Před víc než rokem tragicky zesnulý nejbohatší Čech Petr Kellner si velmi vážil soukromí a nechtěl veřejnou pozornost. Své experty na komunikaci si neplatil tak jako většina jiných za to, aby ho dostali do médií v obraze pro něj lichotivém a žádaném. Platil je naopak za to, aby se postarali, že v médiích nebude. Právě takové ambice by měla mít centrální banka. Aby se o ní ve veřejném prostoru mluvilo co nejméně. Platí totiž pravidlo, že když se o ní mluvit nemusí, banka plní dobře svoji roli péče o stabilní ceny. A nikoho přirozeně nezajímá. Je to jako se špičkovým motorem v autě nebo kvalitní pojistkou domácnosti. Ten komfort a luxus, který přinášejí, je, že o nich nevíte a nemusíte se o ně starat. Že plní svoji roli a funkci.

Pro centrální banku je důvěryhodnost, nezávislost a dobrá pověst vším. Když ji nemá, nemůže plnit svou roli. Když se v pátek 6. května ve 13.01 objevila na serveru Seznam Zprávy informace, že se prezident České republiky chystá jmenovat novým guvernérem České národní banky Aleše Michla, koruna zahájila prudký pád. Do středy, kdy prezident Aleše Michla do funkce skutečně uvedl, se propadla z kurzu 24,49 za euro až na 25,44. Ve čtvrtek se sešla na mimořádném měnovém zasedání bankovní rada a rozhodla, že začne intervenovat na podporu měny. Prodávat eura, nakupovat koruny a tím českou měnu posilovat. Česká národní banka se pustila do intervence proti svému vlastnímu guvernérovi. Přesněji řečeno proti obavám trhu z něho.

Michla probudila inflace

Čeho se investoři tak poděsili, že zahájili velký výprodej korun? Aleš Michl pro ně není žádný nováček a neznámá tvář. V bankovní radě sedí už od roku 2018. Před nástupem tam patřil k výrazným českým popekonomům, snažícím se interpretovat ekonomii širokým vrstvám srozumitelnou a zábavnou formou. Přepisoval ji dokonce do komiksu. V roce 2014 vydal první český popekonomický komiks MICHLig – inteligentní průvodce ekonomikou. Prezident Miloš Zeman se netajil, že je fanouškem michlovského výkladu ekonomie. Na fotografiích ze střešovické Ústřední vojenské nemocnice, kde loni na podzim pobýval, byla v místnosti, v níž přijímal návštěvy, na polici právě jedna z Michlových knih. Před nástupem do centrální banky si Aleš Michl střihl ještě pozici poradce ministra financí Andreje Babiše. V ní mimo jiné produkoval videorozhovory s titulem Babišova kavárna, kde svého šéfa v roli moderátora pravidelně pro videa na Facebook zpovídal. Byla to jistá parodie na odpor „pražské kavárny“ proti Andreji Babišovi. A předchůdce pozdějších Babišových videí Čau lidi.

V centrální bance už k sobě Aleš Michl pozornost nepoutal. Patřil spíš k mediálně zdrženlivým členům bankovní rady. Rozhodně nebyl žádným intelektuálním lídrem. Ani mužem, který by si vzal za své nějaké téma, na jehož aktuálnost by ve veřejném prostoru systematicky upozorňoval. Jako to třeba dělal v předchozí bankovní radě viceguvernér Mojmír Hampl od roku 2016 se „zelenými financemi“, které se staly páteří o tři roky později schváleného Green New Dealu.

Aleš Michl byl zdrženlivý, tuctový centrální bankéř. Ve veřejném vystupování spíš nejistý než suverén. Nebyl tím, kdo by měl potenciál rozhoupat korunu a vyděsit investory. Platilo to až do chvíle, než v létě 2021 začala růst inflace. Do té doby velmi korektní a zdrženlivý guvernér Jiří Rusnok začal opakovaně kritizovat Babišovu vládu za to, že na dluh pod rouškou covidu rozhazuje peníze a zakládá na inflaci. Banka začala konat a zvedat úrokové sazby. Andrej Babiš i jeho tehdejší ministryně financí Alena Schillerová křičeli, že je to přímý útok na hospodářský růst. Že centrální banka firmám zbytečně zdražuje úvěry a lidem hypotéky. Že s tím stejně nedokáže nic udělat, protože inflace je dovozená přes drahé energie, suroviny a další zboží, zdražující po covidem přetrhaném světovém obchodě. U Andreje Babiše to nepřekvapovalo. Jeho Agrofert má úvěry za 45 miliard korun. Každá desetina procenta při takové sumě fatálně zvyšuje splátky. Zvlášť ve chvíli, kdy nový kabinet Petra Fialy zároveň Babiše odřezává od dotací.

Otázka, kdo a co žene ceny vzhůru, se stala klíčovou. A rozdělila bankovní radu v poměru 5 : 2. Většinu měl tábor v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem, který je přesvědčen, že inflace zdaleka není jen z dovozu, ale výrazně k ní přispívá i zvýšená poptávka doma. Vyvolaná tím, že Andrej Babiš masivně zvedal důchody, platy státních zaměstnanců, sociální dávky. Když kvůli zaseklému světovému obchodu během covidu zároveň bylo méně zboží, měli jsme zaděláno na velké zdražování: příliš mnoho peněz honilo příliš málo zboží. Ceny nemohly nejít vzhůru. Když se postupem času zároveň vědomí zdražování zabydlelo v hlavách lidí, čemuž se v ekonomii říká inflační očekávání, začala se spirála růstu cen rychle roztáčet. Když si lidé myslí, že ceny porostou, jdou si nakoupit co nejdřív. V obavě, že v budoucnu bude dráž. Tento názor sdílela většina centrálních bankéřů a začala zvedat sazby, aby poptávku dražšími penězi zmírnila.

Rezignace na mandát

Aleš Michl se spolu s dalším radním Oldřichem Dědkem ocitl v menšině. Tehdy poprvé začal výrazně vystupovat a tvrdit, že inflace je výhradně z dovozu a zvyšování sazeb je škodlivé. Říkal totéž, co Andrej Babiš a Alena Schillerová. A tak trhy zpozorněly. Sledovaly motivaci a argumenty radního, o kterém se přinejmenším do chvíle, než v říjnu Andrej Babiš prohrál volby, spekulovalo jako o jednom z adeptů na příštího guvernéra. A zatímco u Oldřicha Dědka, který byl vždy buď akademikem, bankéřem, nebo úředníkem a nikdy se nemíchal do politiky, ekonomové nepochybovali, že jde čistě o odborný názor, který navíc Dědek v odborných kruzích dost přesvědčivě vysvětloval, u Aleše Michla byly pochybnosti velké. Šly až na podstatu jeho nezávislosti jako centrálního bankéře.

Když se pak v kuloárech začaly objevovat spekulace, že Miloš Zeman nechce, aby příští guvernér zvedal sazby, pochybnosti ještě vzrostly. Prezident republiky pak přímo při jmenovací ceremonii na Hradě řekl, že zvyšování úroků nechce, investoři se vyděsili, že se rozjede nekontrolovaná inflace. A začali se zbavovat koruny. Obchodníky nevyděsilo to, že Aleš Michl kdysi sloužil Andreji Babišovi. Vyděsili se z toho, že Aleš Michl fakticky rezignoval na mandát centrální banky, jímž je udržování cenové stability. Na Hradě při jmenování sám řekl, že počítá s vysokou inflací pro příští dva roky.

Dnes je zpětně těžké odhadovat, kam až by koruna padla, kdyby centrální banka nezačala den po Michlově jmenování intervenovat. Zatím nevíme, jak ta intervence byla masivní. Kolik korun musela na posílení kurzu nakoupit. V pondělí večer, když odcházelo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny, se koruna obchodovala v kurzu 24,77 za euro. Byla slabší než před první zprávou o nástupu guvernéra Aleše Michla. Na trhu se šíří výrok guvernéra Jiřího Rusnoka z bankovní rady, která 5. května naposledy zvedla sazby o 0,75 procenta. Michl a Dědek klasicky hlasovali proti. Jiří Rusnok měl na jednání poznamenat, že úvahy o tom, že v současné situaci není třeba zvyšovat úrokové sazby, vnímá jako rezignaci na mandát centrální banky v boji o cenovou stabilitu. Aleš Michl tedy podle svého předchůdce rezignoval na zákonný mandát banky.

Otázka je, co přijde dál. Aleš Michl je se svým názorem v bankovní radě zatím v menšině. Nemůže ho prosadit. To se ale může už do konce června změnit. Prezident musí jmenovat další tři členy bankovní rady. Mandáty končí Jiřímu Rusnokovi, Vojtěchu Bendovi a Tomáši Nidetzkému. Pokud se vytvoří michlovská většina, dá se čekat další útok na korunu. Už teď lze říct, že trhy michlovské strategii proti inflaci nevěří. Pokud by koruna oslabila, znovu to zvýší inflaci tím, že se zdraží dovozové zboží.

Není to poprvé v historii, kdy centrální banka přitáhla veřejnou pozornost. Za krize roku 1997 plnily média ostré rozepře mezi tehdejším premiérem Václavem Klausem a guvernérem Josefem Tošovským. Klaus obvinil banku, že prudkým zvýšením úroků stáhla zemi do recese. Později se vláda přela s prezidentem Václavem Havlem, jestli jmenování do bankovní rady je výlučnou prezidentskou kompetencí. Skončilo to až u Ústavního soudu, který potvrdil, že to výsostná pravomoc je. V roce 2013 se dostala pod palbu bankovní rada vedená guvernérem Miroslavem Singerem poté, co v obavách z deflace měnovou intervencí oslabila korunu a držela ji na kurzu 27 korun za euro. Tehdy na Singra pravidelně útočila bulvární média v čele s Bleskem.

Žádný z dosavadních českých guvernérů ale při svém nástupu nevyděsil trh tak jako Aleš Michl. Snad ta reakce pohne i prezidentem Milošem Zemanem a bude při výběru dalších tří centrálních bankéřů, které teď musí do funkcí vyslat, výrazně obezřetnější. V opačném případě by největším zápisem současné hlavy státu do historie bylo zničení důvěryhodnosti centrální banky. Za to bychom všichni bez ohledu na to, jestli si myslíme, že země potřebuje proti inflaci vyšší úroky, nebo ne, draze zaplatili prudkými výkyvy cen. V takové zemi se dobře nežije a už vůbec ne dobře podniká.