Tag: ekonomika

Články k tagu

Inflace v USA letí prudce vzhůru. Vystoupila na 9,1 procenta, nejvýše od roku 1981

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zrychlilo na 9,1 procenta z květnových 8,6 procenta. Míra inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od listopadu 1981, uvedlo ve své středeční zprávě americké ministerstvo práce. Analytici červnovou inflaci odhadovali na 8,8 procenta. Statistika podporuje očekávání, že americká centrální banka (Fed) tento měsíc zvýší svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu.

Euro spadlo pod dolar. Obavy z recese způsobují historický pád evropské měny

Jednotná evropská měna euro se poprvé od konce roku 2002 propadla pod paritu s americkým dolarem a krátce před 15:00 SELČ se prodávala zhruba v kurzu 0,9998 USD. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese v eurozóně a také předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve svižném zvyšování úrokových sazeb. Náladu na trhu ovlivnila dnešní statistika ze Spojených států, která ukázala, že míra inflace v USA v červnu překvapivě vystoupila na 9,1 procenta.

Euro se propadlo vůči dolaru nejníže za 20 let

Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Euro se dnes dopoledne propadlo na svoji nejnižší úroveň vůči dolaru za posledních dvacet let.

Hospodářský obr se začíná otřásat. Německo má poprvé za 30 let deficit zahraničního obchodu

Německo jako ekonomická velmoc v celosvětovém měřítku začíná upadat. Po desetiletích přebytků v květnu poprvé více dovezlo, než vyvezlo. Informují o tom média na základě předběžných dat německého statistického úřadu Destatis. Jde o důsledky covidu, vysokých cen surovin, války na Ukrajině a narušení výrobních řetězců. I když válka skončí a ceny se stabilizují, někteří ekonomové tvrdí, že nastává změna paradigmatu a s přebytkem zahraničního obchodu, ze kterého Německo mohutně léta těžilo, je konec.

Obnova Ukrajiny vyjde klidně až na 25 bilionů korun. Berlín se zdráhá, nechce dluhy

Ve světě se pomalu rýsuje plán poválečné obnovy Ukrajiny. Program, kterému se přezdívá nový Marshallův plán, by měl být představen na dvoudenní konferenci ve švýcarském Luganu začínající v pondělí. Jeho součástí by měly být investice do obnovy ukrajinské infrastruktury, ale také digitalizace či zelených projektů. Mezi zapojenými státy, jimž dominují členské země Evropská unie, se hovoří o částce 500 miliard až bilion eur, tedy asi 25 bilionů korun.

Pracovní dobu určí Kreml. Ruská válečná mašinerie zařazuje vyšší stupeň

Vláda prezidenta Vladimira Putina předložila Státní dumě návrh zákona o „zvláštních ekonomických opatřeních“ pro „protiteroristické a jiné operace“ mimo Rusko. Cílem má být podpora vedení vojenských operací v zahraničí. Výkonná moc by získala zvláštní pravomoci v hospodářské oblasti, mohla by mimo jiné prodloužit pracovní dobu či přinutit firmy ke spolupráci se státem, píše web Newsweek, který si opatření vykládá jako první přiznání, že Rusku docházejí zbraně.

Češi se letos covidových restrikcí nebojí. Za dovolenou plánují utratit přes 28 tisíc

Češi letos za dovolenou podle průzkumu společnosti Europ Assistance plánují utratit v průměru 28.421 korun, meziročně zhruba o šest procent více. Vyrazit na letní pobyt se chystá sedm z deseti Čechů. Ve srovnání s loňskem ale přibylo lidí, kteří si dovolenou odepřou, aby ušetřili. Zatímco loni tento důvod uvádělo 22 procent dotázaných, letos jich bylo 36 procent. Dalších 41 procent lidí z těch, kteří zůstanou přes léto doma, si dovolenou nemůže dovolit.

Nový guvernér Národní banky představil hlavní strategické body. Chce dialog s vládou

Guvernér České národní banky Aleš Michl, který do funkce nastoupil v pátek, se přihlásil ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Michl to v pátek sdělil v prohlášení na webu ČNB. Prioritou bude podle něj snížení inflace. Cenovou stabilitu, tedy udržování nízké a stabilní inflace, bude podle svého vyjádření nadále zajišťovat prostřednictvím režimu cílování inflace.

„Je to mnohem horší, než si většina lidí myslí.“ Politici už vidí brzký kolaps německé ekonomiky

Ekonomickou situaci Německa je ale třeba popsat realisticky. "A je to samozřejmě drama." Hospodářství nemá podle bavorského premiéra Markuse Södera zajištěné zásobování plynem; zemský ministerský předseda varoval, že největší ekonomice EU hrozí infarkt. Jeho protějšek z Bádensko-Württemberska Winfried Kretschmann během debaty uspořádané listem Süddeutsche Zeitung řekl, že situace je dramatická a případné odstavení některých podniků od dodávek plynu může mít dopad na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu.

Česká ekonomika stoupla meziročně o 4,9 procenta. Odhad statistiků se zlepšil

Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu o 4,9 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zlepšili svůj odhad z konce května, kdy uváděli růst o 4,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) zůstal na 0,9 procenta. V prvním čtvrtletí loňského roku, které bylo negativně ovlivněno pandemií nemoci covid-19, naopak výkon ekonomiky meziročně klesl.

Rusko je podle Moody’s v platební neschopnosti. Kvůli sankcím nepřevedlo peníze

Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. Uvedla to mezinárodní ratingová agentura Moody‘s Investors Service, která je jednou z autorit, která může takové prohlášení učinit. Moskva selhání u obsluhy zahraničního dluhu dosud odmítala s odkazem na to, že peníze odeslala, ale věřitelé je nedostali kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu. Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit.

Češi se bojí budoucnosti. Polovině lidí se prudce zhoršila ekonomická situace

Ekonomická situace v Česku tvrdě dopadá na domácnosti a lidé to vnímají čím dál intenzivněji. Hodnocení situace jednotlivých domácností se za poslední rok prudce zhoršilo, jedná se přitom o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatné ČR v roce 1993. Češi a Češky nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum agentury STEM ve spolupráci se společností KPMG. Češi ve snaze ušetřit odkládají dovolené, šetřit se snaží třeba na nákupech potravin či obuvi.

Rusko po 104 letech zbankrotovalo. Peníze sice má, ale svět je nechce

Rusko se po 104 letech ocitlo v takzvané platební neschopnosti, tedy v technickém bankrotu. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala v pondělí agentura Bloomberg. Moskva dostatek financí sice má, ale sankce Západu mu fakticky znemožňují dluh uhradit. Věřitelé tak budou patrně chtít získat něco alespoň ze zabraných majetků ruských oligarchů či zmrazených rezerv Moskvy, píše ekonom Lukáš Kovanda.

Státy si neví rady s inflací. Rozdávání plošných příspěvků je ale cestou do pekel

Řada evropských zemí si neví rady se současnou vysokou inflací. Volí proto různé scénáře, jak proti vysokým cenám energií, paliv či potravin bojovat. Některé vlády se rozhodly dočasně snížit či odpustit daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně, a některé státy se vydaly cestou jednorázových příspěvků. To je příklad i Rakouska nebo České republiky, která bude zřejmě od září vyplácet 5 tisíc korun pro rodiny s dětmi.

Koruna sráží naši inflaci na polovinu

Rekordní inflace v České republice se mezitím odráží už i na důvěře občanů ve vlastní měnu. Od krize eurozóny před třinácti lety donedávna platilo, že poměr odpůrců a stoupenců eura je zhruba 4 : 1. Postupně ale vzpomínky na krizi eurozóny, zachraňování Řecka nebo Španělska slábnou. Z šetření Eurobarometru zveřejněného před dvěma týdny vyplývá, že pro vstup, ať už okamžitě, nebo později, je 44 procent Čechů. Před rokem jich bylo 33 procent.

Záhada prudce zdražujícího jídla

Česká republika zažívá situaci, jakou ve své historii ještě nepoznala. Dostává se mezi země s nejprudším zdražováním v celé Evropské unii. Se 16 procenty jsme aktuálně na čtvrté nejhorší příčce. Průměr celé Unie je 8,5 procenta. Patříme i k zemím, kde nejrychleji letí vzhůru ceny potravin. To se nedá svést jen na prudce zdražující energie. Ty stoupají všude v Evropě. Zdaleka ne všude se ale tak výrazně zdražuje další zboží a služby.

Starostové jsou lobbistické hnutí

Česká republika se zmítá v několika souvisejících krizích současně. V energetické, inflační a geopolitické. Vláda se však zdá podivuhodně nečinná. Těch pár řešení, které představila, se zdají nesystémová a bez dlouhodobějších účinků. Kritizovat vládní kroky začínají i voliči vládních stran. Jedním z nejprominentnějších je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Ten strážil státní kasu v době poslední velké finanční krize.

„Ekonomika se může probrat až za deset let.“ Rusko řeší novou hospodářskou realitu

Ruská elita řešila na „zchudlém“ petrohradském ekonomickém fóru hospodářskou realitu příštích let. A ačkoliv ruský vůdce Vladimir Putin opět vyvolával dojem, že se Rusko se sankcemi vypořádalo, někteří ruští odborníci už tak shovívaví nebyli. Podle analytiků hraje Rusku do karet kromě vysokých cen energií také to, že si na západní sankce zvykalo už od roku 2014 po anexi Krymu. Dopady sankcí se tak zřejmě v řadě ohledů teprve projeví.

„Spoléhali, že ruskou ekonomiku smetou,“ prohlásil Putin o sankcích

Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to v pátek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.

Už neřežou jen větev, ale celý strom

Minulý týden Evropský parlament potvrdil návrh viceprezidenta Evropské komise Franse Timmermanse, aby se na území EU od roku 2035 zakázaly prodej a registrace nových vozů se spalovacím motorem. Zákaz se má týkat osobních a lehkých užitkových aut. Souběžně se vyjednávají parametry nové normy Euro-7, která určuje, kolik mohou auta emitovat různých škodlivých plynů a částic. Pokud budou parametry nastaveny drasticky, hrozí klasickým autům konec ještě dřív.

Česko ovládla zdražovací mánie

Ekonomie je ve své nejhlubší podstatě psychologií. Co máme v hlavě, to se nám dřív nebo později projeví v peněžence a na životní úrovni. Ve vyhrocené době krize a největší inflace, jakou Evropa zažívá od osmdesátých let minulého století, to platí ve vyostřené formě. Obchodníci ceny zvedají nejen proto, že jim vzrostly náklady. Zdražují, protože si to mohou dovolit. Lidé jim ty vyšší ceny tolerují a utrácejí. Tento stav trvá až do chvíle, než už na to zákazníci nebudou mít. A obchodník bude nucen jít s cenou dolů. Lidé nevěří, že zdražování rychle skončí. Firmy propadly zdražovací mánii.

Ceny potravin v českých obchodech rostou. Celosvětové ale klesají

Už několik měsíců si lidé musejí zvykat na zdražující se potraviny. Všimnout si toho mohou v regálech obchodů nebo také při placení v restauracích. Cena stále roste zejména u základních potravin a očekávat se tak dají sociální problémy. Poslední čísla z květnové inflace totiž ukazují, že k razantnímu meziročnímu zdražování vévodil růst mléka, vajec, másla i mouky. Se zdražováním potravin se také potýkají i ostatní státy, jako například Maďarsko nebo Německo. Celosvětový trend je ale úplně opačný.

Po válce hlad

Válka na Ukrajině je nesmírná tragédie. Hrůzné zprávy, videa a fotografie, které již přes tři měsíce proudí z tamějšího bojiště, zachycují utrpení, jakému jsme v Evropě už dávno odvykli. Politické důsledky se již rozlily mimo hranice Ukrajiny, východní křídlo EU hostí uprchlíky, Západ se snaží uvalit sankce na Rusko, do Kyjeva proudí zbraně. Samo utrpení je ale izolované do velké míry na Donbas. Přesto hrozí, že se brzy přelije mimo Ukrajinu, a dokonce mimo Evropu. Válka znásobuje světové problémy s potravinami a brzy může mít nedozírné následky.

Obavy trhu se nenaplnily. Zemanovo jmenování nových členů rady ČNB posílilo korunu

Jmenování tří členů bankovní rady České národní banky nevyvolal na trzích takový rozruch jako jmenování nového guvernéra Aleše Michla. Nedošlo tedy k prudkému oslabení koruny, ale právě naopak k lehkému posílení. Podle analytiků se totiž trh bál zvolení takových jmen, které jsou od počátku skeptické ke zvyšování základních úrokových sazeb. Ekonomové upozorňují, že nová jména jsou spíše pragmatická a trhům jsou většinou dobře známá.

Největší pád životní úrovně v historii České republiky

Přišlo to, co v posledních týdnech všichni očekávali a čeho se obávali. Začal největší pád životní úrovně od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika. V první čtvrtině letošního roku se platy zvýšily o 7,2 procenta. To by byl za normálních okolností velmi slušný růst. Dokonce z dlouhodobého pohledu nadprůměrně vysoký. Jenže všechno to zvýšení příjmů lidem sebralo zdražování. Přesněji řečeno: sebralo jim ještě víc, než o kolik dostali přidáno.

Mzdy rostou, lidé ale chudnou. Čechy čeká největší pád životní úrovně v historii

I když se na první pohled může zdát, že v období krize rostou mzdy i některým zaměstnancům platy, tak opak je pravdou. Češi v drtivé většině o peníze reálně přicházejí. Může za to vysoká inflace, která překonává i růst mezd. Poslední čísla Českého statistického úřadu totiž ukazují, že ačkoliv průměrná mzda narostla, tak pracovníci reálně o své peníze přišli.

Poloprázdné chipsy, menší čokoláda. „Skryté infalci“ propadli Nestlé, Mondelez i Pepsi

Potraviny jsou čím dál tím dražší. Ale lidé si možná nevšimli, že se také zmenšují. Pokud potravinářská firma uvede na trh například menší skleničku džemu, může si účtovat vyšší jednotkovou cenu, a přitom se opticky vyhnout „zdražení“, které by snížilo prodej. Není to nová taktika, napsal zpravodajský server Bloomberg, ale inflační zmenšování je nyní opět v módě, protože průmysl se potýká s prudkým růstem nákladů na vše od pšenice přes rostlinné oleje po energii.