držitelům ruských dluhopisů přijímat platby. Moskva tvrdí, že bude platit v rublech, což by podle expertů technicky může znamenat bankrot. Rusko, které má jinak na splácení dluhů dostatek financí, už dalo najevo, že plánuje zpochybnit jakékoliv vyhlášení platební neschopnosti.
Minulý týden vyvolal v Londýně pozdvižení guvernér Bank of England Andrew Bailey. Před poslanci rozpočtového výboru parlamentu prohlásil, že tváří v tvář sílící inflaci se cítí „helpless“, bezmocný, jak zdražování zabránit. Rostoucí ceny potravin označil za „apokalyptické“. „Je to víc než nepříjemné. Odhadovat inflaci 10 procent a pak říct: z 80 procent s tím nemůžeme nic dělat. Je to extrémně obtížná pozice,“ prohlásil Bailey.
Prezident Miloš Zeman má přesně měsíc na jmenování tří nových členů bankovní rady. V červnu skončí mandát guvernérovi Jiřímu Rusnokovi, viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a radnímu Vojtěchu Bendovi. Poté, co si hlava státu za nového guvernéra vybrala Aleše Michla, který poslal českou korunu do pádu, z něhož ji musela tahat intervence centrální banky, všichni s velkým napětím očekávají tři nová jména. Jde především o to, jestli to budou lidé se stejným názorem, jako má nový guvernér.
Meziročně inflace v dubnu stoupla o 14,2 procenta, i meziměsíční číslo – 1,2 procenta – je vysoké. Boj s inflací už jsme prohráli, oznámil v reakci na tato čísla ČSÚ minulý týden hlavní ekonomický poradce českého premiéra Štěpán Křeček. Na jak dlouho, kdo nebo spíš co za tu vysokou inflaci může – a především co se vládě nabízí za možnosti proti vysoké inflaci teď dělat, přišli do Salonu Echa vedle Křečka diskutovat jeho kolegyně z vládního poradního týmu Helena Horská, nezávislý ekonom Karel Kříž a konečně Milan Smutný, dlouhá léta mluvčí Škody Mladá Boleslav, dnes v think-tanku Realistická energetika a ekologie.
Poprvé od ekonomické recese v roce 1997 snižuje ratingová agentura Fitch výhled ratingu České republiky z neutrálního na negativní. Hlavními důvody jsou nebezpečí ekonomické recese a vysoká inflace. To by se mohlo promítnout do zhoršení fiskální situace a snížené pravděpodobnosti, že stát bude schopen řádně splácet půjčky. Má republika problém? Proč vidíme takový rozdíl v přístupu ČNB oproti důležitým centrálním bankám a co to může pro nás a ostatní znamenat? Většina naší inflace je zahraniční provenience a tato inflace se nesníží, dokud tyto zahraniční vlivy nepominou.
Pro centrální banku je důvěryhodnost, nezávislost a dobrá pověst vším. Když ji nemá, nemůže plnit svou roli. Když se v pátek 6. května ve 13.01 objevila na serveru Seznam Zprávy informace, že se prezident ČR chystá jmenovat novým guvernérem ČNB Aleše Michla, koruna zahájila prudký pád. Do středy, kdy prezident Michla do funkce skutečně uvedl, se propadla z kurzu 24,49 za euro až na 25,44. Ve čtvrtek se sešla na mimořádném měnovém zasedání bankovní rada a rozhodla, že začne intervenovat na podporu měny.
Trojmoří je projektem hospodářské, infrastrukturní a energetické spolupráce dvanácti členských zemí EU: Bulharska, Česka, Estonska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Od jeho vzniku z iniciativy Polska a Chorvatska je také projektem transatlantické spolupráce. Klade si za cíl posílit dopravní, energetickou a digitální infrastrukturu spojující náš region na ose sever – jih.
Poprvé od roku 1997 dostává Česká republika varování, že se hospodaření státu dostává na šikmou plochu. Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled ratingu země ze stabilního na negativní. Výrazně to zvyšuje riziko, že v době už tak dost těžké se nejen státu, ale i firmám zvýší cena, za kterou jsou si v zahraničí schopné půjčit peníze.
Růst spotřebitelských cen nadále bortí veškerá očekávání. V dubnu inflace zrychlila na 14,2 procenta, s čímž nepočítala ani Česká národní banka. Právě centrální banku čeká změna na pozici guvernéra, kam má nakročeno Aleš Michl, který je současným členem bankovní rady. Ten zastává názor, že inflace je dovezená a zvyšování základních úrokových sazeb nepomáhá.
Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o 29 procent na 76 miliard a provozní zisk před odpisy (EBITDA) o 119 procent na 43,7 miliardy. ČEZ to v úterý oznámil v tiskové zprávě. Důvodem růstu je podle ČEZ mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích.
Česká republika zažívá třetí nejrychlejší zdražování ze všech zemí Evropské unie. Významnou roli v tom hrají ceny elektřiny. Do těch na rozdíl od plynu nebo ropy může stát zasáhnout, protože si dostatek elektřiny vyrábíme doma a nemusíme ji dovážet. Ministr financí Zbyněk Stanjura popisuje, jak by chtěl stát prudký růst cen elektřiny zkrotit fixováním ceny. Vysvětluje také, kdo dosáhne na levnější elektřinu, kterou státu aktuálně nabízí miliardář Pavel Tykač se svou firmou Sev.en.
Ale nalijme si čistého vína, propad ratingu Česku hrozí i proto, že nynější vláda se nezdráhá v některých zásadních věcech navazovat na Babišovu éru, skoro by se dalo říci, že se jí inspiruje. Vláda se tedy musí probrat. Může tisíckrát naříkat „tobabiš“, ale zodpovědnost je teď jen a jen na ní. Zhoršení ratingu agentury Fitch znamená, že by při dané výši dluhu musela o dost více platit na úrocích
Investoři již dávno nehledí jen na skvělý byznysplán, důležité je, aby firma dosahovala zisku eticky, říká Kateřina Bohuslavová. Ta ve společnosti ČEZ řídí útvar ESG Skupiny ČEZ a dohlíží na plnění ambiciózních cílů v ochraně životního prostředí, sociálních vztazích a transparentním řízení. V rozhovoru také vysvětluje, co vše se skrývá pod nefinančním reportingem a proč je nutné chápat ESG ne jako trend, ale jako nový přístup k podnikání.
Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z největších výzev dnešní doby. Výzvou jak pro domácnosti a podniky, které dusí několikanásobně vyšší zálohy, tak pro vlády, které zatím spíš tápou v tom, zda a jak proti zdražování zakročit. Skončila léta nirvány, jak období levných energií mezi lety 2015 a 2020 příhodně nazývá odborník na energetiku a investor Michal Šnobr. Ani před vypuknutím války na Ukrajině předpovědi nevěstily rychlý pokles cen plynu a elektřiny, uklidnění na trhu se však v kratším časovém horizontu očekávalo.
Česku poprvé od roku 1998 hrozí zhoršení ratingu a citelné prodražení dluhu. Jedna ze tří světově významných ratingových agentur, americká Fitch Ratings, vydala své nejnovější hodnocení, ve kterém reviduje výhled České republiky na negativní.
Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí. Zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Shodli se na tom experti, které oslovila ČTK. Bankovní rada ČNB ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Tak vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Čtvrteční krok ČNB byl šestým nadstandardním zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Moje návštěva v Kyjevě nebyla ze strany tamní vlády žádoucí, uvědomuje si německý prezident Frank-Walter Steinemeier. Podle něj selhaly snahy o vybudování společného evropského domova, jak o něm hovořil Michail Gorbačov. Uznal zároveň, že jeho politická podpora stavby plynovodu Nord Stream 2 byla chybná, prý se jednalo o jeho špatný úsudek. Steinmeier přitom není jediným německým významným politikem, který se nechal Putinem obehrát, píše server Politico.
Premiér Petr Fiala (ODS) chce při čtvrteční návštěvě Berlína s kancléřem Olafem Scholzem hovořit o možnosti využití německých terminálů na zkapalněný zemní plyn pro zásoby, které by byly k dispozici Česku. Novinářům před odletem do Německa řekl, že energetika bude v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině klíčovým tématem schůzky. Se Scholzem plánuje jednat například o zvýšení kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod) z italského Terstu.
Spor mezi koalicí a opozicí o způsob zmírnění dopadů zdražení energií na obyvatele a firmy by mohlo podle místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka (ANO) vyřešit odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Řekl to v debatě o návrhu programu čtvrteční mimořádné schůze dolní komory ke čtveřici předloh opozičního hnutí ANO na plošnou pomoc kvůli růstu cen plynu, elektřiny a pohonných hmot. Vládní koalice s plošnou pomocí nesouhlasí, dává přednost adresné.
Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 100,1 miliardy korun z březnových 59,1 miliardy korun. Loni ke konci dubna rozpočet vykázal schodek 192 miliard korun, což byl nejhorší dubnový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně stouply o 37,5 miliardy na 479,3 miliardy korun.
Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. S odvoláním na údaje finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA to ve čtvrtek napsal ruský list Kommersant. Rusko vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil.
Kunovického výrobce civilních dopravních letounů Aircraft Industries kupuje od ruského majitele skupina Omnipol. Českého vlastníka bude mít někdejší Let Kunovice po 14 letech. Cenu firmy neuvedly. Podnik z Kunovic na Uherskohradišťsku zaměstnává téměř 1000 lidí. Vyrábí civilní letouny L 410 a L 410 NG.
Pokračujeme v rozhovorech s českými průmyslníky, lidmi, kteří prudký růst cen a především cen energií pociťují jako první. Vlastník Madety Milan Teplý (73) odepisoval investice už po první ukrajinské válce, tedy po Majdanu, záboru Krymu a bojích ve dvou separatistických republikách na východě Ukrajiny v roce 2014. Evropská unie tehdy na Rusko uvalila různé sankce a embarga na dovoz zboží, Rusko odpovědělo embargem na evropské potraviny.
